|
|
Technologie výroby základny přístroje z plastu
Vyškovský, Stanislav ; Kebrle, Ondřej (oponent) ; Kandus, Bohumil (vedoucí práce)
Technologie vstřikování termoplastů má široké využití ve všech odvětvích spotřebního a elektrotechnického i automobilového průmyslu. Největší výhodou této výrobní technologie je velký stupeň automatizace a dobrá opakovatelnost výrobního procesu. Další výhodou je možnost recyklace vtokových zbytků a vadných výrobků. Hlavním úkolem této práce je výpočet nutných parametrů pro vstřikovací proces, který probíhá v navrhované vstřikovací formě. Poté následuje konstrukční část úkolu, která obsahuje volbu normalizovaných částí vstřikovací formy a jednotlivých polotovarů určených pro výrobu formy. Práce pokračuje zvolením typu vstřikovacího lisu na základě vypočtených parametrů vstřikovacího procesu. Práce je zakončena technicko-ekonomickým zhodnocením.
|
|
|
Trendy vývoje nástrojů pro výrobu dutin forem
Fišer, Michal ; Sliwková, Petra (oponent) ; Osička, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou nástrojů pro výrobu tvarových dutin forem se zaměřením především na frézování a elektroerozi. Jsou zde popsány, charakterizovány a rozděleny jednotlivé nástroje, výrobci nástrojů a jejich novinky. Jsou zmíněny i metody a současný trend obrábění. Je zde porovnáno také několik nástrojů v konkrétních aplikacích. Dále je uveden přehled základních způsobů upínání frézovacích nástrojů. Závěrem je naznačen další vývoj nástrojů a jejich použití.
|
|
|
Ověřování původních technologií pro výrobu uměleckých odlitků
Hřebíček, Lukáš ; Mrázek, Martin (oponent) ; Horáček, Milan (vedoucí práce)
Tato práce dokumentuje odlití stejného uměleckého odlitku do keramické skořepiny, několika forem s použitím různých sádrových směsí, anhydritové sádry, a také pískové formy z přírodního slévárenského písku. Popisuje odlití býčka z Býčí skály do hliněné formy a rekonstrukci jeho původní podoby. Výsledkem je přehledné porovnání metod, ověření technologií výroby odlitků a zdůraznění specifik a možností uplatnění jednotlivých typů forem.
|
|
|
Produkce a charakterizace extracelulárních hydroláz z vybraných druhů plísní
Skoumalová, Petra ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium možností produkce extracelulárních hydrolytických enzymů plísněmi. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizaci vybraných hydrolytických enzymů, jejich katalytické vlastnosti, možnosti produkce extracelulárních hydroláz plísněmi a jejich aplikace. V experimentální části byly enzymy produkovány pomocí plísní Aureobasidium pullulans, Fusarium solani a Phanerochaete chrysosporium při submerzní kultivaci v minerálním médiu obsahujícím navíc složitý odpadní substrát. Jako odpadní substráty byly použity pšeničné, kukuřičné, ovesné a žitné otruby, dřevní piliny, rýže, jablečná vláknina, vaječné a bezvaječné těstoviny. V průběhu kultivace byla sledována produkce celuláz, amyláz, xylanáz, lipáz, proteáz a ligninolytických enzymů (lakáza, Mn-dependentní peroxidáza, lignin peroxidáza). Produkce enzymů se lišila v závislosti na použitém substrátu i čase kultivace U celuláz, xylanáz a amyláz byla nejvyšší produkce naměřena na začátku kultivace (3. až 7. den). Proteázy a ligninolytické enzymy byly produkovány hlavně v závěru kultivace (7. až 10. den). Lipolytická aktivita byla detekována pouze u A.pullulans, přičemž její hodnota rostla s délkou kultivace a nejvyšší hodnota byla stanovena při kultivaci na pšeničných otrubách (3,6 nmol/ml.min). Nejvyšší xylanázová a celulázová aktivita (170,3 nmol/ml.min, 248,0 nmol/ml.min) byla stanovena při kultivaci plísně F. solani na kukuřičných otrubách. Nejvyšší amylázou aktivitu (111,8 nmol/ml.min) vykazovala plíseň P. chrysosporium při kultivaci na rýži. Nejvyšší aktivita proteázy (68,0 nmol/ml.min) byla naměřena při kultivaci plísně F. solani na pšeničných otrubách. Nejlepším producentem lakázy byl kmen A.pullulans, nejvyšší produkce byla zaznamenána na bezvaječných těstovinách (27,0 nmol/ml.min). Nejvyšší aktivita ligninperoxidázy (12,5 nmol/ml.min) byla naměřena u F.solani na vaječných těstovinách, nejvyšší produkce Mn-dependentní peroxidázy (7,7 nmol/ml.min) bylo dosaženo při kultivaci A.pullulans na pšeničných otrubách. Ligninolytické enzymy se chovaly jako induktivní. U ostatních enzymů byla jejich produkce zaznamenána i na minerálním mediu, u A. pullulans byla aktivita celuláz na minerálním médiu dokonce vyšší než u ostatních použitých substrátů. U preparátu získaného z média A. pullulans byla také provedena purifikace produkovaných enzymů pomocí ultrafiltrace, ionexové chromatografie a gelové filtrace.
|
|
|
Enzymatická hydrolýza odpadů po zpracování kávy
Kovářová, Markéta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem možností produkce extracelulárních hydrolytických enzymů mikroorganismy, a to bakteriemi a plísněmi, které byly kultivovány na kávové sedlině. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci kávy jako rostliny a využitím vedlejších produktů, které vznikají při jejím zpracování. V teoretické části jsou také popsány vybrané mikroorganismy a enzymy, jejichž produkce byla sledována. V experimentální části byla jako substrát pro produkci extracelulárních enzymů použita kávová sedlina. Následně byla sledována produkce proteáz, celuláz, mannáz a lipáz. Z vybraných mikroorganismů byl nejvhodnějším producentem zvolen dosud neidentifikovatelný isolát plísně, pro nějž byly následně optimalizovány podmínky kultivace. Výtěžky enzymů a také složení extracelulárního hydrolytického koktejlu jsou především závislé na obsahu vody a módu kultivace – statická vs. s třepáním. Obecně platí, že statická kultivace podporuje spíše produkci extracelulárních enzymů hydrolyzujících substráty na bázi sacharidů, třepání pak navýší výtěžek lipáz a proteáz. Součástí práce byla částečná purifikace a prekoncentrace enzymatického preparátu pomocí ultrafiltrace, ultradialýzy a charakterizace s využitím PAGE-SDS.
|
host ::
RSS.