|
|
Vliv technologických parametrů na elektrochemické vlastnosti záporné elektrody lithium-iontového akumulátoru
Kaňa, Michal ; Máca, Josef (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou lithium-iontových akumulátorů. Zaměřuje se především na zápornou elektrodu, a to na bázi grafitu. Cílem této práce je nastínit problematiku lithium-iontových akumulátorů společně s možnostmi zlepšení jejich základních parametrů jako kapacita a proudová zatížitelnost. První část se zaměřuje na popis funkčnosti lithium-iontového akumulátoru. Druhá, praktická část, se zaměřuje na výrobu záporných elektrod z přírodního grafitu 280H, a to o různé tloušťce a lisovacím tlaku. Třetí část popisuje přípravu záporných elektrod z přírodního grafitu 280H a zahrnuje výsledky měření. V poslední části jsou na základě získaných dat porovnány a zhodnoceny jednotlivé záporné elektrody z přírodního grafitu 280H a vyvození závěrů.
|
|
| |
|
|
Testing of a Prototype Device Using Electrochemical Impedance Spectroscopy (EIS)
Zsigmond, András ; Jaššo, Kamil (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
This diploma thesis deals with the electrochemical processes in lithium-ion batteries. To characterize the different electrochemical processes a method called electrochemical impedance spectroscopy (EIS) is used. In the first couple of chapters the different types of batteries and their differences are described. The thesis also contains the description of an experimental device used for EIS. The thesis also contains a comparison between the experimental device and the device from BioLogic Science Instruments
|
|
|
Elektrodové materiály pro lithno-iontové akumulátory
Čech, Ondřej ; Oriňáková, Renáta (oponent) ; Paidar,, Martin (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Obsahem této dizertační práce je příprava a studium vlastností elektroaktivních elektrodových materiálů pro lithno-iontové akumulátory. Práce je rozdělena na dvě části: první z nich se zabývá výzkumem v oblasti syntézy kompozitního materiálu pro kladnou elektrodou založeném na LiFePO4. V druhé části je publikován výsledek výzkumu použití monoklinického TiO2(B) pro elektrodu zápornou. Cílem této práce je v obou nalézt takový postup přípravy, který umožní vyrobit tyto materiály v co nejvyšší fázové čistotě. Materiál LiFePO4 je dále modifikován pomocí uhlíkatých vodivostních příměsí různého typu a jsou zkoumány strukturní a elektrochemické vlastnosti ve vztahu k těmto modifikacím. V případě monoklinického TiO2(B) bude zkoumán vztah procesních parametrů přípravy a elektrochemických vlastností tohoto materiálu a dále pak vliv zbytkových alkalických iontů na stabilitu, kapacitu a zatěžovací charakteristiky.
|
|
|
Lithium - iontový akumulátor: Záporné elektrodové materiály založené na grafitu
Vencelides, Lukáš ; Máca, Josef (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou lithium-iontových akumulátorů. V práci je popsána historie vývoje lithium-iontových akumulátorů, aktuální komerčně dostupné a vyvíjené typy. Práce se detailně věnuje popisu charakteristických vlastností a operačního principu lithium-iontových akumulátorů s důrazem na zápornou elektrodu a záporné elektrodové materiály. Cílem práce je technologická a elektrochemická charakterizace záporných elektrodových materiálů na bázi grafitu. V práci jsou použity dva typy přírodního grafitu, oba dva typy jsou potencio-galvanisticky analyzovány z pohledu kapacitních a proudových charakteristik.
|
|
|
Modifikace materiálů pro kladné elektrody lithno-iontových akumulátorů
Kazda, Tomáš ; Studničková, Marie (oponent) ; Vanýsek, Petr (oponent) ; Vondrák, Jiří (vedoucí práce)
Tato dizertační práce je věnována studiu vlastností katodových materiálů pro lithno-iontové akumulátory. V teoretické části práce je uveden přehled katodových materiálů a stručný úvod do rozsáhlé problematiky lithono-iontových akumulátorů. V rámci práce byl stanoven jako cíl studium vlastností katodového materiálu LiCoO2 a jejich úprava pomocí dopování dalšími prvky. Tato práce byla následně rozšířena o studium nové generace vysokonapěťových katodových materiálu. U těchto materiálů byla studována syntéza jejich fyzikální a elektrochemické vlastnosti a vliv použitých elektrolytů na jejich elektrochemickou stabilitu. Dále se práce zaměřuje na vliv dopování těchto materiálů a vliv další části baterie tedy použitého separátoru na celkové elektrochemické vlastnosti těchto typů katodových materiálů. Výsledky dosažené během práce ukázali, že dopování katodového materiálu LiCoO2 draslíkem a sodíkem vede k úpravě některých elektrochemických vlastností jako je stabilita při cyklování případně stabilita při vyšší zátěži a také k zlepšení stability katodového materiálu během jeho stárnutí. U vysokonapěťových materiálů se podařilo syntetizovat katodový materiál LiNi0,5Mn1,5O4 ve srovnatelné i lepší kvalitně v porovnání se zahraničními pracovišti v obou jeho možných formách. Proces syntézy byl také sledován in-situ pomocí SEM mikroskopu, díky čemuž byla provedena jedinečná studie změn, které během syntézy tohoto materiálu probíhají. Byly také stanoveny nejvhodnější elektrolyty z pohledu stability při vysokém napětí, pro tento materiál, což je důležité pro jeho budoucí praktické použití. Dopováním tohoto materiálu pomocí chromu se povedlo zvýšit stabilitu a kapacitu jak při cyklování za normálních podmínek tak při cyklování při vyšší teplotě i při vyšší proudové zátěži. Byl také prokázán značný vliv použitých separátorů na celkové elektrochemické vlastnosti vysokonapěťových katodových materiálů, což by mohlo být velkým přínosem pro jejich praktické nasazení v budoucnu.
|
|
|
Studium vlastností katodového materiálu pro Li-ion články v závislosti na struktuře aktivní vrstvy
Kršňák, Jiří ; Vondrák, Jiří (oponent) ; Kazda, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlastností katodového materiálu lithno-iontových článků v závislosti na struktuře aktivní vrstvy. Cílem práce je seznámit se s problematikou výroby a diagnostiky katodového materiálu a porovnání různých metod výroby aktivní vrstvy. Úvodní část práce se zabývá problematikou akumulátorů a především se soustřeďuje na lithno-iontové akumulátory a jejich elektrodové materiály. V následující praktické části je pojednáno o způsobu výroby katodového materiálu a vyhodnocení jeho charakteristiky.
|
|
|
Elektrolyty s obsahem retardéru hoření na bázi fosforu
Pelikán, Ondřej ; Libich, Jiří (oponent) ; Máca, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na zpracování teoretických poznatků z oblasti lithiových akumulátorů. Důkladnější pozornost je věnována elektrolytům a zvlášť retardérům hoření, kde jsou podrobněji popsány druhy a jednotlivé příklady retardérů hoření. Praktická část pojednává o samostatném laboratorním měření zvolených vzorků elektrolytů s různými retardéry hoření. Výsledky měření jsou v další části analyzovány.
|
|
| |
|
|
Gel Polymer Electrolytes for Electrochromic Devices
Krejza, Ondřej ; Vondrák, Jiří (vedoucí práce)
This work deals with the research on the methacrylate based gel polymer electrolytes (GPEs) primarily but not solely designed for use in electrochromic (EC) devices, but also in other Li-ion applications. An EC device comprises an active solar control film whose transmittance in the visible and near IR part of the spectrum can be reversibly modulated by a low DC voltage. The poly(methyl methacrylate) PMMA based redox electrolyte with I3-/I- pair was introduced. The method of in-situ thermal polymerization of the gel was used to prepare a hybrid FTO|WO3|redox GPE|Pt|FTO cell in a vacuum bag. The relationship between the electrolyte composition and the parameters such as change of transmittance, response time and stability was discussed based on results from coupled optoelectrochemical measurements. The hybrid EC cell showed moderate optical modulation (ca 30 % of dT at 634 nm), slow initial state recovery and relatively low coloration efficiency (10.5 cm2/C). On the other hand the switching speeds (
|
host ::
RSS.