|
|
Filosofie jako zaujetí (Hra - hraní, sen - snění, báseň - básnění - tělo, mocné i nemocné)
Strobachová, Ingrid ; Pinc, Zdeněk (vedoucí práce) ; Haškovcová, Helena (oponent) ; Hogenová, Anna (oponent)
V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce - společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále v práci používány. Druhá ústřední část je ve třech nabízených možnostech - ve hře, hraní, ve snu, snění a v básni, básnění - ukázáním míst porozumění, slyšení (řeči i ticha), odpovídání. Hraní, snění, básnění nabídne každodennosti krásu přesahů bez rušení hranic, nabídne svobodnou zaujatost jako východisko každodennosti a konečnosti ceněné pro ně samotné. Svoboda a odpovědnost, Já a ten Druhý, nemoc a naděje - vše v dimenzích vážnosti a nevážnosti, rozumu a nerozumu, s tělesným rozměrem - nám v hraní snění a básnění umožní nová nahlédnutí zaujatého filosofování a medicíny. Třetí část v aplikaci na dvě oblasti - Já, dítě a rodičovství a Terapeut a klient - vykáže hraní, snění a básnění jako varianty vztahových rámců.
|
|
|
Básník a textař Karel Kryl
Rejzková, Lenka ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
101 16 Resumé Předkládaná práce se zabývá výraznou osobností českého folku - Karlem Krylem. Zkoumá rozdíly v poetice jeho písňových textů a básní a jejich vývoj v letech 1968 - 1989. První kapitoly nastiňují situaci od šedesátých let 20. století kolem zpívané poezie a písničkářů až do současnosti. Karel Kryl je porovnáván s českými písničkáři, lišil se od nich nejen svou tvorbou, ale také svým životem, názory i vzhledem. Jeho poetika se během dvaceti let vyvíjela, a to jak u písní, tak u básní. Toto období je v případě písní rozděleno na čtyři etapy, k nimž jsou podle vzniku přiřazeny jednotlivé básnické sbírky. Do roku 1971 lze hovořit pouze o písních, neboť v tomto období se Kryl básním ještě nevěnoval. V této době psal mladý autor texty, v nichž nesouhlasil s okupací vojsky Varšavské smlouvy, texty jsou nekompromisní. Vzhledem k emigraci v roce 1969 se začal v písních projevovat stesk po domově. Kryl hovoří za všechny a ke všem. Druhá etapa Krylovy tvorby je mezi lety 1972 - 1975 - "šťastné období", zde se společně v básních i písních objevuje zejména tematika milostná, u písní (více než u básní) také biblická. Původní výkřiky vystřídalo ztišené vyprávění. Po roce 1975 se autor uchýlil v celé své tvorbě k humoru, který však působí velmi křečovitě. Texty, ani básně sice nejsou nejlepší obsahem, ale...
|
|
|
CESTA VODY (ZPÍVAT PROSTOR)
Orel Tomáš, Jakub ; Šejn, Miloš (oponent) ; Helia De Felice, Jennifer (vedoucí práce)
Z cesty Jedovnického potoka: spojení s pramenem propadání do podzemních síní a cesty zpátky na světlo. Cesta Vody je intermediální báseň, která se zabývá elementem vody a charakterem její cesty krajinou, její přítomnosti v krajině. Protože je mi nejbližší práce v krajině, odcházím opět do přírodní krajiny, silných míst s krasovými jevy nedaleko Brna. Fokus audiovizuální básně je upřen především k momentu tání. sublimace páry z ledového krovu, k efemerním jevům na hladině, jako jsou miniaturní víry, vlnění, pablesky slunečního a především měsíčního svitu. Báseň je zaměřena na možnosti přenosu zkušenosti zážitku specifického místa, a událostí v jedinečném, neopakovatelném čase a prostoru do prostoru scénického a možnosti hudební a audiovizuální interpretace takové zkušenosti. Pracuji s digitálními médii (mixáž video a audiostop) pro přenos fyzické zkušenosti umělce v jedinečném čase v jedinečném přírodním areálu do scénické podoby díla. S ohledem na fyzikální a symbolické kvality vodního elementu jsem upustil od komponování události v klasickém smyslu.
|
|
|
Mosty. Autorské zpracování motivu spojení dvou břehů.
KŘÍHOVÁ, Marie
Tato diplomová práce popisuje motiv spojení dvou břehů z několika vybraných hledisek podstatných pro celistvé pojetí tématu. Teoretická část je věnována symbolickému a filosofickému významu motivu mostu, kterým je provázána postupně celá práce. Zaměřuje se na genezi architektury mostu společně se společenskohistorickým pozadím. Následně se zabývá zobrazováním námětu mostu v dějinách výtvarné kultury. Praktická část realizuje pomocí prostorové tvorby subjektivní pojetí motivu z hlediska symboliky zakódované ve zjednodušené mostní konstrukci, umístěné v iluzivním prostoru prázdnoty, umožňující vzájemné spojení.
|
host ::
RSS.