|
|
Nové poznatky o fyziologických a ekologických aspektech hibernujících netopýrů
Ungrová, Zdislava ; Jahelková, Helena (vedoucí práce) ; Lučan, Radek (oponent)
Netopýři se vyskytují téměř ve všech podnebných pásmech. K přežití a úspěšnému rozmnožení je zapotřebí vyrovnat se s nepříznivými vlivy okolí. Těmi jsou zejména v temperátních zónách chladné teploty a nedostatek potravy v zimním období. Aby netopýři ušetřili potřebnou energii, vstupují do krátkého, denního torporu, nebo do hibernace. Hibernace obvykle trvá celou zimu a je narušována občasnými probouzeními. Během torporu i hibernace dochází k fyziologickým změnám v tělech netopýrů. Tělesná teplota klesá z endotermických úrovní, snižují se metabolické rychlosti, frekvence dýchání i tep. Tyto změny jsou ovlivněny zejména hmotností a velikostí těla, složením potravy, teplotou prostředí, pohlavím a reprodukčním stavem jedince. S rozvojem nových technologií je možné tyto změny měřit přesněji než v minulosti, ať už v terénu nebo v laboratoři. Ne všechny fyziologické procesy jsou ale dostatečně objasněny. Málo poznatků máme zejména o mechanismech probouzení se z hibernace. Během probouzení jsou totiž netopýři nakaženi plísní Geomyces destructans, která ovlivňuje jejich imunitní systém. V Severní Americe plíseň způsobuje nemoc zvanou Syndrom bílého nosu (WNS, White-Nose syndrom), která má na svědomí úmrtí milionů netopýrů, ohrožen je především Myotis lucifugus. V Evropě se nemoc označuje pojmem Geomykóza a masivní...
|
|
|
Potenciální význam opioidů v neuroprotekci
Gebauer, Martin ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Opioidy jsou člověkem využívány po dvě tisíciletí, ale vliv a mechanismus působení těchto sloučenin na buňku je odhalován až v posledních několika desetiletích. V mnoha případech ještě není samotný mechanismus mnohdy znám a je pozorován pouze účinek. Existuje několik skupin opioidních receptorů, které jsou schopny vázat opioidy. Tyto skupiny se vyznačují tím, že pro každý opioid mají rozdílnou afinitu, jejich působení na buňku se v některých případech liší a jejich zastoupení v různých oblastech CNS je rozdílné Proto jsou účinky vyvolané opioidy v mnoha případech velice různé. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o ischemických chorobách a potenciálu opioidů při prevenci a jejich vlivu během ischemie, dále shrnuje vliv morfinu na CNS. Při ischemii hrají důležitou roli δ opioidní receptory, které tlumí nebo blokují proapoptotické účinky ischemie na mnoha úrovních. Tyto receptory se také účastní navozování a udržování zimního spánku zvířat a tělo tohoto živočicha pak ochraňují před velice škodlivými vlivy způsobené dlouhotrvajícím spánkem, jako je nedostatek kyslíku a živin. Morfinu je nejdéle využívaným anestetikem, patří mezi nejlépe prozkoumané opioidy a je od něj známo nejvíce derivátů. Tato práce také shrnuje nejvýznamnější vlivy, jakými morfin může neuroprotektivně působit na neurony. Mezi...
|
|
|
Generátor databázové vrstvy aplikací
Kuboš, Jaroslav ; Rychlý, Marek (oponent) ; Burget, Radek (vedoucí práce)
Cílem projektu je návrh a implementace knihovny pro podporu vývoje databázové/perzistenční vrstvy aplikací psaných v jazyce C#. Knihovna se snaží o maximální snadnost použití při zachování elegance zápisu. Knihovna podporuje rysy objektového programování typu dědičnost a kolekce. Z dalších rysů lze jmenovat podporu verzování a opožděného načítání. Pro získávání metadat o objektech používá reflexi poskytovanou .NET frameworkem. Knihovna nepoužívá žádné literály pro identifikaci (tříd, atributů) a to ani v objektových dotazech. Většinu kontrol proto provede už překladač.
|
|
|
Problematika úspěšného zimování ježků
KITTLOVÁ, Lucie
Ježek patří do řádu hmyzožravců (Eulipotyphla). Na našem území se vyskytuje ježek západní (Erinaceus europaeus) a ježek východní (Erinaceus concolor), jejichž způsob života se v mnohém neliší. Oba se živí převážně bezobratlými živočichy a žijí solitérně. Pro tyto dva druhy je typické, že přes zimní období podstupují proces hibernace. Cílem práce bylo zjistit, jak lze snížit úmrtnost ježků v záchranných chovech na příkladu Zoologické zahrady Ústí nad Labem a navrhnout vhodné podmínky chovu. Základem práce byla evidence nově příchozích ježků a kontrola jejich zdravotního stavu od listopadu 2009 do března 2010. Dále bylo každý týden prováděno individuální vážení jako základ pro rozhodnutí, zda má ježek dostatečnou hmotnost pro přežití hibernace. Během práce byly též porovnány podmínky chovu a péče v záchranných stanicích Hluboká nad Vltavou, Třeboň a Vlašim. Porovnáním s podmínkami v uvedených záchranných stanicích bylo zjištěno, že mezi nedostatky v Zoologické zahradě Ústí nad Labem patří malá informovanost ošetřovatelů o chovu ježků, dále málo času jim věnovaného, největším problémem je nedostatek prostoru pro větší množství ježků, kteří jsou chováni ve velkých skupinách. Proto mezi nimi dochází k agresivním reakcím a častému přenosu chorob.
|
|
| |
host ::
RSS.