|
|
Co vypovídají letecké snímky o stavu biotopů v Národním parku Šumava?
Hamarčák, Mário ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Využívanie metód diaľkového prieskumu zeme v oblasti ochrany prírody a krajiny zaznamenáva v poslednej dobe veľký rozmach. Možnosť implementácie dát získaných na základe DPZ do prostredia GIS z nich vytvára čoraz silnejší nástroj aj pre samotné vytváranie managementu v zvlášť chránených územiach. Práca sa zaoberá stručným prehľadom metód DPZ, projektov, ktoré využívajú tieto aplikácie a možnosťou ich aplikácie do praxe. Jej súčasťou sú príklady jednotlivých výskumných aktivít v oblasti diaľkového prieskumu zameraných hlavne na ochranu a monitoring stavu lesných porastov. Podáva aj návrh metodiky k analýze zmien stavu biotopov v záujmovom území, ktorým je Národný park Šumava. Kľúčové slová: Biotopy, Management chránených území, Biotopy sústavy Natura 2000, GIS, Letecké snímky, DPZ
|
|
|
Monitoring výskytu invazních neofytů v povodí Zdobnice (CHKO Orlické hory)
Vágner, Jan
V rámci bakalářské práce bylo provedeno mapování invazních neofytů podél vodního toku Zdobnice, na části tekoucí v CHKO Orlické hory. Monitoring proběhl v červenci roku 2016 k čemuž byla použita základní mapa 1:10 000 a zaznamenáván do ní výskyt dle dané kategorie rozšíření. Při terénních pracích bylo vytvořeno 20 fytocenologických snímku z daných biotopů, ke kterým byly následně přiřazeny soubory lesních typů. Ke zpracování výsledků byly použity programy Turboveg 2.0, Microsoft Excel 2016 a ArcGIS 10.3.1, kde byla vytvořena mapa v digitální formě. Nejvíce se vyskytujícím druhem byla vyhodnocena Impatiens glandulifera, která jak bylo zjištěno se vyskytuje především v ruderálních biotopech. Velký podíl na invazích mají však i ostatní druhy, a to především Reynoutria japonica a Telekia speciosa. Ostatní taxony z rodu Reynoutria nebyly v zájmovém území pozorovány. Biotop štěrkových říčních náplav byl vyhodnocen jako nejvíce ohrožen součinností Reynoutria japonica, Telekia speciosa a Impatiens glandulifera. Při porovnání s obdobně zaměřenými pracemi můžeme dojít k závěru, že Impatiens glandulifera potvrdila svou dominantní roli i v této práci.
|
|
|
Návrh mokřadního biotopu v katastrálnímú území Zbýšov
Gernešová, Lucie
Diplomová práce se zabývá návrhem mokřadního biotopu v katastrálním území Zbýšov (okres Vyškov). Hlavním cílem návrhu je vytvořit přírodě blízký mokřadní biotop, který by svými podmínkami umožnil výskyt pro mokřadní rostliny a živočichy a součastně by se podílel na zvýšení biodiverzity v daném území a zároveň se stal funkční složkou z hlediska retence vody v krajině. Předmětem návrhu zájmového území je vhodné umístění hloubených průtočných a neprůtočných tůní s nestálou hladinou vody během roku a zvolení vhodné doprovodné vegetace. Práce také nabízí informace o možných finančních zdrojích pro navrhovaná opatření.
|
|
| |
|
|
Geobiocenologické mapovanie k.ú.Kojatice ako podklad starostlivosti o krajinu
Polák, Jozef
Práca sa zaoberá problematikou diferenciácie krajiny v geobiocenologickom pojatí a starostlivosťou o významné prírodné prvky vo vidieckej krajine. Na začiatok bolo treba zhromaždiť literatúru charakterizujúcu prírodné pomery, vývoj a súčasný stav využitia krajiny mapovaného územia. Hlavnou časťou bolo založenie siete geobiocenologických plôch, charakteristika skupiny typov geobiocénov a typov biotopov. Na základe týchto poznatkov sa spracovávala mapa skupín typov geobiocénov a mapa typov biotopov. Spracovanie sozologickej mapy, ktorá obsahuje ekologicky významné krajinné segmenty, lokality významných druhov rastlín, živočíchov a významné stromy. Na záver boli navrhnuté zásady starostlivosti o ekologicky významné segmenty krajiny, tvoriace ekologickú sieť.
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Synthesis of digital landscape surface data
Šebesta, Michal ; Kahoun, Martin (vedoucí práce) ; Křivánek, Jaroslav (oponent)
Procerurální modelování využívající reálných dat často naráží na nedostatek, kdy je potřeba jemnějších reálných dat, než jsou aktuálně k dispozici. Představujeme metodu, která hrubá data zjemní na lepší rozlišení, k čemuž používá pomocných zdrojů již v cílovém rozlišení. Tato data použijeme na konstrukci statistických modelů predikující jemnější rozlišení vstupních dat. Konkrétně konstruujeme modely vážené lokální lineární regrese, přičemž využíváme TSVD. Naše metoda je snadno modifikovatelná. Díky tomu ji lze prakticky využít například při vývoji simulátorů či jiných aplikací. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Co vypovídají letecké snímky o stavu biotopů v Národním parku Šumava?
Hamarčák, Mário ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Využívanie metód diaľkového prieskumu zeme v oblasti ochrany prírody a krajiny zaznamenáva v poslednej dobe veľký rozmach. Možnosť implementácie dát získaných na základe DPZ do prostredia GIS z nich vytvára čoraz silnejší nástroj aj pre samotné vytváranie managementu v zvlášť chránených územiach. Práca sa zaoberá stručným prehľadom metód DPZ, projektov, ktoré využívajú tieto aplikácie a možnosťou ich aplikácie do praxe. Jej súčasťou sú príklady jednotlivých výskumných aktivít v oblasti diaľkového prieskumu zameraných hlavne na ochranu a monitoring stavu lesných porastov. Podáva aj návrh metodiky k analýze zmien stavu biotopov v záujmovom území, ktorým je Národný park Šumava. Kľúčové slová: Biotopy, Management chránených území, Biotopy sústavy Natura 2000, GIS, Letecké snímky, DPZ
|
|
|
Vliv managementu na biodiverzitu lesních ekosystémů - epigeičtí brouci na vybraných biotopech Písecka
STLUKA, Petr
Společenstva epigeických brouků byla studována na třech lesních biotopech s různým managementem, v oblasti jižních Čech, okrese Písek, nedaleko obce Zátaví. Vybrané plochy se nacházely na území Zátavského lesa. Jednalo se o tyto biotopy: paseka, smrková školka (stáří 6 let) a smrkový les (stáří 50-70 let). Pro odchyt biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Celkem bylo odchyceno a determinováno 1813 exemplářů a 63 druhů epigeických brouků. Nejvyšší počet druhů i jedinců byl nalezen na biotopu smrkové školky (43 druhů, 786 exemplářů), následoval smrkový les (26 druhů, 550 exemplářů) a paseka (35 druhů, 477 exemplářů). Většina druhů epigeických brouků z celkového počtu 63 druhů byla zařazena jako eurytopní. Dále bylo determinováno 15 adaptabilnějších druhů a byl také nalezen jeden druh z reliktů I. řádu. Bylo zjištěno, že smrkový les, který se zdá jako z hlediska sukcese vyspělejší než školka či paseka, neměl nejvyšší počet druhů a jedinců brouků. Naopak největší počet druhů a jedinců byl zjištěn ve smrkové školce. Index antropogenního ovlivnění prokázal poměrně silné antropogenní ovlivnění všech zkoumaných biotopů z hlediska epigeických brouků. Nejméně byla ovlivněna společenstva brouků smrkového lesa, následovaly smrková školka a paseka. Z tohoto hlediska se potvrdilo, že intenzita managementu se nejvíce projevila na společenstvech brouků paseky. Vzrostlý smrkový les měl nejmenší antropogenní ovlivnění společenstev brouků.
|
|
| |
host ::
RSS.