|
|
Rozdíly ve vyjadřování mezi muži a ženami
Kuželová, Markéta ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování rozdílů ve vyjadřování mezi muži a ženami. Teoretická část shrnuje informace o komunikaci obecně a nastiňuje rozdíly v komunikaci mezi muži a ženami. Empirická část na základě sledování rozhovorů ověřuje teoretické předpoklady a zkoumá, zda, do jaké míry a v jakých aspektech se liší verbální komunikace mužů a žen s vysokoškolským vzděláním. V rozhovorech byly sledovány tyto charakteristiky: spisovnost, výrazy, vulgarismy, oslovování, témata, přerušování a role. Zjištěné výsledky přinášejí informaci o relativně specifických rozdílech v řečové komunikaci mezi muži a ženami. Ve sledovaném souboru bylo zjištěno, že muži používají statisticky významně více odborné výrazy, užívají více vulgární výrazy, zatímco ženy volí takové výrazy zcela minimálně. Muži přerušují řeč druhého minimálně, ženy více než z 50%. Výsledky tak z velké části potvrzují dosud publikovaná zjištění na toto téma.
|
|
|
Tvorba a užití činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné češtině a polštině
Plasová, Anna ; Rusin Dybalska, Renata (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
Tato práce se zaměřuje na problematiku tvoření a užívání činitelských podstatných jmen ženského rodu v současné polštině s přihlédnutím k analogickému jevu v češtině. Teoretická část práce popisuje formu a způsob derivace ženských tvarů činitelských substantiv a následně rozebírá jejich sociální rozměr (opozice mužského a ženského gramatického rodu, různé pohledy na asymetrii v jejich užívání). V současné polštině jsou patrné dva protichůdné trendy - jeden derivaci blokuje a tabuizuje, druhý ji naopak prosazuje a propaguje. Obecně jsou feminina běžně používána pro názvy povolání s nižší společenskou prestiží, oproti tomu u povolání a titulů vnímaných jako prestižní je přechylování řídké a mimo feministické kruhy zpravidla vnímané jako nepřirozené, nevhodné či dokonce depreciativní. Dále existuje řada substantiv, u nichž dochází k derivaci jen v některých případech. Tato situace je hodnocena jako velmi odlišná od češtiny, v níž je naopak přechylování běžné a obvykle nepříznakové. Praktická část obsahuje výzkum provedených na korpusu textů z polského deníku Gazeta Wyborcza z roku 2006, v němž bylo vyhledáno 18 vybraných problematických činitelských substantiv ženského rodu. Jednotlivé výskyty byly popsány se zřetelem na kontext a četnost. Získaná data se porovnávají s příslušnými hesly ve dvou...
|
|
|
Rozdíly ve vyjadřování mezi muži a ženami
Kuželová, Markéta ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tématem diplomové práce je sledování rozdílů ve vyjadřování mezi muži a ženami. Teoretická část shrnuje informace o komunikaci obecně a nastiňuje rozdíly v komunikaci mezi muži a ženami. Empirická část na základě sledování rozhovorů ověřuje teoretické předpoklady a zkoumá, zda, do jaké míry a v jakých aspektech se liší verbální komunikace mužů a žen s vysokoškolským vzděláním. V rozhovorech byly sledovány tyto charakteristiky: spisovnost, výrazy, vulgarismy, oslovování, témata, přerušování a role. Zjištěné výsledky přinášejí informaci o relativně specifických rozdílech v řečové komunikaci mezi muži a ženami. Ve sledovaném souboru bylo zjištěno, že muži používají statisticky významně více odborné výrazy, užívají více vulgární výrazy, zatímco ženy volí takové výrazy zcela minimálně. Muži přerušují řeč druhého minimálně, ženy více než z 50%. Výsledky tak z velké části potvrzují dosud publikovaná zjištění na toto téma.
|
|
|
Gender a genderová lingvistika
ANDRASCHKOVÁ, Lenka
Tématem bakalářské práce je gender a genderová lingvistika. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje teoretickému rozboru pojmu gender a s ním přímo související kapitoly jako jsou například: genderové stereotypy a role, genderová identita a socializace. Na konci generové části je přidána i kapitola věnující se feminismu, který popisuje vznik genderové ideje. K první části práce náleží také kapitola genderová lingvistika. Tato kapitola se věnuje nejen mluvenému projevu, ale také tomu psanému. V lingvistické části práce je mimo jiné věnována pozornost tématům, mezi něž mimo jiné patří: generické maskulinum, přechylování ženských příjmení, korektnost povolání nebo odraz ženy v literatuře. Druhá část práce obsahuje empirický výzkum výše zmíněných témat. Výzkum je zpracován kvantitativním šetřením pomocí anonymního dotazníku, jenž byl pokládán respondentům tří věkových kategorií. Výsledné poznatky šetření jsou řádně a přehledně zpracovány do grafů a tabulek.
|
host ::
RSS.