|
|
Syndrom vyhoření u učitelek mateřských škol
Jandová, Martina ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
RÉSUMÉ Diplomová práce se věnuje stresu a syndromu vyhoření. Cílem diplomové práce je zjistit, jaká je míra psychické zátěže s ohledem na syndrom vyhoření a zmapovat výskyt syndromu vyhoření u učitelek mateřských škol. Zajímalo nás, jaký vliv na výskyt syndromu vyhoření má délka praxe, počet dětí ve třídě, místo působení, spokojenost v kolektivu a stupeň osobního uspokojení vzhledem k věku učitele. Pozornost je věnována učitelské profesi a v ní specifickým stresorům. Pro zpracování výzkumu jsem použila dotazník Maslach Burnout Inventory, který je standardizován pro měření syndromu vyhoření a dotazník zjišťující citlivost vůči stresu. Pro zjištění demografických údajů jsem použila vlastní dotazník. Ve výsledcích se ukazuje, že větší počet učitelek je proti stresu odolných. Syndrom vyhoření napříč všemi třemi oblastmi se ukázal pouze u jednoho respondenta z celkového počtu 100 dotázaných. U osmi dotázaných byl syndrom vyhoření potvrzen ve dvou oblastech.
|
|
|
Narození mladšího sourozence jako náročná životní situace dítěte předškolního věku
KRATOCHVÍLOVÁ, Eliška
Bakalářská práce je zaměřena na sourozenecké vztahy dětí předškolního věku, konkrétně na vyrovnávání se s narozením mladšího sourozence. V teoretické části jsou uvedeny některé teorie, které se tímto tématem zabývají. Dále jsou popsány náročné životní situace dítěte a jejich zvládání. Nastíněn je také vývoj dítěte předškolního věku a to v oblasti kognitivní, sociální a emocionální. V praktické části je prováděn kvalitativní výzkum, hloubkové rozhovory s rodiči a pozorování dítěte.
|
|
|
Zdravotně sociální služby pro osoby se sklony k suicidálnímu chování
TIŠL, Bořivoj
Předkládaná diplomová práce nese název: Zdravotně sociální služby pro osoby se sklony k suicidálnímu chování. Na téma sebevražd bylo napsáno mnoho vědeckých prací, ve kterých se výzkumníci snaží nalézt přesné příčiny, motivy, příznaky a intervenci u sebevražedného jednání. Odborná pomoc zahrnuje pomoc medicínského i nemedicínského charakteru. Pro člověka, který se pokusil vzít si život, začíná pomoc po zásahu rychlé záchranné služby nebo jiných faktorů většinou na anesteziologicko resuscitačním oddělení a jednotkách intenzivní péče. Jakmile je pacient mimo ohrožení života následuje psychologické a psychiatrické vyšetření. Poté, kdy psychiatr vyloučí opětné sebevražedné úmysly, je klient předán do ambulantní psychiatrické péče. Dále se řeší možnost psychoterapie. V opětovném začlenění do běžného života mu mohou napomoci zdravotně sociální služby, kterým se tato práce věnuje. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy související s názvem diplomové práce - definice sebevraždy, ovlivňující faktory, typy sebevražedného jednání, zdravotně sociální služby pro osoby se sklony k suicidálnímu chování. Cíl vlastní práce je zmapovat zdravotně sociální služby pro klienty trpících sebevražedným chováním v regionu Jihlava a na několika případových studiích zjistit informovanost o těchto službách popřípadě i spokojenost klientů s těmito službami. Případové studie také popisují péči po jejich suicidálním pokusu, co se od té doby v jejich životě změnilo, jak vnímají svůj suicidální pokus zpětně a případně také, co by se mělo stát, aby se jejich problémy dále neopakovaly. Diplomová práce může poskytnout náhled, kde jsou nebo naopak chybí zdravotně sociální služby v daném regionu a může přinést námět pro rozšíření zdravotně sociálních služeb pro osoby se sklony k suicidálnímu chování.
|
|
|
Postižení dítěte jako faktor ovlivňující rodinné prostředí
BĚHALOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá rodinami, které pečují o dítě s postižením. Analyzuje změny, ale i shody, ke kterým může v tomto rodinném prostředí docházet. Tato analýza vychází z vymezení rodiny, jejich funkcí, výchovných stylů, vztahů a rolí v rámci rodiny. Práce pokračuje vymezením náročných životních situací, ke kterým v těchto rodinách dochází, od prvotních reakcí po sdělení diagnózy dítěte až po fáze vyrovnávání se.
|
|
|
Hodnocení psychosociální pracovní zátěže sester pomocí analýzy pracovních podmínek
JANEČEK, Josef
Tato práce se zabývá psychosociální pracovní zátěží v povolání zdravotní sestry. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda lze identifikovat psychosociální pracovní zátěž v povolání zdravotní sestry. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda jsou více vystaveny psychosociální pracovní zátěži zdravotní sestry pracující na standardním oddělení nebo sestry na JIP a ARO. Pro důkladné vystihnutí dané problematiky bylo použito dotazníkové metody - dotazník SPÚ (Subjective Symptom of Fatigue). Dotazník obsahoval celkem 51 otázek a byl rozdělen na tři části. První část dotazníku je zaměřena na posouzení psychosociální zátěže z hlediska hodnocení pracovních podmínek. Ve druhé části jsem se věnoval hodnocení pracovní zátěže u sester a třetí část dotazníku je zaměřena na zjišťování únavy sester. Oslovil jsem zdravotní sestry z FN Plzeň, Oblastní nemocnice v Příbrami a nemocnice Stod. Výzkum byl prováděn u zdravotních sester pracujících na standardním chirurgickém a standardním interním oddělení a na chirurgických JIP a interních JIP a ARO. Výzkum prokázal, že se v povolání zdravotní sestry vyskytuje psychosociální pracovní zátěž. Hypotéza, že v povolání zdravotní sestry lze identifikovat psychosociální pracovní zátěž se potvrdila. Výsledky výzkumu dále ukázaly, že sestry pracující na stndardním oddělení jsou vystaveny menší psychosociální pracovní zátěži než sestry pracující na oddělení JIP a ARO. I přes to, že výsledky výzkumu poukazují na fakt, že sestry pracující na JIP a ARO jsou více vystaveny psychosociální pracovní zátěži, je na druhou stranu nutné dodat, že některé rozdíly v porovnání výsledků výzkumu mezi sestrami pracujících na standardním oddělení a sestrami pracujících na oddělení JIP a ARO nejsou v některých grafech tak markantní.
|
|
|
Identifikace náročných životních situací a jejich zvládání u adolescentů /gymnasistů/.
HANDLÍŘOVÁ, Ludmila
Diplomová práce je tvořena z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje všeobecnou charakteristiku náročných životních situací jako je stres, frustrace a konflikt. Také jsou zde uvedeny techniky a faktory zvládání náročných životních situací. Praktická část obsahuje výzkum, který se zabývá vnímáním náročných životních situací adolescenty. Výzkum byl proveden pomocí dvou dotazníků. Na konci praktické části je shrnutí a zhodnocení výsledků.
|
host ::
RSS.