|
|
K společenskému postavení židovské menšiny v Německu v letech 1871-1890
Plíčková, Helena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá společenským postavením židovské menšiny v Německu v prvních desetiletích císařství; je zamýšlena především jako příspěvek k sociálním dějinám s důrazem na dějiny každodennosti, jež se má mj. pokusit odpovědět na otázku, proč přes zdánlivě úspěšnou asimilaci, respektive akulturaci se židé koncem sedmdesátých a během osmdesátých let stali znovu terčem nenávistných útoků. Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak vypadala a žila německo-židovská rodina, zda a jak se lišil její přístup ke vzdělání a struktura zaměstnání od přístupu a struktury majoritní společnosti. Je sledováno, jak společenskohospodářské poměry ovlivňovaly pozici minority, její účast na životě sjednocené země a postoj k nově vzniklému státnímu útvaru; v neposlední řadě pak, jak vnímala sama sebe, východožidovské imigranty a antisemitismus většinové společnosti. Výsledkem práce je zjištění, že hodnoty a zvyklosti německo-židovské menšiny odpovídaly především zvyklostem a hodnotám měšťanské vrstvy, specifickým rysem snad byla jen endogamie. Přes zklamání a frustraci ze znovuobjeveného antisemitismu přetrvala u německých židů důvěra ve stát a optimismus, a i v čase všeobecného příklonu ke konzervatismu zůstávali liberály. Ovšem rozšířený diskurs rasových teorií ovlivnil i je svým vypjatým patriotismem, němectvím a...
|
|
|
Zdeněk Brtnický z Valdštejna a jeho deník z let 1597−1603
Podavka, Ondřej ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Bočková, Alena (oponent)
Ondřej Podavka Zdeněk Brtnický z Valdštejna a jeho deník z let 1597-1603 (Abstrakt) Tématem disertační práce je v mnoha ohledech pozoruhodná osobnost moravského aristokrata Zdeňka Brtnického z Valdštejna, jednoho z 30 direktorů za stavovského povstání. Disertace je zaměřena především na období jeho preuniverzitních a univerzitních studií, pro něž se dochovalo nejvíce pramenů, především jeho objemný deník. Zdeněk Brtnický z Valdštejna se narodil 12. května 1582. V raném dětství osiřel - jeho otec Jindřich Brtnický z Valdštejna a na Sádku zemřel již v roce 1589, následován svou manželkou a Zdeňkovou matkou Zuzanou Heltovou z Kementu o tři roky později. První místo, o němž se ví, že zde Valdštejn studoval, je luterské šlechtické gymnázium ve Velkém Meziříčí, které založila Valdštejnova babička Alena Heltová z Kementu, rozená Meziříčská z Lomnice. V letech 1592-1594 studoval v Jihlavě, poté další dva roky ve slezském Břehu a v létě roku 1596, vybaven dobrým latinským vzděláním, se přesunul do Štrasburku, kde zůstal po tři roky a navštěvoval zdejší akademii. V roce 1599 se vydal na kavalírskou cestu po zemích západní a jižní Evropy. Nejprve několik týdnů pobýval v Paříži, poté cestoval po Nizozemí, následně se vrátil do Paříže a od listopadu 1599 do března 1600 studoval na univerzitě v Orléansu. Na jaře roku...
|
|
|
Paměti příbramského rodáka Ladislava Malého
SLADKOVSKÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku osobních pramenů. Jejím cílem je seznámit s životem příbramského rodáka Ladislava Malého (1862-1956), pedagoga, spisovatele, cestovatele a vlastivědného pracovníka, a především s dvěma knihami jeho pamětí, které svým obsahem spadají do 19. století. První kapitola přibližuje dějiny města Příbram s důrazem na 19. století, druhá se věnuje autorovi pamětí Ladislavu Malému a třetí kapitola přináší rozbor dvou svazků pamětí, jejich vnější i vnitřní popis, a to s přihlédnutím k příbramské dobové každodennosti.
|
|
|
Pražská měšťanka Johanna Barbora Englová rozená Zimmerová v odrazu rodinné korespondence 19. století
MAREŠOVÁ, Dana
Diplomová práce ,,Pražská měšťanka Johanna Barbora Englová rozená Zimmerová v odrazu rodinné korespondence 19. století" představuje na základě rozboru korespondence a některých dochovaných ego-dokumentů životní osudy Johanny Barbory Englové (18101874) rozené Zimmerové, která byla matkou mladočeského politika Emanuela Engla (18441907), a jejím prostřednictvím i pražskou měšťanskou společnost 19. století. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. Nejdříve nastiňuje život v habsburské monarchii v 19. století, poté se zaměřuje na pražské prostředí a měšťanskou společnost a její možnosti společenského života. Druhá kapitola se věnuje rodinnému životu Johanny Englové. Třetí kapitola je stěžejní, zabývá se společenskými kontakty, které Johanna Barbora během života získala a které jsou patrné z dochované korespondence. Celá práce je uzavřena kapitolou týkající se salonu, plesu a spolku v životě Johanny Englové. Pro doplnění je součástí práce také všestranný rozbor vybraných pramenů. Na příkladu původní i nové rodiny Johanny Barbory Englové se předkládaná práce pokusí reflektovat kontakty, vztahy, přátelství a zmapovat společenské prostředí. V neposlední řadě práce odráží společenský vzestup Johanny Barbory Englové a její začlenění do pražské měšťanské smetánky. K práci je připojen seznam použitých pramenů, literatury a internetových zdrojů. Součástí diplomové práce jsou také přílohy v podobě grafu, tabulky, rodokmenu a obrazové části.
|
|
|
"Buďtež prokleti vy všichni, kdož jste toho původci". Léta 1870-1950 pohledem kroniky Václava Koppa.
MARTINOVSKÁ, Soňa
Diplomová práce si klade za cíl představit "Kroniku rodu Koppů", osobní pramen zachovaný v pozůstalosti plzeňského učitele Václava Koppa (1876-1951). Jejím záměrem je rovněž začlenit toto dílo do širších souvislostí v rámci výzkumu ego-dokumentů, úvodní pojednání se proto dotýká problematiky osobních pramenů jako předmětu badatelského zájmu. Vlastní text práce je dále rozčleněn do čtyř základních kapitol. První kapitola líčí životní osudy Václava Koppa a soustředí se také na historii jeho rodiny. Následující kapitola se zabývá rozborem pramene, při kterém je zvláštní důraz kladen na posouzení proměny jeho celkového charakteru. Třetí kapitola tvoří stěžejní část diplomové práce. Rozebírá témata obsažená v "Kronice" a snaží se nahlédnout do každodennosti autora a přiblížit jeho myšlenkový svět. V poslední kapitole je text díla Václava Koppa srovnáván se vzpomínkami plzeňské měšťanky Luisy Pernerové-Zykmundové a s dalšími osobními prameny dochovanými pro stejné časové období v Plzni. Závěr potom shrnuje získané poznatky, upozorňuje na význam zkoumaného pramene a nabízí možnosti jeho dalšího využití. Práci doprovází seznam pramenů a použité literatury a doplňují ji bohaté obrazové přílohy.
|
host ::
RSS.