|
|
Pohled pracovníků domovů pro seniory na smrt jejich klientů
PECHOVÁ, Adéla
Cílem bakalářské práce bylo zjištění, jak pracovníci domovů pro seniory pohlížejí na smrt svých klientů, také se zjišťovalo, jestli se na tuto problematiku liší pohled sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách Pro nalezení odpovědí bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Jako metoda sběru dat bylo použito dotazovaní. Jako technika kvalitativního výzkumu byl aplikován polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl složen z 6 pracovníků domovů pro seniory. Sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách byli zastoupeny ve stejném poměru. Domovy pro seniory byly vybrány náhodným výběrem z domovů v Jihočeském kraji. Pro vyhodnocení výsledků byla užita metoda otevřeného kódování. Výzkum ukázal, že pracovníci domovů pro seniory pohlížejí na smrt svých klientů jako na součást své práce. Tento pohled byl ovlivněn praxí v zařízení, z počátku pro ně byla smrt tabu, ale s délkou praxe se jejich pohled změnil a jsou schopni o smrti hovořit s klienty. Během výzkumu také vyplynulo, že rozdíl v pohledu na smrt sociálním pracovníkem a pracovníkem v sociálních službách je minimální. Také se zjistilo, jaký rozdíl je mezi zařízením, které poskytuje paliativní péči, a zařízením, které paliativní péči nevyužívá. Pracovníci domovů pro seniory praktikující paliativní péči jsou zvyklí a naučení s umírajícím více komunikovat. Muže tak být pro ně lehčí vypořádat se se smrtí klienta. Využití této bakalářské práce je různorodé. Lze ji využít jako informační materiál pro vedení domovů pro seniory, kterým může sloužit jako základ pro nalezení pomoci jednotlivých pracovníků domova pro seniory. Dalším využitím této bakalářské práce muže být inspirace pro další studenty sociální práce k výzkumu této problematiky.
|
|
| |
|
|
Jak pracovníci hospicové péče vnímají smrt a umírání
Voldřichová, Johana ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Vokřálová, Eliška (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem jak pracovníci hospicové péče vnímají a mluví o smrti a umírání. Velká část prací, které pojednávají o tomto tématu, na něj nahlížejí z pozice pacientů nebo příbuzných či blízkých. Tato práce si dává za cíl popsat, jak pracovníci hospicové péče pracují s každodenní přítomností smrti. V první části pojednává práce o teoretických konceptech, které jsou aplikovatelné na hospicovou péči a práci v hospicu. Primárně se práce orientuje na témata vyrovnávání se se smrtí, chápání a přijímání smrti a práci s tělem. Jedná se o kvalitativní výzkum založený na technice klíčových informátorů. Pro získání informátorů byl využit účelový výběr. Bylo provedeno deset polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky hospicové a paliativní péče. V praktické části jsou zpracovány poznatky z rozhovorů získaných v hospicu ve Středočeském kraji. Tematická analýza mi pomohla identifikovat tři základní témata, kterými jsou: vyrovnávání se, práce s tělem a podoby a pojetí smrti. Práce se pokouší rozvinout dosavadní výzkumy existující k tomuto tématu. Je důležité chápat, jak pracovníci se smrtí pracují a jak ji vnímají vzhledem k tomu, jak je tato práce stresující, ale také proto, že současná společnost stárne a bude třeba více pracovníků a celkově hospiců, které se budou o pacienty starat.
|
|
| |
|
|
The image of death, dying and mourning in modern German-language literature for children and adolescents, using the example of selected picture books
Vorlová, Kateřina ; Markvartová, Eva (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Diplomová práce se soustředí na téma smrti, umírání a zármutku v moderních německy psaných obrázkových knihách. Teoretický základ této práce představuje vedle kapitoly o smrti, jejím pojetí v literatuře, dětském světě a teologii, kapitola věnovaná obrázkovým knihám a taktéž kapitola zasvěcená posmrtnému životu z pohledu světových náboženství. V praktické části jsou vybraná díla interpretována a navzájem porovnávána na základě jejich obsahu. Cílem práce je dokázat, že smrt nikdy nebyla v dětské literatuře tabuizovaným tématem, ale naopak námětem bohatým a s oblibou zobrazovaným. Výsledkem práce je mimo jiné zjištění, že každý vypravěč i protagonista na smrt nahlíží poněkud odlišným způsobem, jinak ji zpracovává a vyhodnocuje. Přesto je ve všech textech tématizováno konečné smíření. KLÍČOVÁ SLOVA Smrt, umírání, literatura, děti, mladiství, útěcha, smutek, obrázkové knihy
|
|
|
Hospicová péče v očích veřejnosti
HAVLÍČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt. K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu. Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují. Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta. V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
|
|
|
Umírání a smrt v domovech pro seniory z pohledu sociálních pracovníků
BALÍKOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké postoje zaujímají sociální pracovníci v domovech pro seniory k umírání a smrti jejich klientů a jakým způsobem se sociální pracovníci vyrovnávají s tématem umírání a smrti. V praktické části bylo zodpovězeno na hlavní výzkumné otázky: Jaký postoj zaujímají sociální pracovníci k umírání a smrti v domovech pro seniory? Jaké strategie vyrovnávání se se stresem využívají sociální pracovníci v domovech pro seniory při setkání se se smrtí klientů? Pro naplnění cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie za využití polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo celkem sedm sociálních pracovníků domovů pro seniory na území Jihočeského kraje. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí náhodného výběru. K vyhodnocení získaných dat byla použita metoda otevřeného kódování. Z výzkumu vyplynulo, že postoj sociálních pracovníků v domovech pro seniory k umírání a smrti svých klientů se od počátku jejich dosavadní kariéry značně změnil. Z výzkumu je zřejmé, že se sociální pracovníci před nástupem do praxe s umíráním a smrtí setkali pouze v rodinném kruhu. Proto je pochopitelné, že pro mnohé z nich bylo úmrtí jejich prvního klienta "šok". Sociální pracovníci, kteří byli zapojeni do výzkumu se za dobu své praxe s tímto tématem postupem času naučili pracovat. Díky formám pomoci od organizací, kde svou profesi vykonávají, se se stresem s tím spojeným již nesetkávají. Nejčastěji uvedené formy byly supervize, neformální podpora a školení paliativní péče. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál nejen pro budoucí i současné sociální pracovníky, kteří se s tématem umírání a smrti setkávají, ale i pro širokou veřejnost.
|
|
|
Etická dilemata v sociální práci s umírajícími
KOHELOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zaměřuje na etická dilemata, která vyvstávají při doprovázení terminálně nemocných osob. K řešení těchto etických problémů musíme vždy přistupovat individuálně. Vždy musíme brát ohled na etické principy nemocného i jeho rodiny, a musíme dělat vše pro zachování co nejvyšší kvality lidského života. Dále práce popisuje, jaký je přinos paliativní péče při procesu umírání, a jak důležité je naslouchat potřebám nemocných.
|
|
|
Duchovní doprovázení umírajících a paliativně nemocných pacientů
Cehová, Beata ; Přibyl, Stanislav (vedoucí práce) ; Zimmermannová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Duchovní doprovázení umírajících a paliativně nemocných pacientů" pojednává o spirituální péči a přístupu k těžce nemocnému pacientu, tedy nejen o jeho těle a sociálním prostředí, ale zejména o jeho duši. I když moderní sekularizovaná společnost je technologicky vyspělá, navzdory těmto faktům je spirituální potřeba v našem zdravotnickém systému minimálně tematizována. O to více se to týká paliativní péče a péče o umírající, kde již není cílem vyléčení nemoci, ale léčba bolesti, symptomů nemoci a doprovázení ke smířenému odchodu z tohoto světa. Moje práce se těmto otázkám věnuje podrobněji a objasňuje, jakým duchovním přístupem je možné pacienta utěšit prostřednictvím víry a jak je možné spirituálně vyzrát i v nezvladatelných okamžicích.
|
|
|
Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče
VONEŠOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce je zaměřená na zjišťování postoje laické veřejnosti k problematice paliativní péče. Na základě stanoveného cíle byly vytvořeny následující hypotézy: H1: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší dle věku. H2: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší dle nejvyššího dosaženého vzdělání. H3: Postoj laické veřejnosti k problematice paliativní péče se liší na základě předchozí zkušenosti. V teoretické části práce je paliativní péče definována a rozdělená, dále je vymezeno, pro koho je určená, kde se s touto péčí lze setkat a jaké jsou nejčastější potřeby pacientů. Jsou zde také uvedeny důležitá historická data ve vývoji paliativní péče. Výzkumná část byla realizována za pomocí kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou online dotazníků, který se skládal z 20 otázek zaměřených na paliativní péči, umírání a smrt. Výzkumný soubor tvořilo 180 respondentů. Při statistickém vyhodnocení dat byl využit Pearsonův korelační koeficient. Výzkumné šetření potvrdilo všechny 3 stanovené hypotézy. Vzhledem k věku bylo zjištěno, že starší lidé vnímají větší významnost paliativní péče, častěji ji spojují s péčí o nemocné a nemajetné, v porovnání s mladšími. Dále z výzkumu vyplynulo, že lidé s vyšším vzděláním spojují paliativní péči častěji s péčí o nevyléčitelně nemocné a péčí o celou rodinu nemocného. U poslední hypotézy bylo zjištěno, že lidé se zkušeností s paliativní péčí častěji chápou přínos péče a spojují paliativní péči s péčí o nevyléčitelně nemocné. Vzhledem k výsledkům byl zpracován informační leták, jehož cílem je přispět k osvětě tématu paliativní péče u laické populace.
|
host ::
RSS.