|
|
Příčiny a důsledky chybné fixace základních pohybových stereotypů
Janebová, Martina ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Riegerová, Jarmila (oponent)
Základní pohybové stereotypy jsou klíčovou složkou hybného a posturálního projevu každého člověka. Jsou to jakési programy, vytvořené centrální nervovou soustavou na základě aference, pro efektivní fungování pohybového aparátu. Vyvíjejí se především v průběhu dětství, kdy dochází k intenzivnímu motorickému vývoji. Základní motorické stereotypy jsou předpokladem pro rozvoj specializovanějších pohybů. Je důležité, aby byly v dětském věku vhodně vytvořeny a fixovány a následně udržovány po celou dobu života jedince. V průběhu časné ontogeneze ale může dojít k jejich chybné fixaci. Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o motorickém vývoji, chybné fixaci základních pohybových stereotypů z pohledu příčin i důsledků v rámci dětské populace a navrhuje možná řešení problému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv laterality na poruchy v pohybovém systému u houslistů
Hábová, Tereza ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
ABSTRAKT Název: Vliv laterality na poruchy v pohybovém systému u houslistů Cíle: Hlavním cílem této práce je nalézt vztah mezi lateralitou (dominance, preference) těla a vynucenou levostrannou činností, hrou na housle. Ověřit, zda vynucená stranová činnost má větší vliv na poruchy pohybového aparátu u nedominantní strannovosti. Metody: Získání dat bylo provedeno formou anketního šetření (kazuistika, testové baterie k prokázání strannovosti), které bylo anonymní. Sledovanou skupinou jsou studenti hudebních konzervatoří a profesionální houslisté z komorních smyčcových orchestrů a filharmonií České Republiky. Konečný počet probandů, kteří se zapojili do výzkumu, je 110, z toho 66 žen a 44 mužů. Výsledky: Hypotéza se nepotvrdila, výsledky ukázaly u probandů leváků lepší subjektivní hodnocení možných poruch jejich pohybového aparátu. Klíčová slova: hra na housle, lateralita, dominance, poruchy pohybového aparátu
|
|
|
Retrográdní studie efektu terapie rázovou vlnou u funkčních poruch muskuloskeletálního systému
Horáková, Kateřina ; Doubková, Lucie (vedoucí práce) ; Veselá, Jana (oponent)
Diplomová práce hodnotí efektivitu terapie rázovou vlnou u funkčních poruch muskuloskeletálního systému. Zatímco fyzikální principy, historie a generátory rázové vlny jsou dobře známy, tak na mechanizmus účinku léčby jsou rozdílné názory. Teoretická část práce popisuje účinky rázové vlny na jednotlivé tkáně, na diferenciaci buněk, ale i na analgetický efekt terapie. Shrnuje indikace, nežádoucí účinky a kontraindikace terapie rázovou vlnou. Ve výzkumné části se práce zabývá efektivitou terapie rázovou vlnou na Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice v Motole u různých muskuloskeletálních onemocnění. Vyhodnocuje vztah mezi účinností terapie rázovou vlnou a dobou trvání obtíží před počátkem terapie a posuzuje, zda počet aplikací rázové vlny může ovlivnit výsledek terapie. Studie je kontrolovaná kontrolní skupinou 22 pacientů. Celková efektivita terapie rázovou vlnou je p = 1,12*10-10 . Efektivita terapie rázovou vlnou u pacientů s onemocněním patní ostruha je p = 0,00176. Efektivita terapie rázovou vlnou u pacientů s onemocněním syndromu bolestivého ramene je p = 0,00002247. Efektivita terapie rázovou vlnou u pacientů s onemocněním laterální epikondylitidy je p = 0,00058056. Korelační koeficient vztahu účinností terapie rázovou vlnou a dobou trvání obtíží před počátkem...
|
|
|
Fyzická zátěž pracovníků předškolních zařízení
MARUŠOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá problematikou fyzické zátěže u pedagogů v mateřských školách v souvislosti s výskytem muskuloskeletárních obtíží u pedagogů. Hlavním cílem bylo přezkoumat fyzickou náročnost profese pedagogického pracovníka předškolních zařízení. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou.Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy mateřských škol a výpočtem LIFT/BEND skóre. Výzkumu se zúčastnilo 15 pedagogů ze třech mateřských škol v Jihočeském kraji.Data z rozhovorů byla vyhodnocena metodou kódování podle Švaříčka a Šedivové (2007) a rozdělena do schémat s popisem. Výpočet LIFT/BEND skóre byl použit dle metodiky Kovářové (2006). Výpočet byl stanoven na základě hodnocení frekvence zvedání, ohýbání a manipulaci s dětmi.V průběhu práce bylo také odpovězeno na výzkumné otázky. První výzkumná otázka obsahuje "Je rozdíl ve frekvenci vykonávání fyzicky náročné aktivity ve vztahu k délce praxe práce v předškolních zařízeních?" Bylo zjištěno, že mezi pedagogy není rozdíl fyzického výkonu podle délky praxe. K hodnocení byl použit výpočet LIFT/BEND skóre a výpovědi pedagogů v rozhovorech. Většina pedagogů s délkou praxe nad 20 let uvedla, že se vyhýbá pozicím a činnostem, které jsou jim nepříjemné, jako je klekání, zavazování bot dětem, ohýbání se nad stolečky a další. Frekvence činností mezi mladšími a staršími pedagogy se příliš neliší, avšak liší se subjektivní způsob provádění fyzicky náročných úkonů.Druhá výzkumná otázka zní: "Je věk významnou proměnou ve výskytu muskuloskeletárních onemocnění?" Z primárního hlediska lze stanovit, že s vyšším věkem přibývají muskuluskeletární potíže, ovšem podle výpovědí pedagogů a statistického vyhodnocení se tento vztah nepotvrdil. Věk pedagogů není podmiňující pro vznik muskuloskeletárních potíží. Podle neparametrické Spearmanovy korelace vztah není statisticky významný.Ze zjištění tohoto výzkumu i zahraničních autorů, kteří zkoumali vztah mezi fyzickou zátěží zvedání a ohýbání při vykonávání práce v tzv. pomáhajících profesích faktor věku a délky praxe nevykazuje signifikatní význam a naopak výskyt muskuloskeletárních těžkostí významně ovlivňuje způsob vykonávání těchto činností ve smyslu jejich správné realizace. Proto by mělo být zajištěno vzdělávání pedagogů v oblasti zdraví již při přípravě na jejich budoucí povolání.
|
host ::
RSS.