|
| |
|
|
Fyziologické, anatomické a morfologické reakce sazenic buku lesního a smrku ztepilého na stres suchem a následnou závlahu =: Physiological, anatomical and morphological response of European beech and Norway spruce seedlings on drought stress and subsequent irrigation /
Hájíčková, Martina
Buk lesní (Fagus sylvatica L.) a smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) jsou nejrozšířenější listnatá a jehličnatá dřevina v České republice. Vzhledem ke své citlivosti na sucho jsou ohroženy probíhající změnou klimatu, která může na současných stanovištích buku i smrku způsobit zhoršení jejich vitality. Už nyní narůstá intenzita a délka období sucha a zvyšuje se i frekvence dříve výjimečného jarního sucha. Dizertační práce vychází z experimentů se sazenicemi buku lesního a smrku ztepilého vystavených různé úrovni sucha (plná závlaha, střední sucho a silné sucho). Po 3–6 týdnech sucha byly sazenice další 2 týdny plně zavlažovány a byla hodnocena jejich reakce z hlediska fyziologie, anatomie a morfologie. Experimenty probíhaly u sazenic s rašícími listy a s plně vyvinutými listy pro srovnání reakce na jarní a letní sucho. Reakce sazenic na sucho byla celkově silnější na jaře. Při jarním i letním suchu se snížily parametry výměny plynů (u silně stresovaných sazenic smrku i buku až o 100 %), hydraulická vodivost a v menší míře také fluorometrické parametry. Efektivita využití vody při jarním suchu klesla, zatímco při letním suchu vzrostla. Biomasa nadzemní části sazenic byla suchem redukována více než biomasa kořenů. Šířka letokruhu klesla, u sazenic buku přibližně dvojnásobně než u sazenic smrku. Cévy a cévice v kmeni a letorostech snížily svůj počet i velikost, v řapících sazenic buku jejich velikost naopak vzrostla. Po závlaze redukované parametry vzrostly, k obnově hydraulické vodivosti, anatomie a morfologie na úroveň kontrolních sazenic však nedošlo. Zatímco u středně stresovaných sazenic se většina fyziologických parametrů obnovila, u silně stresovaných sazenic zůstaly především parametry výměny plynů nižší.
|
|
|
Hydromechanické charakteristiky kaolinových suspensí
Sedláčková, Markéta ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Císlerová, Milena (oponent) ; Šembera, Jan (oponent)
Matematický model chování dvoufázových systémů, jimiž jsou například jílové suspense, je tvořen soustavou parciálních diferenciálních rovnic, které vyjadřují jednak obecné vlastnosti všech takových systémů a jednak rovnicemi, známými jako konstituční vztahy, které definují vlastnosti konkrétního systému, jímž se zabýváme. Cílem této práce bylo nalézt konstituční vztahy kaolínové suspense, které jsou potřebné k řešení přímých úloh, s jakými se setkáváme např. při zahušťování jemných kalů. Úkolem bylo navrhnout a provést experimentální výzkum dané suspense a nalézt způsob, jakým lze z výsledků měření určit hledané vztahy. Z matematické teorie dvoufázových systémů vyplývá, že se jedná o dvě konstituční funkce: závislost hydraulické vodivosti na koncentraci pevné fáze a závislost napětí pevné fáze na její koncentraci. První část práce se zabývá experimentálním výzkumem. Vzhledem k tomu, že obě charakteristiky jsou stěží, pokud vůbec, měřitelné, jsou v této části nejprve zkoumány charakteristiky suspense a jejich měřitelnost. Následně je stanoven postup přípravy suspense a metodika zvolených experimentů. Další kapitoly práce jsou pak věnovány využití získaných experimentálních dat ke stanovení hledaných konstitučních vztahů. Úloha určit hydraulickou vodivost suspense pro co nejširší rozsah koncentrací...
|
|
|
Porovnání hydraulických vlastností kavernózně zvětralých hornin do tvarů tafoni a voštin
Studencová, Alžběta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Sněhota, Michal (oponent)
Formy kavernózního zvětrávání - tafoni a voštiny - patří k dlouhodobě zkoumaným a diskutovaným jevům v geologických disciplínách. Příčinou rozdílu mezi centimetrovými voštinami a až několikametrovými tafoni se však ještě nikdo důkladně nezabýval. V rámci mé diplomové práce se zaměřuji na porovnávání hydraulických vlastností hornin s vyvinutými voštinami a tafoni. Výzkum se skládal z terénních měření (měření sacích tlaků a kapilární nasákavosti pomocí Karsten tube) a laboratorních měření na vzorcích tafoni a voštin (měření retenčních křivek, kapilární nasákavosti, rychlosti difuze vodních par a nasycené hydraulické vodivosti). Zkoumala jsem voštiny z různých lokalit v české křídové pánvi a tafoni z karbonských arkóz u Kralup nad Vltavou, kambrických pískovců z Jordánské Petry a tufů z pohoří Crystal Peak v Utahu. Z provedených měření vyplynulo, že hodnoty sacích tlaků uvnitř tafoni jsou daleko vyšší než uvnitř voštin. Tento poznatek koresponduje s rozdílnými retenčními křivkami (strmější retenční křivka pro voštinové křemenné pískovce než pro jemnozrnné arkózovité pískovce až arkózy s vyvinutými tafoni). Další část výzkumu se soustředila na porovnávání vlastností hydrofobních krust, které se vytváří na površích hornin s tafoni i voštinami. Hydrofobní účinky se nejvíce projevili snížením kapilární...
|
|
|
Vybrané hydrofyzikální parametry jako indikátory kvality půdy
Schneiderová, Šárka ; Doležal, Petr (oponent) ; Kameníčková, Ivana (vedoucí práce)
Svrchní vrstva zemědělské půdy je vždy důležitá pro správný růst rostlin, vzniká v ní kořenový systém, který odtud čerpá vodu a nacházejí se zde nezbytné živiny ve formě humusu. Kvalitu svrchní vrstvy můžeme posoudit pomocí parametrů jako např. fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti či obsah humusu. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na problematiku stanovení zmíněných vlastností půdy. Cílem praktické části této bakalářské práce je hodnocení zdraví svrchní vrstvy půdy v konkrétní lokalitě pomocí vybraných parametrů uváděných v naší a zahraniční literatuře. Ty budou stanoveny standardními laboratorními metodami z odebraných porušených a neporušených vzorků půdy. Porušené a neporušené půdní vzorky byly odebírány v lokalitě Šardičky (okres Vyškov) celkem čtyřikrát během vegetačního období roku 2016.
|
|
|
Vliv CaO na strukturu a propustnost jílovité zeminy
Pastyriková, Zdeňka ; Boháč, Jan (vedoucí práce) ; Frankovská, Jana (oponent) ; Sněhota, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit vliv množství vápna (1 - 8% CaO) a doby zrání (1 - 540 dní) na strukturu jemnozrnné zeminy hutněné při optimální vlhkosti energií Proctor standard a zda očekávaná změna struktury zeminy ovlivní její hydraulickou vodivost. Pomocí rtuťové porozimetrie (MIP) byla na laboratorně zhutněných vzorcích spraše s 1, 2, 4 a 8% CaO studována změna pórového prostoru po dlouhou dobu zrání (1 - 540 dní). Průběh pucolánových reakcí byl monitorován měřením pH. Vznik nových minerálních fází (hydratovaný silikát vápenatý a hydratovaný hlinitan vápenatý a hydratovaný hlinitouhličitan vápenatý) ve vápněné zemině byl potvrzen RTG difrakcí. Rtuťová porozimetrie odhalila, že 2% CaO je dostačující pro vznik pucolánových reakcí. Toto množství vápna je pod stanovenou hodnotou optimálního množství vápna, které bylo stanoveno za pomoci pH měření (Eades a Grim, 1966). Dokud hodnota pH neklesne pod hodnotu 11,7, jsou pozorovatelné změny pórového prostoru. U zeminy s obsahem 4%, respektive 8% vápna byl pokles množství makropórů a nárůst množství mezopórů pozorovatelný během 360 dní, respektive během 540 dní zrání a při obsahu 2% CaO pokles makropórů byl ukončen po 120 dnech zrání, což je způsobeno tvorbou nových minerálních fází během pucolánových reakcí Při obsahu 1% vápna změna zastoupení makropórů...
|
|
|
Hydraulická vodivost vzorků pískovce
Kobrlová, Alžběta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
Hydraulická vodivost (k) je veličina v nasycené zóně definovaná Darcyho zákonem charakterizující schopnost porézního prostředí propouštět kapalinu. Mimo vlastností prostředí je závislá na vlastnostech kapaliny, proto se konvenčně stanovuje pro vodu o teplotě 15 řC. Roste se zvyšující se zrnitostí a pórovitostí, u písků a pískovců se pohybuje v řádech m/s až m/s. Nasycenou hydraulickou vodivost lze odhadovat pomocí empirických vzorců a měřit laboratorními a polními metodami. Pro laboratorní stanovení se používá buď propustoměr s konstantní hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s), nebo propustoměr s klesající hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s). Hydraulická vodivost v nenasycené zóně je funkcí vlhkosti (tlakové výšky). Retenční křivka vyjadřující závislost vlhkosti na tlakové výšce je základní charakteristikou každého materiálu. Z parametrů retenční křivky a nasycené hydraulické vodivosti lze vypočítat nenasycenou hydraulickou vodivost použitím Van Genuchtenova - Mualemova vzorce (1980). Nenasycená hydraulická vodivost je v podmínkách výrazně záporných tlakových výšek vyšší pro jemnozrnnou horninu s malými póry, než pro hrubozrnnou. Na odebraných pískovcových jádrech svrchnokřídového hruboskalského pískovce z lomu Střeleč v Českém ráji a okolí jsem pomocí laboratorního propustoměru měřila...
|
|
|
Srovnání výsledků vsakovaní vody z polních experimentů a numerického modelování
Blahut, Dominik ; Mazáč, Petr (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je srovnání výsledků vsakování vody z polních zkoušek, z laboratoře a z numerického modelování na dvou vybraných lokalitách. Prvním úkolem práce je rešeršní činnost popisu obou lokalit a jejich přilehlého území. Práce se dále zaobírá polními zkouškami vsakování založené na využití zarážecích válců, nejprve teoreticky postupy jednotlivých metod, a poté vlastním praktickým měřením v terénu. Dále se z odebraných vzorků zemin provede měření v laboratoři, nejdříve na propustoměrech, a poté se provede zrnitostní zkouška, ze které se pomocí empirických vzorců odvodí hydraulická vodivost. Nakonec se využije numerického modelování a dojde ke srovnání všech výsledků. V závěrečné fázi práce jsou poskytnuta doporučení pro vsakování na jednotlivých lokalitách a srovnání jednotlivých metod vsakování.
|
|
|
Změny hodnot nasycené hydraulické vodivosti půd s různým podílem biocharu při opakovaných měření laboratorním permeametrem
Bočinský, Pavel ; Jačka, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlásek, Jiří (oponent)
Abstrakt
Bakalářská práce se zabývá vlivem biocharu na nasycenou hydraulickou vodivosti (Ks) a časovými změnami Ks v průběhu měření. Reprezentativní hodnoty Ks jsou základním vstupem při popisu a modelování proudění vody v půdě. Vzorky v této práci reprezentovala laboratorně upravená půda (nivní půda s přídavkem 20 % kaolínového jílu). Do této půdy bylo přidáno 0, 2, a 5 % biocharu. Pro tyto různé materiály byly stanoveny hodnoty Ks a změny hodnot v čase při opakovaném měření. Biochar (materiál používaný ke zlepšení sorpční kapacity a dalších půdních vlastností) byl pro tuto práci vytvořen pyrolýzou ze stopek vinné révy.
Měření probíhalo ve dvou sériích, v lednu a únoru roku 2016. V každé sérii bylo deset vzorků, celkově dvacet vzorků. Vzorky byly sypané do Kopeckého válečků (100 cm3). První série obsahovala pět vzorků s jemnou zeminou a s přídavkem 5% biocharu a 20% jílu, zbylých pět vzorků obsahovalo jemnou zeminu s přídavkem 20% jílu. Druhá série obsahovala pět vzorků s jemnou zeminou a s přídavkem 2% biocharu a 20% jílu, zbylých pět vzorků obsahovalo jemnou zeminu s přídavkem 20% jílu. Sycení vzorků probíhalo postupně, pomocí regulátoru v laboratorním permeametru. Vzorky byly měřeny laboratorním permeametrem metodou konstantního spádu.
Průměrné hodnoty Ks se v první sérii pro vzorky bez biocharu pohybovaly v rozmezí od 1,00.10-7 do 3,53.10-7 m.s-1. Pro 5% biochar se průměrná hodnota Ks pohybovala v rozmezí od 6,49.10-8 do 9,20.10-8 m.s-1. Průměrné hodnoty Ks se v druhé sérii pro vzorky bez biocharu pohybovaly v rozmezí od 1,21.10-7 do 1,84.10-7 m.s-1. Pro 2% biochar se průměrná hodnota Ks pohybovala v rozmezí od 9,78.10-8 do 1,64.10-7 m.s-1.
|
|
|
Ověření empirických vztahů pro výpočet hydraulické vodivosti
Barenčík, Ladislav ; Zachoval, Zbyněk (oponent) ; Říha, Jaromír (vedoucí práce)
Hlavním cílem diplomové práce je ověřit a porovnat empirické vztahy (Hazen, Slichter, Terzaghi, Beyer, Zauerbrej, Krüger, Kozeny, Zunker, Zamarin, USBR, Pavčič) na výpočet hydraulické vodivosti, které jsou většinou publikovány v různých a rozměrově nehomogenních tvarech. V první části práce je popsaná důležitost přesného stanovení hydraulické vodivosti a odvozen obecný vztah na výpočet hydraulické vodivosti. V následující části práce je popsaná metodika hodnocení a jsou tam uvedené vztahy v rozměrově homogenní formě. Závěrečná část práce obsahuje vyhodnocení a porovnání empirických vztahů. Podle výsledků této diplomové práce je nejlepším vztahem na určování a odhadování hydraulické vodivosti Hazenův vztah. Vztah s největším rozsahem platnosti je Slichterův vztah.
|
host ::
RSS.