|
|
Posouzení základních ukazatelů odpadní vody firmy Dermacol
Fribertová, Marcela ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na odpadní vody z kosmetického průmyslu a na jednotlivé základní ukazatele těchto vod. S rozvojem průmyslu roste i znečištění životního prostředí. Průmyslové odpadní vody, a látky v nich obsažené, mají také negativní dopad na ekosystém. V teoretické části diplomové práce jsou popsány vybrané ukazatele odpadních vod, jejich využití a způsob stanovení. Jsou zde také zmíněny membránové procesy na úpravu vody, především ultrafiltrace. Experimentální část je věnována jednotlivým metodám stanovení výše zmíněných ukazatelů. V závěru práce jsou diskutovány výsledky a je provedeno zhodnocení účinnosti zařízení na úpravu odpadní vody z výrobního závodu Dermacol, který se zabývá výrobou kosmetických přípravků.
|
|
|
Systémy stírání hladiny čistírenských nádrží
Rusník, Tomáš ; Hort, Filip (oponent) ; Brandejs, Jan (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je mým úkolem zpracovat rešeršní rozbor stírání hladiny dosazovacích nádrží v čistírenských provozech. Dosazovací nádrž na čistírně odpadních vod je součástí tzv. biologické linky a slouží k oddělení aktivovaného kalu od odpadní vody. Aktivovaný kal v dosazovací nádrži sedimentuje v usazovací zóně. Při tomto procesu vzniká, i při sebelépe provozované čistírně odpadních vod, na hladině dosazovací nádrže vyflotovaný kal který se většinou zdržuje v prostoru mezi vtokovým válcem a přepadovou hranou, resp. nornou stěnou před přepadem. Takto vyflotovaný kal, který je buď biologického, nebo chemického původu, se může, při masivním výskytu, dostávat do odtoku a tím zhoršovat jeho kvalitu. Vyflotovaný kal je tedy nutné s hladiny dosazovací nádrže odebírat. Vzhledem k tomu, že ruční odběr je náročný, byly postupně vyvinuty různé systémy odběru kalu s povrchu dosazovacích nádrží. Současně dochází k vývoji systémů, kterými je odebírán usazený kal ze dna dosazovacích nádrží, což je hlavní funkcí tohoto zařízení biologické jednotky čistírny odpadních vod.
|
|
|
Čištění odpadních vod na čistírně do 3000 ekvivalentních obyvatel
Houdková, Lenka
Bakalářská práce pojednává o problematice čištění odpadních vod. Jako analyzovaná čistírna odpadních vod byla vybrána příslušná čistírna odpadních vod obce Dolní Kounice. Cílem této práce je analýza a vyhodnocení dat v procesu čištění odpadních vod na výše uvedené čistírně odpadních vod. Práce popisuje současný stav problematiky odpadních vod v České republice. Dále je práce zaměřena na popis technologie příslušné čistírny odpadních vod v obci Dolní Kounice a následná analýza dat sesbíraných při procesu čištění v čistírně odpadních vod s jejich konečným vyhodnocením. Nakonec jsou tato hodnocení porovnávána s požadavky stávající legislativy, ze kterých jsou vyhodnocována případná doporučení pro proces čištění.
|
|
|
Stavba a funkce kořenových čistíren odpadních vod na příkladě dvou staveb v biosférické rezervaci Třeboňsko.
MUNDOKOVÁ, Mariana
Cílem práce je sledování čistící schopnosti dvou kořenových čistíren odpadních vod. Kořenová čistírna v Příbrazi je v provozu 9 let, kořenová čistírna v Roseči byla v době sledování ve zkušebním provozu. Práce obecně popisuje stavbu a funkci kořenových čistíren odpadních vod. Byly sledovány a porovnávány základní ukazatele znečištění odpadních vod biologická spotřeba kyslíku za 5 dní (BSK-5), chemická spotřeba kyslíku (CHSK-Cr), nerozpuštěné látky (NL). Bylo zjištěno, že u čistírny v dlouhodobém provozu i u čistírny ve zkušebním provozu byly hodnoty BSK-5, CHSK-Cr a NL v normě. Pouze v jednom případě, vlivem velkého přítoku NL na kořenová pole, byl zvýšen odtok těchto látek z čistírny po dobu 4 měsíců.
|
host ::
RSS.