|
|
Deprotonace v excitovaném stavu jako metodika charakterizace koloidních systémů
Richterová, Veronika ; Pilgrová, Tereza (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium přenosu protonu v excitovaném stavu v micelárních systémech. Nejprve byla stanovena kritická micelární koncentrace použitých tenzidů CTAB, SDS a Tritonu X-100. Dále byla měřena stacionární a časově rozlišená fluorescence sond podstupujících přenos protonu v excitovaném stavu s těmito tenzidy. Jako sondy byly použity 1-naftol, HPTS a 3HNA. Na základě měření časově rozlišené fluorescence byly stanoveny rychlostní konstanty deprotonace 1-naftolu a HPTS a průměrné doby života 3HNA. Stacionární fluorescencí těchto sond byly pozorovány změny intenzit jejich forem před a po dosažení kritické micelární koncentrace.
|
|
|
Hodnocení vlastností povrchově aktivních látek
Lanzendorfová, Jana ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Paraskevopoulos, Georgios (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Konzultant: PharmDr. Jan Marek, PhD. Posluchač: Heinrichová Jana Název diplomové práce: Hodnocení vlastností povrchově aktivních látek Teoretická část práce je zaměřena na vlastnosti povrchově aktivních látek, jejich rozdělení a využití. V této části jsou také charakterizovány micely, kritická micelární koncentrace, metody jejího stanovení a faktory, jež ji ovlivňují. V experimentální části byla u dvou homologních řad látek typu kvarterních amoniových solí (benzalkoniumchloridy a benzoxoniumchloridy) hodnocena kritická micelární koncentrace (CMC) konduktometrickou metodou. Bylo sledováno několik parametrů (délka postranního řetězce, teplota, pH) a jejich vliv na hodnotu kritické micelární koncentrace. Dále bylo u těchto látek provedeno měření kritické micelární koncentrace pomocí Wilhelmyho destičky pro porovnání obou metod. Byl ověřen vztah mezi klesající hodnotou kritické micelární koncentrace a narůstající délkou alkylového řetězce. Současně s tím byla ověřena závislost CMC na změně teploty a pH. Na závěr byla porovnána konduktometrická metoda stanovení CMC s Wilhelmyho destičkovou metodou a byly posouzeny jejich výhody a nevýhody.
|
|
|
Hodnocení vlastností povrchově aktivních látek
Heinrichová, Jana ; Holas, Ondřej (vedoucí práce) ; Paraskevopoulos, Georgios (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Školitel: PharmDr. Ondřej Holas, PhD. Konzultant: PharmDr. Jan Marek, PhD. Posluchač: Heinrichová Jana Název diplomové práce: Hodnocení vlastností povrchově aktivních látek Teoretická část práce je zaměřena na vlastnosti povrchově aktivních látek, jejich rozdělení a využití. V této části jsou také charakterizovány micely, kritická micelární koncentrace, metody jejího stanovení a faktory, jež ji ovlivňují. V experimentální části byla u dvou homologních řad látek typu kvarterních amoniových solí (benzalkoniumchloridy a benzoxoniumchloridy) hodnocena kritická micelární koncentrace (CMC) konduktometrickou metodou. Bylo sledováno několik parametrů (délka postranního řetězce, teplota, pH) a jejich vliv na hodnotu kritické micelární koncentrace. Dále bylo u těchto látek provedeno měření kritické micelární koncentrace pomocí Wilhelmyho destičky pro porovnání obou metod. Byl ověřen vztah mezi klesající hodnotou kritické micelární koncentrace a narůstající délkou alkylového řetězce. Současně s tím byla ověřena závislost CMC na změně teploty a pH. Na závěr byla porovnána konduktometrická metoda stanovení CMC s Wilhelmyho destičkovou metodou a byly posouzeny jejich výhody a nevýhody.
|
|
|
Kationické povrchově aktivní látky a hodnocení jejich vlastností
Pekařová, Kateřina ; Nováková, Veronika (vedoucí práce) ; Kuchařová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Konzultant: PharmDr. Jan Marek, Ph.D. Vedoucí: doc. PharmDr. Veronika Nováková, Ph.D. Student: Kateřina Pekařová Název diplomové práce: Kationické povrchově aktivní látky a hodnocení jejich vlastností Kvartérní amoniové soli se jako povrchově aktivní látky používají v mnoha odvětvích potravinářského, farmaceutického či chemického průmyslu. V rámci diplomové práce byly studovány základní vlastnosti těchto látek. Byla měřena kritická micelární koncentrace homologické řady pěti látek pomocí konduktometrické metody. Byla ověřena teorie klesající kritické micelární koncentrace s rostoucí délkou postranního alkylového řetězce. Dále byla studována hydrolytická účinnost dvou běžně používaných kationických tenzidů benzalkonium chloridu a benzoxonium chloridu pro rozklad organofosforového pesticidu fenitrothionu. Pro tyto dvě látky byl zhodnocen vliv pH prostředí a změny teploty. Dále byl sledován i vliv koncentrace tenzidu. Jako nejúčinnější hydrolytický katalyzátor pro rozklad (dekontaminaci) organofosforového pesticidu fenitrothionu se jevil benzoxonium chlorid při teplotě 50 řC a pH 11.
|
|
|
Klíčové vlastnosti vybraných tenzidů pro test odolnosti vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem povrchově aktivních vlastností, zeta potenciálem, velikostí částic a smáčivostí surfaktantů (Arkopal N110, Igepal CO-520, Igepal CO-890, Dehyton PL, laurylsulfát sodný a dodecyltrimetylamoniumbromid) vybraných pro metodu napěťového krípu. K určení vlivu tenzidů na povrchové jevy v kapalině při teplotách 25, 50 a 80 °C byla použita Du Noüyeho prstencová metoda měření povrchového napětí. Zkoumán byl vliv koncentrace, charakteru a struktury tenzidu, teploty a v neposlední řadě disperzního prostředí (pH, kvalita). K zjištění velikosti částic bylo použito měření dynamického rozptylu světla a zeta potenciál byl určován elektroforeticky. Výsledky těchto měření byly dány do souvislosti se smáčivostí roztoků tenzidů k vybraným povrchům vzorků vysokohustotního polyetylénu, jenž byla vyhodnocována optickou analýzou na základě určování kontaktního úhlu. Byl vyloučen vliv různé kvality vody. Trend chování tenzidů v zavislosti na teplotě byl specifický pro každý z nich, avšak byla nalezena spojitost s délkou polárního řetězce. Zásadité pH ovlivňovalo vlastnosti amfoterního tenzidu méně příznivě než kyselé, či zásadité, což však mohlo být způsobeno i složením pufru. Roztoky tenzidů měly vesměs monodisperzní charakter, kromě 1mM Igepalu CO-520 a 3mM Dehytonu PL, ve kterých pravděpodobně docházelo ke tvorbě aglomerátů. Smáčivost korespondovala s efektivitou snížení povrchového napětí a adsorpce roztoku. S touto hypotézou však byla v rozporu smáčivost kyselých ani neutrálních roztoků Dehytonu PL ke vzorkům obsahujícím saze.
|
|
|
Studium interakcí tenzidové složky přípravku Septonex s vybranými proteiny
Bohunská, Miroslava ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Studium interakcí proteinu a tenzidu má velký význam v řadě aplikací, jako je kosmetický, potravinářský či farmaceutický průmysl a mnoho dalších. Vyžadují však další studium vzhledem ke své kompoziční složitosti a omezením současných analytických přístupů. V této práci byl pro studium interakcí vybrán kationtový tenzid septonex v kombinaci se dvěma odlišně nabitými proteiny lysozymu a hovězího sérového albuminu za různých fyziologických podmínek (teplota, koncentrace tenzidů, prostředí a další). Charakterizace interakcí protein–tenzid je velmi důležitým, ale náročným úkolem, proto je nezbytně nutné použít vhodné přístupy k prozkoumání podstaty těchto interakcí. S cílem sjednotit informace k poskytnutí racionálních modelů bylo použito kalorimetrických metod (DSC, ITC) a dynamického rozptylu světla. Izotermická titrační kalorimetrie sleduje důkaz vzniku systému zmíněných látek a informace o agregačním chování, diferenční kompenzační kalorimetrie charakterizuje tepelnou stabilitu proteinů a dynamický rozptyl světla umožnil sledovat změny velikostí částic. Bylo ověřeno, že oba proteiny interagují s kladným septonexem, i když je molekula lysozymu také pozitivně nabitá. Byly ovšem zjištěny značné rozdíly mezi oběma proteiny. Ze získaných výsledků je patrné, že shodný náboj proteinu s tenzidem má vliv na intenzitu měření, ačkoli všechny změřené interakce prokázaly endotermický charakter.
|
|
|
Biosurfaktanty a jejich využití pro inkorporaci hydrofobních domén do moderních nosičových systémů
Nešpor, Tomáš ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aktuálním tématem nosičových systémů. Jelikož největším problémem je prostup hydrofobních léčivých látek krevním řečištěm, případně přes univerzální tělní bariéry (např. hematoencefalická) je nutné tyto nosiče chemicky modifikovat, aby bylo možné hydrofobní látky efektivně podávat. V práci je na základě literární rešerše navrženo a následně studováno hned několik systémů, u kterých je předpoklad možného použití pro nosičové systémy a zároveň v sobě mají zakomponované biosurfaktanty z důvodu jejich schopnosti solubilizovat hydrofobní molekuly. V teoretické části této práce budou popsány jednotlivé biosurfaktanty, postup jejich produkce, jejich fyzikálně-chemické vlastnosti a možnost jejich využití v nosičových systémech. Zároveň jsou popsány jednotlivé nosičové systémy, postup jejich přípravy, možnosti jejich využití a jsou také srovnány jejich přednosti a nevýhody. V praktické části je poté proveden screening jak jednotlivých látek a jejich vzájemných interakcí, tak metod využitelných ke studiu vznikajících struktur. Studium molekulárních interakcí je primárně prováděno pomocí techniky dynamického rozptylu světla. V další části je popsána optimalizace tvorby hydrogelů se zakomponovanými biosurfaktanty v jejich struktuře a následně jsou vytvořené gely podrobeny reologickým a solubilizačním testům. Studium vnitřní struktury těchto gelů je provedeno pomocí skenovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Vliv vybraných povrchově aktivních látek na čas do porušení vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu v korozivním prostředí
Kotoučková, Simona ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem vlivu koncentrace a různých typů tenzidů (Igepal CO-520, Arkopal N110, Igepal CO-890, dodecylsulfát sodný, dodecylbenzensulfonát sodný, dodecyltrimetylamonium bromid a Dehyton PL) na odolnost vysokohustotního polyetylenu vůči porušování mechanickým napětím s vlivem agresivního prostředí metodou Full Notch Creep Test. Dále byl sledován vliv ligamentálního napětí (3,5; 4,0 a 4,5 MPa), pH připraveného aktivního prostředí a typu vody používané k přípravě roztoků tenzidů na čas do porušení. Urychlující účinek byl pozorován při zvýšené koncentraci, napětí a molekulové hmotnosti. Rychlejšího porušení bylo dosaženo po vystavení ionogenním typům ve srovnání s neionogenními. Byla stanovena rychlost rozevírání vrubu. Křehké a tvárné chování při lomu bylo vyhodnoceno mikroskopickou analýzou z morfologie lomových ploch. Na základě změny pH po testu byla vyhodnocena stabilita aktivního prostředí. Byla pozorována zhoršující se kvalita roztoků tenzidů. K detekci tenzidu na povrchu zkušebního tělesa po testu byla využita Ramanova spektroskopie a infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací.
|
|
|
Mikrokalorimetrická studie interakcí hyaluronanu a kataniontových vezikulárních systémů
Mach, Jakub ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
S využitím izotermické titrační kalorimetrie byly studovány vlastnosti tenzidů ve vodě, interakce opačně nabitých tenzidů ve vodě a interakce v systému obsahujícím didecyldimethylamoniumchlorid (DDAC), hyaluronan a amfifilní iontový pár (IPA). Pro studium vlastností tenzidů ve vodě a jejich vzájemných interakcí byly vybrány dva kationaktivní tenzidy, a to cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) a karbethopendecinium bromid (Septonex), a anionaktivní tenzid dodecylsulfát sodný (SDS). Vybraná molekulová hmotnost hyaluronanu byla 250 450 kDa. Pomocí kalorimetru TAM III byla stanovena kritická micelární koncentrace vybraných tenzidů a entalpie studovaných interakcí. Kalorimetr Microcal PEAQ-ITC byl využit k prokázání interakcí v systému obsahujícím hyaluronan, DDAC a IPA a ke stanovení entalpie těchto interakcí.
|
|
|
Kationické povrchově aktivní látky a hodnocení jejich vlastností
Pekařová, Kateřina ; Nováková, Veronika (vedoucí práce) ; Kuchařová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biofyziky a fyzikální chemie Konzultant: PharmDr. Jan Marek, Ph.D. Vedoucí: doc. PharmDr. Veronika Nováková, Ph.D. Student: Kateřina Pekařová Název diplomové práce: Kationické povrchově aktivní látky a hodnocení jejich vlastností Kvartérní amoniové soli se jako povrchově aktivní látky používají v mnoha odvětvích potravinářského, farmaceutického či chemického průmyslu. V rámci diplomové práce byly studovány základní vlastnosti těchto látek. Byla měřena kritická micelární koncentrace homologické řady pěti látek pomocí konduktometrické metody. Byla ověřena teorie klesající kritické micelární koncentrace s rostoucí délkou postranního alkylového řetězce. Dále byla studována hydrolytická účinnost dvou běžně používaných kationických tenzidů benzalkonium chloridu a benzoxonium chloridu pro rozklad organofosforového pesticidu fenitrothionu. Pro tyto dvě látky byl zhodnocen vliv pH prostředí a změny teploty. Dále byl sledován i vliv koncentrace tenzidu. Jako nejúčinnější hydrolytický katalyzátor pro rozklad (dekontaminaci) organofosforového pesticidu fenitrothionu se jevil benzoxonium chlorid při teplotě 50 řC a pH 11.
|
host ::
RSS.