|
|
Vladimír Sommer : Koncert pro violoncello a orchestr ( 1979)
Škodová, Judita ; PETRÁŠ, Miroslav (vedoucí práce) ; STRAŠIL, Tomáš (oponent)
Vladimír Sommer patří mezi významné skladatelské osobnosti 20. století, přesto jsou jeho skladby uváděny jen velmi zřídka. Koncert pro violoncello a orchestr je mezi českými violoncellisty téměř neznámým dílem, a proto je tato práce věnována právě jemu. Část následující po úvodu se věnuje samotnému skladateli, jeho životopisu, stručnému průřezu tvorbou, včetně detailnějšího popisu nejvýznamnějších děl, a je uveden soupis všech skladeb. Stěžejní část práce pojednává nejprve o historii vzniku a provedení Violoncellového koncertu, dále je dílo obecně porovnáno s dalšími autorovými skladbami a představeno v celkovém kontextu tvorby skladatele. Následuje samotný rozbor jednotlivých vět, celkové shrnutí analýzy koncertu a autorčin pohled na interpretaci nahrávky, ze které vychází. Závěr popisuje přínos práce jak autorce, tak i předpokládaný přínos dalším čtenářům.
|
|
|
Antonín Dvořák - houslový koncert a moll op.53
Středová, Iva ; ČEPICKÝ, Leoš (vedoucí práce) ; KOTMEL, Bohumil (oponent)
Bakalářská práce se ve své první části zabývá životem a tvorbou Antonína Dvořáka, legendy romantismu. Od vesnického muzikantství se přes varhanickou školu a působení v pražském Prozatímním divadle dostáváme až k jeho vrcholným dílům. Za zmínku také stojí jmenování doktorem honoris causa na cambridgeské univerzitě. Vyjma období tří let, kdy řídil konzervatoř v New Yorku, byl uměleckým ředitelem pražské konzervatoře. Uctíván je jako jeden z největších skladatelů své doby.
V druhé půlce práce se seznamujeme s postupem vzniku Houslového koncertu a moll, op. 53, patřící dnes jednoznačně ke kmenovému repertoáru tvorby tohoto druhu. Dvořákův koncert je jistě jedním z nejpřesvědčivějších děl koncertního oboru. Následuje praktický rozbor díla a srovnání tří nahrávek koncertu světových interpretů.
|
|
|
Klavírní koncert G dur Maurice Ravela.
Vlasáková, Hana ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Abstrakt
Tato práce pojednává o Klavírním koncertu G dur Maurice Ravela. Nejprve seznamuje čtenáře s významnými okolnostmi autorova života a poté se zabývá genezí díla a jeho prvními ohlasy. Následuje přehled hlavních inspiračních zdrojů Maurice Ravela, které se odráží v Klavírním koncertu G dur. Na základě analýzy formy, harmonie, klavírní stylizace a poznámek od první interpretky tohoto díla, Marguerite Longové, jsou zde formulovány závěry, podstatné pro získání výchozích interpretačních stanovisek. Ta jsou zde konfrontována s vynikajícími provedeními díla nejprve Marguerite Longovou a poté třemi renomovanými pianisty různých národností (Leonard Bernstein, Boris Krajný a Hélène Grimaud). Práci doplňuje CD dokumentující baskickou lidovou hudbu, jež byla jedním z výchozích inspiračních zdrojů Koncertu G dur a obsahuje také záznam rozebíraných nahrávek výše uvedených pianistů.
|
|
|
Houslový koncert L. van Beethovena a jeho interpretace
Štajnochrová, Adéla ; MATOUŠEK, Bohuslav (vedoucí práce) ; Willi, Barbara Maria (oponent)
Práce se zabývá houslovým koncertem Ludwiga van Beethovena, jeho interpretací a proměnami přístupu ke skladbě v průběhu dvou set let hudebního vývoje. Je rozdělena do čtyř kapitol a zpracovává nejprve informace o vývoji houslové techniky a interpretace přelomu 18. a 19. století, přičemž se opírá o dobové prameny. Poté zkoumá osud koncertu po jeho prvním provedení a zmiňuje reakce kritiky a jeho první interprety. Další kapitoly obsahují srovnání edic notového materiálu z různých období a krajin vzniku a posléze nahrávek koncertu od nejstarších po nedávno vzniklé. Součástí práce je i live nahrávka koncertu autorkou a orchestrem Musica Florea pod vedením Marka Štryncla.
|
|
|
Původní znění Mozartova klarinetového koncertu
Liebigová, Veronika ; MAREŠ, Vlastimil (vedoucí práce) ; HLAVÁČ, Jiří (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na Mozartův klarinetový koncert (K. 622) a s ním spojené události, jako vznik a první uvedení koncertu.
Práce popisuje život prvního interpreta Antona Stadlera, jehož životopis jsem se snažila poskládat z útržkovitých zpráv z encyklopedií a publikací. K této kapitole jsem přidala text, který se týká také autora W. A. Mozarta a údajným Mozartovým přátelstvím s Antonem Stadlerem. Dále jsem se věnovala původnímu znění koncertu, který byl psán pro jiný, již nedochovaný nástroj. Dnešní interpretace koncertu se často liší, důvodem je vývoj nástroje s jiným rozsahem. Notovými ukázkami v kapitole o původním znění klarinetového koncertu jsem se snažila upřesnit místa, která by se dala hrát na původní nástroj.
Hlavním zdrojem informací pro bakalářskou práci byly cizojazyčné texty v angličtině, němčině a některé české publikace. Mým cílem bylo shrnout starší informace a obohatit je o další novější postřehy, získané při studiu těchto publikací a nahrávek. Jednu kapitolu jsem věnovala významným českým i zahraničním klarinetistům, kteří se podíleli na interpretaci koncertu. V závěru práce jsem analyzovala dvě odlišné interpretace Mozartova klarinetového koncertu od Sharon Kam a Charlese Neidicha.
|
|
|
Bohuslav Martinů: Koncert č. 2 pro housl e a orchestr H.293
Rumler, Daniel ; TOMÁŠEK, Jiří (vedoucí práce) ; Štajnochrová, Adéla (oponent)
Moje práce s názvem Bohuslav Martinů: Druhý houslový koncert, v originále Concerto pour violon, je rozdělena do pěti kapitol různé délky i různorodého obsahu. Od obecných informací ohledně okolností vzniku koncertu, jeho provedení, nahrávek a zprostředkování myšlenek autora přecházím k podrobnému rozboru, který je zaměřen zejména na formální stránku kompozice. Zde nebylo mým cílem dílo rozebírat notu po notě, nýbrž postihnout jeho základní tektonické rysy a poukázat také na zajímavosti, které jeho partitura obsahuje. Věnuji také v rámci těchto kapitol náležitou pozornost harmonické stránce, která je významnou složkou hudební řeči Martinů. Závěrem připojuji některé praktické informace týkající se sólového partu a jeho studia.
|
|
|
Klarinetové koncertantní skladby Viktora Kalabise
Černohouzová, Jana ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Má bakalářská práce "Klarinetové koncertantní skladby Viktora Kalabise" se zaměřuje na život a dílo Viktora Kalabise. V první části bakalářské práce se věnuji skladatelově životní dráze, která se promítá do jeho děl. Ve druhé části mluvím o vývoji jeho skladatelské techniky a o vlivech na ni. Dále se zmiňuji o skladbách pro klarinet, které rozděluji do dvou skupin. První skupina obsahuje skladby bez opusového čísla, které nebyly autorem určeny k provádění. Podrobněji se zabývám skladbami s opusovým číslem, které rozšiřují současný klarinetový repertoár. Zabývám se především problematikou interpretace jeho skladeb pro klarinet. Při konkrétních rozborech děl jsem chtěla poukázat na vývoj skladatelovy kompoziční techniky ale také na Kalabisovy typické postupy, které zůstávají neměnné.
|
|
|
Koncerty pro jeden klavír a smyčce Johan na Sebastiana Bacha
Raková, Iva ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; KLÁNSKÝ, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá koncerty pro jeden klavír a smyčce Johanna Sebastiana Bacha. Vzhledem k tomu, že jsou tato díla v naší zemi poněkud opomíjenou literaturou, přibližuje práce vznik těchto skladeb, které byly napsány pro lipský hudební spolek Collegium musicum, jehož byl Bach během svého působení v tomto městě uměleckým ředitelem. Dále rozebírá jejich původ, protože jsou všechny transkripcemi jiných koncertů pro melodický nástroj (některé předlohy jsou ztracené, jiné se hrají jako houslové koncerty). Okrajově se tato práce zabývá také interpretací Bachových děl na moderní klavír s přihlédnutím ke klavírním koncertům. V neposlední řadě přibližuje Bacha jako skladatele, interpreta a pedagoga.
I když jsou Bachovy koncerty pro jeden klavír a smyčce pouhým zlomkem skladatelovy tvorby pro klávesové nástroje a jsou transkripcemi jiných koncertů, neztrácejí nic ze své umělecké hodnoty rozhodně a nestojí v pozadí za jinými Bachovými klavírními kompozicemi.
|
|
|
Kytarové koncerty Maura Giulianiho
Zelinka, Aleš ; RAK, Štěpán (vedoucí práce) ; ZELENKA, Milan (oponent)
Ve své práci bych velice rád vynesl v povědomí relativně málo hrané (známé) kytarové koncerty kytarového virtuóza a skladatele žijícího kolem přelomu 18. A 19. století, Maura Giulianiho. Chtěl bych to provést takovým způsobem, že bych v první části vsadil jeho osobnost v hudebně kulturní kontext jeho doby a stručným způsobem popsal jeho životní dráhu, především ve spojitosti jeho vztahů k mnoha význačným osobnostem z jeho okolí, se kterými spolupracoval, či se jimi nechal inspirovat a přičemž tato inspirace pronikla hluboko do jeho tvorby.
V další části bych rád uvedl hlavní oblasti jeho díla a zkusil je ohodnotit z dnešního pohledu interpreta, neboť především technická obtížnost jeho skladeb je značně variabilní, a proto je autor velmi přínosný všem hráčům různých kategorií technické vyspělosti. Mnoho Giulianiho skladeb není příliš často hráno, proto bych rád na některé z nich, které se mi zdají neprávem opomíjené, upozornil.
V následující části představím a rozeberu jeho 3 existující kytarové koncerty. To by mělo být jádrem mé práce. Především bych se rád zaměřil na 3. kytarový koncert F-dur op. 70, originálně psaný pro tercovou kytaru.
Na závěr bych se pokusil zdůraznit význam jeho kytarových koncertů a shrnul tak poznatky ze třetí kapitoly. Z pohledu kytary jsou tyto koncerty nesmírně cenné, neboť v porovnání s jinými nástroji, jich neexistuje tolik, především z tohoto období a této kvality.
Aleš Zelinka
|
host ::
RSS.