|
|
Vliv výživy na produkci, kvalitu produkce a zdraví vysokoužitkových dojnic
Martinková, Lucie ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Kodeš, Alois (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shromáždění poznatků o vlivu výživy na produkci, kvalitu produkce a zdraví vysokoužitkových dojnic.
Práce je tematicky rozdělena do čtyř bloků. V úvodu se pojednává o trávicí soustavě přežvýkavců a následně o mechanismu a fyziologii trávení. Krávy jsou pastevní, přežvýkavá zvířata a je to právě ruminace, která dává skotu výjimečné postavení mezi ostatními zvířaty. Díky fermentačním procesům v bachoru mohou krávy přeměnit píci s nízkou koncentrací živin na vysoce kvalitní potraviny jako je mléko a maso. Nesprávné fungování, či poranění trávicího traktu může dojnicím způsobit velké produkční i zdravotní problémy.
Následující část je věnována problematice mléčné žlázy. Popisuje její stavbu, tvorbu mléka a v neposlední řadě složení mléka. Protože mléko a mléčné výrobky patří k základním potravinám ve výživě lidí, je produkce mléka, tím pádem i zdraví a funkčnost mléčné žlázy alfou a omegou chovu dojného skotu.
Třetí část této práce je věnována krmivům používaných ve výživě skotu. Především je zde věnován důraz vlivu poměru živin v krmné dávce na zdraví dojnic, množství a kvalitu jejich produkce. Důkladně je zde rozebrána energie a dusíkaté látky, jejich potřeba pro dojnice a stanovení těchto výživových hodnot v krmivu.
Celá práce je zakončena tím nejdůležitějším. To je výčet negativních aspektů, vznikajících zejména nesprávnou výživou vysokoužitkových dojnic. Jedná se především o zdravotní stav, množství a složení mléka, poruchy tvorby mléčných složek a následná kontrola produkce mléka pomocí kontroly užitkovosti. Největší pozornost je věnována produkčním chorobám jako jsou alkalóza, acidóza a ketóza, neboť často předcházejí různým chorobám, které v chovu způsobují velké produkční i ekonomické ztráty.
|
|
|
Projevy inbrední deprese u skotu
Kočková, Eva ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Vostrý, Luboš (oponent)
V této bakalářské práci byly shrnuty poznatky o příbuzenské plemenitbě a o jejím vlivu na znaky a vlastnosti u skotu. Negativní účinky vznikající při používání této plemenitby se nazývají inbrední deprese a jejich škodlivost je u jednotlivých znaků různá. Pozornost byla také věnována ekonomickému dopadu, který může inbrední deprese způsobovat.
Součástí této práce bylo rovněž sledování změn úrovní příbuzenské plemenitby v jednotlivých populacích. Bylo zjištěno, že v posledních desetiletích dochází k nárůstu koeficientu inbreedingu. Což je výsledkem intenzivního šlechtění a využívání biotechnologických metod (inseminace). Pokud by tento růst inbreedingu stále pokračoval, mohla by se v budoucnu inbrední deprese stát velkým problémem.
Všichni autoři vědeckých prací se shodují v negativním vlivu příbuzenské plemenitby na produkční vlastnosti u skotu, ale hodnota těchto dopadů a její následky se však u jednotlivých vlastností značně liší. K největší negativním dopadům, které mohou mít vliv na ekonomiku chovu, došlo u množství nadojeného mléka (snížení o přibližně 20 - 30 kg na 1 % inbredního koeficientu), délky mezidobí, věku při prvním otelení, délky inseminačního intervalu. U znaků masné produkce nastal pouze zanedbatelný negativní výsledek, který ekonomiku chovu nijak výrazně neovlivní. Inbreeding má také minimální vliv na počet somatických buněk, ale i přesto dochází ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku mastitid u zvířat inbredních oproti neinbredním. A jelikož se mastitida považuje za závažnou chorobu, může i zde nastat zhoršení ekonomiky chovu.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na produkci mléka a reprodukci krav
Novotná, Markéta ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit ukazatele plodnosti a produkci mléka na vybrané farmě. Během letních měsíců jsem předpokládala nižší mléčnou užitkovost a horší zabřezávání, než po zbytek roku.
Sledovaná stáj v Bílém Újezdě je součástí podniku ZEAS Podorlicko a.s. Ve stáji v Bílém Újezdě byly sledovány dojnice holštýnského plemene s přilitím krve plemene ayshir a red holštýn do 15 %. U mléčné užitkovosti bylo hodnoceno za období od 1. 10. 2013 do 31. 10. 2015 celkem 511 dojnic. Potřebná data byla získána z programu Milk Profi Data a následně byla statisticky vyhodnocena programem SAS verze 9.3. Sledování bylo zaměřeno na vliv pořadí laktace, vliv roku, vliv ročního období a vliv období laktace na denní nádoj, procentuální obsah složek a počet somatických buněk v mléce.
Za sledované období byl průměrný počet laktací ve stádě 2,34 a průměrný den laktace 169,32. Zjištěn byl pozitivní vliv pořadí laktace na denní nádoj (r = 0,056) na hladině významnosti (P < 0,001). Nejvyšší denní nádoj byl zjištěn u sledovaných dojnic na čtvrté laktaci (30,72 kg). Denní nádoj se meziročně zvyšoval, nejvyšší byl v roce 2015 (32,09 kg). Vliv ročního období na denní nádoj byl znatelný. Statisticky průkazně (P < 0,001) měly dojnice nejvyšší denní nádoj na podzim (30,32 kg). Negativní vliv na denní nádoj mělo období laktace (r = -0,548) na hladině významnosti (P < 0,001). Do 60. dne laktace se denní nádoj zvyšoval a od 61. dne až do konce laktace denní nádoj klesal. Dny laktace měly na obsah tuku pozitivní vliv (r = 0,078) na hladině významnosti (P < 0,001).
Vliv pořadí laktace na % tuku se nepodařilo statisticky prokázat. V roce 2013 byl obsah tuku vyšší (3,84 %) než v roce 2014 (3,64 %). Oproti roku 2014 se obsah tuku v roce 2015 zvýšil na 3,80 %. Nejnižší obsah tuku v mléce byl v létě (3,58 %). Na podzim obsah tuku stoupl na 3,79 % a v zimě byl obsah tuku nejvyšší ze všech ročních období (3,92 %). Na jaře obsah tuku klesl oproti zimě na 3,75 %. Byl prokázán pozitivní vliv období laktace na obsah tuku v % (r = 0,078) na hladině významnosti (P < 0,001).
Vliv pořadí laktace na obsah bílkovin v % se nepodařilo statisticky prokázat. Nejvyšší obsah bílkovin byl zaznamenán v roce 2013 (3,58 %), poté klesl v roce 2014 na 3,52 % a v roce 2015 na 3,48 %. Nejvyšší obsah bílkovin byl v zimě (3,62 %). Na jaře obsah bílkovin klesl na 3,51 % a v létě byl nejnižší obsah bílkovin ze všech ročních období (3,38 %). Na podzim obsah bílkovin oproti létu stoupl na 3,60 %. Byl prokázán pozitivní vliv období laktace na obsah bílkovin v % (r = 0,451) na hladině významnosti (P < 0,001).
Byl prokázán negativní vliv pořadí laktace na obsah laktózy v % (r = -0,375) na hladině významnosti (P < 0,001). Pozitivní vliv měl rok na obsah laktózy v % (r = 0,283) na hladině významnosti (P < 0,001). Nejnižší obsah laktózy byl v zimě (4,74 %). Na jaře obsah laktózy stoupl na 4,79 %, v létě na 4,80 % a nejvyšší byl na podzim (4,84 %). Prokázán byl i negativní vliv období laktace na obsah laktózy (r = -0,221) na hladině významnosti (P < 0,001).
Byl zaznamenán pozitivní vliv pořadí laktace na obsah somatických buněk v tis./ml (r = 0,197) na hladině významnosti (P < 0,001). Negativní vliv měl rok na počet somatických buněk v tis./ml (r = -0,060) na hladině průkaznosti (P < 0,001). Byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi obsahem somatických buněk na podzim (807,92 tis./ml) a v zimě (968,58 tis./ml). Vliv období laktace na počet somatických buněk nebyl prokázán.
U reprodukce bylo hodnoceno za období od 1. 10. 2012 do 31. 10. 2015 celkem 544 dojnic. Potřebná data byla získána z programu WebSkot a následně statisticky vyhodnocena programem SAS verze 9.3. Sledování bylo zaměřeno na vliv pořadí laktace, pořadí inseminace a měsíce inseminace na % zabřezávání, servis periodu a inseminační interval.
Vliv pořadí laktace a pořadí inseminace na % zabřezávání se nepodařilo prokázat. Prokázáno bylo, že v srpnu bylo nižší zabřezávání (23,69 %) než v prosinci (46,50 %).
Vliv pořadí inseminace na servis periodu se nepodařilo prokázat. Byl prokázán pozitivní vliv pořadí inseminace na servis periodu (r = 0,802) na hladině významnosti (P < 0,001). Vliv měsíce inseminace na servis periodu nebyl prokázán.
Vliv pořadí laktace ani pořadí inseminace na inseminační interval nebyl prokázán. Bylo prokázáno, že v prosinci byl kratší inseminační interval (70,01 dnů) než v červenci (90,15 dnů) na hladině významnosti (P < 0,005).
Hypotéza, která předpokládala, že v letních měsících je nižší mléčná užitkovost než v zimních měsících, byla vyvrácena. Hypotéza, která předpokládala nižší zabřezávání v letních měsících než v zimních, se potvrdila.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Chov genetického zdroje české červinky na ŠZP České Budějovice
ŤOUPALOVÁ, Michaela
Českou červinku, plemeno skotu, jež bylo v našich podmínkách chováno odedávna, zasáhla na přelomu 18. až 19. století vlna křížení se simenskými býky. Postupně jedinců plemen české červinky ubývalo, až se populace dostala na kritickou mez. V roce 1991 byla Katedrou genetiky, šlechtění a výživy zvířat na Zemědělské fakultě JU v Českých Budějovicích zahájena regenerace tohoto vzácného, pro naše podmínky původního plemene. Byl započat proces převodného křížení býky české červinky. Současná populace české červinky čítá 162 kusů. V případě chovu v garanci ČZU Praha je chováno 43 jedinců. JČU v Českých Budějovicích má pod svou garancí 119 jedinců, z nichž 60 je chováno na školním zemědělském statku Haklovy Dvory. V práci byly vyhodnoceny údaje o růstu a vývinu telat chovaných bez tržní produkce mléka a dále údaje o mléčné užitkovosti krav chovaných pro produkci mléka stájovým způsobem. Nejvyšší dojivosti bylo dosaženo při nenormované 173 denní laktaci, celkové množství činilo 1 469 kg mléka. Nejvyšší průměrná tučnost dosahovala 3,80 % a obsah bílkovin 3,52 %. Ukazatele růstu a vývinu byly přepočteny na jednotný věk 120 a 210 dní. Průměrná hmotnost 4 jedinců ve věku 120 dní byla 114 kg, nejvyšší přírůstek byl zaznamenán u býčka a činil 934 g. Průměrná hmotnost 2 kusů v přepočtu na jednotný věk 210 dní byla 221 kg, nejvyššího přírůstku dosáhla jalovička, a to 1 038 g. Zároveň probíhala analýza genetické struktury populace a na základě výsledků byla početně charakterizována četnost jednotlivých lokusů a mikrosatelitů v dané populaci. Genotypizace lokusů pro DGAT, GH, b - LG, PRL, IGF BP3, PIT1, BLAD, LEP, DUMPS, b - CN, kappa kasein, beta kasein a ALFA S1 kasein byla provedena v souboru 272 zvířat. Četnost byla zaznamenána u mikrosatelitů RM 012, BOVCASK 35, BOVIRP, BTO BCAM, BOVPAI, BOVSEMRN, SRC 97, IGF BP3, CSS 004, IDVG A - 9, BM 6117, BM 148, BM 4621, BM 6438, BM 2113, BM 1824, BPA, BMS1658, INRA 107, INRA 23, ETH 3, ETH 225, ETH 10, TGLA 122, TGLA 126 a TGLA 227.
|
host ::
RSS.