|
|
Obsah zinku, mědi a jódu v mléce krav
JAKEŠOVÁ, Jitka
Mléko a mléčné výrobky patří mezi nejbohatší zdroje stopových prvků nezbytných v lidské výživě. Práce přináší údaje o obsahu zinku, mědi a jódu v mléce v průběhu laktace a o vlivu dalších faktorů, které na obsah prvků působí. Do pokusu byly zařazeny dojnice z chovu Hořepník a Chyšná, které se nachází v kraji Vysočina. Dalším chovem byl chov Haklovy Dvory nacházející se v jižních Čechách. Vzorky mléka byly odebírány v souvislosti s kontrolou užitkovosti. V chovu Hořepník bylo odebráno 90 vzorků mléka dojnic v období 25 132 dní laktace, z chovu Chyšná 78 vzorků mléka dojnic v období 11 89 dní laktace a z chovu Haklovy Dvory 81 vzorků mléka dojnic v období 23 244 dní laktace. Obsah zinku a mědi v mléce byl stanoven atomovou absorpční spektrometrií, obsah jódu v mléce spektrometricky po alkalickém spalování podle Sandell-Kolthoffa. Průměrný obsah zinku v mléce sledovaných chovů byl 3,59 ? 1,15 mg-l-1, průměrný obsah mědi v mléce byl 0,14 ? 0,12 mg-l-1 a průměrný obsah jódu v mléce 0,18 ? 0,06 mg-l-1. Největší variabilitu v mléce ve sledovaných chovech vykazovala měď (V% = 82,65), nejmenší zinek (V% = 32,05). Největší vliv doby trvání laktace byl zjištěn v chovu Hořepník (Zn: rxy = -0,430, Cu: rxy = -0,425, I: rxy = 0,326). V chovu Haklovy Dvory a Chyšná byl prokázán nízký až zanedbatelný vliv postupující laktace. Kravské mléko se podle našich výsledků na zásobení jódem podílí z 19,2 % pro muže a pro ženy z 52,4 %. Na zásobení zinkem se kravské mléko podílí z 5,2 % pro muže a 7,2 % pro ženu a na zásobení mědí z 2,5 % pro obě pohlaví.
|
|
|
Studium různých metod přípravy vzorku mléka pro analýzu mléka technikou ICP-OES
Kaňová, Veronika ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se věnuje chemickému složení kravského mléka, popisu vybraných metod přípravy vzorku a popisu používané techniky ICP-OES. Experimentální část je zaměřena na jednotlivé přípravy vzorků a analýzu vybraných prvků (Ca, Na, K a Mg). Mléko je velice složitý polydisperzní systém a proto je jeho příprava vzorku velice důležitým krokem před samotným měřením. Při výběru metody úpravy vzorku se musí kromě správnosti a přesnosti zvážit i další důležité faktory, jako je čas, intenzita práce nebo náklady. V této práci bylo provedeno porovnání čtyř metod přípravy vzorku: přímá analýza mléka, mikrovlnný rozklad na mokré cestě, rozklad pomocí činidla Tritonu-X100 a pomocí činidla TMAH (tetramethylammonium hydroxid). Vybrané prvky byly následně analyzovány pomocí ICP OES. Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala stejnou problematikou. Výsledné koncentrace prvků jednotlivých úprav byly porovnány s certifikovanými hodnotami odtučněného sušeného mléka. Výsledky práce ukázaly, že nejvhodnější metodou pro přípravu vzorku mléka je metoda rozkladu pomocí činidla TMAH a následně metoda mikrovlnného rozkladu. U těchto metod se nejvíce podařilo odstranit vliv mléčné matrice, která při analýze způsobovala problémy. Metoda prostého ředění vzorku a rozklad pomocí činidla Tritonu X100 vykazovaly větší odchylku měření, jelikož při analýze docházelo k větším ztrátám analytu díky tukovým složkám obsažených v mléce.
|
|
|
Výživa kojenců a batolat s alergií na bílkovinu kravského mléka
VAVEROVÁ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Výživa kojenců a batolat s alergií na bílkovinu kravského mléka, je seznámit se s průběhem nemoci, ale i s řešením. Dalším cílem je zjistit frekvenci alergie na bílkovinu kravského mléka v ordinaci dětského lékaře. V neposlední řadě je cílem zpracovat seznam přípravků pro tento typ onemocnění. Teoretická část se zabývá zařazením alergie na bílkovinu kravského mléka mezi potravinové alergie. Dále se věnuje mateřskému mléku jako nejdůležitější výživě kojence a rozdílu mezi mateřským mlékem a kravským mlékem. Nakonec se věnuje samotnému onemocnění alergie na bílkovinu kravského mléka, jeho prevalenci, otázce, kde a jak se nejvíce projevuje, jak se dá diagnostikovat a jaký je léčebný postup. V závěru teoretické části se věnujeme seznamu přípravků umělé kojenecké výživy na alergii na bílkovinu kravského mléka. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí rozhovorů s dětskými lékaři. Byly použity rozhovory s dvojím zaměřením. První typ interview s různými dětskými lékaři a lékaři specialisty, se věnoval jejich znalostem, názorům a informacím zajímavým pro alergii na bílkovinu kravského mléka. Druhý typ rozhovoru se věnoval respondentům s alergií na bílkovinu kravského mléka. Měl zjistit průběh onemocnění, diagnostické testy, které byly provedeny pro zjištění alergie na bílkovinu kravského mléka. Dále se věnoval výživě a aktuálnímu stavu. Dále jsem ve výzkumné části zpracovávala přehled přípravků umělé kojenecké výživy na alergii na bílkovinu kravského mléka a v Nutriservisu profesional jsem vytvořila týdenní jídelníček pro dítě s alergií na bílkovinu kravského mléka.
|
|
|
Parametry dojitelnosti a jejich vztah k množství, složení a technologickým vlastnostem kravského mléka
Mareš, Jiří
Cílem této diplomové práce s názvem Parametry dojitelnosti a jejich vztah k množství, složení a technologickým vlastnostem kravského mléka je představit problematiku týkající se tohoto tématu. To zahrnuje nejen literární rešerši, ale i vlastní výzkum, tedy odběr a analýzu vzorků mléka a jejich následnou konfrontaci s ostatními již uskutečněnými výzkumy. V teoretické části je shrnuta sekrece i ejekce mléka a jeho složek, stejně tak jako i faktorů jež je ovlivňují jak z hlediska množství, tak technologického využití. V praktické části této diplomové práce jsou pak odebrány vzorky mléka sledované skupině dojnic a tyto vzorky následně zpracovány podrobnou analýzou. Výsledkem rozborů bylo zjištění, že existuje řada statisticky průkazných vztahů mezi parametry dojitelnosti a množstvím, složením a technologickými vlastnostmi kravského mléka. Průkaznými vztah byl mezi délkou dojení a celkovým nádojem, dojnice s nádojem větším než 10,6 kg mléka měly čas dojení o 1,13 minut delší, než tomu bylo u dojnic s nižší produkcí. Délka dojení měla zápornou korelaci s absolutním průměrným minutovým výdojkem (APMV) i celkovým nádojem. Dojnice, které byly vydojeny do 5-ti minut měly průměrně o 1,21 kg/min větší APMV. Tyto dojnice měly také průměrně o 0,20 kg méně mléka, než dojnice, které byly dojeny déle než 5 minut. Dojnice, jejichž produkce mléka za jeden nádoj činila více než 10,6 kg měly nižší tučnost mléka o 1,07 %, ve srovnání s dojnicemi s nižší produkcí. Pokud se týká technologických vlastností, ukázalo se, že není statisticky průkazný vztah mezi parametry dojitelnosti a syřitelností, potažmo tedy i kvalitou sýřeniny. Dále byly sledovány fyzikálně-chemické vlastnosti mléka, kde byl prokázán pouze jediný vztah mezi těmito vlastnostmi a parametry dojitelnosti, jednalo o aktivní kyselost, jejíž hodnota u dojnic s vyšším nádojem byla o 0,13 pH vyšší než u dojnic s nižším nádojem Velice výrazný byl vliv individuality dojnic, který se projevil v obsahu bílkovin, laktózy, tukuprosté sušiny, dále u syřitelnosti a všech sledovaných fyzikálně chemických vlastností.
|
|
|
Změny ve složení mléka po dotaci dojnic vybraným aditivem
Tůmová, Michaela ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Křížová,, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem doplňku limitující aminokyseliny histidinu, podané ve formě duodenální infuze na množství a složení kravského mléka vysokoprodukčních dojnic. V teoretické části této práce je popsáno složení kravského mléka a metabolizmus živin u skotu. V této části jsou také popsány nároky vysokoprodukčních dojnic na esenciální aminokyseliny. Jsou zde uvedeny principy analytických metod, které byly použity pro rozbor mléka. Pro stanovení základních složek mléka byla použita infračervená absorpční spektrometrie a enzymaticko-konduktometrická metoda. Aminokyselinový profil kaseinu byl stanoven pomocí iontově výměnné kapalinové chromatografie. V experimentální části práce je uvedena metodika pokusu na dojnicích. Je zde podrobně rozepsán postup kyselé a oxidativně-kyselé hydrolýzy lyofilizovaného kaseinu a postup stanovení aminokyselin v těchto hydrolyzátech. Výsledky analýz byly statisticky vyhodnoceny, popsány a diskutovány s literárními zdroji. Tato diplomová práce vznikla na základě spolupráce mezi Ústavem chemie potravin a biotechnologií Fakulty chemické, Vysokého učení technického v Brně a Výzkumným ústavem pro chov skotu, s.r.o., Oddělení výživy zvířat a kvality živočišných produktů v Pohořelicích.
|
|
|
Problematika analýzy mléka pomocí techniky ICP-OES
Kaňová, Veronika ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se věnuje chemickému složení kravského mléka, popisu vybraných metod přípravy vzorku a popis používané techniky ICP-OES. Experimentální část je zaměřena na jednotlivé přípravy vzorků a analýzu vybraných prvků (Ca, Na, K, Mg a P). Mléko je velice složitý polydisperzní systém. Příprava vzorku mléka je velice důležitým krokem před samotným měřením. V této práci bylo provedeno porovnání čtyř vybraných metod přípravy vzorku: pouhé ředění, ředění vzorku s přídavkem Tritonu X-100, mineralizace na mokré cestě a sonikace. Vybrané prvky byly analyzovány pomocí ICP-OES. Výsledné koncentrace byly porovnány s CRM sušeného mléka. Výsledky práce ukázaly, že nejpřesnější jsou metody přípravy prostého ředění vzorku a mineralizace na mokré cestě. Čtyři různé druhy mléka byly analyzovány pomocí těchto dvou vybraných metod. Metoda prostého ředění vzorku vykazovala větší odchylku měření než mineralizace na mokré cestě, u které však při analýze došlo k větším ztrátám analytu díky tukovým složkám obsažených v mléce.
|
|
|
Využití NIR spektroskopie při kontrole falšování kozího mléka
Ptáčková, Eva
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda je metoda NIR spektroskopie vhodná pro kontrolu falšování kozího mléka mlékem kravským a při jaké koncentraci je metoda ještě účinná. Literární část práce shrnuje informace o požadavcích na kozí mléko, jeho složení a možnostech zpracování. Dále obsahuje informace o falšování potravin a příslušné legislativě. Teoreticky je popsána infračervená spektroskopie, především pak NIR spektroskopie. V praktické části je popsán postup kvalitativní analýzy pomocí NIR spektroskopie, způsob vyhodnocení a její výsledky. Byly porovnávány různé vzorky kozího mléka falšovaného rozličnými podíly mléka kravského. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí diskriminační analýzy. Bylo prokázáno, že NIR spektroskopie je vhodnou metodou pro detekci falšování mléka.
|
|
|
Obsah jódu v mléce a mléčné syrovátce v průběhu laktace
JAKEŠOVÁ, Jitka
Mléko je významným přirozeným zdrojem jódu v lidské výživě. Obsah jódu v mléce je objektivním ukazatelem saturace dojnic jódem. Práce přináší údaje o obsahu jódu v mléce a mléčné syrovátce v průběhu laktace a další vlivy, které na jeho obsah působí. Do pokusu bylo zařazeno 12 dojnic na počátku laktace z chovu Haklovy Dvory nacházející se v blízkosti Českých Budějovic. Vzorky mléka byly odebírány s kontrolou užitkovosti v pravidelných intervalech jednou měsíčně od srpna do listopadu 2014. Obsah jódu byl stanoven spekrometricky po alkalickém spalování vzorku. Průměrný obsah jódu v mléce v srpnu 2014 byl 169,63 ? 70,39 g.l-1, v září 202,25 ? 65,08 g.l-1, na začátku listopadu (náhradní odběr za říjen) 183,91 ? 65,31 g.l-1 a na konci listopadu 2014 216,56 ? 68,67 g.l-1. Průměrný obsah jódu v syrovátce se v srpnu nemohl uskutečnit, v září byl 140,5 ? 55,3 g.l-1, na začátku listopadu 131,5 ? 45,9 g.l-1 a na konci listopadu 2014 168,2 ? 77, 8 g.l-1. Hodnoty obsahu jódu v mléce i v syrovátce odpovídají rozmezí pro doporučovaný denní příjem jódu.
|
|
|
Využití NIR spektroskopie při kontrole falšování kozích sýrů
Přikrylová, Iveta
Diplomová práce se zabývá využitím blízké infračervené spektroskopie při kontrole falšování kozích sýrů. V teoretické části práce jsou shrnuty základní poznatky o kozím a kravském mléce a požadavky kladené na mléko při výrobě sýrů. Dále je v práci popsána výroba sýrů a další část je věnována falšování potravin s popisem falšování mléčných výrobků a možnosti detekce pomocí optických metod. Zbylý úsek teoretické části se zabývá NIR spektroskopií jako metodou vhodnou k určování autenticity potravin. Praktická část je zaměřena na využití NIR spektroskopie ke zjišťování rozdílu vzorků sýrů o různých koncentracích kravského mléka v kozím sýru a následné použití diskriminační analýzy k vyhodnocení. Výsledky prokázaly, že metoda je pro detekci falšovaných kozích sýrů vhodná, a proto by mohla být využitelná pro rychlou analýzu v praxi.
|
|
|
Kravské mléko jako přirozený zdroj jodu v lidské výživě
VÍTKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá významem mléka jako přirozeného zdroje jodu ve výživě člověka. Přináší údaje o spotřebě mléka a mléčných výrobků a jejich podíl na krytí potřeby jodu u studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Do pokusu bylo zařazeno celkem 60 osob (20 mužů a 40 žen). Empirická data byla získána v rámci řešení grantového projektu GAJU 011/2013/Z a NAZV QH 81105. Údaje o spotřebě mléka a mléčných výrobků byly získány pomocí dotazníků. U mužů dosáhla průměrná týdenní spotřeba mléka hodnoty 826,5? 835,1 ml (118,1 ml za den) a u žen hodnoty 912,4? 783,9 ml (130,3 ml za den). Spotřeba jogurtů byla u mužů průměrně 361,0? 401,4 g za týden (51,6 g za den), u žen 428,4? 338,8 g za týden (61,2 g za den) a průměrná spotřeba sýrů: muži 263,0? 240,5 g za týden (37,6 g za den), ženy 260,2? 226,5 g týden (37,2 g za den). Z mléka a mléčných výrobků přijali muži za den průměrně 81,6 g jodu a ženy 93,4 g. Podle výsledků bylo množství zkonzumovaného mléka a mléčných výrobků nižší než celorepublikový průměr, přesto ale pokrylo více jak polovinu jeho denní potřeby. Práce uvádí také údaje o obsahu jodu v moči studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (n=62) jako ukazatele zásobení organismu jodem. Průměrný obsah jodu v moči všech vyšetřených osob (mužů i žen) byl 230,4? 171,3 g-l-1, přičemž u mužů (n=21) dosáhl hodnoty 244,6? 195,2 ?g-l-1 a u žen 223,2? 159,8 ?g-l-1. Výsledky průměrného obsahu jodu v moči odpovídaly fyziologickému rozpětí, tj. u studentů a zaměstnanců Jihočeské univerzity bylo zjištěno dostačující zásobení organismu jodem. Dále práce přináší údaje o množství jodu v bazénových vzorcích mléka vybraných chovů (n=50) z Jihočeského kraje, Plzeňského kraje a kraje Vysočina v průběhu let 2011 - 2013. Bazénové vzorky mléka byly získány ve spolupráci s centrální laboratoří mlékárny Madeta a.s. České Budějovice a Veterinárním centrem s.r.o. Sušice. V roce 2011 dosáhl jod průměrné koncentrace 321? 337,8 g-l-1, v roce 2012 298,8? 290,8 g-l-1 a v roce 2013 a 234,7? 166,1 g-l-1, tj. ve všech sledovaných letech byl zjištěn jeho nadbytek. Nejvyšší hodnoty (315,6? 305,1 g-l-1) dosáhl jod v kraji Jihočeském. V kraji Vysočina byla zjištěna nižší průměrná hladina jodu (o 9,5 %), stejně jako v Plzeňském kraji, kde bylo jeho množství v mléce menší až o 53,7 % oproti kraji Jihočeskému a o 48,8 % oproti kraji Vysočina.
|
host ::
RSS.