|
| |
|
|
Stylizace obrazu amerických kameramanů v kinematografii 60tých a 70tých let 20. století
Chajewski, Jan ; BRABEC, Jaroslav (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Cílem práce je analýza proměn ve stylizaci obrazu americké kinematografie v období „New Hollywood“ nebo „Americké nové vlny“ v kontextu vlivu francouzské kinematografie na americkou šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Důležité pro tuto analýzu jsou specifické aspekty americké vizuální kultury a všeobecný pokrok této vizuální kultury, který nastal v okamžiku, kdy kameramani pracující v komerční žánrové kinematografii, prosadili přijatelnost výrazových prostředků, které měli jejich starší kolegové zakázány. Na příkladu dvou rozebíraných filmů: francouzského Jules et Jim a jeho americké verze Bonnie and Clyde, analyzuji vliv nové filmové myšlenky, jež začala platit v období Nové vlny a její vliv na vývoj stylizace obrazu.
Hlavním přínosem práce je analýza výrazových prostředku „povolených“ ve vizuální tvorbě, díky pokrokům, které zavedla generace kameramanů pracujících pro velká hollywoodská studia v období „Americké nové vlny“. Ty lze aplikovat u běžného sledování filmu, nebo jakéhokoliv audiovizuálního produktu natočeného po roce 1967, ve kterém měl premiérů Bonnie and Clyde. Pro zájemce o práci s pohyblivým obrazem, užitečný je historický kontext a místo konkrétních výrazových prostředků v dějinách filmu, což umožnuje o něco více informované snímání.
|
|
| |
|
|
Rolníci a rolničky audiovizuálního pole
Pospíšil, Matěj ; ČIHÁK, Martin (vedoucí práce) ; BROTHÁNEK, Adam (oponent)
Tato práce pojednává o zvuku coby nedílném a ve střižně nezbytně přítomném skladebném prvku při stavbě audiovizuálního díla. Zmiňuje základní fyzikální, fyziologické
a psychologické působení zvukových vln na člověka - střihače (a následně diváka). Vztah zvuku a obrazu rozvádí v několika pojmech teoretika Michela Chiona a příklady precizní významotvorné práce se zvukem ve střižně pak předkládá v analýze vybraných sekvencí filmu Miroslava Janka Chačipe, který stříhala Tonička Janková.
|
|
|
Transformace výrazových prostředků ve filmech Stevena Soderbergha při přechodu z analogové na digitální technologii
Hudeček, Ondřej ; SMUTNÝ, Vladimír (vedoucí práce) ; MAREK, Diviš (oponent)
Bakalářská práce "Transformace výrazových prostředků Stevena Soderbergha při přechodu z analogové na digitální technologii" pojednává o proměně tvůrčích postupů ve tvorbě Stevena Soderbergha se zaměřením na změny, které s sebou přinesl příchod digitální technologie. Pro celistvé porozumění problematice práce představuje nástup digitální technologie z širšího hlediska a z pohledu autorů, kteří tuto technologii vítají, ale také těch, kteří ji zavrhují. Práce se nezabývá technickou komparací obou technologií. Dále je popsána proměna tvůrčích postupů Stevena Soderbergha na pozici režiséra, kameramana i střihače svých vlastních filmů. Práce zahrnuje deskripci transformace výrazových prostředků Stevena Soderbergha během jeho kariéry rozdělené do tří období a anticipaci jeho dalšího vývoje.
Metodami práce je studium zahraniční a české literatury, komparace estetických vlastností a technických možností analogové a digitální technologie, analýza filmů Stevena Soderbergha, analýza relevantních obrazových materiálů a zúčastněné pozorování.
|
|
|
Technické prostředky stylizace obrazu
Todorov, Simon ; MYSLÍK, Jiří (vedoucí práce) ; JÍCHA, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce rozebírá problematiku stylizace obrazu skrz technické stránky. Jednotlivé stylizace nejsou popsané. Rozebrány jsou pouze prostředky a je-jich vliv. Rozděleny na dvě jako produkční a postprodukční, jsou popsané jednotlivé klíčové body a techniky, se kterými kameraman zachází. Postupně jsou uvedeny ja-ko související s každým prostředkem parametry, a jaké problémy mohou vyvstat. U každé problematiky je zahrnuta informace, jakým způsobem to ovlivňuje finální vý-sledek. Jsou popsané jevy s toho vyplývající, a nutné změny v postavení kamera-mana jako součásti kinematografie. V práci je zahrnuta kratší úvaha o problémech, tykajících se natáčecích postupů a postprodukčních postupů, prezentaci a archivace.
|
|
|
Digitální postprodukční korekce obrazu
Daliman, Tomáš ; JÍCHA, Marek (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Formáty a videokodeky, Bayerova maska, problematika barevných prostorů, referenční barevné prostory, pracovní barevné prostory, 1D LUT vs 3D LUT, úvod do správy barev, hardwarové řešení barvících systémů, Softwarové řešení barvících systémů.
|
|
|
Světelná atmosféra ve filmovém a výtvarném obraze
Hubač, Jan ; BRABEC, Jaroslav (vedoucí práce) ; KOBLOVSKÝ, Petr (oponent)
Ve své diplomové práci se snažím poznat světlo v jeho různých podobách. Hlavním cílem textu je hledání jednotlivých souvislostí, ale i odlišností mezi stavbou světelné atmosféry ve filmovém a výtvarném obraze. Úvodní část práce se věnuje souhrnu informací o světle jako takovém, o jeho vnímání, šíření a působení na lidskou psychiku. Zabývá se světlem a stavbou světelné atmosféry v jednotlivých historických etapách výtvarného umění a kinematografie. V následujících kapitolách se diplomová práce soustředí na stavbu světelné kompozici v obraze z pohledu kameramana. Na rozborech jednotlivých filmů, jsou představeny konkrétní kameramanské postupy a zejména pak práce se světlem. Závěr textu se věnuje filmovým tvůrcům, kteří se ve své tvorbě inspirovali obrazy, v nichž určujícím fenoménem bylo zacházení malíře se světlem a světelnou atmosférou.
|
|
|
Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek
Chlumská, Františka ; MACÁK, Jiří (vedoucí práce) ; SMUTNÝ, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce nesoucí název ,,Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek'' se zabývá ostrým a neostrým obrazem, vzniklým na filmovém políčku či digitálním čipu. Shrnuje základní vlastnosti lidského oka, a technické parametry a vlastnosti snímacích objektivů. Věnuje se též ''vizuální'' historii z pohledu neostrého obrazu a v závěru sumarizuje psychologický účinek ostrého versus neostrého obrazu na diváka. Přibližuje tedy dva možné úhly pohledu na ostrost a neostrost. Orientace v technologické a i psychologické stránce vzniku a vlivu ostrosti a neostrosti je pro kameramana stěžejní znalostí pro jeho tvorbu. Tato práce shrnuje pouze základy týkající se daného tématu, které je možné v rámci bakalářské práce předložit, nicméně věřím, že může být někomu k prospěchu v jeho studiu či profesi.
|
|
|
Fotochemická trasformace kinematografick ého obrazu
Polenský, Tomáš ; ČIHÁK, Martin (vedoucí práce) ; BAGDASAROV, Georgy (oponent)
Fotochemická transformace je proces proměny latentního obrazu na filmu v obraz viditelný. Bakalářská práce s názvem Fotochemická transformace kinematografického obrazu obhajuje tento proces jako tvůrčí nástroj významně ovlivňující obrazovou stylizaci. V teoretické části analyzuji tento výrazový prostředek na příkladě vlastních snímků a na filmech Aus Der Ferne - The Memo book Matthiasse Müllera a Passion Jürgena Rebleho. Praktická část se zaměřuje na inverzní proces, popisuje tvůrčí nástroje fotochemické transformace a obsahuje výsledky experimentů provedených s filmovým materiálem Kodak Tri-X 7266.
|
host ::
RSS.