|
|
Vliv agrotechniky na fyzikální a hydraulické vlastnosti půdy
Vláčilíková, Michaela ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlivem agrotechniky na fyzikální a hydraulické vlastnosti půdy. V úvodu práce byla zpracována literární rešerše k uvedené problematice, v závěrečné části bylo provedeno vyhodnocení fyzikálních a hydraulických vlastností půdy, které se používají jako ukazatelé kvality půdy. Experimentální výzkum probíhal v roce 2017 v blízkosti obce Bohaté Málkovice, půda na jedné ploše byla zpracovaná minimalizační technologií a na druhé parcele (s mírnou erozí) bylo použito přímé setí do půdy. Pěstovanou plodinou byla slunečnice.
|
|
|
Vliv základní agrotechniky na fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti půdy
Komárková, Markéta ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
V diplomové práci se hodnotí vliv různého zpracování půdy na fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti podpovrchových vrstev půdy. Experimentální výzkum probíhal v blízkosti obce Šakvice na dvou vybraných plochách, které byly zpracované klasickým způsobem, tj. s orbou. Na jednu ze sledovaných ploch byla aplikována podpůrná látka PRP SOL. Neporušené vzorky půdy byly odebírány ve vegetačním období pěstované plodiny 13. 5. 2009 a 10.9.2009 v ornici (10,20 cm) a podorničí (30 cm). Vybrané fyzikální parametry půdy, tj. objemová hmotnost půdy, pórovitost, rozdělení pórů, momentální obsah vody a vzduchu byly stanoveny standardními analytickými metodami. K terénnímu měření infiltrace se použila dvouválcová metoda. Pro vyhodnocení dat se použily rovnice Philipa a tříparametrická rovnice Philipova typu, na základě, kterých byl proveden odhad nasycené hydraulické vodivosti Ks. K laboratornímu měření se použil propustoměr s konstantním spádem. Výsledky jednoletého výzkumu neprokázaly výrazný vliv podpůrné látky PRP SOL na fyzikální kvalitu podpovrchových vrstev půdy na sledované ploše. Naopak propustnost půdy obdržená na základě odhadu Ks je vyšší na ploše s aplikací podpůrné látky PRP SOL.
|
|
|
Vybrané hydrofyzikální parametry jako indikátory kvality půdy
Schneiderová, Šárka ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Svrchní vrstva zemědělské půdy je vždy důležitá pro správný růst rostlin, vzniká v ní kořenový systém, který odtud čerpá vodu a nacházejí se zde nezbytné živiny ve formě humusu. Kvalitu svrchní vrstvy můžeme posoudit pomocí parametrů jako např. fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti či obsah humusu. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku stanovení zmíněných vlastností půdy. Cílem praktické části této bakalářské práce je hodnocení zdraví svrchní vrstvy půdy v konkrétní lokalitě pomocí vybraných parametrů uváděných v naší a zahraniční literatuře. Ty budou stanoveny standardními laboratorními metodami z odebraných porušených a neporušených vzorků půdy. Porušené a neporušené půdní vzorky byly odebírány v lokalitě Šardičky (okres Vyškov) celkem čtyřikrát během vegetačního období roku 2016.
|
|
|
Vliv různých agrotechnologií na fyzikální kvalitu půdy ve vybraných lokalitách v Jihomoravském kraji
Bažantová, Adéla ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Zemědělská půda je zpracovávaná různými agrotechnologiemi především pro zajištění správného průběhu půdních procesů, růstu a vývoje rostlin a samozřejmě také zisku. Existují dva typy agrotechnologií, kterými jsou konvenční (klasická), která obnáší orbu a minimalizační, u které je orba vyloučena. Posledních několik desítek let se vývoj agrotechnologií zaměřuje především na minimalizační technologii. Ta zahrnuje kypření do malé hloubky, půdoochranné zpracování půdy a přímé setí. Tato diplomová práce se zaměřuje právě na dopad minimalizačních technologií na vybrané fyzikální a hydraulické vlastnosti půdy. Odběr neporušených půdních vzorků byl prováděn na experimentální ploše v Kozlanech pomocí Kopeckého válečků (V = 100 cm3) v hloubce 0 – 10 cm v průběhu roku 2016. Na této ploše byla použita minimalizační technologie ve formě mělkého kypření a přímého setí.
|
|
|
Účinky obhospodařování půdy na fyzikální kvalitu podpovrchové vrstvy půdy
Komárková, Markéta ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
V bakalářské práci se hodnotí vliv různého zpracování půdy na fyzikální kvalitu podpovrchových vrstev půdy. Experimentální výzkum probíhal v blízkosti obce Šakvice na dvou vybraných plochách, které byly zpracované klasickým způsobem, tj. s orbou. Na jednu ze sledovaných ploch byla aplikována podpůrná látka PRP SOL. Neporušené vzorky půdy byly odebírány ve třech hloubkách půdy: 0,1, 0,2 a 0,3 m. Odběry byly prováděny 13. 5. 2009 a 10. 9. 2009 ve vegetačním období pěstované plodiny. Vybrané fyzikální parametry půdy, tj. objemová hmotnost půdy, pórovitost, rozdělení pórů, momentální obsah vody a vzduchu byly stanoveny standardními analytickými metodami. Výsledky jednoletého výzkumu neprokázaly výrazný vliv podpůrné látky PRP SOL na fyzikální kvalitu podpovrchových vrstev půdy na sledované ploše.
|
|
|
Použití programu Rosetta k odhadu retenčních čar půdní vlhkosti z experimentální plochy Bohaté Málkovice
Čermák, Petr ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
K nejdůležitějším vlastnostem půdy patří její hydraulické charakteristiky, tj. retenční čára půdní vlhkosti a hydraulická vodivost. Hydraulická vodivost půdy charakterizuje schopnost půdy vést vodu. Retenční čára vyjadřuje vztah mezi vlhkostí a vlhkostním potenciálem půdy. Její průběh ovlivňuje řada faktorů, např. zrnitostní a mineralogické složení, obsah humusu, objemová hmotnost redukovaná a struktura půdy. Měření retenčních čar v laboratorních podmínkách jsou časově a finančně nákladné, proto se jako alternativní řešení jeví použití pedotransferových funkcí. Cílem diplomové práce je odhad vlhkostních retenčních čar půdy ve vybraném zájmovém území jižní Moravy pomocí programu Rosetta (Schaap, 2003). Jako prediktory do jednotlivých modelů programu Rosetta se použily údaje o zrnitosti (% obsah jílu, písku a prachu), objemová hmotnost půdy, hydrolimity polní vodní kapacita a bod vadnutí. Údaje o zrnitosti byly sladěny podle FAO/USDA systému. Retenční čáry půdní vlhkosti byly měřeny na pískovém tanku a přetlakových přístrojích. Změřené retenční čáry byly parametrizovány programem RETC. Pro určení kvality odhadu byly odhadnuté retenční čáry graficky porovnány s měřenými. Přesnost odhadu byla hodnocena pomocí korelačního koeficientu R, determinačního koeficientu R2 a směrodatné chyby SMRE. Vzhledem k velikosti souboru vstupních dat se nedá konstatovat použitelnost vlastních odvozených pedotransferových funkcí. Doporučoval bych jejich další ověření na jiných lokalitách jižní Moravy.
|
host ::
RSS.