|
|
Příprava a charakterizace akrylových esterů PVAl
Hynštová, Karolína ; Jančovičová, Viera (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá detailním studiem esterifikační reakce mezi polyvinylalkoholem a kyselinami akrylovou a methakrylovou. Cílem je příprava makromerů obsahující boční (meth)akrylové skupiny navázané na páteřní makromolekule PVA. Pozornost bude věnována zejména časovému průběhu esterifikační reakce a vlivu složení reakční směsi na stechiometrii výsledného produktu a jeho vlastnosti.
|
|
|
Chemické modifikace bilinových barviv
VOMÁČKOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá izolací fykocyanobilinu ze sinice Thermosynechococcus elongatus a jeho purifikací pomocí TLC. Purifikovaný fykocyanobilin byl esterifikován metodou Fischerovy esterifikace. Metoda esterifikace byla v této práci modifikována za použití dichlormetanu jako rozpouštědla. Výsledky byly analyzovány na HPLC. Byly provedeny pilotní experimenty směřující k zabudování esterifikovaných fykobilinů do samoorganizujících agregátů bakteriochlorofylu c.
|
|
| |
|
|
In-matrix esterifikace polárních karboxylových kyselin v moči
Anýžová, Petra ; Mráz, Jaroslav (vedoucí práce) ; Feltl, Ladislav (oponent)
Na souboru 15 karboxylových kyselin různých strukturních typů byl testován nový postup esterifikace těchto látek v moči bez předchozí extrakce s využitím plynově chromatografické koncovky. Kyseliny byly nejprve stanoveny referenčním způsobem bez matrice a poté novým postupem, přičemž k lyofilizované moči bylo přidáno derivatizační činidlo alkohol·HCl, které se poté odpařilo, odparek se rozpustil ve vodě, estery se vyextrahovaly do organického rozpouštědla a následně stanovily metodami GC/FID a GC/MS. Práce je zaměřena hlavně na kyselinu 2-hydroxyethylmerkapturovou (HEMA) a karboxymethylmerkapturovou (CMMA), které byly doplněny dalšími hydroxykyselinami a vícesytnými kyselinami, známými jako fyziologické složky moče nebo markery metabolických poruch. Klíčová slova: karboxylové kyseliny merkapturové kyseliny lyofilizovaná moč esterifikace plynová chromatografie
|
|
|
Příprava ethyl 2-acetoxypropanoátu
Kučerová, Eliška ; Pospíšilová, Aneta (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou ethyl 2-acetoxypropionátu, jako potencionálního nepolárního biorozpouštědla. Zvolená příprava by měla poskytovat výtěžek v co největší shodě s teoretickým. K tomuto účelu byl zpracován teoretický přehled možných syntéz, kdy byl kladen důraz na syntézy vycházející z acetylace ethyl laktátu. Experimentální část práce potom detailněji zaměřuje na možnosti izolace ethyl 2-acetoxypropanoátu z reakční směsi. Izolace produktu byla ověřena metodou frakční destilace a extrakčním způsobem. U izolovaného produktu byly stanoveny základní fyzikální vlastnosti a změřeno spektrum pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transormací. Dále byla zkoumána hydrolytická stabilita ethyl 2-acetoxypropanoátu a provedena série kalorimetrických měření. Na základě těchto měření byl posouzen vliv reakční teploty na rychlost reakce a konverzi produktu a vliv přítomnosti katalyzátoru.
|
|
|
Energetické využití biomasy
Ošťádal, Michal ; Elbl, Patrik (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Hlavním cílem bakalářské práce je rešeršní zpracování technologií na přeměnu biomasy s následným energetickým využitím. Na začátku práce je rozebrána podstata biomasy jako energetického zdroje. Další část se věnuje jednotlivým technologiím. Následující část se zabývá spalovacím a bioplynovým řetězcem. Předposlední kapitola se zabývá vybranými energetickými zdroji. Poslední kapitola je statistické zpracování emisí, těžby, výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a biomasy.
|
|
|
Nové postupy přípravy polymerů kyseliny mléčné
Figalla, Silvestr ; Svěrák, Tomáš (oponent) ; Herink,, Tomáš (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na nové postupy přípravy derivátů kyseliny mléčné. Hlavním cílem bylo ověření proveditelností přípravy vysokomolekulárního polylaktidu s využitím ethyllaktátu jako prekurzoru syntézy laktidu. Část práce je věnována novému postupu přípravy samotného ethyllaktátu. Experimentální část práce je rozdělena podle dílčích kroků na cestě od kyseliny mléčné po vysokomolekulární polylaktid. Příprava bezvodého ethylesteru kyseliny mléčné (EtLA) byla řešena inovativní cestou s využitím alkoholýzy oligomerní kyseliny mléčné. K této metodě byl odvozen kinetický model pro izotermální alkoholýzu s ekvimolárním zastoupením reaktantů. Studována byla rovněž neizotermální alkoholýza za varu reakční směsi při atmosférickém tlaku. Nalezená metoda je svou koncepcí zcela odlišná od soudobé technologie přípravy ethyllaktátu. Získaný ethyllaktát byl oligomerován transesterifikací za odštěpení ethanolu na nízko- i vysokomolekulární oligomer za pomocí nově nalezených katalyzátorů vhodných pro dané reakční prostředí. K oligomeraci na nízkomolekulární oligomer vhodný pro přípravu laktidu (Mn 1000 g.mol-1) byl využit laktát cínatý. K experimentální polymeraci ethyllaktátu na produkt s molekulovou hmotností v desítkách kDa pak nově syntetizovaný tetraethyllaktoxyltitanát. K depolymeraci oligomeru na laktid byla optimalizována laboratorní metoda, přičemž byly nalezeny podmínky maximalizující výtěžek laktidu. Tyto podmínky jsou: teplota 225 °C, tlak 2 kPa, katalýza 0,05 mol% laktátu cínatého vůči laktátovým jednotkám v oligomeru. Připravený laktid byl rafinován do polymerní čistoty, destilací a následnou rekrystalizací z ethylacetátu a toluenu. Laktid byl dále využit k optimalizaci podmínek ROP polymerace. Byla optimalizována metoda přípravy vysokomolekulárního PLA prostřednictvím ROP polymerace laktidu. Optimalizací byla nalezena vhodná koncentrace katalyzátoru v kombinaci s polymerační teplotou a délkou polymerace. Jako katalytický systém byla využita ekvimolární směs 2-ethylhexanoátu cínatého a 1-dekanolu. Optimální podmínky ROP pro dosažení maximální molekulové hmotnosti při současném potlačení barevných změn polymeru jsou: koncentrace katalyzátoru 0,01 mol% vůči laktidu, polymerační teplota 160 °C a délka polymerace 4 h. Při těchto podmínkách byl připraven polymer o Mw =447 ± 7,8 kg.mol-1. Na optimalizovaném polymeračním systému byl experimentálně ověřen vliv přirozeně se vyskytujících kontaminantů laktidu a jejich vlivu na průběh a výsledek ROP polymerace. Účelem bylo posouzení vlivu kontaminace laktidu vodou a ethanolem jako přirozených kontaminantů laktidu při jeho přípravě z oligomerů kyseliny mléčné resp. ethyllaktátu. Výsledky jasně potvrzují řádově menší citlivost polymeračního systému na přítomnost ethanolu a jeho reakčních produktů s laktidem (ethyllaktát a jeho dimer) v porovnání s kontaminací vody. V případě přítomnosti vody je průběh a i výsledek polymerace co do konverze i dosažené molekulové hmotnosti negativně ovlivněn i při obsahu vody v řádu 0,001 %. Naopak přítomnost ethanolu má pozitivní vliv na konverzi laktidu i stabilizaci polydisperzita polymeru. K dosažení molekulových hmotností PLA obdobných s komerčně dostupnými produkty vyhoví i laktid s hmotnostním obsahem ethanolu v řádu desetin procenta. Tento rozdíl představuje výraznou výhodu v navržené technologii přípravy PLA z ethyllaktátu, zejména pro nižší nároky na purifikaci surového laktidu do polymerní čistoty.
|
|
|
Izolace fykobilinů ze sinice \kur{Synechocystis} a možnost jejich následné esterifikace
KALKUŠ, Milan
Tato práce se v rešeršní části zabývá popisem fykobilinů, jejich biosyntézou, vlastnostmi a funkcí během fotosyntézy. Díky nim by jejich estery mohly být využity k výrobě umělých světlosběrných antén. Je zde obsažen i popis pigmentů podobné struktury (tetrapyroly). V experimentální části práce obsahuje izolaci fykobilinů kyselou hydrolýzou z buněk sinice Synechocystis, analýzu získaných pigmentů metodami TLC a HPLC a popis esterifikace izolovaných fykobilinů butan-1-olem.
|
|
|
In-matrix esterifikace polárních karboxylových kyselin v moči
Anýžová, Petra ; Mráz, Jaroslav (vedoucí práce) ; Feltl, Ladislav (oponent)
Na souboru 15 karboxylových kyselin různých strukturních typů byl testován nový postup esterifikace těchto látek v moči bez předchozí extrakce s využitím plynově chromatografické koncovky. Kyseliny byly nejprve stanoveny referenčním způsobem bez matrice a poté novým postupem, přičemž k lyofilizované moči bylo přidáno derivatizační činidlo alkohol·HCl, které se poté odpařilo, odparek se rozpustil ve vodě, estery se vyextrahovaly do organického rozpouštědla a následně stanovily metodami GC/FID a GC/MS. Práce je zaměřena hlavně na kyselinu 2-hydroxyethylmerkapturovou (HEMA) a karboxymethylmerkapturovou (CMMA), které byly doplněny dalšími hydroxykyselinami a vícesytnými kyselinami, známými jako fyziologické složky moče nebo markery metabolických poruch. Klíčová slova: karboxylové kyseliny merkapturové kyseliny lyofilizovaná moč esterifikace plynová chromatografie
|
|
|
Účinnost energetického využití biomasy
Szelecky, Zsolt ; Brázdil, Marian (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Táto záverečná práca sa zaoberá energetickým využitím biomasy a jej účinnosťou. V prvej časti je vysvetlený pojem biomasy, jej rozdelenie a energetické využitie. V hlavnej časti bakalárskej práce sú popísané technológie premeny surovej biomasy na produkty energeticky výhodnejšie. Posledná časť úzko súvisí s predošlou, kde je dôraz kladený na energetickú účinnosť týchto technologických premien.
|
host ::
RSS.