|
|
NEW TOOLS OF RESEARCH GOVERNANCE: Cases of research policy implementation in the Czech Republic, Sweden and the European Union
Young, Mitchell ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent) ; Lacina, Lubor (oponent)
Výzkumná politika je považována za hnací motor znalostní ekonomiky a jako taková se stává předmětem stále intenzívnějšího zájmu tvůrců evropské legislativy. Evropská unie i jednotlivé členské státy začaly vytvářet a zavádět celou řadu nových nástrojů pro evaluaci a financování výzkumu. Zvláště charakteristické nástroje potom vyvinulo Švédsko a Česká republika. Tato disertační práce prostřednictvím čtyř případových studií zkoumá, proč jsou používány právě dané nástroje hodnocení a financování výzkumu a jaký mají na výzkum dopad. Práce využívá konceptuální rámec ideálních typů pro kategorizaci veřejné správy a jeho prostřednictvím dokazuje, že tyto nové nástroje výzkumných politik mohou být zařazeny mezi reformy typu New Public Management. Tato disertační práce vytváří teoretický model, který operacionalizuje nové institucionální teorie. Tento model také umožňuje odhalení toho, jaká ideologie stojí za nástroji výzkumné politiky a odkrývá způsob, jakým ovlivňuje chování jedinců v akademickém prostředí. Výsledky prokazují, že silný zkreslující vliv na postup výzkumu má mechanismus institucionální teorie racionální volby, který je zakořeněný v nástrojích New Public Management. Tento vliv je nicméně zmírněn historickými a normativními faktory, jež komplexní systém vysokoškolského výzkumu rovněž ovlivňují. Powered...
|
|
|
Nový institucionalismus a vývoj zbrojní spolupráce v Evropské unii. Případ České republiky
Čadková, Markéta ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce bylo nalézt odpovědi na otázku, jak nový institucionalismus vysvětlí situaci, kdy sice dochází k procesu institucionalizace v oblasti zbrojní spolupráce členských států Evropské unie, ale někteří aktéři - v daném případě Česká republika - se těmito pravidly neřídí. Obranný průmysl členských států EU prochází přibližně od poloviny 90. let rozsáhlým transformačním procesem proto, aby byl schopný plnit vládní požadavky na nákup vojenského materiálu pro ozbrojené síly. Odpovídající vojenské vybavení armád členských států je jedním z předpokladů úspěšnosti vojenských misí, které se konají ať v rámci Severoatlantické aliance nebo Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Diplomová práce poukázala na takový rozvoj zbrojní spolupráce členských států, který by byl před rokem 1989 těžko myslitelný. Stále se prohlubující zbrojní spolupráce na mezivládní úrovni přinesla vznik organizací jako OCCAR nebo Evropské obranné agentury v roce 2004. Zejména založení druhé jmenované instituce bylo členskými státy vnímáno jako jeden z podstatných kroků pro vznik Evropského trhu se zbrojním materiálem. Také Evropská komise se začala snažit o institucionalizaci určitých pravidel, zejména v oblasti zbrojního zásobování. Dnes má Evropská komise postavení takové, že se nezdráhá žalovat...
|
host ::
RSS.