|
|
Česká toponyma v perspektivě kognitivní etnolingvistiky
Marek, Jakub ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Štěpán, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovými stereotypy měst. Předmětem jejího zájmu je tedy materiál onomastický (oikonyma, tj. vlastní jména sídelní), který je však nahlížen z perspektivy kognitivně a kulturně orientované lingvistiky. Hlavní teorií, o kterou se práce opírá, je teorie zkoumání stereotypu J. Bartmińského (vč. tzv. profilování). Zabývali jsme se jmény tří českých měst, která v současnosti náleží k administrativnímu celku Kraje Vysočina: Jihlava, Pelhřimov, Pacov. Každé z nich jsme v návaznosti na metodologii polských autorů z okruhu J. Bartmińského analyzovali z hlediska tří oblastí: jazyková data, textová data a empirická data. Zjistili jsme tak, s kterými konotacemi se tato jména v češtině pojí, a na základě toho jsme formulovali, jak vypadají jejich stereotypy. Vedle formulace tří vybraných konkrétních stereotypů tato práce představuje také některé zobecňující poznatky o stereotypech měst. Zvl. se jedná o návrh profilů (tj. obecných aspektů, jejichž prizmatem se na města obvykle nahlíží v procesu profilování stereotypu), s nimiž lze operovat při výzkumu stereotypů měst obecně. Dále práce zpracovává metodologii analýzy textových dat, která by měla stát při výzkumu stereotypů, resp. konotací spojených s vlastními jmény v centru pozornosti. Materiál vlastních jmen totiž badateli obvykle...
|
|
|
Pojem NADĚJE v textech Václava Havla
Stará, Michaela ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá pojem NADĚJE ve vybraných textech Václava Havla za pomoci teoreticko-metodologických nástrojů kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Po uvedení do základních východisek kognitivní lingvistiky je na základě analýzy dat ve slovnících zkoumán jazykový obraz naděje v češtině. Následně je věnována pozornost konceptualizaci naděje v Havlových textech, sémantickým rámcům, ve kterých naděje figuruje, a jejímu vztahu k dalším souvisejícím pojmům. Na závěr je naděje zasazena do širšího kontextu Havlova díla a jsou uvedeny důvody, proč (a nakolik) je možné ji zařadit mezi Havlova klíčová slova. Práce čerpá podněty zejména z prací Davida S. Danahera a jeho komparativních etnolingvistických analýz vybraných Havlových pojmů.
|
|
|
Člověk v hádankách. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Boháčková, Linda ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
V hádankách mohou být tematizovány všechny oblasti lidské existence. Podle tezí kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky jsou i v hádankách každého kulturního prostředí - jakožto ve specifickém sémiotickém systému - uloženy poukazy k určitému způsobu chápání světa a místa člověka v něm. Cílem této práce je přiblížit naivní obraz člověka a lidského těla v českém jazyce, jak se jeví na základě lidových hádanek. Metodologická východiska poskytuje především stať etnolingvistky H. Kazancevové. Hádanky je možné roztřídit: hádanky vztahující se k ontogenezi člověka tvoří první skupinu, do druhé skupiny spadají delší a často rýmované hádanky označující člověka a části jeho těla pomocí neologismů či okazionalismů, třetí skupina je tvořena hádankami o jednotlivých orgánech. Části těla jsou v hádankách kódovány jak na základě svého vnějšího vzhledu, tak na základě funkce - činnosti, již vykonávají, případně se obě hlediska mohou prolínat. Soubory orgánů označovaných v hádankách druhé a třetí skupiny se poněkud liší. Hlava, vlasy, oči, nos, ústa, ruce a nohy jsou části těla, jež jsou tematizovány v obou těchto skupinách. Stojí tedy pravděpodobně v samém centru lidového, naivního obrazu člověka. Druhá skupina hádanek navíc kóduje čelo, břicho, kolena, chodidla a paty. Naproti tomu třetí skupina obsahuje navíc...
|
|
|
Nikita I. Tolstoj a moskevská etnolingvistická škola v evropském a českém kontextu (základní charakteristika a překlad textů
Bauerová, Jana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Mistrová, Veronika (oponent)
Obsahem této práce jsou komentované překlady pěti článků ruského etnolingvisty Nikity Iljiče Tolstého. Některé z nich pojednávají o teorii etnolingvistického přístupu k jazyku a ke kultuře Slovanů a jiné ukazují praktickou aplikaci takových metod na tradiční slovanskou kulturu. Představují tento přístup jako kontinuum vývoje lingvistických bádání, která mají své předchůdce, čerpají z bohaté tradice, ale zároveň svou minulost překračují a obohacují ji o nové pohledy, a tím i zcela mimořádným způsobem uchovávají a zároveň v novém světle ukazují odkaz našich předků. Součástí práce je kromě překladů i úvodní studie, která se věnuje obecné charakteristice etnolingvistiky, jejích cílů, předmětu, metod, různých směrů a dále pak jsou zde kapitoly, které představují vědeckou činnost N. I. Tolstého a členů moskevské etnolingvistické školy. Další součástí jsou vysvětlivky a komentáře k překladu, které objasňují pojmy z ruské kulturní tradice, jež nemusejí být v českém prostředí známy, či vysvětlují určité těžko přeložitelné pojmy.
|
|
|
Sapir - Whorfova hypotéza
VOTŘEL, Jan
Práce se zabývá antropologickou teorií jazykového relativismu, zvanou Sapir {--} Whorfova hypotéza. Tato teorie tvrdí, že jazyk, kterým mluvíme, ovlivňuje naše myšlení a chápání světa kolem nás (náš světonázor). Práce pojednává o historic-kých předchůdcích této hypotézy, zabývá se charakteristikou hypotézy samé, je-jím empirickým potvrzením a kritikou. Nakonec udává vědecké teorie, které jsou Sapir {--} Whorfově hypotéze podobné.
|
host ::
RSS.