|
|
Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela DuFrenna
Borecký, Felix ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
1 Resumé: F. Borecký, Role imaginace v estetické zkušenosti u Mikela Dufrenna Cílem předkládané dizertační práce je představit Dufrennovu originální koncepci imaginace a poukázat na její význam pro filosofickou estetiku. Soustředíme se na kritickou interpretaci dvou variant, které Dufrenne ve svém díle promýšlí. První vychází z perspektivy teorie poznání, druhá z perspektivy ontologické. V obou případech Dufrenne obhajuje stanovisko, že imaginace je produktivní, realizující aktivita, jež se formativním způsobem podílí na poznávání apriorních pravd lidského bytí ve světě. Takové poznání se nejplněji uskutečňuje v estetické zkušenosti. Jedině v ní se totiž člověk otevírá vnějšímu světu a přitom s tímto světem udržuje vztah původní tělesnosti, která je jim oběma - jak člověku, tak světu - společná. Právě imaginace a její korelát imaginárno se v estetické zkušenosti vzájemně podněcují k rozezvučování nejvlastnějších možností lidského bytí ve světě a umožňují člověku, aby se dostal z povrchní empirické roviny do hlubinné roviny a priori, v níž lze zakoušet původní tělesnou jednotu, jež je stejného rodu jak pro subjekt, tak pro objekt. Klíčová slova: Mikel Dufrenne; fenomenologie; estetická zkušenost; imaginace; imaginárno; reálno; smyslové pociťování; a priori; poznání; cit; bytí ve světě; Příroda; hloubka
|
|
|
Druhové složení bezobratlých při kolonizaci kadáverů v mělkých hrobech
Pikal, Lukáš ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
V této práci se zabývám forenzní entomologií a druhovým zastoupením bezobratlých, kteří kolonizují kadávery nacházející se zakryté vrstvou zeminy v mělkých hrobech. K danému tématu byl v období od poloviny května roku 2015 do poloviny září roku 2015 proveden terénní experiment. Tento probíhal na Šumavě v katastru obce Kundratice, kde byly na zahradě u rodinného domu vykopány mělké hroby. Celkem se jednalo o 12 hrobů a do každého hrobu byl vložen a následně zasypán kadáver kura domácího (Gallus gallus f. domestica, Linné, 1758) o váze cca 2 kg. Hroby byly od sebe navzájem ve vzdálenosti 1,5 m. Všichni jedinci kura domácího byli usmrceni stejným způsobem za stejných podmínek. Jednotlivé hroby byly rozděleny na 4 sektory a v každém sektoru byly zastoupeny hroby o hloubkách 10 cm, 30 cm a 50 cm. Následně byl každý měsíc vykopán jeden sektor a z každé hloubky byla zajištěna veškerá vývojová stadia hmyzu a dále byly zjištěné vzorky tříděny podle toho, zda se nacházeli v půdě či na kadáveru. Zjištěné vzorky byly poté odborníkem determinovány. Zjištěné skutečnosti byly na závěr s literárními zdroji porovnány a byly buď vyvráceny, nebo potvrzeny. Experimentem byl ověřen poznatek, že u pohřbených kadáverů se na dekompozici nepodílejí zástupci čeledi bzučivkovití (Calliphoridae).
|
host ::
RSS.