|
|
Institucionální prostředí a rozvoj znalostní ekonomiky v zemích střední a východní Evropy
Horký, Štěpán
Předložená diplomová práce se zabývá vztahem mezi institucionálním prostředím a rozvojem znalostní ekonomiky v rámci Evropské unie se zaměřením na nové členské státy ze střední a východní Evropy. Práce nejprve prezentuje stav rozvoje znalostní ekonomiky v zemích střední a východní Evropy, následně posuzuje konvergenci regionu v rámci zkoumaného konceptu s původními členy. Poté hodnotí důležitost institucionálního prostředí z hlediska podmínek pro rozvoj znalostní ekonomiky.
|
|
|
Znalostná ekonomika - aspekt zvyšovania konkurencieschopnosti v EÚ
Vajdová, Katarína
Cílem diplomové práce je identifikovat silné a slabé stránky znalostní ekonomiky jednotlivých členských států Evropské unie. Jednotlivé silné a slabé stránky jsou analyzovány zejména v letech 2010 až 2015 v závislosti na dostupnosti dat. Pomocí regresní analýzy panelových dat jsou určeny faktory, které ovlivňují rozvoj znalostní ekonomiky s ohledem na veřejný sektor a institucionální prostředí. Sledovaným obdobím jsou roky 2008 - 2012. V Diskusí jsou následně, po podrobné analýze ukazatelů znalostní ekonomiky u členských zemí, navrženy doporučení pro zlepšení současného stavu. Hlavními datovými zdroji jsou Eurostat, OECD, and World Bank.
|
|
|
Potenciál institucionálního prostředí v České republice pro realizaci PPP projektů
Pávek, Ondřej
Projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) tvoří relativně novou dimenzi financování a realizace veřejných sužeb. Za pouhých několik desítek let své existence se ze Spojeného království rozšířila nejen do dalších vysoce rozvinutých ekonomik, ale rovněž méně rozvinuté či rozvojové státy se pokoušeli o implementaci této koncepce. Literární rešerší je termín PPP vysvětlen, včetně přínosů a potenciálních rizik. Z rizik jsou odvozeny nároky na institucionální prostředí, které by tato rizika minimalizovaly. Následuje zhodnocení stavu institucionálního prostředí České republiky a jeho mezinárodní komparace. Současný stav v zemi je natolik nehostinný pro tento druh dodávky veřejných služeb, že prosazování její implementace bude s vysokou pravděpodobností spjato s odklady realizací a plýtváním veřejných zdrojů. Institucionální prostředí ČR se jeví jako problémové v oblasti korupce, transparentnosti, práva, stavu veřejných financí, institucionálního zajištěný i vládní podpory. Přitom mnohé z těchto nepříznivých parametrů institucionálního prostředí není možné z jejich povahy změnit nějakým jednorázovým aktem, proto je neúčelné stanovovat potenciální horizont připravenosti České republiky na implementaci koncepce Public private partnership.
|
|
|
Institucionální a politické prostředí a přímé zahraniční investice v tranzitivních ekonomikách
Mádr, Michal
Diplomová práce si klade za cíl identifikovat a kvantifikovat vliv institucionálního a politického prostředí na příliv přímých zahraničních investic v tranzitivních ekonomikách. Sledované období je primárně pro roky 2002 až 2012. Základním ukazatelem institucionálního prostředí je koncept Governance Matters od Světové banky. Pro kvantifikaci je použita regresní a korelační analýza. Výsledky regresních modelů pro tranzitivní ekonomiky jsou, z důvodu zvýšení empirické průkaznosti a zobecnění závěrů, komparovány s výsledky pro země MIC (Middle Income Countries). Diskuse je rozdělena do tří celků. Nejprve jsou analyzovány odlišnosti vlivu institucionálního prostředí na příliv PZI v tranzitivních ekonomikách a v zemích OECD, poté jsou zhodnoceny rozdíly mezi jednotlivými skupinami postsocialistických států, a třetí část je zaměřena na význam demokratických a autoritativních režimů v balkánských a postsovětských republikách.
|
|
|
Význam institucionálního prostředí pro inovační činnost podniků v ČR
Bízková, Jitka ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Gráf, Václav (oponent)
Tato diplomová práce představuje snahu přispět k řešení problému optimálních vztahů mezi institucionálním prostředím, podnikatelskou činností a inovační aktivitou z hlediska zabezpečení vyšší míry konkurenceschopnosti současné české ekonomiky. Institucionální prostředí je zde vnímáno ve smyslu pravidel hry, v jejichž rámci probíhají společenské interakce. Při definování podnikatelské činnosti není opomenuta Schumpeterova teorie tvořivé destrukce a problematika inovační činnosti je nahlížena z pohledu institucionální změny. V rámci práce jsou analyzovány různé podoby institucionálního prostředí vybraných zemí Evropy (Německo, Finsko, Švýcarsko), jejichž konkurenceschopnost je založena na úspěšné inovační činnosti. Analýza je rozšířena komparací inovačních politik a analýzou stavu ICT infrastruktury uvedených zemí. V závěrečné části práce je vyhodnocen význam institucionálního prostředí pro inovační činnost a vyvozeny požadavky na obsah nápravných opatření v dosavadní hospodářské politice ČR.
|
|
| |
|
|
Teorie firmy v pojetí nové institucionální ekonomii s přihlédnutím ke stavu institucionálního prostředí v ČR
Vitík, Robert ; Sirůček, Pavel (vedoucí práce) ; Soukup, Jindřich (oponent) ; Žák, Milan (oponent) ; Mlčoch, Lubomír (oponent)
Dizertační práce rozpracovává teorii firmy na základě konceptu Teorie transakčních nákladů. Práce se zabývá zejména posledním vývojem teorie firmy rozpracované zástupci tzv. Nové institucionální ekonomie. Teorie se soustřeďuje na úlohu formálních a neformálních institucí. Hlavní úlohou institucí je ochrana vlastnických práv, vynucení uzavřených smluv, v širším smyslu klíčově ovlivňují charakter ekonomického prostředí, které usnadňuje ekonomickou aktivitu a poskytuje důležité informace jednotlivým účastníkům trhu. Instituce nás informují o možném ekonomickém chování a určují nám jeho základní omezení. V teoretické části práce nalezneme rozpracovaný základní teoretický model se specifickými lidskými aktivy, který vychází z teorie transakčních nákladů. Z modelu vyplývá, že transakce s vysoce specifickými aktivy budou internalizovány s daleko vyšší pravděpodobností, neboť firma dokáže lépe koordinovat takového aktivity než trh. Dochází k tomu i přesto, že specifičnost aktiv zvyšuje náklady například spojené s koordinací aktivit uvnitř firmy. Pokud vezmeme v potaz možnost, že hierarchické uspořádání, například vytvořením pravidel a interních postupů, zvyšuje efektivitu v porovnání s tržním uspořádáním, můžeme předchozí základní model modifikovat. Modifikovaný model založený na poznatcích teorie na bázi znalostí a schopností ukazuje, že specifičnost aktiv snižuje transakční náklady uvnitř firmy a naopak vede k rostoucím transakčním nákladům na trhu. Odpověď na první z formulovaných hypotéz najdeme v závěru teoretické části. Na základě předložených argumentů zastávám názor, že teorie na bázi znalostí a schopností je kompatibilní s původní teorií transakčních nákladů, oba přístupy tak společně dokáží odpovědět na širší okruh otázek. Praktická část dizertační práce je věnována kvalitě institucionálního prostředí v České republice. Institucionální prostředí je hodnoceno na základě posledních studií mezinárodních organizací jako Transparency International, Heritage Foundation, Kurtzman Group a zejména Světové banky. Za největší slabiny institucionálního prostředí můžeme považovat například množství administrativních kroků spojených se založením nové společnosti, složitost procedur spojených se stavebním povolením, nízká flexibilita zákonné úpravy pracovní doby zaměstnanců, administrativně a časově náročný daňový systém, přílišná délka soudních řízení, což vede k neefektivnímu vynucení smluvních ujednání a zejména k slabé ochraně vlastnických práv. Výsledkem jsou enormní transakční náklady na trhu. Takovéto transakční náklady negativně ovlivňují konkurenceschopnost jednotlivých společností a samozřejmě i celé České republiky.
|
|
| |
|
|
Zákon o vyrovnaném státním rozpočtu v podmínkách České republiky
Doležal, Ondřej ; Ryvolová, Ivana (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat, zda má Česká republika dostatečné institucionální prostředí pro boj proti tvorbě deficitu státního rozpočtu, nebo je pro ni vhodné přijmout zákon o vyrovnaném státním rozpočtu, který by takové prostředí vytvářel. Zmiňovaný zákon je v práci představen jak z teoretického hlediska, tak pomocí představení návrhů na jeho přijetí v České republice. Popsáno je i jeho reálné fungování v jednotlivých státech Spojených států amerických a především jeho fungování ve Švýcarsku. Institucionální prostředí je posuzováno pomocí srovnání dvou skupin zemí Evropské unie. První skupinu tvoří mezi lety 1998 a 2007 nedeficitně hospodařící Dánsko, Irsko a Finsko. Druhá skupina je tvořena ve stejném období nezodpovědně hospodařící Českou republikou, Itálií a Maďarskem.
|
|
|
Impact of Foreign Aid on Economic Development of Ukraine
Zahorjan, Domicián ; Mládek, Josef (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Náplní této práce je posouzení vlivu rozvojové pomoci na hospodářský růst Ukrajiny. V teoretické části jsou rozebrané pohledy na hospodářský růst, vliv institucí jako jeden z rozhodujících faktorů hospodářského růstu. Nakonec je zhodnocen význam rozvojové pomoci, její podstata a filozofie na které je založená. Analytická čásť se zabývá konkrétnym případem Ukrajiny. Popisuje situaci na Ukrajině z ekonomického a politického pohledu. Následně se věnuje institucionálnímu prostředí a příčinám úpadku a růstu Ukrajiny. Hodnotí vliv rozvojové pomoci na tento růst. Na příklade pozemkové reformy a zákazu obchodování s půdou ukazuje fungování extralegálniho sektora a angažovanost rozvojové pomoci.
|
host ::
RSS.