|
|
Rodina na 1. stupni ZŠ v hodinách Prvouky
MATOUŠKOVÁ, Barbora
V této diplomové práci se zabývám tématem "Rodina na 1. stupni ZŠ v hodinách Prvouky". Jedná se o výzkumnou práci, jejímiž hlavními cíli je zjistit pomocí smíšeného výzkumu informovanost učitelů o rodinách žáků, s jakými obtížnými situacemi se v praxi běžně setkávají a jak dané téma učitelé prezentují v hodinách prvouky a mimo ni v souvislosti s nárůstem různých forem rodiny. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části, se snažím přiblížit vyučovací předmět prvouka, stručně charakterizovat rodinu, její vývoj od pravěku až po současnost a současně zmiňuji přehled demografických změn souvisejících s touto oblastí. Druhá, praktická část, přináší výsledky smíšeného výzkumu realizovaného u učitelů na 1. stupni ZŠ. Pro výzkumné šetření byla použita metoda dotazníku a rozhovoru.
|
|
|
Demografický vývoj a trh práce ve vybraném území
PEŘINOVÁ, Simona
Cílem této bakalářské práce je analyzovat demografický vývoj a trh práce v Jihočeském kraji podle jednotlivých okresů. Tato bakalářská práce zkoumá, jaký vliv mají jednotlivé demografické změny na strukturu trhu práce. Bakalářská práce obsahuje celkový počet obyvatel Jihočeského kraje a demografické ukazatele jakými je plodnost, úmrtnost a migrace, které mají také vliv na velikost a strukturu dané populace. Ukazatele jsou členěny podle jednotlivých okresů. Tato práce také poukazuje na vývoj stárnutí populace a s tím související stále se zvyšující věk odchodu do důchodu. Trh práce je analyzován pomocí míry nezaměstnanosti, rozdělené podle pohlaví. Výsledky této bakalářské práce nezkoumají pouze to, jak demografické změny ovlivňují trh práce, ale také to, jaké příležitosti mají na trhu práce lidé v předdůchodovém věku.
|
|
|
Demografické změny v ČR jako sociální riziko
KACZOR, Michal
Práce se zabývá demografickými změnami České republiky v souvislosti se sociálními riziky, jež vznikla v důsledku těchto demografických změn. Obsahuje definice základních demografických ukazatelů, tj. porodnosti, potratovosti, sňatečnosti, rozvodovosti, úmrtnosti a popisuje jejich vývoj, zejména v období po sametové revoluci(1989), kdy došlo k pádu totalitního režimu a výrazné individualizaci české společnosti. Práce také, na základě dat Českého statistického úřadu, představuje prognózy demografického vývoje České republiky až do roku 2100, jež interpretují pravděpodobné trendy budoucího populačního vývoje. Dále jsou nastíněna důležitá sociální rizika, vyplývající z vývoje demografických ukazatelů, včetně návrhů opatření, vedoucích k ovlivňování demografického vývoje České republiky žádoucím směrem.
|
|
|
Vliv demografických změn na reálnou úrokovou míru a kapitálové toky
Dybczak, Kamil ; Kodera, Jan (vedoucí práce) ; Izák, Vratislav (oponent) ; Šmídková, Kateřina (oponent)
Během nadcházejících 50 let dojde v České republice s vysokou pravděpodobností k významným demografickým změnám. Cílem této práce bylo především ohodnotit dopady očekávaných demografických změn na vývoj reálné úrokové míry a mezinárodních kapitálových toků. Analýza dopadu očekávaných demografických změn byla provedena s využitím modelu překrývajících se generací. Simulace vývoje reálné úrokové sazby byla uskutečněna za předpokladu uzavřené ekonomiky. V důsledku očekávaných demografických změn v tomto případě dochází k růstu podílu kapitálu na jednotku efektivní práce, tj. k poklesu reálné úrokové sazby. Rozsah změny je ovlivněn způsobem uzavření veřejného rozpočtu. V případě růstu přímých daní se vliv demografických faktorů projeví v poklesu reálné úrokové sazby v rozsahu 0,5 procentního bodu. Naopak v případě poklesu veřejných výdajů dochází k poklesu reálné úrokové sazby v rozsahu až 1 procentního bodu. Vliv demografických změn na vývoj kapitálových toků mezi domácí ekonomikou a zahrani čím byl simulován za předpokladu otevřené ekonomiky. Protože v důsledku očekávaných demografických změn dojde k akumulaci vyšší úrovně bohatství, než kolik je poptáváno domácími firmami, dochází k odlivu části domácího bohatství do zahraničí. Rostoucí úroveň čistých zahraničních aktiv v horizontu příštích přibližně 40 let se navíc projeví v kladném příspěvku k podílu salda běžného účtu platební bilance k domácí produkci v rozsahu 2 až 5 procentních bodů.
|
host ::
RSS.