|
|
Notář v řízení o dědictví
Kejvalová, Petra ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Notář v řízení o dědictví Cílem této práce je popsat činnost notáře jako soudního komisaře v řízení o dědictví a provést porovnání tohoto institutu v naší a slovenské právní úpravě. V naší právní úpravě je dědické řízení, jakož i soudní komisariát obligatorní, což spočívá v tom, že jakmile se soud dozví o úmrtí osoby, bezodkladně zahájí dědické řízení a pověří soudního komisaře provedením úkonů v řízení. Soudní komisař má de facto dědické řízení ve svých rukách, až na nepatrné výjimky provádí veškeré úkony v řízení. Toto téma jsem si zvolila, neboť mě zajímá notářství obecně a soudní komisariát patří mezi nejdůležitější činnosti notáře vůbec. Práce je rozčleněna do následujících tří částí: I. část Notář v řízení o dědictví v České republice, II. část Notář v řízení o dědictví ve Slovenské republice a III. část Závěrečné shrnutí a porovnání. Části jsou dále členěny na kapitoly a podkapitoly. I. a II. část jsou strukturovány obdobně, liší se však v rozsahu. I. část je propracována více do hloubky, včetně uvedení některých problémů, které s výkonem soudního komisariátu souvisejí. V této části jsou pro porovnání uvedeny některé aspekty soudního komisariátu v rakouské právní úpravě. Po úvodu následuje tedy část. I, kde je nejprve pozornost zaměřena na krátký historický nástin notářství a vysvětlení pojmů jako je...
|
|
|
Řízení o dědictví
Černá, Kamila ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Řízení o dědictví Cílem této diplomové práce je podrobně popsat celý průběh dědického řízení. Ačkoli platí pravidlo, že dědictví se nabývá okamžikem smrti zůstavitele, musí dědické řízení vždy obligatorně proběhnout. Jde tedy o zákonem stanovený postup, který vede notář jako soudní komisař pověřený příslušným soudem. V jeho rámci soudní komisař zjišťuje zůstavitelovi dědice, jeho majetek a dluhy. Skončením řízení o dědictví je pak postaveno najisto uspořádání majetkových vztahů po zůstaviteli. Zjednodušeně lze říci, že výsledkem dědického řízení je rozdělení majetku a dluhů zůstavitele mezi dědice. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola popisuje historii dědického řízení a postavení notáře jako soudního komisaře. Mapováno je období od první republiky až do současnosti. Dále je zde charakterizováno současné dědické řízení, jeho funkce a prameny právní úpravy, včetně jeho vymezení jako řízení nesporného vůči řízení spornému. V rámci druhé kapitoly je rozebrána problematika pravomoci a příslušnosti soudu k řízení o dědictví. Je zde zařazena i podkapitola o dědictví s cizím prvkem, tj. dědictví, kde zůstavitel nebyl v době smrti českým občanem nebo dědictví, které se alespoň z části nachází v cizině. Nastíněna je i předpokládaná sjednocující právní úprava kolizních norem dědického práva pro...
|
|
|
Spory o dědické právo v řízení o pozůstalosti
Stoklasová, Lucie ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Spory o dědické právo v řízení o pozůstalosti Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o řízení o pozůstalosti. Práce je primárně zaměřena na spory o dědické právo, ke kterým může během pozůstalostního řízení docházet a které je nezbytné před závěrečným rozhodnutím o dědictví zákonem předepsanými způsoby řešit. Obsah této práce je členěn na čtyři hlavní kapitoly. První kapitola je věnována obecné charakteristice řízení o pozůstalosti. Účelem bylo popsat, které právní předpisy řízení o pozůstalosti upravují, na jakých zásadách řízení stojí a jak vypadá jeho běžný průběh. Kapitola druhá je zaměřena na samotné spory o dědické právo. V podkapitolách je popsáno, co je to spor o dědické právo a jak ho vymezuje zákon o zvláštních řízeních soudních. Dále je opačně nastíněno, co judikatura či komentářová literatura za spor o dědické právo nepovažuje, ačkoliv to na první pohled nemusí být zřejmé. Postup při řešení těchto sporů se odvíjí od toho, zda spor spočívá jen na právním posouzení situace, anebo jsou předmětem sporu ty skutečnosti, od nichž se odvíjí dědické právo jednotlivých osob. Cílem podkapitoly, která je zaměřena na vývoj právní úpravy od vzniku samostatného Československa, bylo poukázat na to, jak se proměňovat přístup k řešení těchto sporů. Třetí kapitola je věnována sporům skutkovým, protože při jejich...
|
|
|
Likvidace pozůstalosti v české a rakouské právní úpravě
Gadasová, Simona ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
57 Likvidace pozůstalosti v české a rakouské právní úpravě Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena předlužení pozůstalosti ve dvou státech, a to v České a Rakouské republice. Jejím hlavním cílem je analyzovat momentálně stav, srovnat odlišnosti mezi oběma zeměmi a poukázat na problémy současné právní úpravy. V této práci byla použita převážně deskriptivní metoda, a to v kombinaci s metodou komparativní. Rakouská právní úprava byla zvolena ke srovnání kvůli historii, která obě země spojuje. Rakousko-Uhersko, jehož součástí byly obě země, totiž dalo základ pro současné normy obou států. Samotný text diplomové práce je rozdělen na dvě hlavní části. První z nich je věnována legislativě na našem území. Úvodem je čtenář seznámen s vývojem právní úpravy, který zakončují aktuálně platné normy. Dále je popsáno pozůstalostní řízení, tedy jeho průběh, hlavní instituty a postavení notáře jako soudního komisaře. Poté jsou rozebrány předpoklady, za kterých je nařízena likvidace pozůstalosti a její vliv na další řízení. Následně je také analyzován postup, kterým je prováděna. Tedy možnosti a postupy při sestavování kompletního "obrazu" o aktivech a pasivech pozůstalosti, způsoby zpeněžení a také fáze rozvržení výtěžku. Dalším zmíněným bodem jsou možnosti, které se naskýtají potenciálním dědicům a věřitelům během...
|
|
|
Přímé zápisy do obchodního rejstříku notářem
Šleglová, Kateřina ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Rigorózní práce se zabývá přímými zápisy do obchodního rejstříku prováděných notářem, jakožto alternativou nesporného soudního řízení před rejstříkovým soudem. Hlavním cílem práce je analyzovat a zhodnotit tento model způsobu zápisu skutečností do jednoho z druhů veřejných rejstříků prostřednictvím důkladné analýzy veškerých předpokladů předepsaných příslušnými právními předpisy pro zápis do obchodního rejstříku provedený notářem, včetně srovnání vybraných aspektů celého procesu s dílčími kroky rejstříkového řízení. V prvé řadě práce zmiňuje historický exkurs popisující vývoj postavení notáře ve vztahu k obchodnímu rejstříku a v něm narůstající význam činnosti notáře, který zdůvodňuje krok zákonodárce svěřit pravomoc provádět přímé zápisy do obchodního rejstříku vedle soudů též notářskému stavu. Následující kapitoly se již věnují současné právní úpravě problematiky. Práce nejprve pojednává obecně o podstatě provádění přímých zápisů notáři. V následujících kapitolách je obsaženo jádro celé práce, a to analýza všech podmínek a formalit přípustnosti provedení zápisu do obchodního rejstříku notářem, kterými jsou existence tzv. podkladového notářského zápisu, žádost osoby aktivně legitimované k podání návrhu na zápis u rejstříkového soudu, předložení listin vyžadovaných pro zápis do obchodního rejstříku...
|
|
|
Činnost notáře v řízení o pozůstalosti
Lukešová, Zuzana ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
1 Činnost notáře v řízení o pozůstalosti Abstrakt Tato rigorózní práce byla vypracována s cílem poskytnout praktický přehled jednotlivých nástrojů, které soudní komisař užívá při předběžném šetření v řízení o pozůstalosti a poukázat na jejich výhody či nedostatky. Nejedná se o přehled komplexní, neboť hlavní pozornost je zaměřena na jednotlivé evidence, informační systémy a seznamy, s jejichž pomocí soudní komisař zjišťuje údaje nezbytné pro postup v řízení a vydání rozhodnutí ve věci samé. Téma práce "Činnost notáře v řízení o pozůstalosti" se zaměřením na šetření v jednotlivých evidencích dostupných soudnímu komisaři tak reflektuje skokový nárůst evidencí užívaných soudním komisařem, ke kterému došlo za období posledních deseti let. V úvodu jsou vymezeny jednotlivé kapitoly rigorózní práce. Proto, aby mohlo být přistoupeno k samotnému vymezení evidencí, jejich rozboru a vyhodnocení, bylo považováno za nezbytné nejprve definovat pojem notář, notářský úřad, zástupce notáře, náhradník notáře a dále pojem notářská kancelář a pracovníci notáře. Za účelem vymezení činnosti notáře jako soudního komisaře vůči ostatním notářským činnostem byly popsány druhy notářské činnosti s rozdělením na notářskou činnost veřejnou a soukromou. Důraz byl kladen na úkony notáře v rámci notářské činnosti veřejné, proto se práce...
|
|
|
Notář v právním řádu ČR
Chocová, Eva ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Cílem této diplomové práce s názvem "Notář v právním řádu ČR" je podat přehledný a komplexní obraz o postavení notáře a jeho činnosti na území České republiky. Notář je jedním z nejdůležitějších a nejváženějších právních povolání, a proto považuji za vhodné se tomuto tématu více věnovat. Práce je členěna do devíti hlavních částí. V úvodu vysvětluji, proč jsem si dané téma vybrala a uvádím stručný obsah práce. Druhá část je věnována krátkému exkurzu do dějin notářství v českých zemích a také přehledu nedůležitějších právních norem upravujících postavení notáře a výkon notářské činnosti. Třetí část pojednává předně o tom, kdo je to notář, jak se jím stát, co je to notářský úřad a jak funguje notářská kancelář. Čtvrtá a zároveň nejstěžejnější část této práce popisuje nejprve obecně činnost notáře a kterými základními zásadami je tato činnost ovládána a dále se věnuje konkrétním činnostem, zejména sepisování právních zápisů o právních jednáních, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, notářským úschovám a v neposlední řadě roli notáře jako soudního komisaře v řízení o pozůstalosti. Pátá část úzce souvisí s částí předchozí, neboť pojednává o odměňování a náhradách za činnost notáře. Šestá část je věnována problematice notářské samosprávy a dohledu nad jednotlivými notáři i nad notářskými...
|
|
|
Notář a civilní proces
Krejčí, Kristina ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analyzovat postavení notáře v českém právním řádu s důrazem na jeho činnosti související s Práce se člení na tři kapitoly. Úvodní kapitola se zabývá historií notářství až po současnou právní úpravu a objasňuje základní principy notářské činnosti. Věnuje se také otázkám organizace notářských úřadů a profesní samosprávy notářů. Nejrozsáhlejší část práce tvoří druhá kapitola, která objasňuje vztah činnosti notáře a táře coby soudního komisaře, kterou notář zastává v řízení o pozůstalosti. Při jejím výkonu se činnost notáře podobá činnosti soudce, když notář celé pozůstalostní řízení od okamžiku svého pověření soudem prvního stupně zajišťuje a v rně rozhoduje. Další podkapitola druhé kapitoly se věnuje roli notáře při sepisování notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Notářský zápis sepsaný podle zákonných požadavků, pokud obsahuje doložku o vykonatelnosti, představuje veřejnou listinu, která slouží v rámci vykonávacího, resp. exekučního řízení, jako titul pro výkon rozhodnutí, resp. exekuční titul, díky čemuž dochází k "přeskočení" řízení nalézacího. Tato podkapitola podrobně rozebírá jednotlivé druhy těchto zápisů a jejich význam ve ávacím, resp. exekučním řízení, přičemž tím objasňuje významné projevení principu Třetí kapitola se věnuje dalším činnostem notáře, které souvisí s první...
|
|
|
Řízení o pozůstalosti
Rutová, Lucie ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Resumé Předmětem mé diplomové práce je problematika řízení o pozůstalosti. Jejím hlavním cílem je pak charakterizovat průběh řízení o pozůstalosti s ohledem na současnou právní úpravu. Obecně platí, že dědické právo vzniká k okamžiku smrti zůstavitele, přesto však musí proběhnout řízení o pozůstalosti. Úkolem notáře (jako soudního komisaře) je proto zjištění zůstavitelových případných dědiců, dále pak zjištění aktiv a pasiv pozůstalosti. Cílem takového počínání (a obecně i cíl celého řízení) je rozdělit příslušný majetek a dluhy mezi zjištěné dědice. Má práce je rozdělena do čtyř samostatných částí. První část se skládá ze dvou kapitol, které jsou věnovány historii a pramenům práva. Druhá část se zabývá základními instituty řízení o pozůstalosti. Lze ji rozdělit do čtyř kapitol, které pojednávají o charakteristice a funkci řízení o pozůstalosti, pravomoci a příslušnosti soudů, notářích jako soudních komisařích a účastnících řízení. Třetí část se týká průběhu samotného řízení o pozůstalosti. Co se této zásadní části práce týče, byla rozdělena do dvanácti kapitol, které postupně řeší zahájení řízení, předběžná šetření, zajištění pozůstalosti, správu pozůstalosti, zjišťování dědiců, zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti, majetek ve společném jmění manželů, projednání dědictví, rozhodování v řízení o...
|
|
|
Překladatelské a tlumočnické služby pro soudní praxi v Rusku
Rucký, Jaroslav ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Šprcová, Ilona (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat tlumočnické a překladatelské služby prosoudní účely v Rusku a systematizovat způsoby jejich využívání v soudní praxi. Zkoumaná problematika je zpracována funkčně a deskriptivně podle následujících hledisek: (1) vývojové/historické - popis vývoje překladatelských a tlumočnických služeb v SSSR a v současném Rusku; (2) legislativní - postavení tlumočníka a překladatele v soudním procesu, jejichpráva a povinnosti, formulování etických zásad jejich činnosti; (3) hodnotící - objektivní posouzení předpokladů pro výkon soudního tlumočníka a překladatele, kvalifikační předpoklady a růst, kritéria pro výběr profesionálního překladatele/tlumočníka ze strany agentur, role notáře v překladatelském procesu a jeho úloha při ověřování překladů. Propojení těchto aspektů pak umožní nejen komplexní pohled na danou situaci, ale i jejichporovnání se službami poskytovanými v ČR.
|
host ::
RSS.