|
|
Mechanizmy regulace signální transdukce povrchovými proteiny leukocytu*.
Štěpánek, Ondřej ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Jádro dizertační práce "Mechanizmy regulace signální transdukce povrchovými proteiny leukocytů" tvoří tři publikace v zahraničních impaktovaných časopisech, které se zabývají leukocytární signalizací jak na úrovni jednotlivých signálních drah tak v kontextu mnohobuněčného organizmu. Největší pozornost je věnována signalizaci přes T buněčný receptor, která hraje ústřední roli ve vývoji a funkci T buněk a je tedy zásadní signální drahou pro správnou funkci specifické složky imunitního systému. Transmembránová proteinová tyrozin fosfatáza CD148 byla považována za negativní regulátor T receptorové signalizace prostřednictvím defosforylace proteinů LAT a PLCγ1. Součástí této práce je studie ukazující, že CD148 je schopna ovlivňovat signalizaci i na úrovni Lck, a to jak pozitivně tak negativně. O tom, který směr regulace T receptorové signalizace převáží, pravděpodobně rozhoduje biochemická situace v buňce např. aktivita jiné fosfatázy CD45. Druhý projekt, který je součástí dizertační práce, se týká charakterizace transmembránového adaptorového proteinu PRR7. Tento adaptor inhibuje signalizaci T buněčného receptoru tím, že negativně reguluje množství Lck v buňce a T buněčného receptoru na buněčném povrchu. Studium signalizace z hlediska mnohobuněčného organizmu je reprezentováno expresní analýzou CD148 v...
|
|
|
Analýza provedených autotransfuzí ve FN Motol
Šámalová, Martina ; Linhartová, Eva (vedoucí práce) ; Závadová, Žaneta (oponent)
Teoretická část této bakalářské práce zahrnuje informace spojené s autologními odběry, výrobou autologních transfuzních přípravků a jištění jakosti u autotransfuzí, také základní informace o krevních skupinách, které jsou nedílnou součástí transfuzní medicíny. Praktická část je rozčleněna do tří hlavních bodů. První část se podrobněji zabývá problematikou krevních odběrů pro autotransfuzi a vyšetřením spojených s autologní krví. Druhá část obsahuje statistické údaje o autotransfuzích provedených v Oddělení krevní banky ve FN Motol. Zkoumá množství odebraných a expirovaných transfuzních přípravků u pacientů indikovaných k odběru autologní krve z oddělení ortopedie a to u operací: totální endoprotéza kyčelního a kolenního kloubu a z oddělení urologie před operacemi prostaty a přeměny pohlaví z mužského na ženské. Třetí část je tvořena kontrolou kvality a jištěním jakosti autologních transfuzních přípravků. Praktická část vychází ze statistických podkladů poskytnutých Oddělením krevní banky ve FN Motol za rok 2011
|
|
|
Porovnání kontroly měření na různých typech analyzátorů používaných na ÚKBLD CHLTC ve VFN v Praze
Koblasa, Vladimír ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Tomáš (oponent)
Koblasa, Vladimír - Porovnání kontroly měření na různých typech analyzátorů používaných na ÚKBLD CHLTC ve VFN v Praze 1. lékařská fakulta UK Praha 2, Kateřinská 32 Vedoucí práce: prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc. Školitel - konzultant: Mgr. Ivana Malíková Vyšetření krevního obrazu je základní hematologické vyšetření, u kterého je potřeba zajistit správnou kontrolu kvality. Cílem práce bylo porovnání výsledků měření kontrolních materiálů s definovanými parametry a dále stejných vzorků na jednotlivých hematologických analyzátorech, abychom získali podklady pro vyjádření nejistot měření. ÚKBLD CHLTC ve VFN v Praze využívají analyzátory krve, které pracují na různých principech. Pro porovnání kvality měření byly vybrány analyzátory pracující pomocí impedančního principu, kdy jednotlivé krevní buňky prochází mezi dvěma elektrodami, mezi nimiž je určité elektrické napětí. Změna tohoto napětí je zaznamenána a přesně definována pro každý druh krevních buněk. Dále byl vybrán analyzátor, který pracuje pomocí optické detekce. Analyzátor ozařuje jednotlivé krevní buňky světelným paprskem. Buňka, která vstoupí do cesty světelnému záření, snižuje jeho optickou hustotu dopadající na fotobuňku, to vyvolá změnu napětí a opět tato změna je přesně definována pro každý druh krevních buněk. Jako software pro záznam...
|
|
|
Analýza cytologických snímků
Pavlík, Jan ; Blaha, Milan (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na automatizaci procesu diferenciálního rozpočtu leukocytů v periferní krvi založeném na zpracování obrazů. Zabývá se návrhem celého procesu zpracování digitálních snímků – od snímání a předzpracování snímků, segmentace jádra a cytoplazmy, výběrem příznaků a klasifikátoru, včetně jeho testování na sadě obrazů, která byla nasnímána také v rámci této práce. V teoretické části práce jsou popsány dostupné segmentační metody a klasifikační postupy. Tato práce se v praktické části zabývá segmentačními procesy, které mají za úkol separovat jádro a cytoplazmu leukocytů. Na základě těchto vyhrazených struktur je provedena jejich statistická analýza. Podle reprezentativních statistických parametrů je vybrán soubor příznaků. Tato data pak vstupují do klasifikačního procesu, realizovaného třemi umělými neuronovými sítěmi. Celkem bylo hodnoceno 5 tříd leukocytů: neutrofilní granulocyty, lymfocyty, monocyty, eozinofilní a bazofilní granulocyty. Senzitivita a specificita klasifikace u 4 z 5 (neutrofilní granulocyty, lymfocyty, monocyty, eozinofilní granulocyty) buněčných populací je vyšší než 90 %. Senzitivita klasifikace bazofilních granulocytů byla vyhodnocena na 75 % a specificita na 67 %. Celková schopnost klasifikace byla otestovaná na 111 buňkách a vykazovala přibližně 91% úspěšnost. Všechny algoritmy jsou realizovány v prostředí MATLAB.
|
|
|
Zdravotní efekt imunitního tréninku u žen
CHLAŇOVÁ, Radka
Bakalářská práce se věnuje tématu imunitního systému, jeho komplexitě a zejména faktorům, které mají na jeho funkci dopad. V teoretické části se zabývá vymezením a fungováním imunitního systému. Nejprve jej představuje z biologického hlediska, kdy přibližuje, jak pracuje, jeho buňky a primární orgány, a také jak je rozdělen. Dále se zabývá důležitými faktory, které mají na jeho funkci zásadní význam. Tyto faktory jsou rozděleny na pozitivně ovlivňující, a negativně ovlivňující a v každé kapitole jsou popsány specifické dopady, jakým způsobem ovlivňuje jejich přemíra, nebo případně nedostatek, zdraví člověka. V praktické části se práce zaměřuje na plnění těchto aktivit v praxi, konkrétně pomocí imunitního tréninku, který byl sestaven doktorem Hermannem Geesingem. Plnění tohoto tréninku se věnuje po dobu pěti měsíců šest žen ve středním věku a výsledky jejich plnění jsou zaznamenány vzhledem k jejich subjektivnímu hodnocení pocitů po dobu, kdy se drží navrženého tréninkového plánu. Tyto výsledky jsou uvedeny v tabulkách a grafech po každý měsíc u každé osoby a nadále hodnoceny a rozvedeny v diskuzi a závěru na základě hodnocení jejich psychického a fyzického stavu na začátku a na konci, spolu s vymezením aktivit, které bylo snadné, případně problematické plnit.
|
|
|
Buněčné elementy zúčastňující se zánětových reakcí
CHMELOVÁ, Veronika
Problematika zánětu je velice složité a rozsáhlé téma, které zdaleka nezahrnuje jen buňky, které jsou úkolem této bakalářské práce. Je to proces, napomáhající k udržení vnitřního prostředí organismu a jeho úkolem je především vyrovnávat se s vnějšími vlivy okolí, které se mohou pro organismus znamenat nebezpečí. Zánětlivá buněčná odpověď je mechanismem, kterým se organismus brání proti infekcím a napravuje poškozenou tkáň. Ale tento proces nelze chápat jen jako reakci obrannou. Zvláště u přetrvávajícího zánětu se může rozvinout chorobný stav, kdy dochází k nevratné destrukci tkáně. V tomto případě se jedná o reakci patologickou. V teoretické části popisuji průběh zánětlivé reakce a zaměřuji se na jednotlivé krevní elementy, které jsou její součástí. Popisuji jejich morfologickou strukturu, interakce a úlohu v tomto patofyziologickém procesu. Praktická část je věnována jednotlivým metodám, kterými lze buňky zánětu vyšetřovat. Zhodnocuji zde jejich výhody i nevýhody a popisuji principy a postupy těchto metod. Nejzákladnější metodou je zhotovení a nabarvení krevního nátěru a mikroskopické odečtení diferenciálního rozpočtu leukocytů. Za vyšší úroveň lze považovat hematologický analyzátor, který kromě bílé krevní řady poskytuje řadu informací i o červené řadě a trombocytech. Poslední metodou, kterou se v práci zabývám je průtoková cytometrie. Její obrovský rozvoj v posledních letech přináší možnost vyšetřovat velké množství parametrů. To ale klade vysoké nároky na správnou interpretaci získaných dat. Poslední část této práce se zabývá žírnou buňkou a problematikou jejího vyšetřování jak z hlediska hematologického, tak metodami histologickými.
|
|
|
Vylučování amoniaku rybami za rozdílných oxických podmínek prostředí
MÜLLEROVÁ, Lucie
Cílem této práce bylo zjistit a porovnat koncentrace amoniakálního dusíku vylučovaného rybami při různém nasycení vody kyslíkem. V Laboratoři vodní toxikologie a ichtyopatologie VÚRH JU ve Vodňanech byly provedeny pokusy (předběžný, hlavní a dodatečný) s okrasnou formou kapra obecného (Cyprinus carpio f. Koi). Předběžný (orientační) pokus byl proveden se třemi rozdílnými koncentracemi rozpuštěného kyslíku (I. 0,65 - 2,66; II. 2,43 - 5,70; III. 6,40 - 6,50 mg.l-1 O2) a produkce amoniakálního dusíku rybami za 2 hodiny v přepočtu na 1 kg hmotnosti ryb činila I. 24,61; II. 85,29; III. 70,19 mg N-NH4+. V hlavním pokusu provedeném v šestinásobném opakování byly ryby rovněž vystaveny rozdílným oxickým podmínkám (hypoxie 0,76 - 1,46; normoxie 9,8 - 9,46 mg.l-1 O2) a zjištěná produkce amoniakálního dusíku po dvou hodinách trvání pokusu v přepočtu na 1 kg hmotnosti ryb činila u ryb v hypoxii 25,01 +- 3,14 mg N-NH4+ a u ryb v normoxii 32,56 +- 4,08 mg N-NH4+. Zjištěný rozdíl byl statisticky významný (P < 0,05). Hematologické a biochemické vyšetření krve ryb v závěru pokusu prokázalo statisticky významné rozdíly v počtu leukocytů, hodnotě hematokritu, koncentraci amoniaku a glukózy. Dodatečný pokus byl proveden v pětinásobném opakování a ryby zde byly vystaveny hypoxii (0,99 - 1,21 mg.l-1 O2) a normoxii (7,67 - 9,11 mg.l-1). V průběhu pokusu byly zjištěny statisticky významné rozdíly v produkci amoniakálního dusíku (po dvou hodinách u ryb vystavených hypoxii 28,41 +- 9,98 mg a u kontrolních ryb v normoxii 55,47 +- 9,29 mg). Po 4,5 hodinách trvání pokusu se rozdíl ještě zvýšil a činil u ryb v hypoxii 47,92 +- 4,91 mg N-NH4+ a u ryb kontrolních 101,53 +- 8,31 mg N-NH4+. Po zavedení vzduchování se během 10 minut koncentrace kyslíku ve vodě u ryb vystavených hypoxii vyrovnala koncentraci u kontrolních ryb a produkce amoniakálního dusíku se začala zvyšovat. Po následujících 2,5 hodinách byla produkce amoniakálního dusíku u ryb původně vystavených hypoxii (1) a kontrolních ryb (2) srovnatelná (1 - 93,38 +- 17,82 mg; 2 - 110,13 +- 18,21 mg; tyto hodnoty již nebyly statisticky významně rozdílné). Výsledky pokusu prokázaly, že schopnost ryb vylučovat z těla amoniak úzce souvisí s kyslíkovými poměry ve vodním prostředí.
|
|
|
Zavedení digitální morfologie v hematologické laboratoři
STRUSKOVÁ, Martina
Cílem mé bakalářské práce je ve zkušebním provozu porovnat výsledky diferenciálního rozpočtu leukocytů pomocí klasického mikroskopu a digitálního morfologického systému společnosti CellaVision AB (Lund, Švédsko) Cella Vision DM96?. Zaměřila jsem se na kontrolu správnosti a přesnosti měření a porovnala jsem pracovní, časovou a finanční náročnost.Metodická část této práce byla provedena v hematologické laboratoři v Nemocnici České Budějovice, a.s., kde jsem zaměstnána. Soubor dat tvořilo 50 vzorků, jejichž krevní obraz včetně diferenciálního rozpočtu leukocytů byl analyzován na hematologickém analyzátoru Coulter LH 755. Vyhodnoceny byly dle příslušných pravidel stanovených v SOPu (standardně operační postupy) laboratoře a tzv. varovných hlášení analyzátoru informujících o podezření na přítomnost nezralých či atypických forem buněčných populací a byly označeny jako nutné k mikroskopické kontrole. Po zhotovení a obarvení nátěru byly tyto vzorky mikroskopicky vyhodnoceny klasickým mikroskopem a zároveň v rámci zkušebního provozu zanalyzovány digitálním mikroskopem Cella Vision DM96. Výsledky měření jsou zaznamenány v příslušných grafech vyjadřující vztahy správnosti a korelace buněčných populací. Zdroje původních dat zanesené do tabulek se nacházejí v příloze. Korelace jednotlivých populací leukocytů preklasifikované digitálním mikroskopem ve vztahu ke konvenční mikroskopii jsou pro neutrofily 0,91, lymfocyty 0,96, monocyty 0,89, tyče 0,78. Hodnoty pro eosinofily a basofily neuvádím neb z důvodu nízkého buněčného zastoupení v nátěrech jsou málo vypovídající. Hypotéza, že výsledky diferenciálního rozpočtu leukocytů vyhodnocené digitálním systémem Cella Vision DM96? jsou neuspokojivé, se potvrdila , zejména kvůli neutrofilům. Korelace leukocytů po manuální korekci je pro neutrofily 0,97, lymfocyty 0,98, monocyty 0,94, tyče 0,96. V tomto případě hypotéza, že výsledky po manuální reklasifikaci jsou srovnatelné s klasickou mikroskopií, je pravdivá. Celkový průměrný čas vyhodnocení digitální morfologií je 9´55´´, kde čas stanovení analyzátorem trval v průměru 2´30´´ a čas obsluhy provádějící manuální korekci byl v průměru 6´55´´. Naměřený průměrný čas standartní mikroskopie byl 5´10´´. Z výsledných hodnot vyplývá, že časová náročnost analýzy diferenciálního rozpočtu leukocytů mikroskopem Cella Vision DM96? je větší než u klasické mikroskopie. Významným aspektem, který ovlivňuje výsledky preklasifikace je kvalita nátěru a barvení. Sledované vzorky byly zpracovávány manuálně. Po ukončení studie jsem měla možnost pracovat se vzorky strojově natíranými a barvenými. U takto připravených nátěrů je časová náročnost podstatně menší. Pro skupinu leukopenických vzorků (0,1 ? 3,9 x 109G/l) je časově výhodnější manuální reklasifikace diferenciálního rozpočtu v digitálním automatu než vyhodnocení klasickým mikroskopem. Časová úspora těchto vzorků je téměř 50%. Finanční náročnost vychází z časové, respektive z nákladů na čas obsluhy provádějící manuální reklasifikaci digitálně vyhodnoceného nátěru. Provozní náklady jsou vyšší o náklady na časový rozdíl mezi klasikou a digitálním mikroskopem. Vezmeme-li v úvahu ještě cenu přístroje, tak finanční zatíženost mnohonásobně stoupne. Přesto jsou tu významné aspekty, pro které je digitální morfologie pořizována. Patří sem archivace výsledků a jejich zpětná dohledatelnost včetně všech snímků buněk, možnost tzv. konzultace na dálku, ukládání snímků do elektronických lékařských záznamů. Digitální systém je také dobrým pomocníkem v edukaci pracovníků a stážistů.
|
|
|
Posouzení diferenciálního rozpočtu leukocytů na automatickém analyzátoru a mikroskopicky
BAMBULOVÁ, Iva
Vyhodnocení krevního obrazu s diferenciálním rozpočtem leukocytů patří k základním hematologickým vyšetřením. Z diagnostického hlediska je informace o přesném počtu leukocytů a jejich procentuálním zastoupení v krvi pacienta velmi cenná, tak jako i pro řady informací o efektu léčby chorobných stavů. Ve své bakalářské práci se věnuji mikroskopickému a přístrojovému vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů a jejich srovnání z hlediska náročnosti provedení a získání co nejpřesnějších výsledků. V dnešní době se spolu s rozvojem vědy a techniky využívají ke stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů moderní hematologické analyzátory, ovšem manuální stanovení pomocí mikroskopu zůstává i nadále základem dobré práce hematologické laboratoře. Cílem každého laboratorního stanovení je produkovat přesné výsledky pro klinické použití. Analýzy jsou většinou automatické a mezi jejich přednosti patří především rychlejší analýza, přesnost, spolehlivost a potřeba malého množství vzorku. Hlavními cíly mé bakalářské práce je vyhodnocení rozdílů za použití dvou různých metod, mikroskopické a přístrojové. Bakalářská práce je již tradičně rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části bakalářské práce je vysvětlen význam diferenciální rozpočet leukocytů, podrobným způsobem je zde popsána morfologie jednotlivých typů leukocytů. Zmínila jsem se o nenádorových a nádorových změnách v počtu leukocytů. V neposlední řadě je zde uveden přehled laboratorních metod, které se používají pro vyšetření krevního obrazu v rutinní hematologické laboratoři. Ke stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů se využívá metoda optická, metoda elektrické impedance, cytochemický průkaz či digitální morfologie. V praktické části práce je popsán metodický postup vyšetření diferenciálního rozpočtu leukocytů, který jsem v rámci této práce použila. Při mikroskopickém stanovení jsem vytvořila krevní nátěr, který jsem obarvila dle návodu. Preparáty se prohlíží za použití imerzního oleje pod světelným mikroskopem. K záznamu jednotlivých typů leukocytů se používají záznamové přístroje ? leukomaty. Automatické stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů jsem prováděla na 5ti - populačním hematologickém analyzátoru Sysmex XE - 2100, založeném na principu průtokové cytometrie s možností měření vzorků z podavače uzavřeným způsobem nebo s otevřeným způsobem měření. Vyšetření diferenciálních rozpočtů leukocytů jsem realizovala v biochemicko - hematologické laboratoři synlab czech s.r.o v Českých Budějovicích. Zde jsem vyšetřila pod odborným dohledem 100 pacientských náhodně vybraných vzorků venózní krve, u kterých jsem porovnávala diferenciální rozpočty leukocytů a rozdíly mezi metodami. Vzorky jsem vyšetřila v měsících duben, květen roku 2012. Výsledky získané při mikroskopickém vyšetření a naměřené pomocí analyzátoru byly statisticky zpracovány do přehledných tabulek a grafů v počítačovém programu. V grafickém znázornění porovnávám počty buněk diferenciálního rozpočtu ve 100 vzorcích na analyzátoru a pod mikroskopem. Stanovila jsem hypotézu, zda budou počty mikroskopických diferenciálů stejné jako počty od automatického analyzátoru. Vlastním měřením byly získány laboratorní výsledky, které byly po konzultaci s vedoucím práce interpretovány. Na základě výsledků jsem hypotézu zamítla. Vlastním laboratorním vyšetřením bylo prokázáno, že klasické mikroskopické hodnocení má nepostradatelný význam při analýze patologických buněk. Záleží také na zkušenostech laboratorního pracovníka. K přednostem hematologického analyzátoru patří především rychlejší analýza, přesnost a potřeba malého množství biologického vzorku. Během praktické části bakalářské práce jsem získala praktické dovednosti při práci s biologickým materiálem a osvojila jsem si principy laboratorních metod. Výsledky mé práce lze využít obecně v klinických laboratořích při posuzování výhod, nevýhod a souvislostí mezi jednotlivými sledovanými analytickými metodami.
|
|
|
Porovnání přístrojového a mikroskopického stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů
NETREFOVÁ, Veronika
V této práci se zabývám metodami stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů a jejich klady a zápory. Není divu, že v dnešní době se spolu s rozvojem vědy a techniky, využívají ke stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů moderní hematologické analyzátory, ovšem manuální stanovení pomocí mikroskopu zůstává i nadále základem dobré práce v hematologické laboratoři. V praktické části popíši jednotlivé pracovní postupy a podle zjištěných výsledků pak tyto metody porovnám. Pro automatické stanovení diferenciálního rozpočtu leukocytů se v Nemocnici České Budějovice a.s. využívá analyzátor Coulter LH 750 společnosti Beckman Coulter, založený na principu elektrické impedance. V případě mikroskopického stanovení vytvoříme krevní nátěr, který obarvíme metodou dle Pappenheima s použitím barviv Maye - Grünwaldova a Giemsa - Romanovskeho. Dále se pokusím navrhnout optimalizaci pro stávající postup vyšetření kompletního krevního obrazu.
|
host ::
RSS.