|
|
Otázka původu hodnoty v naturalistické filozofii Irvinga Singera
Hlávka, Jan ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Hodnotová teorie filozofa Irvinga Singera se otevřeně hlásí k tradici amerického naturalismu a pragmatismu. Deklarativně odmítá metafyzickou spekulaci ve prospěch empirismu, zdůrazňuje procesuální charakter zkušenosti a zkoumá její imaginativně-afektivní složku jako doposud upozaďovaný protipól složky racionální. Na základě svých poznatků mluví Singer o dvojím typu hodnocení: ocenění předmětu jako nástroje vzhledem k dané funkci; a spontánním obdaření předmětu hodnotou na základě jeho kvalit - za vzniku personální afektivní vazby. Ve zdravém organismu musejí být oba mody hodnocení v součinnosti - jen tak lze dosáhnout opravdu plného života ve světě. Jejich harmonizace je dle Singera zásadně estetickým problémem, jehož modelovými případy jsou harmonizace v lásce a v uměleckém díle. Předkládaná práce přináší kritiku Singerovy teorie také z pozic amerického naturalismu. V první kapitole se snaží o bližší charakteristiku Singerova východiska a jeho vřazení do historické tradice. Načrtává také podstatu sporu o intrinzní hodnotu, v jehož rámci Singerův projekt chápe. Následující dvě kapitoly jsou věnovány kritice základních konceptů Singerova systému: ocenění a obdaření, imaginace a idealizace. Komparací s učením Johna Deweyho, George Santayany i křesťanské situační etiky je odhalován eklektický...
|
|
|
Pojem krásy v pojetí Jana Mukařovského a Stephena Coburna Peppera
KOŠAŘOVÁ, Markéta
Ve dvacátém století procházel pojem krásy, i vzhledem k vývoji umění, krizí. Byl buď zcela opouštěn, silně zužován nebo naopak značně rozšiřován. Bakalářská práce se zaměřuje na prozkoumání povahy a důvodu těchto změn v dílech dvou významných estetiků: Jana Mukařovského a Stephena Coburna Peppera. Základem práce bude komparace obou odlišných pojetí krásy.
|
|
|
Vliv telekomunikačních vysílačů na estetickou hodnotu krajinného rázu
Binderová, Vanda ; Melichar, Jan (vedoucí práce) ; Kaprová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem telekomunikačních vysílačů na estetickou hodnotu krajinného rázu, kde využívá přístupy jak environmentální, tak sociologické. Předmětem zkoumání je vztah mezi estetickým podnětem, krajinou, a jeho příjemcem, člověkem. K analýze využívá kvantitativní metody Scenic Beauty Estimation jakožto psychologické procedury sloužící k měření estetických preferencí a umožňující adekvátně vyhodnotit, jak vnímá společnost přítomnost různých typů telekomunikačních vysílačů v krajině, včetně tzv. kamufláží. Součástí analýzy je rovněž komparace dotčené a nedotčené skupiny obyvatel. Cílem práce je vyhodnotit, zda vnímá společnost přítomnost telekomunikačních vysílačů v krajině negativně. Dále je v této práci řešena hypotéza, že "kamufláže" snižují negativní vnímání telekomunikačních vysílačů v krajině.
|
|
|
Putování literárního kánonu
YAKIMOVA, Vera Hristova
Disertační práce Putování literárního kánonu se věnuje problematice kanoničnosti a konkrétně otázce fungování literárního kánonu v cizím prostředí. Pokouší se představit hlavní směry v uvažování o kánonu pomocí pěti pojmů ? klasičnost, tradice, estetická hodnota, reprezentativnost a kulturní kapitál. Práce dále hledá oporu v komparatistice a teorii překladu, aby nalezla způsob nahlížení na literární kánon v cizím prostředí. Tento pokus je rozpracován na základě spojitosti daného problému s pojmem světové literatury a otázkami jako jsou ekvivalence a smysl překladu. V textu je pak nabídnuto naznačení strategie, jak zkoumat formování literárního kánonu v cizím prostředí. V závěrečné kapitole disertační práce je uvedena aplikace nastíněného zkoumání na materiál české literatury v Bulharsku po roce 1944. Konkrétně text sleduje celkové tendence překladatelských strategií, analyzuje antologie jako kanonizující žánr a seznamuje čtenáře s osudem románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války v Bulharsku a s některými důvody jeho kanonizace.
|
|
|
Úloha estetického prožitku v estetice Romana Ingardena a Stephena Coburna Peppera
RADOSTOVÁ, Kristýna
Cílem této práce je analýza a porovnání koncepcí estetického prožitku dvou významných osobností estetiky 20. století, Romana Ingardena a Stephena Coburna Peppera. Na pozadí tohoto rozboru vyvstanou důležité otázky, na které se tato práce ve světle výše zmíněných koncepcí pokusí odpovědět. Jakou roli hraje v estetickém prožitku hmotné dílo a do jaké míry je zapojen vnímající subjekt? Co je objektem kritického hodnocení a na jakém základě posuzujeme estetické hodnoty?
|
host ::
RSS.