Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  předchozí11 - 20  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Antidepresiva - výskyt v přírodních vodách, účinky na organismy, možnosti jejich fototransformace v přírodním prostředí
ČERNÁ, Pavlína
The thesis is focused on one group of organic xenobiotic compounds, antidepressants, their presence in natural waters and their effects on aquatic organisms. A survey of increasing consumption of antidepressants in developed countries is presented together with numerous studies proving rising concentrations of these compounds in natural sufrace waters. Several studies dealing with influence of antidepressants on selected aquatic organisms of different trophic levels are demonstrated. Modern techniques, including AOPs (advanced oxidation processes), used for possible better waste waters treatment are discussed.
Studium tepelné a světelné degradace piva a dalších fermentovaných nápojů
Škoda, Jakub ; Gabriel, Petr (vedoucí práce) ; Sigler, Karel (oponent)
V rámci práce byly studovány optické změny piv a modelových roztoků během jejich světelné degradace. Optické změny - změny absorbance - byly měřeny na prototypu přístroje COLORTURB a byly korelovány se senzorickými změnami intenzity letinkové příchuti vzorků zjišťovanými degustačním panelem Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a s obsahem riboflavinu ve vzorku. Byla nalezena korelace mezi intenzitou letinkové příchuti, poklesem absorbance na vlnové délce 450 nm a poklesem obsahu riboflavinu. U světelně poškozených piv i u modelových vzorků riboflavinu, cysteinu a hořkých látek - isohumulonů - byl objeven částečný návrat hodnot absorbance na této vlnové délce, zapříčiněný přeměnou fotoproduktů riboflavinu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Influence of wood structure on wood properties of tropical species
Baar, Jan
Předkládaná disertační práce je zaměřena na estetické a akustické vlastnosti tropického dřeva. Dřevo tropických dřevin je v Evropě využíváno zejména pro jeho neobvyklý vzhled a širokou škálu barev v stavebně-truhlářské výrobě a ve výrobě nábytku. Na druhé straně jsou některé tropické dřeva preferovány pro výrobu hudebních nástrojů díky svým nenahraditelným akustickým vlastnostem, jako je nízké vnitřní tření. U šesti vybraných tropických dřev - jatoba (Hymenea courbaril L.), massaranduba (Manilkara bidentata A. Chev.), muiracatiara (Astronium graveolens Jacq.), angelim amargoso (Vatairea spp.), angelim pedra (Hymenolobium spp.) a angelim vermelho (Dinizia excelsa Ducke) - byla analyzována jejich barva a popsána souřadnicemi CIEL*a*b*barevného prostoru. Vzorky byly následně vystaveny působení umělého slunečního světla a byla vyhodnocena míra a průběh vyvolané změny barvy. Během prvních hodin expozice došlo k rapidní změně barvy a všechny testované dřeva vykazovaly shodný průběh ve změně světlosti (L*) - počáteční ztmavnutí bylo vystřídáno pozvolným světláním povrchu. Změna chromatických parametrů barvy (a* a b*) byla specifická pro jednotlivé dřeviny a pravděpodobně byla podmíněná chemickou strukturou extraktivních látek. Celková změna barvy se výrazněji projevovala u světleji zbarvených vzorků. Obsah extraktivních látek ve dřevě tropických dřevin je zpravidla vyšší a jejich přítomnost ovlivňuje barvu dřeva. Dřevo afrického padouku (Pterocarpus soyauxii Taub) a jatoby (Hymenaea courbaril L.) bylo extrahováno ve směsi methanolu, destilované vody a acetonu. Následně byl stanoven celkový obsah extraktivní a fenolických látek v daném dřevě. U obou dřev byl zjištěn vliv obsahu extraktivních látek na parametry barvy, zejména však na její světlost. Dřevo jatoby s vyšším obsahem extraktiv bylo světlejší a více žluté, zatímco dřevo afrického padouku s rostoucím obsahem extraktivních látek vykazovalo tmavší zbarvení. Pozitivní korelace byla rovněž nalezena u dřeva jatoba mezi obsahem extraktivních látek a výši celkové změny barvy. Extraktivní látky jsou zodpovědné za intenzivní změny barvy tropických dřev, zatímco u světle zbarvených dřev z mírného pásma je jejich žloutnutí vyvolané fotodegradací ligninu. Rychlost šíření zvuku v podélném směru byla měřena u jádrového dřeva doussié (Afzelia bipindensis), merbau (Intsia bijuga), wengé (Millettia stuhlmannii Taub.), muiracatiara (Astronium graveolens Jacq.) a zebrano (Microberlinia brazzavillensis) pomocí ultrazvukové a rezonanční metody. Mezi rychlostí šíření zvuku a hustotou dřeva nebyla nalezena korelace ani u jednoho ze zkoumaných dřev. Rychlost šíření zvuku však byla ovlivněna délkou vláken nebo poměrem výšky a šířky dřeňových paprsků. Rychlost šíření zvuku se zvyšovala s rostoucí délkou vláken a štíhlostí dřeňových paprsků. Další akustické vlastnosti jako dynamický modul pružnosti, specifický modul pružnosti, vnitřní tření a účinnost akustické přeměny (ACE) byly rovněž ovlivněny měřenými parametry anatomické struktury dřeva. Hlavním zdrojem rozdílů mezi nalezenými závislostmi u jednotlivých dřev bylo zejména zastoupení jednotlivých anatomických elementů ve dřevě. Dřevo s delšími vlákny a nižší četností dřeňových paprsků dosahovalo nižších hodnot vnitřního tření. Tuhost dřeva charakterizována dynamickým modulem pružnosti byla korelována s podílem vláken a dřeňových paprsků ve dřevě. S rostoucím objemem vláken tuhost dřeva narůstala, zatímco se zvyšujícím se podílem dřeňových paprsků klesala. Délka vláken a poměr mezi výškou a šířkou dřeňových paprsků rovněž ovlivňovaly výši dynamického modulu pružnosti a současně i efektivitu akustické přeměny. Hodnoty obou veličin rostly s delšími vlákny a vyšším poměrem dřeňových paprsků. Některé nedestruktivní metody zkoušení mechanických vlastností dřeva vycházejí z měření rychlosti šíření zvuku. Hustota dřeva a tři dynamické moduly pružnosti (rezonanční podélná a ohybová, ultrazvuková metoda) byly použity k predikci mechanických vlastností vybraných tropických dřev. Hustota dřeva není vhodným parametrem, pokud dřevo není rovnovlákné a obsahuje vady. Točitost vláken je častým znakem tropických dřev a její přítomnost ovlivňuje výsledné mechanické vlastnosti dřeva, ale ne jeho hustotu. Všechny dynamické moduly pružnosti silně korelovaly se statickým modulem pružnosti dřeva. Ultrazvuková metoda však dosahovaly nejhorších výsledků, což je dáno pravděpodobně jejím odlišným mechanismem měření. Méně přesné předpovědi ve srovnání se statickým modulem pružnosti bylo dosaženo pomocí dynamického modulu pružnosti v případě meze pevnosti dřeva. I přesto bylo dosaženo lepší predikce, než pokud byla použita hustota dřeva.
Využití separačních technik ve spojení s hmotnostní spektrometrií pro stanovení environmentálně významných látek
Mácová, Daniela ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Márová, Ivana (oponent) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Prvním tématem předkládané dizertační práce byla identifikace degradačních produktů flexibilních polyurethanových pěn s přidaným biodegradovatelným plnidlem vzniklých hydrolýzou a fotodegradací. U hydrolyzátů polyurethanových pěn, určených pro ekotoxikologické testy, byly za pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS) separovány hydrolýzní degradační produkty. Jejich struktura byla objasňována pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie (MSn). Fotodegradační produkty polyurethanových pěn byly získány expozicí materiálů záření vlnové délky 254 nm. Semivolatilní degradační produkty byly z materiálu izolovány extrakcí n-hexanem, volatilní sloučeniny mikroextrakcí tuhou fází (SPME). Pro jejich identifikaci byla použita plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC/MS) a orthogonální kompletní tandemová plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GCxGC/TOF MS). V závěru této části je diskutován vliv přidaného bioplnidla na charakter degradačních produktů a vliv stanovených degradačních produktů na životní prostředí. Předmětem druhého tématu bylo stanovení izoprostanů – markerů oxidativního stresu v tkáních mořského bezobratlovce sasanky koňské (Actinia equina). Z kyseliny arachidonové byly syntetizovány F2-izoprostany, které byly použity pro vývoj a optimalizaci metody stanovení těchto látek pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS/MS). Optimalizována byla izolace izoprostanů z tkání Actinia equina pomocí extrakce tuhou fází (SPE). Výsledná metodika byla použita pro kvantifikaci izoprostanů v tkáních Actinia equina, které byly vystaveny mírným i vysokým teplotním změnám. Změna teploty měla za cíl iniciovat v organismech oxidativní stres. Sledovány byly rovněž časové změny hladin neznámých sloučenin, které byly z tkání extrahovány spolu s F2-izoprostany. Identita těchto sloučenin je v dizertační práci rovněž diskutována. Závěrem práce je zhodnocení možnosti využití stanovení izoprostanů v korálnatcích k monitoringu oxidativního stresu těchto organismů.
Analýza degradačních mechanismů oligobutadiénů
Baťa, David ; Rozsívalová, Zdenka (oponent) ; Frk, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlastností kapalných oligobutadiénů ve střídavém elektrickém poli metodou dielektrické relaxační spektroskopie. Je prostudována současná problematika v oblasti diagnostiky polymerních a oligomerních materiálů v průběhu působení nejrůznějších degradačních činitelů a také možnosti zmírnění a potlačení těchto účinků. Stávající zařízení je modifikováno pro možnost sledování polymerních materiálů při působení nejrůznějších degradačních a provozních činitelů. Experimentálně jsou prošetřeny účinky klimatických činitelů, zejména UV záření a teploty na průběhy frekvenčních závislostí složek komplexní permitivity s ohledem na různé složení a délku polymerního řetězce.
Studium průniku vybraných degradačních produktů syntetických polymerů do životního prostředí
Tobiášová, Tereza ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na studium degradace syntetických polymerů v reálných podmínkách skládek tuhého domovního odpadu a případného průniku vzniklých degradačních produktů do složek životního prostředí
Zvyšování trvanlivosti cementotřískových desek pomocí povrchových úprav
Zrza, Ondřej ; Vacula, Miroslav (oponent) ; Bydžovský, Jiří (vedoucí práce)
I v moderním stavitelství se stále uplatňují materiály na bázi přírodních obnovitelných surovin. Vzhledem k jejich charakteru vykazují citlivost vůči povětrnostním vlivům, např. jde o jejich trvanlivost, objemovou stálost atd. Vhodnou povrchovou úpravou těchto materiálů lze docílit redukce těchto nežádoucích vlastností. V rámci bakalářské práce byly zhodnoceny aktuálně používané typy povrchových úprav a jejich nanášení s cílem eliminace nepříznivého působení, jako je například mráz, chemické rozmrazovací látky nebo chemikálie.
Farmaka a další chemikálie pro osobní potřebu člověka - jejich stabilita a osud ve vodním prostředí
GOLOVKO, Oksana
V rámci této práce byl studován vliv podmínek uskladnění vzorků na vlastní chemickou analýzu, byly sledovány změny koncentrací sledovaných sloučenin v průběhu roku a současně i účinnost odstraňování PPCP v čistírně odpadních vod. Dále byla studována i fotostabilita PPCP v podmínkách s různými zdroji světla. Na základě analýzy získaných dat bylo prokázáno, že podmínky skladování vzorků před analýzou mají významný vliv na degradabilitu farmak přítomných v těchto vzorcích. Bylo prokázáno, že podmínky skladování vzorků významně ovlivňují možnost determinace cílových sloučenin. Roční období může mít významný vliv na variabilitu koncentrací a na eliminaci PPCP v procesu čištění odpadní vody. Cílovými analyty bylo 10 antibiotik, 4 antidepresanty, 3 psychiatrická farmaka, 2 antihistaminika, 2 regulátory lipidů, 4 UV filtry, 3 analgetika a 9 farmak na úpravu krevního tlaku. V období od března 2011 do února 2012 bylo odebráno a následně pomocí kapalinové chromatografie analyzováno celkem 272 vzorků odpadní či vyčištěné odpadní vody (136 z přítoku a 136 z odtoku ČOV). Koncentrace většiny farmak v analyzovaných vzorcích byly vyšší v zimním období. Účinnost eliminace (RE) farmak byla nedostatečná a pohybovala se v rozmezí 38% - 100%. Nejnižší RE bylo v zimním období. Dále byla sledována fotodegradace 88 farmak rozpuštěných v čisté upravené vodě. Tyto experimenty byly realizovány jak v laboratorních podmínkách s využitím umělého zdroje UV záření tak v reálných podmínkách s využitím slunečního záření. Je nutno zdůraznit, že fotostabilita PPCP závisí na délce jejich expozice různým druhům záření (UV, sluneční). Podíl fotolýz z celkového množství sledovaných farmak byl nižší v případě expozice umělému UV záření.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   předchozí11 - 20  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.