Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Telomerase activity pattern in somatic tissues of the bumblebee (B. terrestris)
FREYTAG, Matilda Emily
In this thesis it was determined if the telomerase activity pattern of primitive eusocial insects, like Bombus terrestris (bumblebee), differs from the one already previously found in advanced eusocial insects, like for example Apis mellifera (honeybee). The telomerase activity of the somatic fat body tissue and the telomerase activity of larvae of B.terrestris were tested using TRAP assay. Possible influences of the life cycle of primitive eusocial insects, the mating process of queens and the endocrine regulation on the observed telomerase activity patterns are discussed.
Paraziti včely medonosné a jejich vliv na mikrobiom zažívacího traktu.
Řezníková, Johanka ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Vzhledem k velikému ekologickému i ekonomickému významu včely medonosné je zdravotní stav včelstev předmětem intenzivního výzkumu. Přesto jsou odpovědi na některé otázky stále nejasné. V současnosti čelíme rozsáhlým ztrátám včelích kolonií o jejichž pochopení se vědecká komunita usilovně snaží. Oslabení včelstev mohou působit například insekticidy, počasí, špatné složení stravy, narušení mikrobiomu, některé bakterie, viry a parazité. A právě včelím parazitům je věnována tato práce. O jednotlivých stresorech víme hodně. Méně je však známo o interakcích, k nimž mezi nimi dochází. Tato práce je proto zaměřena na shrnutí informací o některých vybraných parazitech včely medonosné s přihlédnutím k jejich vlivu na mikrobiom zažívacího traktu. Vybráno bylo šest nejvýznamnějších nebo často diskutovaných druhů parazitů: Nosema apis a Nosema ceranae, Crithidia mellificae a Lotmaria passim, Varroa destructor a Acarapis woodi. První kapitola je věnována včele medonosné, jejímu taxonomickému zařazení, anatomii, životu ve včelstvu a ochraně před patogeny. V druhé kapitole je podrobněji rozebrán střevní mikrobiom včel, jeho složení, funkce a narušení. Následující části jsou zaměřeny na jednotlivé včelí parazity a jejich vliv na střevní mikrobiom hostitele.
Paenibacillus larvae jako patogen ničící populace včely medonosné (Apis mellifera)
Haltufová, Kristýna ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Kamler, Martin (oponent)
Paenibacillus larvae je Gram-pozitivní, sporulující bakterie tyčinkovitého tvaru. Tento nebezpečný patogen ohrožuje jednoho z nejvýznamnějších světových opylovačů - včelu medonosnou (Apis mellifera). Způsobuje chorobu včel zvanou mor včelího plodu. Přestože dokáže napadnout pouze včelí larvy, nejlépe první den jejich života, je schopný velice oslabit až vyhubit celou včelí kolonii. Dospělé včely nejsou náchylné vůči nákaze, avšak kvůli obrovské odolnosti spor P. larvae, zprostředkovávají roli hlavního přenašeče a šiřitele choroby. K většímu rozšíření napomáhají mnohdy i nedbalí a nezkušení včelaři. Choroby včel jsou vyšetřovány státní veterinární správou, jelikož je včela zařazována mezi hospodářská zvířata. Pokud se nemoc rozvine až do klinické fáze, nakažené včely a úl se všemi pomůckami je nařízeno spálit. Mor včelího plodu je jedna z nejvážnějších včelích chorob. Tato bakalářská práce pojednává o problematice celé choroby a zaměřuje se na interakce mezi bakterií Paenibacillus larvae, blanokřídlým hmyzem včelou medonosnou a lidským faktorem v podobě včelařů, státní veterinární správy i konkrétních zákonů. Klíčová slova: Paenibacillus larvae, mor včelího plodu, entomopatogenní bakterie, Apis mellifera, včela medonosná
Zvápenatění včelího plodu a jeho vliv na včelstvo
PROKOPOVÁ, Tereza
Zvápenatění včelího plodu je onemocnění, které způsobuje houbový patogen Ascophaera apis, který napadá a hubí včelí larvu. Nejčastěji se vyskytuje u slabých včelstev, která mají slabý čistící pud a tím řádně neodstraňují původce zvápenatění. Ideálním řešením je výměna včelí matky, díky které se zvýší čistící pud včel, které pak nákazu zcela odstraní. Cílem mé bakalářské práce bylo praktické zvládnutí metodiky analýzy výskytu Ascosphaera apis pomocí metody PCR, osvojení si rutinních postupů používaných v laboratoři včetně izolace DNA a vypracování odborné rešerše na dané téma. V teoretické části bakalářské práce popisuji houbové onemocnění zvápenatění včelího plodu a jeho vliv na nakažené včelstvo. Dále podrobně popisuji metody, které jsou využívány pro detekci onemocnění, jako je izolace DNA, PCR a gelová elektroforéza. V praktické části, kterou jsem vykonala v laboratořích Biotechnologického centra, které je součástí katedry genetiky a rostlinné produkce na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se zabývám podrobným popsáním přesných postupů metod využitých při detekci tohoto onemocnění a vyhodnocením vlastních výsledků.
Atraktivita výsadeb druhů potencionálně rozšiřujících včelí pastvu pro včely
ŠEBESTA, Tomáš
Tato diplomová práce s názvem ,,Atraktivita výsadeb druhů potencionálně rozšiřujících včelí pastvu pro včely" pojednává o pylodárných a nektarodárných rostlinách vysazených v obci Brník ve Středočeském kraji. Práce je složena ze dvou částí. Teoretická část popisuje včelu medonosnou, včelařské rostliny, jejich pylodárnost a nektarodárnost. Včelí pastvu od časného jara do pozdního podzimu, tak aby co možná nejlépe reflektovala potřeby opylovačů. V praktické části je pomocí pylové analýzy mikroskopicky zkoumáno zastoupení pylových zrn rostlin v medech místních včelstev. Provedl jsem porovnání pylových analýz medu od vlastních včelstev i od sousedních včelařů.
Vyšetření včelstev na nosematózu
BRABENEC, Jiří
Nosematóza patří mezi střevní onemocnění včel, které je hojně rozšířené jak po světě, tak i v České republice. Způsobují ji spory Nosema apis a Nosema ceranae. Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit výskyt spor Nosema na území ZO ČSV Bystřice, popsat druhovou variabilitu a posoudit vliv ročního období na výskyt spor Nosema apis a Nosema ceranae. Pro zjištění nakažení včelstev bylo pod mikroskopem vyšetřeno 5 včel z vybraných úlů. U pozitivních vzorků na nosematózu byl molekulárně zjišťován druh spor Nosema. Celkem bylo vyšetřeno 93 vzorků od 15 chovatelů. Vzorky byly odebírány na jaře a v létě roku 2017. Odběry probíhaly jak u malochovatelů, tak i u farmářů s více jak 150 ti včelstvy. Při letním odběru bylo nalezeno více pozitivních včel než při jarních odběrech. Včelaři byli dále posuzováni podle počtu chovaných včelstev. Po následném rozboru získaných vzorků pomocí metody PCR byla v drtivé většině včelstev přítomny spory Nosema ceranae.
Parazitická bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor
Hejdánková, Sylvie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Bakterie Arsenophonus je parazitická bakterie, která je přenášena jak vertikálně, tak horizontálně. Svůj přenos posiluje manipulací s hostitelem jevem zvaným zabíjení samců. Vyskytuje se u hmyzu, klíšťat a křižáka obecného (Araneus diadematus). Úlohou této diplomové práce byla detekce parazitické bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor. Zjistili jsme, že v obou hostitelských taxonech se nachází bakterie Arsenophonus, jež byla taxonomicky identifikována jako bakterie Arsenophonus nasoniae. Nález bakterie Arsenophonus v roztočích Varroa destructor je unikátním objevem. V dvojicích roztoč Varroa destructor a včela medonosná odebraných z jednoho úlu jsme prokázali signifikantně vyšší četnost výskytu bakterie Arsenophonus u roztočů Varroa destructor oproti včelám medonosným. Z našich poznatků můžeme usuzovat, že roztoč Varroa destructor může sloužit jako vektor pro přenos bakterie Arsenophonus mezi včelami medonosnými. Výsledky této diplomové práce by mohly vést k budoucímu využití bakterie Arsenophonus v biologické kontrole roztoče Varroa destructor.
Paenibacillus larvae jako patogen ničící populace včely medonosné (Apis mellifera)
Haltufová, Kristýna ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Kamler, Martin (oponent)
Paenibacillus larvae je Gram-pozitivní, sporulující bakterie tyčinkovitého tvaru. Tento nebezpečný patogen ohrožuje jednoho z nejvýznamnějších světových opylovačů - včelu medonosnou (Apis mellifera). Způsobuje chorobu včel zvanou mor včelího plodu. Přestože dokáže napadnout pouze včelí larvy, nejlépe první den jejich života, je schopný velice oslabit až vyhubit celou včelí kolonii. Dospělé včely nejsou náchylné vůči nákaze, avšak kvůli obrovské odolnosti spor P. larvae, zprostředkovávají roli hlavního přenašeče a šiřitele choroby. K většímu rozšíření napomáhají mnohdy i nedbalí a nezkušení včelaři. Choroby včel jsou vyšetřovány státní veterinární správou, jelikož je včela zařazována mezi hospodářská zvířata. Pokud se nemoc rozvine až do klinické fáze, nakažené včely a úl se všemi pomůckami je nařízeno spálit. Mor včelího plodu je jedna z nejvážnějších včelích chorob. Tato bakalářská práce pojednává o problematice celé choroby a zaměřuje se na interakce mezi bakterií Paenibacillus larvae, blanokřídlým hmyzem včelou medonosnou a lidským faktorem v podobě včelařů, státní veterinární správy i konkrétních zákonů. Klíčová slova: Paenibacillus larvae, mor včelího plodu, entomopatogenní bakterie, Apis mellifera, včela medonosná
Výskyt virových onemocnění včel v souvislosti s úrovní zamoření roztočem Varroa destructor v oblasti Prachaticka
BLÁHOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv roztoče Varroa destructor na zdravotní stav včelstev a na výskyt virových onemocnění u jím napadených včel. Zkoumána byla i přítomnost mikrosporidií rodu Nosema. Metodou RT-PCR byl v některých včelstvech detekován výskyt viru deformovaných křídel a viru akutní paralýzy včel. Koprologické vyšetření prokázalo výskyt spor Nosema spp.
Význam a současná situace chovu včel
TUPÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá významem a současnou situací chovu včel. Práce v první řadě stručně popisuje charakteristiku včely medonosné a její životní cyklus. Dále shrnuje informace o náročnosti lidské práce věnované při jejím chovu, při manipulaci se včelstvem a jaké jsou zapotřebí ochranné pomůcky. Poukazuje na problematiku způsobenou nežádoucími vlivy, jimiž jsou škůdci, choroby či člověk. V neposlední řadě se zabývá kvalitou i produkcí včelích produktů a současnou situací včelařství v ČR. Včelařství je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti a má nemalý význam z hlediska zájmové činnosti lidí při využívání svého volného času. Včelařství má vysoké postavení v zemědělství jako zdroj opylování hmyzosnubných a cizosprašných rostlin, kdy zvyšuje jejich výnosy. Další význam má v potravinářství, nejčastěji v podobě medu. Všechny včelí produkty jsou ceněny z farmaceutického, zdravotnického a sklářského průmyslu, kdy jsou součástí vyživujících a hydratačních přípravků, druhů některých léčiv a zpevňujících tmelů. Kvalita včelstev je dána zkušeností včelaře a možností finanční podpory z hlediska dotace věnované Ministerstvem zemědělství České republiky. Cílem práce bylo poukázat na důležitost včely medonosné v naší krajině a přiblížit lidstvu kvalitu a význam včelích produktů. Bylo zjištěno, že včelařství v České republice je na vysoké úrovni, avšak včelařů není mnoho.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.