|
|
Sociální poradenství v rodině při rozvodu
UHLÍKOVÁ, Jana
Ke zvolení tématu diplomové práce mě vedla skutečnost, že v posledních letech dochází k velkému počtu rozvodů. Tento fakt dokazují údaje Českého statistického úřadu, ze kterých vyplývá, že se rozvádí každé druhé manželství. Příčiny nelze jednoznačně určit, neboť toto rozhodnutí ovlivňuje mnoho faktorů. Patří mezi ně rostoucí tempo společenských změn, odlišný pohled na řešení problémů a na život, krize partnerů, která vyvolá hluboký a trvalý nesoulad mezi nimi a mnohé další. Rozvod je pro všechny zúčastněné bolestivou záležitostí. Zasahuje do široké oblasti života a důsledky zanechává na dospělých i dětech (v případě rozvodu, kde se za dobu manželství narodily děti). Pokud je rodinná situace natolik vyhrocená a jen těžko se hledá kompromisní řešení problému, je možno využít instituce či zařízení, která nabízí služby sociálního poradenství poskytované na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Sociální poradenství rozlišujeme na základní a odborné. V případě rozvodu se jedná o využití odborného sociálního poradenství a lze je vyhledat například v poradnách pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy, které mají tuto službu řádně registrovanou. Do jaké míry jsou tyto služby využívány, bylo předmětem výzkumu v této diplomové práci. Cílem práce bylo zjistit, zda rodiny v rozvodovém řízení využívají k řešení své situace také sociální poradenství, a s jakým výsledkem. Pro splnění výše uvedeného cíle byly zvoleny tři výzkumné otázky: 1.Z jakého zdroje jsou rodiny informovány o možnosti využití sociálního poradenství? 2.Jakým způsobem pomáhá využití sociálního poradenství řešení životní situace rozvádějícím se rodinám? 3.Co přináší rodinám využití sociálního poradenství? Pro zjištění potřebných informací byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu a zvolena metoda dotazování. Využito bylo dvou technik dotazníku s uzavřenými otázkami a techniky hloubkového rozhovoru s vybranými respondenty. Výzkum byl rozdělen na dvě fáze. V první fázi bylo použito dotazníku s uzavřenými otázkami, neboť bylo potřeba zjistit, které z rozvádějících se rodin využily při rozvodu služby sociálního poradenství. V této fázi byl základní výzkumný soubor S1 tvořen zástupci, kteří prošli rozvodovým řízením. Celkem se jednalo o 47 oslovených respondentů, kteří byli vybráni na základě metody snowball sampling, kdy dotazovaný, který je tazatelem vybrán, doporučuje další respondenty splňující podmínky výzkumu a všech 47 respondentů s vyplněním dotazníku souhlasilo. Ve druhé fázi výzkumu byly uskutečněny rozhovory s respondenty tvořícími výběrový soubor S2. Byli do něj zařazeni dotazovaní na základě kvótního výběru v případě, že na první položenou otázku dotazníku odpověděli ANO.Tento výběrový soubor byl tvořen 5 respondenty. Rozhovory byly doslovně přepsány do záznamového archu a zjištěné informace byly dále tříděny podle předem daných otázek či okruhů, které vycházely z výzkumných otázek, analyzovány a porovnávány s odpověďmi ostatních respondentů. Smyslem této práce bylo na základě provedeného výzkumu ukázat, zda a do jaké míry jsou služby sociálního poradenství využívány, jaké možnosti poskytují a co přináší lidem, kteří tyto služby využili. Z výsledků jasně vyplynulo, že využití těchto služeb je limitováno tím, že značná část rozvádějících se rodin nevyhledá z nejrůznějších důvodů tuto pomoc. Naopak v případě respondentů, kteří službu sociálního poradenství vyhledali, jim tato pomoc byla přínosem při řešení jejich problému a v mnohém i rozvod usnadnila.
|
|
|
Mýty a skutečnosti v náhradní rodinné péči
VLASATÁ, Sabina
Tato bakalářská práce se zabývá mýty a skutečnostmi, které provázejí náhradní rodinnou péči. Cílem práce bylo zjistit informovanost obyvatel Středočeského kraje o náhradní rodinné péči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje důležité pojmy, se kterými je tato problematika spojena, jako je například adopce, pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, poručnictví, atd. Zabývá se také potřebami dítěte a základními funkcemi rodiny, které jsou pro správný a kvalitní vývoj dítěte velice důležité. Práce dále popisuje, jak probíhá proces zprostředkování náhradní rodinné péče a jaké jsou požadavky na žadatele, nachází se zde také informace o spisové dokumentaci žadatele a dítěte. Dále se práce věnuje ministerstvům, která se podílejí na péči o dítě mimo jeho rodinu. Ve své práci se také věnuji mýtům, které často provázejí náhradní rodinnou péči, jedná se například o mýtus, který zahrnuje procento dětí, které se vrací zpět do své biologické rodiny či k blízkým příbuzným. Praktická část této bakalářské práce je zpracovávána kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor představuje 100 respondentů, kteří jsou obyvateli Středočeského kraje tvoří ho 68 žen a 32 mužů. Otázky v dotazníku byly směřovány tak, aby zodpověděly stanovené výzkumné otázky, které tato práce obsahuje. Po vyhodnocení dotazníku byla data zpracovávána do grafů. Na základě těchto grafů jsem v diskusi odpověděla na stanovené výzkumné otázky a vyhodnotila, kolik procent obyvatel vzorku ze Středočeského kraje ví, co znamená pojem adopce, pěstounství a poručnictví. Kolik procent respondentů by volilo adopci, pokud by nemohli mít své vlastní dítě a kolik procent z nich by k adopci zvolilo dítě stejné národnosti. Dále jsem díky výzkumným otázkám zodpověděla, kolik procent respondentů ví, kde by ve svém okolí hledali nějakou formu institucionální péče o dítě do věku 3 let a kolik procent ví, která ministerstva se podílejí na institucionální péči o dítě mimo jeho rodinu.
|
|
|
Vývoj dítěte v úplných a neúplných rodinách
PECHAROVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vývoje dětí v úplných a neúplných rodinách, které se v kontextu vyvíjející se společnosti a nového pojetí "rodiny" stávají stále rozšířenějšími. Představen je koncept rodiny, jeho vývoj, funkce rodiny a také role, jež zaujímají její členové. V neposlední řadě text pojednává také o vývoji dítěte s důrazem především na vliv rodinného prostředí. To dítě nesporně ovlivňuje (ať už pozitivně nebo negativně), zda je možné zpozorovat rozdíly i v perspektivě školní připravenosti žáků a žákyň mateřské školy potom zjišťuje praktická část práce. Ta za užití standardizovaných testovacích metod ověřuje školní připravenost šesti dětí, tří z rodin úplných a tří z neúplných. Cílem práce je tedy představit základní teoretický rámec a především postihnout, zda mezi testovanými dětmi panují rozdíly, jež by bylo možné přikládat na vrub skutečnosti, v jakém typu rodiny vyrůstají.
|
|
|
Selhání rodiny jako faktor pro uložení výchovného opatření
KŮZLOVÁ, Simona
Cílem práce je popsat rodinné zázemí dětí a rodičů, kterým bylo uloženo výchovné opatření či nařízena ústavní výchova, zejména z pohledu funkčnosti těchto rodin. Dále je cílem této práce zjistit, zda u dětí s výchovnými problémy není příčinou jejich chování selhávání některých funkcí rodiny či neutěšená rodinná situace. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována tématům rodina, funkce rodiny, výchovné styly, problémové chování dětí a rodičů, syndromu CAN a sociálně-právní ochraně dětí. V rámci empirické části jsou analyzovány spisy dětí a rodin vedených na oddělení Sociálně-právní ochrany dětí v Českém Krumlově. Ke zjištění skutečností je využita obsahová analýza dokumentů. V rámci analýzy jsou zjištěny hlavní důvody uložení výchovných opatření či nařízení ústavní výchovy. Je zmapováno rodinné zázemí těchto dětí a jejich rodičů.
|
|
|
Problematika kriminality dětí a mladistvých
TOMEŠOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou kriminality dětí a mladistvých. Práce charakterizuje základní pojmy děti, mladiství a faktory, které mají vliv na trestnou činnost. Mezi tyto faktory jsem zařadila rodinu, viktimogenní lokality a věk. Dále se zabývá pojmem mládež a její vývojové úkoly při dospívání. V závěru popisuje nejčastější páchanou trestnou činnost dětí a mladistvých. Druhá část práce ověřuje, zda je i věk důležitým kritériem pro vznik a typ trestné činnosti v kriminogenních lokalitách. Kriminalistická analýza se zabývá trestnou činností nezletilých a mladistvých na území ÚO České Budějovice.
|
|
|
Integrace matek a jejich dětí do společnosti po odchodu z Domova pro matky s dětmi v Českém Krumlově
ZAHRADNÍKOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo analyzovat, jakou stopu zanechal Domov pro a matky s dětmi v procesu sociální integrace do společnosti u matek a jejich dětí po odchodu z Domova pro matky s dětmi v Českém Krumlově. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je popisována rodina, její funkce a typy, poruchy rodiny. Je vymezen pohled na neúplnou rodinu a problémy s tím spojené. Další kapitola je věnována azylovým domům, zejména pak představení Domova pro matky s dětmi v Českém Krumlově. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum. K zjištění výzkumu byly použity informace z evidence dat vedených v Domově pro matky s dětmi za období let 2004-2013.
|
|
|
Krize současné české rodiny a její možný vliv na morálku dětí v mladším školním věku
SOBKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá současnou rodinou, vymezuje její funkce a popisuje její historický vývoj. Věnuje se otázce projevů krize současné rodiny. Práce popisuje také morálku a hodnoty a jejich roli v životě člověka, ale i faktory ovlivňující vývoj hodnotových systémů. V další části práce jsou zmiňovány nejčastější projevy rizikového jednání dětí. Poslední kapitola je pak věnována nalezení souvislostí mezi krizí současné rodiny a zvýšeným morálně rizikovým jednáním dětí. Tato práce je postavená čistě na teoretické rovině náhledu odborné literatury na tuto problematiku.
|
|
|
Téma Rodina v mateřské škole
KNĚZKOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce je zjistit, při jakých aktivitách a činnostech s dětmi se učitelé mateřských škol dotýkají tématu "Rodina". Jaké se v této oblasti objevují problémy, a to vzhledem k velkému množství rozvedených rodin, nesezdaných soužití a jiných forem rodiny. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na oblast rodiny, funkce rodiny, styly ve výchově, výchovné působení a rodičovské postoje. V další části se zabývám mateřskou školou a obdobím předškolního věku. Je zde také zpracováno téma Rámcově vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, Třídní vzdělávací program a aktivity a hry v mateřské škole. Praktická část přináší výsledky kvalitativního šetření, kdy bylo zjišťováno, při jakých aktivitách se setkáváme s tématem "Rodina" v mateřské škole. Výzkum probíhal formou rozhovoru s učitelkami mateřských škol. Výsledky mimo jiné ukazují na problémy s tímto tématem spojené. Přínosem této práce jsou předložené výsledky vztahující se k tématu "Rodina" v mateřské škole. Toto téma bylo zvoleno z důvodu zmapování aktivit na téma "Rodina" a přibývajících problémů s tímto tématem spojených. Rodina je důležitým zázemím pro dítě, z důvodu potřeby jistoty, bezpečí a lásky. Proto je důležité utvářet v dětech vztah k rodině už v předškolním věku.
|
|
|
Analýza rodinného a užšího sociálního prostředí aktérů šikany-žáků 2. stupně základní školy
RŮŽIČKOVÁ, Světlana
Práce se zabývá rodinným a užším sociálním prostředím aktérů šikany, žáků 2. stupně základních škol. V teoretické části je popsána šikana, její formy a stádia, charakteristika obětí šikany a aktérů šikany. Následuje analýza rodiny, její funkce a typologie. Praktická část obsahuje analýzu úředních dokumentů, vedených na Oddělení sociálně-právní ochrany dětí a mládeže Městského úřadu v Prachaticích, o výskytu šikany v rodinách žijících v jeho působnosti.
|
|
|
Vývoj spolupráce rodičů a školy od základní po střední školu
KAPLANOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce mapuje proměnu vztahu mezi rodinou a školou během přechodu dítěte ze základní na střední školu. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů: funkce školy a rodiny, vývoj a proměny rodiny, role rodičů ve vztahu ke škole, spolupráce rodiny a školy, formy spolupráce a socializace žáka. Praktická část je zaměřena na samostatné šetření, které zachycuje spolupráci mezi rodinou a školou a to pomocí dotazníků pro rodiče žáků 8. a 9. tříd základních škol a 1. a 2. ročníků středních škol.a pomocí rozhovorů s řediteli jednotlivých škol. Cílem kvantitativního šetření je objasnit, jak rodiče, žáci i učitelé vnímají vzájemnou spolupráci a komunikaci a jaké souvislosti lze ve vztahu škola ? rodina u dětí s docházkou na základní a střední školu pozorovat.
|
host ::
RSS.