|
|
Technologické linky pro údržbu trvalých travních porostů v chráněných krajinných zónách.
NAHODIL, Antonín
Práce se zabývá technologickými linkami pro údržbu trvalých travních porostů v chráněných krajinných zónách. Teoretická část popisuje, co jsou to chráněné krajinné oblasti a Národní parky. Dále jsou tam zahrnuty agrotechnické požadavky a lhůty pro provádění jednotlivých operací při sklizni píce. Poté jsou tam zahrnuty charakteristické znaky jednotlivých stanovišť a to: nadmořská výška, svažitost, přírodní překážky, velikost pozemku a jeho orientace. Praktická část zahrnuje zhotovení technologických linek pro sklizeň sena a senáže. Technické a technologické požadavky na jednotlivé mechanizační prostředky a operace. Ekonomické zhodnocení navržených postupů.
|
|
|
Ekologické aspekty vylučování zinku a mědi u skotu
JURKOVÁ, Petra
Cílem mé diplomové práce bylo vymezení ekologického dopadu zinku a mědi v chovech dojeného a masného skotu v jihozápadních Čechách nacházející se v CHKO Šumava v nadmořské výšce od 750 {--} 1070 m. Do sledování byly zapojeny 4 chovy, Posobice a Nemilkov {--} dojený skot a Hartmanice, Keple {--} masný skot. Ve své práci posuzuji jednak význam zinku a mědi jako důležité minerální látky a jeho celkový vliv na organismus skotu. Dále hodnotím jeho projevy při nadbytku nebo nedostatku tohoto prvku v organismu. Závěrečná část práce zahrnuje dvě oblasti zjištění. První část je zaměřená na celkový příjem v krmivech a minerálních přísadách, výši jeho obsahu v krevní plazmě a hodnotu jeho vyloučení výkaly skotu v uvedených jednotlivých chovech dojeného a masného skotu. Druhá část práce sleduje výdej zinku a mědi do prostředí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mnohonožky (Diplopoda), stonožky (Chilopoda), suchozemští stejnonožci (Oniscidea) a žížalovití (Lumbricidae) biosférické rezervace Pálava
Tajovský, Karel ; Pižl, Václav
První zmínky o výskytu mnohonožek (Diplopoda), stonožek (Chilopoda), suchozemských stejnonožců (Oniscidea) a žížal (Lumbricidae) na Pálavě se datují do třicátých až padesátých let minulého století. Systematické průzkumy však byly zaměřeny převážně na přilehlé lužní ekosystémy podél toku Dyje až po její soutok s Moravou, a území dnešní chráněné krajinné oblasti (CHKO) a biosférické rezervace (BR) Pálava se dotkly jen okrajově. Významným mezníkem v poznání půdní makrofauny byl projekt inventarizace terestrických bezobratlých tzv. rozšířené BR Pálava (Rozkošný a Vaňhara 1995), v němž byly poprvé shrnuty veškeré v té době dostupné údaje o výše uvedených skupinách. K podstatnému rozšíření našich poznatků však přispěly až následné intenzivní výzkumy uskutečněné v rámci mezinárodního projektu Global Environment Facility a aktivity spojené s biomonitoringem chráněných území České republiky. V současné době je z BR Pálava známo 23 druhů mnohonožek (30% druhů zastoupených v ČR), 21 druhů stonožek (29%), 16 druhů suchozemských stejnonožců (36%) a 19 druhů a poddruhů žížal (36%). Xerotermní charakter mnohých lokalit ukazuje výskyt mnohonožky Megaphyllum unilineatum, stonožek Scutigera coleoptrata, Dignathodon microcephalus a Henia illyrica, stejnonožce Trachelipus nodulosus a žížal Dendrobaena mrazeki a Kritodrilus auriculatus. Faunisticky význačné jsou nálezy mnohonožek Julus scanicus a Leptoiulus cibdellus v mokřadních biotopech Křivého jezera, výskyt stejnonožců Armadillidium versicolor v Pavlovských vrších a Armadillidium zenckeri na Slanisku u Nesytu, jakož i žížal Allolobophora hrabei a Fitzingeria platyura v Milovickém lese a na Pavlovských vrších.
|
|
|
Aktualizovaný seznam pošvatek (Insecta, Plecoptera) Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava se zřetelem k jejich druhové ochraně
Soldán, Tomáš
Aktualizovaný seznam pošvatek Šumavy (Plecoptera) zahrnuje 75 druhů (18 druhů a 7 čeledí) včetně druhů s nejasným statutem a v současnosti nepotvrzenými faunistickými daty. Pět druhů, Brachyptera monilicornis (Pictet, 1841), Capnopsis schilleri (Rostock, 1892), Rhabdiopteryx acuminata Klapálek, 1905, Nemoura sciurus Aubert, 1949 a Nemoura cf. babiagorensis Sowa, 1964, je uváděno ze studované oblasti poprvé. Tři druhy jsou v České republice vyhynulé (poslení nálezy starší než 30 let), dalších 5 druhů je nezvěstných neho vyhynulých, 2 jsou kriticky ohrožené, 6 ohrožených, 6 zranitelných a 8 druhů patří do kategorie téměř ohrožených druhů. U dalších 6 druhů neexistují spolehlivá data o jejich výskytu, zbývajících 36 druhů nevyžaduje zvláštní ošetření.
|
|
|
Cestovní ruch jako faktor rozvoje Tachova
Kramulová, Jana ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Feurichová, Šárka (oponent)
Diplomová práce zkoumá, zda cestovní ruch hraje významnou roli v rozvoji města Tachova a jeho okolí. Zabývá se potenciálem území a jeho propagací. Porovnává cíle, vytčené v koncepčních dokumentech, s realitou a investicemi, které město a region realizuje. Práce také popisuje možnosti spolupráce města s jinými subjekty a díky partnerství s nimi možnosti rozšíření nabídky pro turisty.
|
host ::
RSS.