|
|
Faktory ovlivňující paměť ptačích predátorů pro aposematické signály
Skoumalová, Žaneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Schopnost uložit si do paměti a v budoucnu opět rozeznat poživatelnou kořist od kořisti nebezpečné je esenciální pro přežití jedince. Řada druhů ke své obraně používá aposematické signály. Ty jsou nejčastěji reprezentovány výrazným zbarvením či kontrastním vzorem. Cílem této práce bylo zjistit v jakém intervalu dochází ke konsolidaci paměti pro aposematickou kořist a zda barva či vzor zvyšují její memorabilitu. Testovaným druhem byla sýkora koňadra (Parus major) a výsledky byly porovnávány mezi naivními ručně odchovanými ptáčaty a dospělými odchycenými ptáky různého věku a pohlaví. Během diskriminační úlohy konsolidačního pokusu byla ptákům simultánně předkládána jedlá a nejedlá kořist v podobě papírových siluet, lišících se v barvě (červená versus zelená). Ptáci byli rozděleni do tří skupin s odlišným intervalem (0, 1 nebo 3 hodiny) pro proběhnutí konsolidace a po 24 hodinách retestováni. Z výsledků testu konsolidace vyplývá, že úspěšněji dokázali řešit úlohu dospělí ptáci. Pouze u nich byl prokázán signifikantní rozdíl mezi skupinami, a to v případě výrazně vyšší úspěšnosti skupiny s jednohodinnovým intervalem. Vliv barvy stimulu na vyřešení úlohy byl také prokázán pouze u adultů. Memorabilita výstražných signálů byla testována pomocí ploštic lišících se barvou a vzorem a po jednom měsíci, během...
|
|
|
Chemický aposematismus: reakce predátorů na chemické výstražné signály kořisti
Chalušová, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kotyková Varadínová, Zuzana (oponent)
Aposematismus je typem obranného mechanismu, jakým kořist dává najevo predátorovi, že je nejedlá nebo toxická. Reakce predátorů na chemické výstražné signály kořisti se liší v závislosti na množství a kombinaci signálů vysílaných kořistí, na druhu predátora a jeho hlavním způsobu orientace. Většina studovaných prací testovala reakce ptáků na chuťové a olfaktorické stimuly, často v kombinaci se signály z dalších modalit. Ačkoliv jsou ptáci predátory orientujícími se hlavně vizuálně, čich, chuť a chemesteze jim významně pomáhají v určení nejedlé potravy. Mezi dalšími testovanými predátory byli ryby, obojživelníci, plazi, savci a bezobratlí živočichové, jejichž reakce na stejné chemické látky kořisti jsou pro srovnání uvedeny. V pracích týkajících se ptáků byly použity nejvíce denatonium benzoát (Bitrex), chinin a pyraziny. Predátoři často vykazovali averzivní chování, neofobické reakce, urychlení učení a zefektivnění zapamatování nejedlé kořisti, pokud jim byla prezentována spolu s chemickými signály. Někteří byli schopni regulovat příjem toxické potravy na základě již přijatého množství nebo diskriminovat mezi jedlou a nejedlou potravou podle koncentrace chemikálií v ní obsažené. Klíčová slova: Aposematismus, chemická obrana, chemické signály, učení predátora vyhýbat se nejedlé kořisti, paměť, chuť,...
|
|
|
Vliv vzoru, velikosti a kontrastu kořisti vůči podkladu na diskriminační učení ptačích predátorů
Kuncová, Aneta ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Tématem předložené diplomové práce byl vliv vzoru, velikosti a kontrastu kořisti vůči podkladu na diskriminační učení ptačích predátorů. Cílem práce bylo zjistit vliv vybraných komponent výstražného zbarvení na averzivní diskriminační učení ptačích predátorů různého věku a pohlaví. Jako modelový druh byla vybrána sýkora koňadra (Parus major). Porovnávána byla odchovaná ptáčata s odchycenými dospělými ptáky různého věku a pohlaví. Experimenty probíhaly v pokusné kleci s jednostranným zrcadlovým sklem a bylo využito experimentálního designu simultánního předložení dvou variant kořisti, pozitivní a negativní, lišící se v jednom prvku zbarvení (pattern, velikost, kontrast s pozadím). Rozdíl ve schopnosti averzivního diskriminačního učení byl zaznamenán pouze mezi odchycenými dospělými ptáky a odchovanými ptáčaty. Lepších výsledků dosahovali odchycení dospělí ptáci. Pohlaví ani věk odchycených dospělých ptáků neměl na averzivní diskriminační učení vliv. Jedinou statisticky významnou komponentou zbarvení, podle které si ptáci dokázali diskriminační úlohu zapamatovat, byl pattern. Klíčová slova: averzivní učení, nejedlá kořist, vzor, velikost, pozadí, kontrast
|
|
|
Experimentální studium müllerovských mimetických komplexů
Jůnová, Lenka ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Hotová Svádová, Kateřina (oponent)
Jeden z typů strategie ochrany kořisti před napadením predátora je miméze. Rozlišujeme několik druhů mimetických vztahů, jeden z nich je müllerovská miméze neboli mutualistický vztah dvou nejedlých druhů kořisti. Pokud se v tomto vztahu nachází více druhů živočichů, nazýváme jej müllerovský mimetický komplex. Vztahy uvnitř mimetických komplexů jsou ovlivňovány mnoha faktory, jako je stupeň obrany a míra podobnosti aposematických signálů jednotlivých druhů, poměry jejich početnosti, zastoupení alternativní kořisti, komplexita společenstva kořisti nebo druh a míra zkušenosti predátorů. Tyto faktory určují, zda je vztah jednotlivých zúčastněných druhů mutualistický či parazitický. Mají vliv také na chování predátorů, na jejich rychlost učení, paměť a generalizaci mezi mimetickými druhy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Reakce skákavky Evarcha arcuata na aposematické ploštice
Raška, Jan ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Šobotník, Jan (oponent)
Jan Raška: Reakce skákavky Evarcha arcuata na aposematické ploštice Abstrakt: Tato práce sleduje vliv jednotlivých vlastností kořisti na predační chování druhu Evarcha arcuata (Araneae: Salticidae) Přirozeně zbarvené aposematické larvy Pyrrhocoris apterus byly srovnávány se dvěma typy kořisti: 1) se stejně zbarvenými, ale obrannou sekrecí odlišnými larvami Scantius aegyptius (Heteroptera: Pyrrhocoridae) a 2) s odlišně zbarvenými larvami bílých mutantů P. apterus. Ve srovnání P. apterus a S. aegyptius bylo zjištěno, že obranná sekrece S. aegyptius je méně účinná při první interakci s predátorem, ale po několika předloženích nebyl rozdíl reakcí pavouka mezi těmito dvěma druhy zřejmý. Při změně druhu kořisti E. arcuata symetricky a výrazně generalizovala mezi oběma druhy. V paměťovém testu byl ale prokázán výrazný rozdíl - zatímco P. apterus se pavouk vyhýbal i po jednom dni, na S. aegyptius útočil stejně, jako by byl naivní. U barevných forem P. apterus bylo chování pavouků v učicí sekvenci obdobné, symetrická byla i generalisace. V paměťovém testu uspěly obě dvě formy (pavouci prokázali rozdíl ve srovnání s naivními), na bílé mutanty bylo ale vedeno znatelně víc úspěšných útoků než na červené. Klíčová slova: Aposematismus, mimikry, aversivní učení, generalisace, paměť, skákavky, Evarcha arcuata, ploštice,...
|
|
| |
host ::
RSS.