|
|
Vliv alternativních krmiv na parametry užitkovosti nosnic
Matějková, Jana
Diplomová práce se zabývá dvěma experimenty s netradičními krmivy. Během prvního pokusu byl sledován vliv přídavku Ostropestřece mariánského do krmné směsi nosnic na snášku a kvalitu vajec. Druhý pokus sledoval vliv přídavku pšenice odrůdy Citrus s vyšším obsahem karotenoidů na snášku a parametry kvality vajec. Obě směsi byly předkládány nosnicím hybrida Isa brown. Vliv těchto dvou krmiv byl porovnáván se skupinou nosnic, které byly krmeny kontrolní krmnou směsí s obsahem běžně dostupné odrůdy pšenice. V průběhu experimentu byl pozorován průkazný rozdíl (P < 0,05) v případě ukazatele barvy žloutku. Po vyhodnocení získaných dat v programu STATISTICA 12 byl zjištěn pozitivní vliv pšenice odrůdy Citrus na barvu žloutku a na hmotnost sneseného vejce, naopak spotřeba krmné směsi byla v porovnání s kontrolní směsí průkazně (P < 0,05) vyšší. V případě pokusné skupiny, které byla předkládána pokusná směs s přídavkem Ostropestřece mariánského, byla průkazně (P < 0,05) menší spotřeba krmiva oproti kontrolní skupině a měla průkazně (P < 0,05) menší počet snesených vajec na skupinu a den.
|
|
|
Ileální stravitelnost vápníku v závislosti na tvorbě skořápky
Jaroš, Jaromír
Cílem pokusu bylo sledování změn ileální stravitelnosti vápníku a fosforu v průběhu tvorby skořápky. Pokus byl proveden na 350 nosnicích hybrida Lohmann LSL-Classic snášejících běloskořápečná vejce. V době pokusu byla nosnicím předkládána směs De-Heus N1 Power s přídavkem 0,5 % oxidu chromitého v dávce 115 g/ks/den. Bylo vytvořeno 5 skupin dle času vyhodnocení T1 (5–6 hodin po snášce), T2 (7–8 hodin po snášce), T3 (9–10 hodin po snášce), T4 (11–12 hodin po snášce), T5 (13–14 hodin po snášce). Pro každou z těchto skupin bylo provedeno 6 opakování. Všechny nosnice byly ustájeny ve stejných podmínkách obohacených klecí. Zjištění ileální stravitelnosti vápníku a fosforu proběhlo indikátorovou metodou. Prvních 10 hodin po snesení vejce se stravitelnost vápníku pohybovala v téměř stejných hodnotách 61–62 %. Statisticky průkazné navýšení stravitelnosti nastalo u skupiny T4, cca 12 hodin po snášce, a to na hodnotu 75 %. Stravitelnost fosforu vykazovala kolísavý charakter napříč všemi skupinami. Rozšíření studie na celou dobu tvorby skořápky by ukázalo ucelenější pohled na danou problematiku.
|
|
|
Využití pícnin ve výživě kura domácího
Anderle, Vojtěch
Cílem práce bylo definovat nutriční kvalitu vybraných druhů pícnin, zjistit množství přijaté píce a její vliv na parametry užitkovosti a kvalitu jatečně upraveného těla vykrmovaných kuřat. U nosného typu kura bylo cílem vyhodnotit vliv zkrmování vybraných druhů pícnin a odlišných způsobů jejich konzervace na parametry užitkovosti a kvalitu vajec u finálního hybrida nosného typu. K zajištění těchto cílů bylo provedeno šest pokusů. V prvním pokuse byla stanovena metabolizovatelná energie a stravitelnost dusíkatých látek a aminokyselin u masného typu kura. V druhém a třetím pokuse byla kuřatům předkládána posekaná píce s cílem zjistit ovlivnění parametrů výkrmu. Ve čtvrtém pokusu byla vykrmovaná kuřata umístěna přímo na venkovní pastvinu. Pátý a šestý pokus byl u nosného typu kura, kdy bylo sledováno ovlivnění parametrů užitkovosti a kvality vajec zkrmováním různých druhů pícnin s použitím odlišných způsobů jejich konzervace.
|
|
|
Vliv technologie chovu na produkci vajec plymutky žluté (Plymouth Rock)
JANDOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo porovnat vlivy technologie ustájení na snášku slepic, a to v omezeném a volném systému ustájení v drobnochovu. K sledování snášky bylo použito středně těžké plemeno slepic plymutky žluté ve dvou skupinách po 20 kusech. Výsledky byly hodnoceny za 5 měsíců snášky. Více vajec a i vejce o vyšší hmotnosti byly získány u skupiny chované ve volném systému. Od slepic chovaných v omezeném systému chovu bylo získáno za celou dobu snášky 673 ks vajec a u skupiny ve volném systému 800 ks vajec, což představuje průměrný počet 5,98 ks snesených vajec za měsíc, resp. 7,75 ks při P 0,001. Intenzita snášky se zvyšovala i při poklesu teplot pod 0 °C, ale méně v chovu s omezeným ustájením. Průměrná hmotnost vajec za snáškové cykly byla vyšší u volného systému - 54,6 g oproti 52,59 g u systému s omezeným pohybem slepic. Produkce vaječné hmoty za celé sledované období snášky byla též vyšší u volného chovu, a to 43,68 kg, u podlahového systému pouze 35,39 kg.
|
|
|
Vliv systému ustájení na vlastnosti skořápky a vnitřní kvalitu vajec
Vlčková, Jana ; Tůmová, Eva (vedoucí práce) ; Skřivanová, Eva (oponent)
V práci byly provedeny celkem 3 pokusy. Cílem prvního experimentu bylo zhodnotit užitkovost nosnic, kvalitu vzduchu v halách a mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky u nosnic ustájených v obohacených klecích při modrém, zeleném, červeném a žlutém osvětlení. Ukazatele užitkovosti (denní produkce vajec, mortalita a hmotnost vajec) nebyly ovlivněny barvou světla. Podobně také u mikrobiální kontaminace vzduchu nebyly mezi jednotlivými barvami světel zaznamenány průkazné rozdíly. Signifikantní interakce mezi etáží a barvou světla byla zjištěna u mikrobiální kontaminace vaječné skořápky bakterií rodu Escherichia coli a Enterococcus. Nejvyšší množství Escherichia coli bylo detekováno u vajec od nosnic ustájených ve střední etáži při žlutém osvětlení naopak nejnižší hodnoty byly při žlutém osvětlení v horní etáži. Podobné výsledky byly sledovány také u bakterií rodu Enterococcus. Výsledky naznačují, že barva světla má minimální vliv na mikrobiální kontaminaci naopak významný vliv má etáž. Nejvyšší mikrobiální kontaminace vajec byla nalezena u vajec ze střední etáže.
Ve druhém experimentu byl sledován vliv systému ustájení (konvenční klec, podestýlka, voliéra) a obsahu vápníku v krmné směsi (3 a 3,5 %) na užitkovost nosnic, technologickou kvalitu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky a vaječného obsahu v průběhu skladování. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a obsahem vápníku v krmné směsi byla zaznamenána u hmotnosti vejce, pevnosti skořápky, podílu skořápky, hmotnosti skořápky, Haughových jednotek a indexu bílku. Systém ustájení ovlivnil produkci vajec, spotřebu krmiva, hmotnost vejce a některé z ukazatelů kvality skořápky. Z ukazatelů kvality skořápky měl obsah vápníku v krmné směsi vliv pouze na pevnost skořápky a podíl skořápky. Průkazná interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla detekována i u kontaminace vaječné skořápky celkovým počtem mikroorganismů. Systém ustájení ovlivnil kontaminaci vaječné skořápky kde vyšší množství Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů bylo u vajec z podestýlky. Vyšší penetrace všech sledovaných druhů mikroorganismů na podskořápečné blány byla 2. a 7. den skladování ve skupině s 3,5 % vápníku v krmné směsi u vajec z podestýlky. To zřejmě souvisí s nižší kvalitou skořápky v tomto typu ustájení.
V pokusu 3 byl zjišťován vliv rozdílných systémů ustájení (obohacená klec, výběh) na technologickou hodnotu vajec, mikrobiální kontaminaci vaječné skořápky, vaječného obsahu a koncentraci bílkovin v bílku během skladování. Systém ustájení ovlivnil všechny ukazatele kvality skořápky s vyššími hodnotami v klecovém systému. Vyšší počet pórů ve vaječné skořápce byl nalezen u vajec z výběhu. Důležitý vztah mezi systémem ustájení a dobou skladování byl zaznamenán u Haughových jednotek, indexu bílku, pH bílku a indexu žloutku. Lepší hodnoty týkající se ukazatelů kvality bílku a žloutku byly u vajec z klece. Jejich kvalita se během skladování snižovala rychleji v alternativním systému ustájení. Interakce mezi systémem ustájení a dobou skladování byla nalezena také u Escherichia coli a u celkového počtu mikroorganismů. Nejvyšší kontaminace byla u čerstvých vajec z výběhu. Počet mikroorganismů se s dobou skladování signifikantně rychleji snižoval u vajec z klecového systému ustájení. Penetrace bakterií rodu Escherichia coli a celkového počtu mikroorganismů do bílku byla nižší u vajec z klece ve srovnání s výběhem. Průkazný vliv systému ustájení byl zjištěn u koncentrace lysozymu v bílku s vyššími hodnotami u vajec z výběhu. Je zřejmé, že lepší kvalita vajec je v klecovém systému ustájení. Vejce z tohoto typu ustájení mají také během skladování po delší dobu lepší kvalitu ve srovnání s alternativními systémy.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na snášku nosnic a kvalitu vajec
ZDICHYNEC, Martin
Ve smyslu zadání této diplomové práce jsem vypracoval metodiku cílového programu a sledoval jsem ji ve čtyřech identických halách, které mají rozdílnou technologii ustájení nosnic. V diplomové práci jsou analyzovány ukazatele snášky ve vybraném drůbežářském podniku Jihočeského kraje z hlediska vlivu ustájení nosnic, jejich výživy a krmení. Ve zvoleném podniku se využívá jednak technologie obohacených klecí EUROVENT - EU od firmy Big Dutchman a jednak technologie voliérového ustájení s použitým systémem LIBRA od italské společnosti SKA.
|
|
|
Vliv ustájení na parametry užitkovosti nosnic
KECLÍKOVÁ, Magda
Cílem diplomové práce bylo ve vybraném podniku porovnat parametry užitkovosti nosnic chovaných v odlišných systémech ustájení, a to v obohacených klecích a ve voliérách. K produkci konzumních vajec je v podniku využíván nosný hybrid ISA Brown. Dosažené výsledky byly hodnoceny za 13měsíční snáškový cyklus. V jednotlivých snáškových měsících byla, s výjimkou 1. snáškového měsíce, zjištěna vyšší intenzita snášky u nosnic chovaných v obohacených klecích. Stejně tak počet snesených vajec na 1 nosnici za snáškový měsíc byl za sledované období dosahován v obohacených klecích. Vyšší úhyn byl vykázán u nosnic chovaných ve voliérách, a to v průběhu všech snáškových měsíců. Nejvyšší úhyn byl u obou systémů ustájení zaznamenán ve 13. snáškovém měsíci. Nosnice chované ve voliérách měly ve všech snáškových měsících vyšší spotřebu krmiva na 1 vejce. Vyšší spotřeba krmiva na 1 krmný den byla vykázána u nosnic chovaných ve voliérách v 1., 2. a 3. a 9. až 13. snáškovém měsíci, ve zbývajících snáškových měsících měly vyšší spotřebu krmiva nosnice chované v obohacených klecích. Nejvyšší položkou celkových nákladů na produkci 1 vejce byly náklady na nakoupená krmiva.
|
|
|
Vliv změny legislativy upravující podmínky chovu slepic na produkci konzumních vajec v Evropské unii
Čermáková, Petra
Čermáková, P. Vliv změny legislativy upravující podmínky chovu slepic na produkci konzumních vajec v Evropské unii. Bakalářská práce. Brno, 2014. V bakalářské práci je popsán historický vývoj systémů ustájení nosnic, welfare zvířat a evropská směrnice Rady 74/1999 ze dne 19. července 1999, která všem členským státům Evropské unie zakazuje chov nosnic v konvenčních (neobohacených) klecích s účinností od 1. ledna 2012. Práce je zaměřena na celkový dopad směrnice na produkci konzumních vajec ve vybraných státech Evropské unie. V této práci je popsána produkce vajec ze světového hlediska a z pohledu České republiky, dále je popsán zahraniční obchod s komoditou vejce z pohledu Evropské unie a České republiky.
|
|
|
Analýza vlivů konvenčního a ekologického zemědělství na životní prostředí
Břoušková, Eliška
Práce je zaměřena na shromáždění základních pravidel a principů, které vymezují ekologické a konveční zemědělství. Shrnuje problematiku chovu slepic nosného typu s přihlédnutím na systémy ustájení. Definuje podstatné legislativní požadavky na chovatele nosnic nejen jako chovatele hospodářských zvířat ale i jako producenta potravin při uvádění konzumních vajec na trh. Zahrnuje také problematiku intenzivního chovu hospodářských zvířat a vlivu na životní prostředí, především v produkci amoniaku. Součástí práce je analýza dvou farem s různým režimem hospodaření a systémem ustájení nosnic. Vyhodnocení jejich vlivu na životní prostředí, s přihlédnutí na welfare nosnic.
|
|
|
Vliv technologie ustájení nosnic na produkci konzumních vajec.
TOLKNER, Martin
V diplomové práci byly analyzovány ukazatele snášky ve vybraném podniku z hlediska vlivu technologie ustájení nosnic. K produkci konzumních vajec je v podniku od roku 2011 využíván nosný hybrid Lohmann brown-LITE. Do sledování bylo zařazeno za období let 2011 až 2014 celkem 16 snáškových turnusů. Z důvodu dostatečného počtu dat byl pro hodnocení zvolen 9měsíční snáškový cyklus. Nejvyšší průměrný počet snesených vajec na 1 nosnici za sledované období byl dosažený v klecové technologii firmy Big Dutchman (257,0 ks). V klecové technologii firmy Kovobel byl počet vajec o 1,3 ks nižší (255,7 ks). Nejnižší počet vajec byl stanoven u nosnic chovaných ve výběhovém chovu (249,2 ks). Byl o 7,8 ks, resp. 6,5 ks nižší než při ustájení nosnic v klecové technologii Big Dutchman, resp. Kovobel. Nejvyšší průměrná intenzita snášky za 9měsíční snáškové období byla zjištěna v klecové technologii firmy Big Dutchman (93,9 %). V klecové technologii firmy Kovobel byla o 1,0 % nižší (92,9 %). Intenzita snášky při výběhovém ustájení nosnic činila 89,2 % ks. Byla o 4,7 %, resp. 3,7 % nižší než při ustájení v klecové technologii Big Dutchman, resp. Kovobel. U nosnic chovaných v klecovém ustájení byla zjištěna ve sledovaném období nižší průměrná spotřeba na nosnici za den v klecovém ustájení firmy Big Dutchman, a to 117,6 g a firmy Kovobel, a to 117,4 g. Nejvyšší průměrná spotřeba krmiva byla vykázána u nosnic chovaných ve výběhovém systému, a to 121,5 g. Průměrný úhyn nosnic byl za sledované období 0,64 %.
|
host ::
RSS.