|
|
Elektrochemická DNA microarray jako nástroj pro sledování maligního potenciálu buněk
Horáčková, Eva
Nádorová onemocnění prostaty jsou známy svými odlišnostmi v biologickém chování týkajícím se agresivity nádoru a metastatického potenciálu. K identifikaci molekulárních příčin těchto rozdílů byly zkoumány profily genové exprese tří buněčných linií odvozených od prostatického epitelu – PNTA1 (benigní), 22Rv1 (maligní) a kostní metastáze karcinomu prostaty – PC-3 pomocí elektrochemické DNA microarray. Bylo zjištěno, že geny se zvýšenou expresí, které byly společné pro maligní a metastatické buňky, jsou spojovány s metastatickými procesy progrese karcinomu prostaty, zatímco geny se sníženou expresí negativně regulují buněčnou proliferaci. Dále byly zkoumané buněčné linie ošetřeny sarkosinem, což je potenciální onkometabolit a pomocí microarray analýzy byly srovnány jejich expresní profily. U všech zkoumaných buněčných linií byla většina genů ovlivněných sakrosinem zapojena do stimulace buněčného cyklu a negativní regulace apoptózy, což patří mezi charakteristické znaky nádorového onemocnění. Tyto zjištění dále podporují onkogenní potenciál sarkosinu a mohou přispět k lepšímu porozumění mechanismů nádorového onemocnění prostaty a expresních profilů.
|
|
|
Možnosti využití pokročilých MR technik při zobrazování malé pánve
Ryznarová, Zuzana ; Malíková, Hana (vedoucí práce) ; Büchler, Tomáš (oponent) ; Lisý, Jiří (oponent)
(ČJ) Práce byla zaměřena na tři dílčí cíle: 1. Porovnání výsledků magnetické rezonance (MR) prostaty s histopatologickým nálezem po radikální prostatektomii u pacientů s biopticky potvrzeným karcinomem prostaty (PCa) a zhodnocení přesnosti lokálního stagingu a přesnosti v určení lokalizace tumoru v prostatě. Na skeneru 1,5 T a 3 T bylo konsekutivně vyšetřeno 103 pacientů (ve věku 44-72 let), kteří byli rozděleni do 3 skupin (A, B, C). Pacienti z prvních dvou skupin (A a B) byli vyšetřeni na skeneru 1,5 T (A) a 3 T (B) s povrchovou cívkou v protokolu multiparametrického MR zobrazení včetně dynamického kontrastního zobrazení (DCE), skupina C byla vyšetřena na skeneru 3 T ve stejném protokolu bez DCE. Nejvyšší přesnost v predikci stadia PCa byla u pacientů vyšetřených na skeneru 3 T při zahrnutí DCE do vyšetřovacího protokolu, rozdíl mezi 1,5 T a 3 T nebyl statisticky významný. V přesnosti určení lokalizace tumoru v prostatě nebyl rozdíl mezi skupinami, ale statisticky významný rozdíl byl mezi použitými sekvencemi. Nejlepších výsledků bylo dosaženo při použití kombinace T2 vážených sekvencí s difúzně váženým zobrazením. 2. Další část byla zaměřena na zjištění věkové závislosti koncentrace metabolitů citrátu, cholinu, kreatinu a sperminu v prostatě u zdravých dobrovolníků s využitím protonové (1 H) MR...
|
|
|
Příprava rekombinantních protilátek s využitím metod proteinového inženýrství
Šulc, Josef ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Mikulecký, Pavel (oponent)
Tato práce popisuje tvorbu a vlastnosti disulfidicky stabilizovaného variabilního fragmentu protilátky 5D3 specificky rozpoznávající glutamátkarboxypeptidasu II, antigen úzce související s karcinomem prostaty i jinými nádorovými onemocněními. Malé protilátkové deriváty jsou v současnosti masivně využívány pro vývoj diagnostických a terapeutických nástrojů. Některé typy těchto derivátů však vykazují sníženou stabilitu terciární struktury, což může vést k nízkému výtěžku při produkci anebo ke zhoršení až ztrátě funkce proteinu. Tento problém je často řešen zaváděním strukturních změn pomocí proteinového inženýrství. Cílem práce bylo zavedení interdoménového disulfidického můstku do struktury jednořetězcového variabilního fragmentu protilátky za účelem zvýšení jeho stability. Vliv zavedené modifikace na stabilitu proteinu byl posuzován z hlediska výtěžku purifikovaného proteinu a jeho afinity k antigenu. Vyvíjený protilátkový derivát byl produkován v prokaryotickém expresním systému Escherichia coli s využitím signální sekvence směřující produkovaný derivát do periplasmatického prostoru. Snaha o stabilizaci proteinu probíhala pomocí mutageneze na pozicích G44 variabilní domény těžkého řetězce a G100 variabilní domény lehkého řetězce záměnou glycinů za cysteiny. Charakterizace purifikovaného proteinu proběhla s...
|
|
|
Verifikace nastavení cílového objemu v radioterapii
LHOTÁKOVÁ, Vendula
Tato bakalářská práce pojednává o verifikaci nastavení cílového objemu v radioterapii. Vzhledem k pokroku technologií poukazuje na nutnost využití verifikačních systémů pro zajištění kvality léčby. Cílem bakalářské práce v teoretické části je shrnout a popsat využívané zobrazovací technologie pro verifikaci nastavení cílového objemu. Cílem praktické části je analyzovat odchylky v pozici cílového objemu při IMRT technice ozařování prostaty, analýza je primárně zaměřená na nové funkce v korekci pozice ozařovacího stolu. Teoretická část práce představuje zařízení využívaná pro verifikaci cílového objemu. Shrnuje informace o dvou základních metodách v radioterapii, kterými jsou teleterapie a brachyterapie. Vysvětluje rozdíly mezi rentgenovými a radionuklidovými ozařovači a urychlovači částic. Stručně popisuje konstrukci lineárního urychlovače a shrnuje ozařovací techniky využívané v radioterapii. Pro praktickou část byla data získána z výsledků korekce pozice cílového objemu při verifikačním snímkování na oddělení radioterapie v Nemocnici České Budějovice. Pro analýzu odchylek byl vybrán soubor 50 pacientů, kteří se v loňském roce 2018 léčili na oddělení radioterapie s karcinomem prostaty. U těchto subjektů bylo během radioterapie, vyjma denního MV-kV snímkování, zhotoveno celkem 417 verifikačních CT. Ze získaných CT obrazů byla vyhodnocena odchylka v zaměření cílového objemu a provedena patřičná korekce ozařovacího stolu a tím i pacienta. Korekce pozice ozařovacího stolu umožňuje pohyb celkem v 6 osách, které jsou v práci blíže popsány. Z výsledků nashromážděných dat vyplývá, že korekce nastavení ozařovaného objemu je nutností a je hojně využívána, a to ve všech 6 osách. Bylo zjištěno, že funkce stolu Lat, Lng, Rnt a Vrt jsou využívány takřka stoprocentně a novější funkce stolu Pitch konkrétně v 95,03% a využití funkce Roll v 92,64%. Denní verifikační CBCT bylo provedeno u 10% pacientů z pozorovaného souboru. Standardní frekvence použití verifikačního CBCT na oddělení radioterapie v NEMČB, pro pacienty ozařované na oblast prostaty, je přibližně 7 - 9 CBCT během léčby, kam se řadí CBCT vyšetření při prvním nastavení a následně ještě dvakrát během prvního týdne léčby, pak už jen jednou týdně po dobu radioterapie. Výsledky analýzy prokázaly hojné využití nově zavedených možností v korekci pozice ozařovacího stolu i celkové zpřesnění v zaměřování cílového objemu. Právě dané zpřesnění a tím i zkvalitnění poskytované léčby zářením umožňuje změny ve velikosti zakreslovaných cílových objemů, a to jejich zmenšení. V důsledku tohoto faktu se pak zákonitě snižuje objem zdravé ozářené tkáně a pro pacienta to znamená (nebo může znamenat) snížení výskytu nebo míry závažnosti nežádoucích účinků radioterapie. Výsledky výzkumu a závěr mohou sloužit ke zhodnocení kvality verifikačního procesu v radioterapii, spojeného s instalací nových technologií na daném pracovišti, případně jako podklad ke článku publikovanému v odborných časopisech.
|
|
|
Detekce cirkulujících nádorových buněk a jejich klinická aplikace u pacientů s biopticky ověřeným karcinomem prostaty.
Čapoun, Otakar ; Soukup, Viktor (vedoucí práce) ; Zachoval, Roman (oponent) ; Veselý, Štěpán (oponent)
1 ABSTRAKT Úvod a cíle studie Cirkulující nádorové buňky (circulating tumour cells - CTC) představují slibný způsob identifikace pacientů s kastračně - rezistentním karcinomem prostaty (castration - resistant prostate cancer - CRPC), kteří budou profitovat z často náročné cytotoxické léčby. Cílem této práce bylo zhodnocení prognostického významu CTC u pacientů s CRPC léčených docetaxelem. V rámci projektu jsme také testovali různé možnosti kultivace CTC a stanovení jejich genetického profilu včetně genetického profilu histologických preparátů v době diagnózy. Metodika Do prospektivní studie bylo zařazeno celkem 39 pacientů, kteří splňovali kritéria CRPC, indikovaných k chemoterapii docetaxelem. Odběr krve pro analýzu CTC byl proveden u všech pacientů před zahájením chemoterapie a v den podání čtvrtého nebo pátého cyklu docetaxelu. Paralelně byly CTC kultivovány. Izolace a detekce CTC byla provedena pomocí systému AdnaTest, který spočívá v imunomagnetické separaci a následné detekci mRNA z lyzátu CTC. Primárním cílem studie bylo zhodnotit celkové přežití (overall survival - OS) pacientů. Analýza OS byla zkoumána pomocí Kaplan - Meierovy metody odhadu distribuční funkce přežití. Vliv jednotlivých faktorů byl testován pomocí Log-rank testu, Wilcoxon testu a Coxova regresního modelu. Výsledky Do analýzy přežití...
|
|
|
Radioterapie řízená obrazem - IGRT
RÁKOSNÍKOVÁ, Štěpánka
Tato bakalářská práce se zabývá obecným popisem moderních ozařovacích technik a technikou verifikace IGRT Obrazem řízené radioterapie, která byla uvedena do provozu v Nemocnici České Budějovice a.s. v roce 2015. Pojednává o dvou způsobech verifikace používaných při ozařování prostaty v českobudějovické nemocnici, a to 2D snímků MV-kV a CBCT. Radioterapie je mladý a rychle se rozvíjející obor medicíny. V současné době došlo k velké obměně přístrojové techniky používané na radioterapeutických odděleních. Dnes je již standardem možnost využití IMRT techniky (radioterapie s modulovanou intenzitou) na většině pracovištích v ČR. Tato technika umožňuje díky modulaci intenzity napříč svazkem záření a rozložení dávky, odpovídající cílovému objemu, maximální šetření zdravých okolních tkání. Použitím IMRT techniky, která dovoluje zvyšovat dávky aplikované na cílový objem, vzrostl požadavek i na verifikační systémy. Proto se pozvolna zavádí radioterapie řízená obrazem IGRT, jež zajišťuje větší přesnost v nastavení pozice pacienta. Tato verifikační metoda posouvá nynější metody ozařování na vyšší úroveň a to především v bezpečnosti a kvalitě provedení ozáření. Práce si klade za cíl zjistit informace o verifikačních metodách využívaných v českobudějovické nemocnici, kterými jsou verifikace dle 2D snímků MV-kV a CBCT (cone beam CT). Dále je předmětem výzkumu sledování prováděných korekcí odchylek po provedení těchto dvou verifikačních metod, vztažených pouze na diagnózu karcinomu prostaty. Tato diagnóza byla vybrána, protože patří mezi nejčastěji se vyskytující nádorové onemocnění mužské populace, a má vzestupnou incidenci. Dalším důvodem zaměření se na toto nádorové onemocnění jsou nároky na přesnost zaměření cílového objemu, který je v okolí mnoha kritických struktur. Odpověď na výzkumnou otázku "jak velké jsou prováděné korekce odchylek po provedeném verifikačním snímkování MV-kV a po provedeném CBCT" byla vytvořena na základě analýzy nashromážděných odchylek 54 pacientů, kteří se léčili v českobudějovické nemocnici s diagnózou karcinomu prostaty za poslední dva roky. V závěru práce jsou v souhrnné tabulce uvedeny počty provedených verifikací na základě snímků MV-kV a CBCT, které byly zaznamenány, jen pokud se použily obě tyto metody v jeden den ve frakcionačním režimu. Důvodem bylo posuzování případných rozdílů prováděných korekcí na základě 2D snímků a CBCT. Dále jsou v této tabulce uvedeny počty výrazných odchylek nad 3 mm při CBCT verifikaci po předchozí verifikaci dle 2D snímků MV-kV. Všechny tyto zaznamenané odchylky jsou okomentované a odůvodněné. Výsledkem práce je prokázání důležitosti přesnějších verifikačních metod při využívání IMRT ozařovací techniky. Práce poukazuje na neovlivnitelné pohyby vnitřních orgánů, jež jsou v oblasti ozařovaného objemu, a také na důležitost přípravy pacienta před ozářením a ovlivnění zaměření cílového objemu nespolupracujícím pacientem. Obsah této bakalářské práce může poskytnout základní přehled o současných ozařovacích a verifikačních technikách studentům zdravotnických oborů. Informace mohou být použity jako námět na zpracování výzkumů a odborných článků zabývajících se obdobnou tématikou.
|
|
|
Radiation-induced plasticity of prostate cancer cells
Kyjacová, Lenka ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bouchal, Jan (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Rezistence různých typů nádorů ke konvenční léčbě radiací nebo chemoterapeutiky patří mezi nejčastěji zkoumané fenomény v oblasti molekulární a klinické onkologie. Pro rekurentní onemocnění je charakteristická přítomnost metastáz, které jsou v 90% odpovědné za úmrtí pacientů. Frakcionované ionizující záření (fIR; fractionated ionizing radiation) v kombinaci s chirurgickým odstraněním nádoru nebo hormonální terapií představuje nejčastější typ léčby v případě lokalizovaného nebo lokálně pokročilého karcinomu prostaty (KP). Hlavní příčinou neúspěchu radioterapie KP je radiorezistence s následnou diseminací přeživších buněk do okolních tkání. Ve snaze lépe pochopit fenotyp buněk asociovaný s radiorezistencí jsme vystavili čtyři buněčné linie KP derivované z metastáz (DU145, PC-3, LNCaP a 22RV1) klinicky relevantním, denně se opakujícím dávkám ionizujícího záření (fIR; 35 x 2 Gy), což mělo za následek vznik dvou přeživších buněčných populací - adherentních buněk vykazujících známky senescence včetně exprese markerů asociovaných se senescencí a neadherentních buněk rezistentních k anoikis, s rysy kmenových buněk, včetně aktivní sinalizace Notch a exprese kmenových znaků CD133, Oct-4, Sox2 a Nanog. Zatímco radiorezistentní adherentní buňky byly schopné obnovit proliferaci krátce po skončení ozařování,...
|
|
|
Role of transcription factor Snail in mechanism of development of radiorezistence in prostate carcinoma cell lines
Davidová, Eliška ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Benada, Jan (oponent)
Častou příčinou selhání léčby karcinomu prostaty je rezistence vůči radioterapii a chemoterapii s následným rozvojem metastatické, a v podstatě neléčitelné, formy onemocnění. Ačkoli mechanismy rozvoje radiorezistence nebyly doposud zcela objasněny, některé studie ukazují, že transkripční faktor Snail, klíčový mediátor epiteliálně-mezen- chymální tranzice i následné tvorby metastáz, má zásadní roli v rozvoji chemorezistence a radiorezistence nádorových buněk. Protože aktivace optimální odpovědi na poškození DNA je určujícím faktorem pro přežití buněk vystavených chemoterapii či ionizujícímu záření, předpokládali jsme roli Snail právě v těchto procesech. V této práci jsme se nejdříve zabývali analýzou vztahu mezi Snail a kinázou ATM. Přestože nedávné studie naznačují, že ATM může regulovat stabilitu Snail skrze jeho fosforylaci, a taktéž my jsme pozorovali mírný vliv inhibice ATM na hladiny Snail u nádorových buněk vystavených ionizujícímu záření, na základě souhrnných výsledků ze všech námi provedených experimentů nelze tuto regulaci jednoznačně potvrdit. V dalším kroku jsme hodnotili roli Snail v regulaci transkripce cyklin-dependentní kinázy p21waf1/cip1 . Výsledná data poukazují na to, že v regulaci transkripce p21waf1/cip1 má Snail supresivní účinek, kterýžto není závislý na funkčním stavu...
|
|
| |
|
|
Exprese kandidátních genů karcinomu prostaty
Krupicová, Daniela ; Mareš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
3 Abstrakt Karcinom prostaty je jedním z hlavních medicínských problémů mužské populace v České republice i v celosvětovém měřítku. V České republice je druhým nejčastějším typem nádoru, na který umírají muži, a jeho incidence výrazně stoupá s věkem. Prostatické buňky mají v porovnání s ostatními tkáněmi lidského těla unikátní schopnost akumulovat zinek ve vysokých koncentracích. Ta je nutná pro správnou fyziologickou funkci prostaty. U nádorových prostatických buněk byla zjištěna ztráta této akumulační schopnosti, což se zdá být podmínkou kancerogeneze u prostatických buněk. V této práci byla analyzována exprese čtyř genů podílejících se na udržování homeostaze zinku v prostatických buňkách. Geny ZIP1 a ZIP7 kódují zinkové transportéry, geny MT1-F a MT2 metalothioneiny. Bylo shromážděno celkem 90 bioptických vzorků prostaty od pacientů s karcinomem nebo s benigní hyperplázií prostaty. Z těchto vzorků byla izolována mRNA, pomocí RT-PCR byla získána cDNA, která byla která detekována elektroforózou a výsledky byly statisticky vyhodnoceny. Kromě několika závislostí mezi expresí genů a klinickými údaji pacientů byla především nalezena rozdílná míra exprese genů MT1-F a ZIP1 ve vzorcích pacientů s hyperplázií a pacientů s karcinomem. Tyto geny tak mohou v prostatických buňkách mít roli tumor supresorových genů....
|
host ::
RSS.