|
|
Produkční a alelopatický potenciál rostlin z rodu saturejka
HOŘEJŠÍ, Lenka
V ČR jsou pěstovány dva druhy saturejky: saturejka zahradní Satureja hortensis L. a saturejka horská Satureja montana L. Cílem práce je shrnout informace o biologických vlastnostech a nárocích obou druhů saturejky na podmínky pěstování, historii produkce této drogy v ČR i zahraničí, obsahových látkách, jejich účincích a možnostech využití saturejky ve zpracovatelském průmyslu i v zemědělství. Nadzemní části a listy rostlin saturejky jsou využívány jako koření či jako droga, která pozitivně ovlivňuje trávení, omezuje nadýmání a působí též protizánětlivě. Hlavními složkami silice saturejky jsou fenolické látky karvakrol a tymol. Právě karvakrol a tymol jsou považována za alelopatika např. máty, bazalky a kmínu a na základě některých studií je lze považovat i za potenciální alelopatika saturejky. Vhodnější pro pěstování v ČR, zejména v ekologickém zemědělství, je saturejka zahradní. Lze ji snáze zařadit do osevního postupu, protože je jednoletá a je zde menší riziko neúspěchu např. vyzimování. Za účelem získávání silice by bylo vhodnější pěstování saturejky horské.
|
|
| |
|
|
Extrakce silice z řebříčku superkritickým CO2
Bocevska, M. ; Sovová, Helena
Květy řebříčku byly extrahovány superkritickým oxidem uhličitým. Byly hledány podmínky extrakce, za kterých je v extraktu minimální podíl kutikulárních vosků, které se extrahují zároveň se silicí. Účinnost superkritické extrakce byla porovnána s hydrodestilací. Bylo zjištěno, že výtěžek silice nezávisí na stupni rozmělnění extrahovaného materiálu.
|
host ::
RSS.