|
|
Design elektronového mikroskopu
Švajdová, Anna ; Surman, Martin (oponent) ; Škaroupka, David (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je design skenovacího elektronového mikroskopu s fokusovaným iontovým svazkem. Práce se zabývá řešením designu krytů mikroskopu a přilehlého pracoviště operátora pro společnost Tescan Orsay Holding a.s.. Design je řešen jako první návrh směřující k budoucímu inovování designu celé produktové řady.
|
|
| |
|
| |
|
|
Design závěsného světla
Špačková, Eliška ; Tauber, Jiří (oponent) ; Sovják, Richard (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem závěsného světla a jeho posouzením metodou LCA, s cílem minimalizace environmentálních dopadů při zachování estetických kvalit a vyhovění dílčím cílům. V rámci práce byla vypracována taxonomie a designérská i technická analýza, jejichž cílem bylo uspořádat poznatky jako podklad pro vývoj nového řešení. Všechny variantní návrhy byly posouzeny metodou LCA a na základě kritického zhodnocení byl zvolen jeden z konceptů. V další fázi byl tento koncept rozvinut a jeho materiálové varianty byly opět posouzeny metodou LCA. Finální návrh dává do souvislosti kombinaci technického a estetického pojetí závěsného osvětlení s udržitelným designem, významným trendem současnosti i budoucnosti.
|
|
|
Design přenosného autorefraktometru
Kazlouskaya, Anastasiya ; Sládek, Josef (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je design přenosného autorefraktometru určeného k preventivnímu screeningu tupozrakosti a refrakčních vad u malých dětí. Cílem je vytvořit dobře vyvážený přenosný autorefraktometr s pohodlnou a správně umístěnou rukojeťi, který bude mít moderní, příjemný a hravý design. Práce vychází ze současného stavu poznání a byla tvořena s ohledem na ergonomické a technické požadavky.
|
|
|
Volumetric Method for the Determining kg CO2 eq. and Energy Requirements for the Production of Power Tools at an Early Stage of Product Design
Sovják, Richard ; Sobotová,, Lydia (oponent) ; Grall, Günter (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Emissions of kg CO2 eq. occur at different stages of the product life cycle and have a significant impact on global warming. The method used to assess these negative impacts is Life Cycle Assessment (LCA), which enables the determination of the carbon footprint, energy requirements of materials production, manufacturing processes, transport, use, and end of life (EoL). These analyses are time-consuming, costly to train, and require mass and material characterisation of products. The proposed VEME (Volumetric Evaluating Method of Ecodesign) method uses the volumetric properties of the product and its structural and material compositions. To achieve the objective, 134 power tools (manufactured from 1989 to 2018) were analysed with the inclusion of 10 types of categories based on the type of tool. 3D scanning was used to determine the volume of the product followed by material analysis and then the Oil Point Method (OPM), which is based on LCA. Tools were evaluated in three possible EoL variants (Landfilling, Combustion, and Recycling 90%). From the data obtained, a Monte Carlo simulation was performed for each tool sample of n = 1,000 with 95% confidence. Equations were established to determine the energy requirements for tool production, emissions of kg CO2 eq. (for 11 world countries), packaging and transport data. With 90% recycling, energy savings of up to 32.4% are possible compared to landfill. Of the 134 samples, 9.7% were recycled, where recycling was up to 6.2% more energy intensive than landfilling. This is due to the high energy requirements of the recycling materials. The new method will find applications in product design in industrial design, but also in the areas of the economic evaluation of production method and location. It can also be used to extend the energy labelling of products to include the energy intensity of production, transport, and packaging.
|
|
| |
|
|
Právní ochrana designu se zaměřením na módní průmysl
Tomášková, Lucie ; Růžička, Michal (vedoucí práce) ; Pítra, Vladimír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vymezení všech možností právní ochrany designu v souvislosti s módním průmyslem a módním designem. Práce vymezuje pojem design, jeho základní druhy, charakteristické znaky a zvláštní vlastnosti. Z důvodu přijetí nového občanského zákoníku a širšího vymezení věci v právním smyslu na hmotnou a nehmotnou se další část práce zabývá designem jako nehmotným statkem, jako věcí v právním smyslu a jeho kategorizací. Z oblasti forem právních ochran se práce věnuje zejména ochraně prostřednictvím autorského práva, průmyslovým vzorům, ochranným známkám a nekalé soutěži. Zároveň porovnává i vztah autorskoprávní ochrany designu a ochrany prostřednictvím průmyslového vzoru a průmyslové vzory s ochrannými známkami. Prostor je věnován veřejnoprávním a soukromoprávním prostředkům ochrany, které návrhář může využít, pokud došlo k zásahu do jeho práv. Kromě vymezení forem a prostředků právní ochrany, které jsou dostupné v České republice, je cílem práce též popis možností návrháře na poli mezinárodním a unijním. Z hlediska Evropské unie práce zahrnuje zapsaný a nezapsaný průmyslový vzor, z hlediska mezinárodního zmiňuje všechny mezinárodní dohody důležité pro průmyslové vzory a autorské právo ve spojení s ochranou designu. Dále se zaměřuje i na Úřad průmyslového vlastnictví, jeho roli,...
|
|
|
Právo módního průmyslu
Kohoutová, Tereza ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Křesťanová, Veronika (oponent)
Právo módního průmyslu Abstrakt Hlavním úkolem této práce je seznámit čtenáře s poměrně novým průřezovým odvětvím práva, kterým je právo módního průmyslu neboli Fashion law. Ač je v angloamerické právní kultuře již zavedeným odvětvím, u nás si tuto cestu stále hledá. Kromě zaměření na odvětví samotné se v práci také věnuji určitým aspektům práva duševního vlastnictví, jež jsou s právem módního průmyslu nejčastěji spojovány. Na závěr pak v krátkosti uvádím různé negativní vlivy módního průmyslu. První kapitola je zaměřena na vymezení pojmu práva módního průmyslu, jak toto právo vzniklo a jaké je jeho postavení ve Spojených státech amerických, kde je vyučováno na univerzitách a je mu přisuzována určitá vážnost. Taktéž je zhodnocena situace v České republice, kde se o jeho rozvoj stará především Ústav práva módního průmyslu. Aby byl poskytnut dostatečný rámec pro další témata, je druhá kapitola věnována pojmové a právní specifikaci designu a jeho ochrany. Seznámíme se také s jeho druhy a zaměříme se na módní design. Třetí kapitola se již plně zaměřuje na první druh ochrany designu, a to autorské právo. Pro úplnost je v této kapitole rozebrán jak historický vývoj, tak současná mezinárodní a česká právní úprava včetně současného využití v módním průmyslu. Jelikož některé výtvory módních návrhářů jsou natolik...
|
|
|
Průmyslová pekárna Herold
Kręželoková, Tereza ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo navrhnout novostavbu průmyslové pekárny pro společnost Herold Brno. Projekt vychází z architektonické studie, zpracované v rámci předmětu AG035 Ateliér architektonické tvorby v 3. ročníku bakalářského studia. Pozemek, určený pro návrh, se nachází v Brně, v katastrálním území Horních Heršpic. Jedná se o průmyslovou část města, okolní zástavba je z velké části tvořena halovými objekty (výrobní haly, velkosklady), směrem k centru je obytná zástavba a stavby občanské vybavenosti. Parcela je momentálně evidována jako brownfield a je určena k zástavbě pro výrobu. Pozemek je napojen na ulici K Terminálu, je v mírně svažitém terénu. Navržený objekt navazuje svým tvarovým řešením na lichoběžníkový tvar pozemku. Objekt tvoří tři vzájemně propojené hmoty, každá z nich plní jinou funkci. V první z nich se nachází vstupní část, prodejna pečiva, šatny a hygienická zařízení pro zaměstnance, na ni je uložena druhá hmota, která má mírně převýšený tvar, zde se nachází administrativa, v zadní části pozemku je třetí – největší hmota, ve kterém se nachází výrobní hala, prostory pro skladování a expedici. Celý objekt má industriální charakter, který vychází z charakteru a účelu stavby. Hlavním materiálem je beton, který je použitý v interiéru, i v exteriéru. Fasáda je tvořena pohledovým betonem, v interiéru je použita betonová stěrka. Monolitická hmota je přerušena černými kovovými prvky, jako jsou rámy oken nebo zábradlí, a odlehčená prosklenými plochami. Důležitým prvkem je také venkovní atrium, navržené mezi výrobní a vstupní části, které má zajistit větší kvalitu pracovního prostředí pro zaměstnance výroby. Před vstupem do objektu se nachází exteriérové schodiště a bezbariérová rampa. Celý objekt je řešen bezbariérově.
|
host ::
RSS.