|
|
Význam nutriční péče u poruch příjmu potravy
Dvořáková, Barbora ; Teofil, Alena (vedoucí práce) ; Slabá, Šárka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou poruch příjmu potravy, především mentální anorexií a mentální bulimií. Začátek teoretické části přibližuje téma poruch příjmu potravy, jejich vymezení a rizikové faktory. Hlavní část bakalářské práce se soustřeďuje na léčbu poruch příjmu potravy, na které se podílí celý tým profesionálů. Kapitola o terapii je nejvíce zaměřena na úlohu nutričního terapeuta při zvládání mentální anorexie a mentální bulimie. Práce obsahuje hodnocení stavu výživy, formy realimentace a vhodný jídelní režim. Další kapitola představuje zdravotní komplikace, které se s chorobou neodmyslitelně pojí. Závěr teoretické části vysvětluje pojem relaps a zahrnuje body, jak mu předcházet. Praktická část je tvořena rozhovorem s respondentkami, které mají zkušenost s poruchami příjmu potravy. Cílem výzkumu je zjištění, jak postupoval nutriční terapeut při léčbě jejich onemocnění a jak důležitá pro ně s ním byla spolupráce. Dalším cílem bylo zjistit, zdali se respondentky nyní stravují dle doporučených rad. Klíčová slova: poruchy příjmu potravy, nutriční terapie, mentální anorexie, mentální bulimie, léčba
|
|
|
Znalosti pacientů s diabetem mellitem 2. typu o výživě a pohybové aktivitě
Valentová, Lucie ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Hásková, Aneta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na znalosti pacientů trpících diabetem mellitu 2. typu. Hlavním cílem práce je zjistit do jaké míry jsou tito pacienti edukovaní ohledně diabetu mellitu 2. typu, a to i v závislosti na délce trvání onemocnění a na tom, zda navštěvují nutričního terapeuta. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část podává obecné informace o diabetu mellitu. Je zde okrajově popsána funkce slinivky břišní, dále historie diabetu mellitu, definice a klasifikace. Podrobněji je pak rozebrán diabetes mellitus 2. typu, jeho patogeneze, klinický obraz, diagnostika, screening, terapie a přidružené komplikace jak akutní, tak chronické. V rámci terapie diabetu mellitu 2. typu je nejvíce rozebrána nefarmakologická léčba, do které spadají dietní opatření a fyzická aktivita. Praktická část byla vytvořena na základě kvantitativního výzkumu, který probíhal pomocí dotazníkového šetření. Sběr dat probíhal od prosince 2019 do března 2020. Na lůžková oddělení a do ambulancí nemocnice v Jičíně bylo rozdáno 150 dotazníků. Navrátilo se 106 dotazníků, z toho 24 jich muselo být pro neúplné nebo nesprávné vyplnění vyřazeno. Výzkumný vzorek tedy obsahoval 82 respondentů. U těchto respondentů pak byla porovnávána míra edukovanosti podle otázek, které byly zodpovězeny správně nebo částečně...
|
|
|
Nízkobílkovinná dieta a pohybová aktivita v predialyzačním období u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Pavlínová, Kristýna ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Nízkobílkovinná dieta je jednou z metod konzervativní léčby CKD v predialýze. Cílem diety je kompenzovat dysfunkci ledvin, ale zároveň pokrýt nutriční potřebu pacienta. Základem diety je omezení či náhrada potravin způsobujících metabolické komplikace nikoliv snížené množství potravy. Dietní opatření se zaměřuje zejména na omezení bílkovin na 0,6-0,8 g/kg/den. Správně nastavená nutrice by u pacientů neměla vést k malnutrici. Dietoterapie se dále zaměřuje na snížení příjmu sodíku, draslíku a fosforu. Příjem vápníku závisí na aktuální kalcémii pacienta. Množství tekutin stanovuje lékař na základě diurézy. Cílem nutriční terapie je udržovat optimální výživový stav pacienta a minimalizovat komplikace spojené s CKD. Úkolem nutričního terapeuta je také edukovat pacienta ohledně správných zásad diety a možných rizik spojených s restrikcí bílkovin. Součástí konzervativní léčby v predialýze by měla být i pravidelná pohybová aktivita. Pravidelná pohybová aktivita napomáhá udržet svalovou sílu, objem svalové hmoty a fyzickou kondici pacienta. Hlavním cílem praktické části práce bylo zjistit aspekty nízkobílkovinné diety, pohybové aktivity a informovanost pacientů v dané problematice. Dále bylo snahou zjistit postavení samotné nutriční terapie. Pro naplnění stanovených cílů byla zvolena komparativní studie....
|
|
|
Výživa při dně
KOZÁK, Martin
Tato bakalářská práce, zabývající se nemocí dnou, je rozčleněna na 3 části. Úvodní teoretická část se věnuje popisu nemoci včetně její léčby a dalším aspektům s tímto onemocněním související. Velká část je zpracována v podobě informací o nutriční terapii (s tím související dietní opatření), kterou je nutno při této nemoci dodržovat. Částí studia je i výzkum respondentů s dnavým onemocněním. Formou rozhovoru proběhl výzkum zjišťující potřebné údaje včetně informací o složení jejich stravy. Výsledky této studie jsou popsány v závěru práce se zjištěním, že léčbu nemoci dna nelze provádět jenom farmaceutickými prostředky, ale i důsledným dodržování příslušné diety včetně celkové změny životního stylu.
|
|
|
Stravovací zvyklosti zdravotníků
Bičianová, Michaela ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Vágnerová, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stravovacími zvyklostmi nutričních terapeutů a všeobecných sester. Dále se věnuje vlivu směnného provozu na stravování všeobecných sester a riziku poruch příjmu potravy u obou skupin. Skládá se ze dvou částí. V teoretické části jsou popsány zásady zdravého stravování, problematika práce na směnný provoz a charakteristika poruch příjmu potravy. Praktická část pomocí dotazníku zjišťuje, jaké jsou stravovací zvyklosti nutričních terapeutů a všeobecných sester a jak se mezi sebou liší. Cílem je zjistit, zda se nutriční terapeuti na základě svého vzdělání stravují lépe než všeobecné sestry a jaký vliv má na stravování u všeobecných sester směnný provoz. Výsledky jsou zpracovány do grafů a tabulek. Výsledky ukazují, že obecná výživová doporučení dodržují více nutriční terapeuti než všeobecné sestry. Dále z dotazníku vyplývá, že více než 50 % všeobecných sester se stravuje nepravidelně a že hlavní důvod pro vynechávání jídel během nočních služeb je nedostatek času. Také se zjistilo, že velké procento nutričních terapeutů šlo studovat svůj obor, aby získalo více informací o výživě. Potvrdilo se, že nutriční terapeuti i všeobecné sestry jsou rizikovou skupinou pro poruchy příjmu potravy. klíčová slova: stravovací zvyklosti, výživa, výživová doporučení, nutriční terapie,...
|
|
|
Hodnocení výživy pacientů s dysfagií
ŠMÍDOVÁ, Radka
Bakalářská práce je zaměřena na výživu dysfagických pacientů v konkrétním zdravotnickém zařízení. Teoretická část slouží k přiblížení problematiky poruch polykání, zabývá se anatomií, fyzilogií polykání a možnostmi výživy dysfagických pacientů. Výzkumné šetření se zaměřuje na rozbor anamnéz jednotlivých pacientů, popis a zhodnocení jejich jídelníčků. Cílem mé práce bylo přesvědčit se, zda jsou vybraní pacienti saturováni potřebným množstvím živin, a zjistit, jaké technologické a speciální úpravy stravy se při přípravě pokrmů pro tyto pacienty používají. Vytyčených cílů se podařilo dosáhnout prostřednictvím kvalitativního výzkumu. Použité informace jsem čerpala zejména ze zdravotnické dokumentace a od nutričních terapeutů, případně od ošetřujícího personálu. Ve výjimečných případech se podařilo pohovořit s pacientem nebo jeho rodinou. Jídelní lístky, které jsem následně vyhodnotila v nutričním software Nutriservis Professional, jsem získala od nutričních terapeutů. Všímala jsem si celkového denního energetického příjmu, množství bílkovin, sacharidů a tuků a použité technologické úpravy. Na výživu pacientů trpících dysfagií je třeba pohlížet jako na problém, který se může objevit ve zdravotnických i sociálních zařízeních všeho druhu. S polykacími obtížemi žije mnoho pacientů dlouhodobě i v domácím prostředí. Vhodné řešení potíží s polykáním však může výrazně přispět k celkovému zlepšení stavu pacienta. Bakalářská práce může být využita jako informační materiál pro odbornou veřejnost, zdravotnický personál či pacienty trpící dysfagií a jejich blízké.
|
|
|
Stravovací návyky pacientů bariatrické metabolické chirurgie
Hanušková, Daniela ; Daňková, Martina (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
Úvod: Bariatrická chirurgie je velmi účinný způsob léčby vyšších stupňů obezity, který bývá indikován až teprve v případech, kdy konzervativní léčba selhává, nebo tehdy, objeví-li se obezitě přidružené vážné metabolické komplikace. Zvláštní pozornost je věnována práci nutričního terapeuta, který je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v péči o obézní pacienty a jehož edukační činnost a dlouhodobé sledování pacienta nese velký význam. Cíl: Hlavním cílem práce je představit výživové znalosti a běžné stravovací návyky pacientů III. interní kliniky endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK v období 6 a 12 měsíců po zákroku a zhodnotit, nakolik odpovídají výživovým doporučením pro tuto oblast terapie obezity, která jsou předpokladem pokračující úspěšné léčby. Metodika: Průřezový observační výzkum se zaměřuje na nutriční aspekty terapie obezity u 13 pacientů v období 6 měsíců po zákroku (M6: 31 % žen, 69 % mužů; průměrný věk 49 ± 8,56 let, průměrná tělesná hmotnost v době hodnocení jídelníčku 119,3 ± 16,64 kg při BMI 39,7 ± 6,05 kg/m2 ), u 17 pacientů v období 12 měsíců po zákroku (Y1: 71 % žen, 29 % mužů; věk 53 ± 8,01 let; tělesná hmotnost 114,9 ± 31,72 kg při BMI 39,3 ± 6,75 kg/m2 ) a u 30 pacientů, kteří prochází léčbou konzervativní (kontrolní soubor; věk 47 ± 15 let; tělesná hmotnost 133,1...
|
|
|
Stravování pacientů s hypercholesterolémií
VALENTOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na stravování pacientů, kteří trpí hypercholesterolémií. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se stravují pacienti s hypercholesterolémií a jaký účinek má změna stravovacích zvyklostí na hladinu cholesterolu. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje základní složky potravy a cholesterol, charakteristiku onemocnění hypercholesterolémie, její rozdělení, rizikové faktory, které ovlivňují její vznik, možnosti léčby a prevenci daného onemocnění. Jsou v ní rozebírány vlivy jednotlivých složek potravy na hladinu cholesterolu a dietní opatření ke snížení hladiny cholesterolu v krvi. Na závěr teoretické části je popsána ateroskleróza, která je s hypercholesterolémií úzce spjata. Praktická část byla vytvořena formou kvalitativního výzkumu, pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny se šesti pacienty trpícími hypercholesterolémií, kterým byla zjištěna koncentrace cholesterolu v krvi. Následně si pacienti měli zapisovat svůj jídelníček po dobu jednoho týdne. Jídelníčky jsem zadala do programu "Nutriservis Profesional", který mi pomohl je vyhodnotit, díky čemuž jsem zjistila průměrný příjem cholesterolu ve stravě pacientů. Dále jsem každému pacientovi předložila doporučení, dle kterého by se měl stravovat v následujících šesti měsících. Po uplynulé době byli pacienti vyzváni, aby šli na kontrolu hladiny cholesterolu, což mi pomohlo zjistit, vliv diety na hladinu cholesterolu. Z výsledků výzkumu je vidět, že při dodržování diety a zařazení pohybu do běžného života, se pacientům daří snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Můžeme si všimnout, že většina pacientů překračovala doporučenou denní dávku cholesterolu, která je 300 mg na den. Bakalářská práce může sloužit jako výukový materiál pro pacienty, kteří trpí hypercholesterolémií, ale také může zvýšit informovanost o problematice této choroby.
|
|
|
Výživa romské populace
HOMOLKOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku výživy romské populace. Práce je dělená na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá diferenciací romské populace a jejích jednotlivých skupin, dále pak stravovacími návyky této minority včetně historicky daných návyků a tradičních pokrmů. V posledním úseku teoretické části je popsán zdravotní stav romské populace, a to zejména problematika nadváhy a obezity, která je s touto etnickou skupinou často spojena. Cílem praktické části práce bylo zmapovat stravovací návyky vzorku romské populace a zhodnotit jejich vliv na zdravotní stav respondentů. Pro získání informací ke stanovené problematice jsem použila metodu kvalitativního výzkumu strukturovaný rozhovor a záznamové šetření. Rozhovor jsem vedla s deseti respondenty získaných metodou sněhové koule, kterým jsem následně ze zjištěných informací stanovila hodnotu doporučeného denního příjmu energie a také jsem jim vysvětlila metodu zaznamenávání jídelníčku. Zaznamenané jídelníčky jsem poté vyhodnotila v nutričním software "Nutriservis Profesional" a reálný energetický příjem jsem porovnala s doporučeným příjem energie za den. Dále jsem hodnotila celkové rozložení makroživin a také jsem porovnávala způsob stravování s obecnými doporučeními pro racionální stravu. Tato doporučení jsou uvedena v literatuře Referenční hodnoty pro příjem živin, 2011 a dále v publikaci "Zdravá třináctka" vydané Společností pro výživu, 2006. Na problematiku výživy romské populace je třeba pohlížet komplexně a brát v potaz všechny možné faktory, které způsob stravování ovlivňují, a to především faktory socioekonomické. Základem je včasná edukace a intervence nutričního specialisty, která je v rámci řešení této problematiky klíčová.
|
|
|
Problematika kašovité stravy podávané v domovech pro seniory
KONOPICKÁ, Olga
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku kašovité stravy podávané v domovech pro seniory. Práce je členěna na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá sociálními službami, stářím a změnami, které ovlivňují využití a přísun živin. Další kapitoly pojednávají o výživě seniorů, kritických živinách a poruchách výživy ve stáří. V posledním úseku teoretické části je definována kašovitá dieta. Cílem praktické části bakalářské práce bylo popsat problematiku kašovité stravy ve vybraných zařízeních. Pro získání informací ke stanovené problematice jsem použila metodu kvalitativního výzkumu techniku polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturované rozhovory byly provedeny se čtyřmi zaměstnanci domovů pro seniory. Další částí bakalářské práce bylo vyhodnocení týdenních jídelníčků u šesti klientů s kašovitou dietou. Jídelníčky byly vyhodnoceny programem ,,Nutriservis Profesional" a výsledné hodnoty byly porovnány s výživovými doporučeními pro obyvatelstvo starší 65 let. Výživová doporučení jsou uvedena v literatuře Referenční hodnoty pro příjem živin, 2011. Problematika kašovité stravy podávané v domovech pro seniory je vnímána různě a bylo by dobré se zaměřit na větší komunikaci s rodinou. Z mých výsledků vyplývá, že problém podávání kašovité stravy je komplexní a je nutné ho řešit multidisciplinárně. Intervence nutričního specialisty je v rámci řešení tohoto typu stravování klíčová. Bakalářská práce může posloužit jako výukový podklad pro studenty a odborníky, kteří mají ve své náplni práce péči o klienty, kterým je indikována dieta č. 1. Dále BP může komplexně zlepšit informovanost o problematice kašovité stravy.
|
host ::
RSS.