|
|
Zvěřina jako surovina pro výrobu masných výrobků
Greplová, Jana
Téma bakalářské práce je Zvěřina jako surovina pro výrobu masných výrobků. V práci jsou definovány pojmy maso, zvěř a zvěřina. Je zde popsáno rozdělení zvěře, způsob lovu a jeho vliv na kvalitu a hygienu zvěřiny. Srovnává biologická a fyzikální rizika, která mohou být nebezpečná pro konečného spotřebitele. Nachází se zde schéma masné výroby a možné finální výrobky ze zvěřiny. Vlivu náboženství se věnuje samostatná kapitola, která popisuje speciální požadavky na usmrcení zvířat a jejich následnou konzumaci u jiných kultur.
|
|
|
Vliv selenu a vitamínu E na kvalitu masa vykrmovaných býků
Navrátilová, Eliška
Diplomová práce je vypracována na téma Vliv selenu a vitamínu E na kvalitu masa vykrmovaných býků. V rámci experimentu byla sestavena kontrolní a pokusná skupina býčků. Býčci byli krmeni stejnou základní krmnou dávkou. Pokusná skupina měla tuto dávku obohacenou o přídavek vitamínu E a selenu. Celý experiment trval po dobu 90 dní. Býčci byli váženi v měsíčních intervalech. Po ukončení experimentu byli býčci poraženi na jatkách. Ze svalu byly odebrány vzorky, které byly zabaleny a uloženy do lednice. Jednotlivé analýzy probíhaly celkem 4 týdny, od 0. týdne po 4. týden zrání. Analýza na obsah selenu a senzorické vlastnosti masa byla provedena na začátku a na konci zrání. Z výsledků vyplývá, že přídavek selenu a vitamínu E do krmné dávky neměl vliv na hmotnost a přírůstky. Obsah selenu v mase u pokusné skupiny byl vyšší a v průběhu zrání vzrůstal, zatímco u skupiny kontrolní byl nižší a postupně klesal. S růstem obsahu selenu v mase se zlepšovaly i hodnocené senzorické parametry, zatímco u kontrolní skupiny byly výsledky v 1. a 4. týdnu zrání podobné.
|
|
|
Nutriční porovnání potravin živočišného a rostlinného původu
Tichá, Kateřina ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Chrpová, Diana (oponent)
Nahrazování potravin živočišného původu jejich rostlinnými alternativami je běžné u některých alternativních směrů stravování, ale rostlinné náhražky stále častěji konzumují i běžní spotřebitelé. Cílem této diplomové práce bylo porovnat potraviny živočišného původu s jejich alternativami a zhodnotit, jak je odborná a laická veřejnost informována o rozdílech mezi nimi. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 223 respondentů, z nichž 136 nemělo žádné vzdělání v oblasti výživy. Výsledky ukázaly, že informovanost laiků o nutričním složení rostlinných alternativ potravin živočišného původu je významně nižší než u odborníků. Odborníci také častěji věnují pozornost informacím na etiketách potravin a hodnotí své stravování jako zdravější než laická veřejnost. Vzdělání v oblasti výživy naopak nemělo významný vliv na zkušenosti s alternativními směry stravování ani na frekvenci konzumace rostlinných alternativ živočišných produktů. V rámci praktické části této práce byl proveden i průzkum trhu. Bylo zjištěno, že rozdíly ve složení a nutričních hodnotách nejsou jen mezi potravinami živočišného původu a jejich alternativami, a také mezi jednotlivými rostlinnými náhražkami. Z rostlinných alternativ mléka lze nejlépe hodnotit sójové nápoje, které se množstvím bílkovin téměř vyrovnají mléku a mají nižší podíl...
|
|
|
Obsah rizikových prvků v krmivech pro psy a kočky
Hrabalová, Karolína ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením rizikových prvků, konkrétně rtuti, arsenu, kadmia a olova v krmivech určených pro psy a kočky. Koncentrace rtuti byla stanovena pomocí techniky AAS a koncentrace arsenu, kadmia a olova byla stanovena metodou ICP-MS po mikrovlnném rozkladu vzorků s využitím minerálních kyselin. Celkem bylo analyzováno 30 vzorků krmiv. Ve většině vzorků byly koncentrace sledovaných prvků nižší než maximální přípustné hodnoty dané Nařízením Komise EU, dva vzorky požadavky nařízení nesplnily. Koncentrace rizikových prvků v krmivech, kromě arsenu nezávisela na druhu masa použitého v krmivu. Krmiva obsahující rybí maso vykazovaly prokazatelně vyšší koncentrace arsenu než krmiva s jiným masem. Vzhledem k relativně nízkému podílu masa v krmivech a vzhledem k celkově nižším koncentracím rizikových prvků v mase lze předpokládat, že za zvýšené koncentrace rizikových prvků v krmivech je zodpovědná rostlinná nebo jiná složka krmiva, případně technologie výroby krmiva.
|
|
|
Vliv techniky lovu na vybrané parametry masa
ČERNÁ, Barbora
Cílem diplomové práce bylo porovnání texturních vlastností daňčího masa pocháze-jícího z farmového chovu v závislosti na zvoleném způsobu porážky, dále byl posu-zován vliv pohlaví zvířat a také příkrm matek v laktaci. Začátek literárního přehle-du je věnován chemickému složení masa, dále jsou popsány vybrané technologické a organoleptické vlastnosti masa. V závěru literární části jsou shrnuty informace o farmových chovech zvěře. V praktické části diplomové práce je představen farmový chov daňků rodiny Friedbergerových. Poté jsou uvedeny výsledky z analýzy chemického složení dan-čího masa s následným posouzením výskytu kvalitativních změn v textuře masa v závislosti na sledovaných faktorech.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Studium změn v barvě masa jatečných zvířat v závislosti na vlivu zvolených faktorů
Dračková, Eliška
Cílem disertační práce bylo stanovit barvu masa zvolených druhů hospodářských zvířat (skot, jehňata, prasata, kuřata a bažanti) a změny v barvě masa z pohledu některých působících vlivů biologického charakteru (plemeno, věk v době porážky, porážková hmotnost, pohlaví, obsah vnitrosvalového tuku, výživa apod.). Parametry barevného spektra (L*, a*, b*, C* a h) v systému CIELab byly zjištěny pomocí spektrofotometru Konica Minolta CM 2600d u všech analyzovaných vzorků masa. U vybraných vzorků byla barva masa stanovena remisí za použití fotokolorimetru Spekol 11 s remisním nástavcem a obsahem barevných pigmentů modifikovanou metodou podle Hornseye. U vepřového masa byly parametry barvy masa ovlivňovány zvolenými biologickými faktory v nejmenším rozsahu. Při měření barvy vepřového masa v závislosti na pohlavní kategorii a otcovské linii nebyly stanoveny významné rozdíly (p > 0,05) u žádného sledovaného parametru. Skupina s nejvyšším obsahem tuku (5,04 až 9,50 %) vykazovala signifikantně (p < 0,05) nejsvětlejší maso (L* 62,53). U jednotlivých věkových kategorií skotu působí zvolené faktory na změny v barvě intenzivněji. Měřením parametru světlosti L* u býků, jalovic a volů bylo zjištěno nejsvětlejší maso kříženců s masným plemenem Charolais (L* = 36,22; 37,91 a 37,19). Při hodnocení masa krav byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly (p < 0,01) světlosti masa (L*) mezi skupinou krav s podílem masného plemene (L* 36,89) a skupinou krav mléčného typu (L* 31,94), respektive skupinou krav kombinovaného typu (L* 33,57). Mezi sledovanými genotypy Českého strakatého plemene byl v obsahu svalových pigmentů mezi skupinami býků s podílem C 50 -- 74 % (3,94 mg.g-1) a C 100 % (3,57 mg.g-1) prokázán vysoce signifikantní rozdíl (p < 0,01). Mezi plemennou příslušností jehňat nebyla u parametrů barvy průkaznost rozdílů mezi skupinami prokázána (p > 0,05). Zastoupení lihovarských výpalků (DDGS) ve výživě brojlerů mělo signifikantní vliv na barvu masa (p < 0,05). Nejsvětlejší prsní svalovina (L* = 55,58) byla stanovena u skupiny kuřat s přídavkem 10 % DDGS v krmné dávce. Barva kuřecího masa nebyla ovlivněna pouze přídavkem DDGS, ale i extrudovanou sójou (EPS). Prsní svalovina byla signifikantně tmavší (p < 0,01) u skupiny EPS (L* 52,58) ve srovnání se skupinou s přídavkem DDGS (L* 55,74). V prsní svalovině bažantů nebyly prokázány průkazné diference (p > 0,05) mezi sledovanými parametry barvy masa mezi kohouty a slepicemi. Stehenní svalovina vykazovala vysoce signifikantní diference (p < 0,01) mezi pohlavím u parametru světlosti (L*), podílu červeného spektra (a*) a odstínového úhlu (h). V závislosti na typu chovu (příroda a voliéra) byly v prsní svalovině u parametrů a*, b*, C* a h zjištěny vysoce průkazné rozdíly (p < 0,01). Stehenní svalovina byla signifikantně tmavší (p < 0,01) u bažantů z volné přírody než u bažantů z voliéry.
|
host ::
RSS.