|
|
Helminti jako původci nádorových onemocnění obratlovců
Schreiber, Manfred ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Kolářová, Iva (oponent)
Opisthorchis viverrini, Clonorchis sinensis a Schistosoma haematobium byli Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikováni jako karcinogeny 1. skupiny. Infekce opisthorchidními motolicemi může vést ke vzniku cholangiokarcinomu jater a v případě schistosom může vznikat spinocelulární karcinom močového měchýře. Spojitost mezi infekcí helminty a vznikem karcinomů je potvrzena, avšak přesné mechanismy jejich indukce jsou teprve nyní intenzivně studovány. Existují i další druhy helmintů, u nichž se uvažuje o asociaci s nádorovými onemocněními, avšak přímá stimulace karcinogeneze zatím nebyla prokázána. Ke vzniku nádorů může dojít také maligní transformací totipotentních buněk parazitů, které pak metastázují do různých částí těla hostitele. Některé druhy helmintů však mohou mít i opačný efekt a vykazují proti nádorovou aktivitu. Tato práce se věnuje především helmintům asociovaným se vznikem nádorových onemocnění a dosud popsaným mechanismům karcinogeneze způsobené takovými infekcemi.
|
|
|
Molecular and serologic diagnosis of infections caused by Trichobilharzia
Vaščiková, Michaela ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Cerkárie rodu Trichobilharzia penetrujú nie len do kože definitívneho hostiteľa (vodné vtáctvo), ale aj do kože náhodných hostiteľov (cicavce). Dôsledkom penetrácie je vznik hypersenzitívnej reakcie nazývanej cerkáriová dermatitída. Cieľom práce bolo detegovať parazitárnu DNA zo séra a mozgomiešneho moku infikovaných kačiek, tiež zo séra infikovaných myší. Pomocou PCR s primermi pre tandemovo repetitívnu sekvenciu sme boli schopní zachytiť 1 fg parazitárnej DNA izolovanej zo séra infikovaných kačiek. Parazitárnu DNA sa nám podarilo amplifikovať iba u 16 vzoriek séra a likvoru kačiek, ale nie zo sér myší. Ďalej boli myšie séra testované ELISA a Western blot metódou, a to za použitia antigénu homogenátu cerkárií T. regenti (TRhc) , T. szidati (TShc) a S. mansoni (SMhc). Výsledky ukazujú na progesívny nárast hladiny IgM protilátok, ktorý bol viditeľný od 10 dní prvej infekcie a nárast hladiny IgG protilátok až od druhej reinfekce. Po 10 dňoch od štvrtej reinfekcie hladina oboch protilátok v sére postupne klesala, ale ešte 100 dní od štvrtej reinfekcie bola hladina protilátok vyššia ako u negatívnych sér. Výsledky z Western blotu ukazujú, že IgG a IgM protilátky v homológnom sére rozpoznávali antigény 21 a 22 kDa z TRhc. V homológnom sére IgG protilátky rozpoznávali antigén 26 kDa z TShc a IgM...
|
|
|
Diferenciace totipotentních zárodečných buněk u larev ptačích schistosom
Peštová, Jitka ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem larválních stadií motolice Trichobilharzia regenti v mezihostiteli, diferenciací zárodečných buněk a rozlišením mezi sporocystogenezí a cerkáriogenezí ve sporocystách za účelem určení, zda během vývoje ptačích schistosom v mezihostiteli může docházet ke vzniku více generací dceřiných sporocyst stejně jako je tomu u lidských schistosom rodu Schistosoma. Bylo popsáno pět vývojových stadií dceřiných sporocyst a deset vývojových stadií cerkárií. Prvním stadiem u obou larev je zárodečná buňka, která svým dělením dává vzniknout agregátu buněk. Poté se na povrchu zárodku vytváří obal, tzv. primitivní epitel, a zárodek se prodlužuje. Následující vývoj larev již probíhá odlišně. Dceřinou sporocystu pak lze od cerkárie rozlišit ve stadiu, kdy je vytvořen tegument. Dceřiná sporocysta má v tomto stadiu charakteristické červovité vzezření a její tělní dutina obsahuje množství zárodečných buněk. Pro cerkárie s vytvořeným tegumentem je charakteristická přítomnost penetračních žláz.
|
|
|
Využití metod hmotnostní spektrometrie v identifikaci a lokalizaci významných molekul parazitických helmintů
Siegel, Tomáš ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Harant, Karel (oponent)
Tato práce shrnuje základní technologická řešení, postupy a principy hmotnostní spektrometrie a zaměřuje se na její využití v oblasti parazitologie. V první části jsou postupně definovány jednotlivé fáze zpracování biologického vzorku s využitím hmotnostní spektrometrie - od ionizace až po způsoby vyhodnocování výsledků. Různé postupy jsou prezentovány především na příkladech publikací zabývajících se využitím hmotnostní spektrometrie při identifikaci molekul parazitických helmintů, se zaměřením na proteiny a fasciolidní motolice (např. Fasciola hepatica). Druhá část práce se věnuje identifikaci a lokalizaci molekul pomocí zobrazovací hmotnostní spektrometrie a využití této techniky v experimentální biologii, parazitologii. V závěru práce je navržen aplikovatelný postup pro identifikaci a lokalizaci významných proteinů motolice Fascioloides magna s využitím kombinace techniky mikrodisekce a hmotnostní spektrometrie.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.