|
|
Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia salina I.
Balíková, Barbora ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Barbora Balíková Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia Salina Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a řadí se mezi civilizační onemocnění. Protože je doposud dostupná pouze omezená symptomatická léčba a výskyt civilizačních onemocnění (a tedy i Alzheimerovy choroby) v posledních desetiletích stoupá, je potřeba hledat nové látky účinné při léčbě tohoto onemocnění. Součástí výzkumu každé látky je toxikologický screening, jenž byl naším úkolem. K hodnocení akutní toxicity se jako vhodný organismus jeví žábronožka Artemia salina, která byla použita i v experimentu pro účely této práce. Pokus byl prováděn v miniaturizovaném prostředí. Testovány byly tři látky patřící mezi isochinolinové alkaloidy: kalifornidin, papaverin a morfin. Jako nejtoxičtější byl vyhodnocen alkaloid kalifornidin, menší toxicitu měl alkaloid papaverin. Morfin se při použití stejné metodiky a podobných koncentrací jako v případě kalifornidinu a papaverinu jevil v podstatě jako netoxický.
|
|
|
Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia salina II.
Bystrońová, Beáta ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Jahodář, Luděk (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Beáta Bystrońová Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Hodnocení alkaloidů pomocí in vivo testů s Artemia salina II. Nejčastější příčinou demence u starších pacientů je pravděpodobně Alzheimerova choroba (AD). Prevalence tohoto onemocnění značně stoupá. V současné době se k léčbě AD používají hlavně inhibitory acetylcholinesterázy, ty však mohou zmírnit příznaky AD, ale ne zastavit progresi nemoci. V důsledku toho jsou zapotřebí terapeutické prostředky proti AD, které působí na různých patologických úrovních. V poslední době jsou intenzivně studovány přírodní látky, které by mohly farmakologicky ovlivnit neurodegenerativní procesy AD. Pro každou látku je potřeba udělat toxikologický screening, což bylo naším úkolem. Vhodným organismem k hodnocení akutní toxicity se zdá být Artemia salina, kterou jsme použily i v pokusu pro účely této práce. Test probíhal v 96 jamkové destičce. Byly testovány čtyři látky, které patří mezi isochinolinové alkaloidy: stylopin, tetrahydropalmatin, kanadin a skulerin. Největší toxicitu vykazoval stylopin, o něco menší tetrahydropalmatin a kanadin. Nejmenší toxicitu z testovaných látek měl skulerin.
|
|
|
Posouzení vlivů běžně používaných hasiv na vybrané složky životního prostředí
Jabandžievová, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením vlivů nejčastěji používaných hasebních prostředků v Jihomoravském kraji na vybrané akvatické a terestrické organismy. Testovanými hasebními prostředky jsou pěnidla Sthamex a Moussol, tuhá smáčedla TS ECO a TS TURBO a hasicí prášek ABC FAVORIT. Jejich vliv byl testován na organismech akvatického prostředí - perloočka Daphnia magna a zelená řasa Scenedesmus subspicatus a organismech terestrického prostředí - chvostoskok Folsomia candida, vyšší rostlina salát setý Lactuca sativa a žížala hnojní Eisenia fetida. Pro ověření platnosti výsledků byly provedeny referenční testy s příslušnými standardy. Z výsledků testů byly vypočteny hodnoty IC50, LC50 a EC50, prostřednictvím kterých byl posouzen vliv jednotlivých hasebních prostředků na složky životního prostředí. Jako nejvíce toxický se ve většině testů ukázal hasební prostředek TS ECO a naopak nejméně ekotoxický se jevil hasební prášek ABC FAVORIT.
|
|
|
Posouzení účinnosti čištění odpadních vod pomocí testů ekotoxicity
Urminská, Barbora ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Možnosti kontroly znečistenia životného prostredia sa ustavične zlepšujú a začína sa klásť dôraz na pokročilejšie metódy čistenia odpadových vôd, ako i na dôkladnejšiu kontrolu obsahu kontaminantov vo vyčistených vodách. Vďaka tomu sa okrem chemických analýz stávajú relevantnými tiež ekotoxikologické biotesty ako prostriedky hodnotenia biologických účinkov vypúšťaných vôd na ekosystémy. Žiadna čistiareň nečistí odpadové vody dokonale, iba znižuje znečistenie na prijateľnú mieru. Preto je dôležité posúdiť, či pri čistení odpadovej vody došlo k uspokojivému zníženiu ekotoxicity a aké budú účinky vypúšťanej vody na organizmy v recipiente. Diplomová práca sa zameriava na problematiku ekotoxicity odpadových vôd. V rámci experimentálnej časti práce boli na štyroch vybraných čistiarňach v Českej republike odobraté vzorky odpadovej vody a v prípade jednej z čistiarní i kalu. Cieľom bolo zhodnotiť účinnosť čistenia odpadových vôd pomocou vhodných ekotoxikologických biotestov. Výsledky testov potvrdili, že účinnosť mechanicko-biologických čistiarní odpadových vôd je dostatočná na minimalizáciu akútnej toxicity. Percentuálne zníženie toxicity na troch zo štyroch hodnotených čistiarní v priemere presahovalo 80 %. Na štvrtej ČOV bola táto hodnota 41 %, išlo však o čistiareň, kde vysoká účinnosť nie je nevyhnutne potrebná.
|
|
|
Hodnocení kalů a sedimentů pomocí testů ekotoxicity
Ondrová, Jana ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Sedimenty a čistírenské kaly jsou jednou ze součástí životního prostředí. Kaly vznikají v čistírnách odpadních vod jako pevný zbytek po vyčištění vody, jsou tudíž antropogenního původu. Ačkoli sedimenty vznikají přirozenými procesy, k jejich vzniku z velké části člověk také přispívá. Sedimenty a kaly mohou být vzhledem ke svým vlastnostem a původu rezervoárem mnoha kontaminantů. V současné době je podporováno využití sedimentů a kalů například k rekultivacím nebo jako přirozeného hnojiva. Po aplikaci na půdu může z těchto matric dojít k uvolnění kontaminantů do prostředí. Proto je důležité zabývat se jejich případnými ekotoxickými účinky. Sedimenty a kaly byly ekotoxikologicky zhodnoceny prostřednictvím biotestů s vodným výluhem a biotestů v kontaktním uspořádání. Pro provedení biotestů s vodným výluhem byly použity organismy Daphnia magna, Thamnocephalus platyurus, Sinapis alba a Lemna minor. Biotesty v kontaktním uspořádání byly provedeny na organismech Heterocypris incongruens, Lactuca sativa a Eisenia fetida.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných pesticidů
Konečná, Veronika ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením ekotoxikologických vlastností insekticidních přípravků Perfekthion a Bulldock 25 EC a jejich účinných látek dimethoátu resp. beta-cyfluthrinu. Dimethoát se řadí do skupiny organofosfátových insekticidů, zatímco beta-cyfluthrin je zástupcem pyrethroidů. Oba přípravky jsou používány proti savým a žravým škůdcům na obilninách, bramborách, zelenině, řepce olejce a okrasných rostlinách. Aplikují se na velké plochy a přepravují se ve velkých množstvích, z čehož plyne poměrně vysoké riziko úniku do životního prostředí. Látky byly testovány na vodních organismech, a to na rostlinách Lemna minor, řasách Desmodesmus quadricauda, a na korýších Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Z výsledků jednotlivých testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50, popřípadě IC50 pro testované látky a byla zhodnocena a porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
| |
host ::
RSS.