|
|
Krajina vzpomínání duchcovského viaduktu. Socialistická ideologie v mikrohistorické perspektivě
Pýcha, Čeněk ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Práce se zabývá formami vzpomínání na střet dělnického hladového pochodu s četnickým kordonem, který se odehrál v severočeském Duchcově 4.2.1931 a při kterém zahynuli čtyři nezaměstnaní dělníci. V období československého socialismu státem podporované formy připomínání této události vytvořily komplexní soubor rámců paměti, který je na základě teorií Pierra Nory a Jana Assmanna označen jako krajina vzpomínání duchcovského viaduktu. Analýza této krajiny vzpomínání je předmětem první části práce. Druhá část práce se zaměřuje na aktéry, kteří se zapojili do konstrukce krajiny vzpomínání a ve vyjednávání, které provázelo tuto konstrukci, formulovaly své vlastní individuální či skupinové motivy. Klíčová slova: Duchcovský viadukt, krajina vzpomínání, místo paměti, kulturní paměť, komunikativní paměť, ideologie, socialismus, vyjednávání
|
|
|
Poutní místo Křemešník. Proměny místa paměti v první třetině 20. století
CHALUPOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je objasnit, jak se měnil obraz poutního místa Křemešník ve společenské paměti v první třetině 20. století. Nejprve je nastíněn vývoj církevních dějin v Čechách a na Pelhřimovsku a starší dějiny Křemešníku. Následně je sledované časové období rekonstruováno na základě analýzy pamětních knih, vedených křemešnickými expozity. Důraz je kladen na významné události a každodenní život, ale rovněž na osobnosti jednotlivých kněží a jejich vztah k poutnímu místu. Paměť místa utvářely především poutě, proto je další část práce věnována jim. Stranou pozornosti však nezůstanou ani pověsti a zázraky spojené s křemešnickou studánkou. Oblibu poutního místa pak dokládá část věnovaná sňatkům a křtům na Křemešníku a také pasáž pojednávající o dobových příručkách. Celou práci shrnuje závěr, který rovněž navrhuje další možnosti bádání.
|
|
|
Klášterní kostel sv. Antonína v Dačicích jako místo paměti
POLNICKÁ, Veronika
Cílem této práce je zmapování způsobů uchování paměti na důleţité osoby, které byly jistým způsobem spojeny s klášterním kostelem sv. Antonína v Dačicích. Počínaje zakladatelem klášterního komplexu, primátorem města Dačic Matějem Jiřím Kapetou, přes řeholníky františkánského řádu, příslušníky šlechtických rodů, další měšťany aţ po osoby, jejichţ identita nám dodnes zůstává zastřena. Paměť na zmíněné osoby je v rámci vnitřní výzdoby klášterního kostela sv. Antonína Paduánského zhmotněna prostřednictvím pamětních desek nacházejících se u hlavního oltáře i u postranních oltářů v kostele formou aliančních znaků. Pod kostelem se nachází také tři hrobky s latinskými nápisy, v nichţ odpočívají vedle příslušníků františkánského řádu mnohé osoby světského stavu. Závěr práce se zabývá náhrobní ikonografií a sepulkrální pamětí v rámci kostela.
|
host ::
RSS.