|
|
Vegetace nivy Jedlového potoka (NP Šumava) tři roky po hydrologické revitalizaci
ČERMÁKOVÁ, Monika
Jedlový potok se nachází v Národním parku Šumavě a je součástí komplexu Hornovltavského luhu. Z důvodu těžby rašeliny byl tok v padesátých letech 20. století regulován a odvodňoval přilehlou nivu a území. Po vytvoření a schválení projektu byla část toku v roce 2015 revitalizována. Od té doby každoročně probíhá monitoring na celkem čtyřech přilehlých biotopech v nivě. Na každém z nich byly vytyčeny dvě trvalé plochy. Cílem bakalářské práce bylo zdokumentovat flóru a vegetaci na těchto trvalých plochách čtyři roky po provedené hydrologické revitalizaci. Dva z biotopů se nacházejí v bezprostřední blízkosti toku a mají kolísavý vodní režim. Jde o druhově bohatou vlhkou pcháčovou louku a o hustý porost vegetace vysokých ostřic s dominantní chrasticí rákosovitou. Další dva biotopy mají rašelinný charakter a nacházejí se ve větší vzdálenosti od potoka v místech s vyrovnanější vodní hladinou. Jsou to vegetace nízkých ostřic a druhově velmi chudé vrchoviště. Použitými metodami bylo fytocenologické snímkování a měření hladiny podzemní vody. Celkem bylo ve sledované oblasti zaznamenáno 83 rostlinných druhů. Data této bakalářské práce, s dalšími daty získanými po revitalizaci, jsou užitečná pro sledování, zda se rostlinná společenstva vyvíjejí správným směrem a zda revitalizace pomohla obnově komunikace potoka s přilehlým okolím.
|
|
|
Půdy labské nivy: Dynamika změn vývoje aluviálních půd Labe na vybraných profilech v průběhu 100 let.
Vejrostová, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá půdami labské nivy. Obsahuje základní informace o vývoji labské nivy se zřetelem na oblast středního toku Labe. Jejím cílem je zachycení vývoje nivy v zájmovém území mj. za pomoci popisu a porovnání půd na vybraných transektech v okolí Kostelce nad Labem ve dvou různých časových obdobích. Za tímto účelem bylo vybráno několik transektů z fragmentů historické dokumentace vypracované při příležitosti příprav splavnění Labe, které byly analyzovány. Dále bylo v roce 2013 provedeno terénní šetření na identických transektech. Získané informace byly následně porovnány a vyhodnoceny
|
|
| |
|
|
Potenciál revitalizačních opatření vodních toků jako nástroje pro retenci vody v říční nivě
Zelíková, Nikol ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Jeníček, Michal (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je zhodnocení potenciálu revitalizačních opatření drobných hydrotechnických staveb na zvýšení retence vody v říční nivě za využití 2D hydraulického modelu HEC-RAS. Pro návrh revitalizačních opatření byl zvolen úsek Rožnovské Bečvy s již nevyužívaným vodním náhonem, jehož část je využita jako revitalizační prvek. Návrh se skládá z úpravy části současného náhonu a návrhu nového přírodě blízkého koryta v zemědělsky využívané říční nivě. Dále návrh zahrnuje změny land use (zatravnění a zalesnění). Jako data vstupující do hydraulického modelu byly využity digitální model reliéfu (5G) poskytnutý ČÚZK, drsnostní parametry povrchu a průměrné hodinové průtoky povodňových situací z roku 1997 (Q100) a 2007 (Q5) získané z ČHMÚ. Výsledky simulací poukazují na pozitivní vliv revitalizačních návrhů především v trojnásobném zvýšení zatopených objemů a dvojnásobném zvětšení zaplavených ploch. Z analýz těchto proměnných vyplývá, že díky aplikaci revitalizačních opatření došlo k vybřežení nově navrženého koryta ještě před inundací z regulovaného koryta Rožnovské Bečvy, což může vést k četnějšímu výskytu událostí příznivých pro retenci vody v říční nivě. Klíčová slova: retence, říční niva, revitalizace, hydrotechnické stavby, Rožnovská Bečva, vodní náhon, HEC-RAS, 2D hydraulické modelování
|
|
|
Botanický průzkum nivy revitalizovaného úseku Jedlového potoka (NP Šumava)
PADRTOVÁ, Markéta
Jedlový potok je přítokem Teplé Vltavy a nachází se v Hornovltavském luhu v Národním parku Šumava. Část Jedlového potoka byla v roce 2015 revitalizována. Cílem diplomové práce bylo zdokumentovat flóru na trvalých plochách v nivě Jedlového potoka třetí rok po provedené revitalizaci. V nivě Jedlového potoka byly identifikovány čtyři typy biotopů. Extenzivně obhospodařovaná vlhká pcháčová louka a porost chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea) se vyskytovaly v poříční zóně s více kolísající hladinou podzemní vody, zatímco vegetace nízkých ostřic a vrchoviště se suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum) tvořily rašeliništní zónu vzdálenější od vodního toku. Na každé dvojici trvalých ploch umístěných na jednotlivých biotopech byly zaznamenány fytocenologické snímky a byla změřena hladina podzemní vody. Na trvalých plochách bylo zaznamenáno 80 druhů rostlin. Celkem bylo na zkoumaném území nivy Jedlového potoka identifikováno 124 druhů cévnatých rostlin, z nichž 17 druhů patřilo mezi chráněné a ohrožené druhy. Botanický průzkum potvrdil prostorové uspořádání biotopů v příčném směru od potoka, typické pro uspořádání biotopů v Hornovltavském luhu a velkou druhovou bohatost flóry na území nivy.
|
|
|
Obnova vegetace revitalizovaného úseku řeky Stropnice
HEROVÁ, Zdenka
Tato práce shrnuje výsledky sledování průběhu tří vegetačních sezón iniciální sukcese na úseku nivy řeky Stropnice bezprostředně po provedení revitalizačního projektu. Sukcese směřuje k obnově aluviálních luk, které jsou hlavním biotopem v okolí revitalizované části nivy. Průběh sukcese záleží na mnoha faktorech, z nichž se zdá nejdůležitější zamokření substrátu, které do určité míry souvisí se vzdáleností od toku řeky, ale především s rozdílem nadmořské výšky mezi sledovanou plochou a hladinou řeky. Během tří let pozorování (2014, 2015, 2016) se na revitalizované části nivy vyskytovaly v prvním roce nejvíce druhy synantropní, vystřídaly je druhy luční a mokřadní.
|
|
|
Porovnání opatření navrhovaných v úseku Brantice–Kostelec na řece Opavě
Korálová, Nikola ; Švancara, Jiří (oponent) ; Zachoval, Zbyněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá porovnáním proudění ovlivněného navrhovanými opatřeními na řece Opavě v úseku Brantice–Kostelec se stávajícím stavem. Pro posouzení proudění bylo využito výsledků z dvourozměrného numerického modelu ustáleného proudění, který byl vytvořen pro oba stavy v programu SMS – FESWMS. Práce obsahuje popis stávajícího stavu, navrhovaného stavu, teoretické pojednání o numerickém modelování, porovnání proudění a zhodnocení dosažených výsledků.
|
|
| |
|
|
Půdy labské nivy: Dynamika změn vývoje aluviálních půd Labe na vybraných profilech v průběhu 100 let.
Vejrostová, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá půdami labské nivy. Obsahuje základní informace o vývoji labské nivy se zřetelem na oblast středního toku Labe. Jejím cílem je zachycení vývoje nivy v zájmovém území mj. za pomoci popisu a porovnání půd na vybraných transektech v okolí Kostelce nad Labem ve dvou různých časových obdobích. Za tímto účelem bylo vybráno několik transektů z fragmentů historické dokumentace vypracované při příležitosti příprav splavnění Labe, které byly analyzovány. Dále bylo v roce 2013 provedeno terénní šetření na identických transektech. Získané informace byly následně porovnány a vyhodnoceny
|
|
|
Vliv úprav toků a nivy na následky povodní na příkladu povodí Stropnice
Douděrová, Šárka ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vlivem úprav údolní nivy na průběh a následky povodní na příkladu jihočeského povodí řeky Stropnice. Povodí řeky Stropnice bylo zasaženo v roce 2002 velmi extrémní povodní. V následujících letech zasáhla území řada menších povodní (2005, 2006, 2009). Práce hodnotí příčiny, průběh a následky letní povodně v roce 2002 a jarní povodně v roce 2006. Na základě terénního mapování pomocí metodiky HEM-F, během něhož byl zmapován tok Stropnice, Svinenský, Klenský a Žárský potok, byl vyhodnocen stav upravenosti říční sítě a údolní nivy v tomto povodí a byly identifikovány kritické úseky, jež mohou mít vliv na průběh a následky povodní. Tyto úseky jsou rozšířeny po celém povodí, z čehož lze usuzovat na zásahy člověka do říční sítě i v horských oblastech, kde nejčastějším typem překážek jsou propustky související s výstavbou místních komunikací. Na několika nejkritičtějších úsecích byla navržena opatření, jež by mohla snížit následky budoucích povodní.
|
host ::
RSS.