|
|
Význam revitalizace odvodněných rašelinišť pro nápravu vodního režimu a zachování biodiverzity rašelinišť v šumavské krajině
Správa NP a CHKO Šumava, Kašperské Hory ; Zelenková, Eva ; Mikulášková, Eva ; Stíbal, František ; Bufková, Ivana
Jedním z hlavních úkolů projektu je analýza hydrochemických poměrů na odvodněných a neodvodněných ombrotrofních i minerotrofních typech rašelinišť. Dalším cílem projektu VaV je vyhodnocení vlastní reakce rašeliništních ekosystémů na provedená revitalizační opatření, včetně širších hydrologických vazeb v rámci povodí. Základní přístup pro realizaci spočívá především v pokračování detailního monitoringu sledovaných odvodněných rašelinišť nastartovaného předchozím projektem VaV SL1/21/04. Tento monitoring je zaměřen na sledování hladiny podzemní vody na rašeliništi a jejího chemismu, které vypovídají o stabilitě vodního režimu a intenzitě rozkladných/degradačních procesů v rašelinném humolitu. Je uveden přehled monitorovaných ploch včetně abiotických parametrů, které byly sledovány. Výsledky projektu bude využívat správa NP a CHKO Šumava jako zpětnou vazbu při realizaci revitalizačních projektů.
|
|
| |
|
|
Hydrochemické charakteristiky povrchových vod malých povodí v oblasti horní Stropnice
BAXOVÁ CHMELOVÁ, Iva
Diplomová práce Hydrochemické charakteristiky povrchových vod malých povodí v oblasti horní Stropnice se zabývá chemismem povrchových vod čtyř potoků v oblasti horní Stropnice. Cílem bylo posoudit vliv faktorů jako je charakter a stupeň využívání krajiny člověkem na chemismus povrchových vod. V letech 2005 {--} 2007 byly sledovány měsíční koncentrace hlavních iontů a uhlíku v povrchové vodě osmi odběrových míst po dvojicích na každém ze čtyř potoků. Výsledky byl vyhodnoceny pomocí analýzy rozptylu s opakováním měření a Tukeyova HSD post hoc testu. Mezi horními odběrovými místy s charakterem přírodní krajiny nebyly prokázány rozdíly chemismu povrchových vod. Mezi dolními odběrovými místy ovlivněnými člověkem byly prokázány změny v chemismu povrchových vod. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve 3 povodích se změnou využití krajiny a nebyly prokázány v povodí beze změny využití krajiny. Mezi chemismem povrchových vod a způsobem využití krajiny existuje pozitivní vztah. Člověk svým zásahem do krajinného ekosystému ovlivňuje jeho hydrologickou složku a napomáhá tak k destabilizaci celého systému.
|
|
|
Řasy vodních nádrží v Novohradských horách
PLOCOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá 6 klausurami (Mlýnský, Huťský, Pohořský a Uhlišťský rybník, Zlatá Ktiš a Kapelung) v Novohradských horách. Byly studovány v rozmezí let 2004-2006, analyzovány byly základní hydrochemie a druhové bohatství planktonních řas a sinic. Obsah amoniakálního dusíku byl největší u rybníka Mlýnský (20-76 ?g/1), což svědčí pro čerstvé organické znečištění, u ostatních se hodnoty pohybovaly v rozmezí 13-53 ?g/l. Dusičnanový dusík byl opět nejvyšší u Mlýnského rybnika, kde hodnoty dosahovaly až 420 ?g/1. Celkový fosfor byl u všech lokalit v rozmezí 58-91 ?g/l. Z hydrochemických dat tedy plyne, že nejvyšší zátěž živinami je u r. Mlýnský, nejčistší byl r. Pohořský. Průhlednost u všech lokalit je vysoká (76-200 cm), srovnatelná s jezery Bavorského lesa a Šumavy. Poměr N/P je většinou v rozmezí 7,0-29,7 (Tab.l l ), což svědčí pro limitaci P, který bývá nejčastějším limitujícím faktorem pro fytoplankton ve sladkých vodách. Celkový počet zjištěných taxonů (98) je srovnatelný např. s jezery Šumavy (260), které ovšem jsou mnohem prozkoumanější. Nejvyšší druhovou bohatost má Huťský r. (38) a nejmenší Uhlišťský r. (17). Jako nový druh bylo pro ČR zjištěno Slaurastrum arctiscon, dále zajímavým nálezem je Vacularia penardlii a Chloromonas nivalis (Scotiella nivalis). Také Dicranochaete sp.a Paulinella chrommatophora jsou pozoruhodné nálezy. Klausury Novohradských hor jsou tedy z hlediska hydrochemie a druhové bohatosti unikátními lokalitami. Slouží jako refugium oligotrofních, vzácných a zajímavých druhů sinic a řas a zasluhují si tedy patřičné ochrany.
|
host ::
RSS.