|
|
Sestavení letokruhových standardních chronologií z recentních dubů pro Českou a Slovenskou republiku a jejich porovnání se středoevropskými chronologiemi
Prokop, Ondřej
Hlavním cílem předkládané disertační práce bylo sestavení chybějící dubové standardní chronologie pro oblast Slovenska, aktualizace stávající české dubové standardní chronologie, posouzení jejich paleoklimatického potenciálu a nejvhodnějšího způsobu odstranění věkového trendu z letokruhových křivek. Současně byla provedena analýza počtu bělových letokruhů v průběhu času. Vzhledem k tomu, že historický a archeologický materiál může být zastoupen v letokruhových chronologiích křivkami různých druhů dubu o různém stáří a z různých oblastí, byly provedeny dvě srovnávací studie pro posouzení jejich využitelnosti při rekonstrukci klimatu. Letokruhové chronologie čtyř vybraných druhů dubu (Quercus robur L., Quercus petraea (Matt.) Liebl., Quercus polycarpa Schur., Quercus dalechampii Ten.) ze stejného regionu prokázaly velmi podobnou reakci na klimatické parametry, přičemž rozdíly byly způsobeny spíše lokálními podmínkami stanoviště než druhem dubu. Dále byla celá recentní část české dubové chronologie rozdělena do pěti párů sub-chronologií podle různých kategorií (nadmořská výška, věk stromů, druh dřeviny, půdní vlhkost a geografická poloha). Velká podobnost všech sub-chronologií byla potvrzena nejvýznamnější růstovou reakcí dubu na množství srážek v období od května do července. V posledních letech stále vylepšovaná tisíce let dlouhá česká dubová chronologie vykazovala nedostatečné pokrytí celého území přirozeného výskytu dubu v ČR a nedostatečné proložení v 19. století. Celkem 342 nově odebraných recentních vzorků ze západu Čech a vzorků z vytipovaných historických konstrukcí, převážně zvonových stolic, bylo použito pro pokrytí celého území přirozeného výskytu dubu v ČR a pro zlepšení napojení recentní a historické části chronologie. Studie byla doplněna analýzou počtu bělových letokruhů, která potvrdila klesající počet bělových letokruhů ve směru od západu k východu a ukázala, že počet bělových letokruhů se nemění v průběhu času (5-24). Zcela nová standardní dubová chronologie pro území Slovenské republiky byla sestavena z 276 historických a 1028 recentních vzorků. Chronologie má rozsah od roku 967 do roku 2013 a vykazuje velkou podobnost s letokruhovými chronologiemi z ČR, Rakouska a Ukrajiny. Stejně jako česká chronologie vykazuje nejvýznamnější reakci na srážky v období květen až červenec s velkým propadem korelací kolem roku 1980. Analýzou negativních let bylo v chronologii odhaleno 26 období, přičemž nejextrémnějším rokem byl rok 1947, který se projevil u všech zkoumaných lokalit. Mezi jednotlivými způsoby odstranění věkového trendu z letokruhových křivek nebyly v dobře proložených obdobích nalezeny rozdíly mezi výslednými chronologiemi. Tato práce rozšiřuje znalosti o chování dubu na letokruhové úrovni ve střední Evropě. Nově sestavená standardní dubová chronologie pro oblast Slovenska zaplňuje mezeru v husté síti evropských chronologií a spolu s aktualizací české dubové chronologie zvyšuje potenciál chronologií pro hydroklimatické rekonstrukce a spolehlivost dendrochronologického datování historických dubových konstrukcí a archeologických nálezů.
|
|
|
Vliv stálezelenosti vs. opadavosti u rostlin v teplých obdobích vyšších zeměpisných šířek na strukturu dřeva: případová studie ze svrchní křídy ostrova James Ross (Antarktický poloostrov)
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Gryc, Vladimír (oponent)
Změny prostředí v důsledku globálního oteplovaní a jejich následky jsou podstatnou a široce studovanou otázkou. Křídové polární ekosystémy nemají v dnešní době obdobu. Proto takové ekosystémy představují unikátní možnost pro studium extrémních prostředí a organizmů se specifickými adaptacemi na ně. Příslušné ekosystémy mohou mít klíčový význam pro pochopení možných budoucích změn na naší planetě. Diplomová práce se věnuje otázce strategie adaptace suchozemských rostlin v období pozdní křídy: stálezeleností a opadavostí. Studovaný materiál pochází z oblasti Brandy Bay a Crame Col na ostrově Jamese Rosse u Antarktického poloostrova a byl sbírán v souvislém sledu profilů od souvrství Kotick Point po souvrství Santa Marta (cenonam až kampán). Ze studovaných 55 vzorků fosilních dřev bylo vybráno a systematicky popsáno pět typických taxonů jehličnanů pro dané geologické období a oblast: Agathoxylon kellerense, Agathoxylon antarcticus, Araucarioxylon chapmanae, Podocarpoxylon multiparenchymatosum a Phoroxylon sp. Agathoxylon kellerense (vzorek číslo AN34) byl vybrán pro detailní analýzu a zjištění strategie adaptace jehličnanů na základě anatomické stavby letokruhů. Metodou stanovení strategie adaptace rostliny (procentuální zmenšení buněk; procentuální zastoupení letního dřeva; RMI; náklon CSDM křivky)...
|
|
|
Tree-ring chronologies of Norway-spruce on west-east longitudinal gradient in the mountain ranges of central Europe
Ponocná, Tereza ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kolář, Tomáš (oponent) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Globální změna klimatu může výrazně ovlivnit fungování jednotlivých ekosystémů, a to především těch, jejichž výskyt je teplotně podmíněn. Jedním z těchto ekosystémů je ekoton horní hranice lesa, významný vegetační fenomén vysokohorských oblastí, který vzniká postupným ústupem stromové vegetace s rostoucí nadmořskou výškou a klesající teplotou vzduchu. Cílem předkládané disertační práce je vyhodnocení odezvy růstu smrku ztepilého (Picea abies [L.] Karst.) na měnící se klimatické podmínky v oblasti horní hranice lesa a přiléhajících lesů montánní zóny v oblasti střední Evropy. Předkládané výsledky jsou založené na rozsáhlém datovém souboru obsahujícím téměř 1400 jedinců smrku ztepilého. Datový soubor dokládá těsnou závislost růstu stromů na teplotě aktuálního vegetačního období a také na teplotě měsíce října předcházejícího roku vzniku letokruhu. Hlavní rozdíly v odezvě růstu stromů ke klimatickým podmínkám jsou dány nadmořskou výškou, vliv expozice svahu vůči slunečnímu záření nebyl významný. Růst stromů na horní hranici lesa v horských oblastech od Krkonoš po Nízké Tatry je ovlivněn zejména teplotami v měsících červnu a červenci. Tato závislost však nebyla v posledních 100 letech stabilní. Nízká koherence růstu v 50. letech 20. století byla způsobena teplým klimatem a změnou ve využívání krajiny....
|
|
|
Arsen v letokruzích na As kontaminovaných plochách
Svoboda, Ondřej ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Kutná Hora a její okolí je oblast, postižená těžbou Ag, později Pb - Zn rud, trvající několik století. Důsledkem těžby jsou extrémní koncentrace některých prvků, především As, ve vodách, půdách i rostlinách, na ní rostoucích. Cílem této práce bylo studium prvkového složení půd a letokruhů, včetně procesů probíhajících mezi půdou a rostlinami na kontaminované i nekontaminované lokalitě. Prvkové složení (V, Cr, Mn, Fe, Co, Cu, Zn, As, Cd, Sb, Tl, Pb) bylo stanoveno v půdách a letokruzích borovice lesní (Pinus sylvestris) pomocí ICP - MS. Naměřené koncentrace prvků ukazují na znečištění půd i letokruhů vlivem důlní a hutnické činnosti. Nejvyšší koncentrace As v půdě byly zjištěny na kontaminované lokalitě (Kaňk), hodnota As v hloubce 40 - 50 cm dosahovala 14 977 mg/kg. Důvodem je situování lokality na haldy, kde byly ukládány odpady z těžby a zpracování rud, společně s minerály obsahující As a jejich zvětráváním došlo ke kontaminaci půd. Na nekontaminované lokalitě (Sukov) byla naměřena maximální koncentrace As v půdě 124,38 mg/kg v hloubce 5 - 10 cm. Důvodem je kontaminace lokality prachem z okolí, kdy vzdálenost k lokalitě Kaňk je 1,2 km. Nejvyšší koncentrace As v letokruzích byly naměřeny na kontaminované lokalitě (Kaňk), kde hodnota As v kůře vzorku K 2/12 byla 2,12 mg/kg. Na nekontaminované...
|
|
|
Citlivost letokruhových řad borovice lesní (Pinus sylvestris) ke klimatickým parametrům
Lehečková, Eliška ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem citlivosti radiálního růstu borovice lesní (Pinus sylvestris) rostoucí na Kokořínsku ke klimatickým podmínkám. Hlavním cílem bylo určit, zda se liší růstová odezva borovice rostoucí na suchých skalních stanovištích a na stanovištích lépe zásobenými vodou. Pro tento účel byly odebrány vývrty z lokalit na skalních plošinách a na mírných údolních svazích. Byly vytvořeny stanovištní residuální chronologie a využitím parciálních korelací byly určeny klimatické proměnné, které ovlivňovaly radiální růst. Podle výsledků závisel růst borovic na skalních stanovištích hlavně na srážkách během vegetační sezóny, zatímco stromy na vlhčích lokalitách pozitivně reagovaly na vysoké teploty. Na většině lokalit se také objevila závislost přirůstání na únorových teplotách. Podle klouzavých parciálních korelací byly nejsilnější závislosti na měsíčních srážkách a teplotách stálé po celé studované období 1902 - 2009. Byly určeny letokruhové signatury, které byly dále srovnány se srážkovými a teplotními anomáliemi v odpovídajícím roce. Pomocí parciálních korelací byl zkoumán vliv klimatických proměnných na počet stromů s růstovou anomálií. Výsledky těchto analýz byly v souladu s předchozími výsledky. Navíc byla zjištěna pozitivní závislost radiálního růstu na vysokých srážkách...
|
|
|
Dendrochemie letokruhů v blízkosti Cu huti
Jarošíková, Alice ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Hojdová, Marie (oponent)
Huť Nkana náležela k hlavním zdrojům kontaminace stopovými prvky (zejména Cu a Co) v oblasti afrického města Kitwe (Copperbelt, Zambie). Předmětem této práce bylo srovnat prvkové a izotopické složení zambijských půd a letokruhů a pochopit biogeochemické procesy probíhající mezi rostlinou a půdou v kontaminovaném a nekontaminovaném prostředí. Prvkové složení (Cu, Co, Cr, Mn, Fe, Zn, Pb, Cd, Tl a Hg) a izotopové složení Cu (63 Cu/65 Cu) bylo stanoveno v půdách a letokruzích borovic (Pinus latteri, Pinus kesiya) pomocí ICP-MS, AMA a MC ICP-MS. Z výsledků vyplývá, že důlní a hutnická činnost ovlivnila složení půd i letokruhů. Rostoucí obsah prvků s hloubkou je výsledek mobility prvků v nekontaminovaném půdním profilu. Půda z kontaminované lokality vykazovala největší obsah kovů zejména ve svrchní části půdního profilu jako důsledek soustavného přínosu sloučenin sledovaných prvků během dlouhodobého hutního provozu. Frakcionace izotopů Cu v půdách je způsobená především interakcí s rostlinami. V jednotlivých letokruzích se u některých prvků projevily změny koncentrací, které by mohly být považovány za důsledek proměnlivé intenzity znečištění v dané lokalitě. V případě Cu však výrazné rozdíly naměřených hodnot v jednotlivých letokruzích pozorovány nebyly, pouze kontinuální nárůst koncentrací směrem od středu kmene...
|
|
|
Drevni letokruhy jako archiv deposice Pb
Šimeček, Martin ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce má charakter rešerše zabývající se deposicí Pb v letokruzích stromů. První část je věnována obecným vlastnostem studovaného kontaminantu, jeho přirozenému a antropogennímu výskytu. V následujících kapitolách jsou porovnávány letokruhy stromů s rašeliništi, které jsou také často používány jako přírodní archiv kontaminace prostředí kovy. Dále popisuji procesy a mechanismy transportu Pb do dřevní hmoty a jeho následnou radiální distribuci v letokruzích. V jedné z kapitol shrnuji výsledky několika výzkumů letokruhů. Na výsledných koncentracích a izotopových poměrech Pb uváděných studií jsou ukázány hlavní časové úseky ve znečištění prostředí během 20. století včetně zdrojů, které ho způsobily. Práce zahrnuje i kapitolu věnovanou kůrovým vrůstům, které představují další alternativu pro sledování pohybu Pb v prostředí. V poslední části popisuji metodu ICP-MS, která je nejčastěji využívána pro stanovení Pb v přírodních materiálech.
|
|
|
Emerging Trends in Dendrochronology
Horáček, Tomáš ; Neuwirthová, Ludmila (oponent) ; Mikulka, Jan (vedoucí práce)
This thesis deals with a description of current and experimental methods of sample extraction with the increment borer, cuts from sawn logs, photos, X-rays, computed tomography and magnetic resonance in the field of dendrochronology. This work deals with destructive and non-destructive sample acquisition methods. Difference between the possibilities of usage of these methods is also emphasized: whether or not is it possible to use destructive methods - especially the case of the rare archaeological objects. Along with the description of current optometric method other methods of image processing based on contrast recognition for the purpose of the tree ring recognition are given. Description of different software methods are given with the respect to the data input (image or data series). Other differences are in the spectre of interest of presented programs, some of them are programed to analyse the rings from input image whereas some deal only with narrow spectre of dendrochronology such as faults in tree ring formation or poorly recognizable rings.
|
|
|
Posouzení možnosti využití kořenových vývrtů pro zjištění vegetativního/generativního původu stromu
Matějíčková, Radka
Bakalářská práce se zabývá realizací metody odběru kořenových vývrtů a jejím posouzením pro možné využití při určování vegetativního či generativního původu stromu. Výzkum byl proveden na pařezinových porostech Výzkumného lesa Univerzity v Istanbulu v Turecku. Na odebraných vzorcích z kmenů a kořenů byly spočítány letokruhy. Hypotéza, že pokud jsou kořeny stromu starší než jeho kmen, měla by tato skutečnost být patrná na počtu letokruhů, se nepotvrdila. Metoda se potýkala s problémy hniloby a deformací dřeva kořenů a podle výsledků výzkumu se ukázala pro praxi nevhodná.
|
|
| |
host ::
RSS.