|
|
Phenomenological models inspired by QCD and their use in the analysis of ultra-high energy cosmic rays
Ebr, Jan ; Řídký, Jan (vedoucí práce) ; Leitner, Rupert (oponent) ; Unger, Michael (oponent)
Částice kosmického záření o energiích nad 1014 eV jsou detekovány převážně nepřímo, pozorováním spršek sekundárních částic, které produkují v at- mosféře. Vícero experimentů ukazuje, že současné modely interakcí při takto vysokých energiích nepopisují takto získaná data dokonale, obzvlášť co se týče množství mionů na zemi. Předkládáme dva modely, které se snaží popis mionové komponenty spršek zlepšit, jeden založený na přidání částic o malé hybnosti v těžišťové soustavě vysokoenergetických hadronických in- terakcí ve spršce, druhý na přidání tzv. temných fotonů do elektromagnet- ické komponenty spršky. Zatímco druhý model nemá žádné pozorovatelné důsledky, první model zlepšuje souhlas mezi předpověďmi simulací and po- zorováním jak pro data z detektoru DELPHI, tak pro měření Observatoře Pierre Augera. Dále popisujeme dalekohled FRAM, zařízení používaná na Observatoři Pierra Augera k monitorování atmosféry, a jeho aplikace při hledání spršek s anomálními profily a při měření obsahu aerosolů v atmosféře, což je klíčová veličina pro analýzu dat z fluorescenčních detektorů. 1
|
|
|
Coupling atmospheric chemistry/aerosols to regional climate models
Huszár, Peter ; Halenka, Tomáš (vedoucí práce) ; Macoun, Jan (oponent) ; Eben, Kryštof (oponent)
Název: Propojení atmosferické chemie/aerosolů s regionálními klimatickými modely Autor: Peter Huszár Katedra: Katedra meteorologie a ochrany prostředí Vedoucí disertační práce: doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc. E-mailová adresa vedoucího práce: tomas.halenka@mff.cuni.cz Abstrakt: V této disertační práci jsme se zabývali vazbami mezi klimatem a čistotou ovzduší. Pro tento účel jsme vytvořili tzv. offline propojení regionálního klimatického modelu RegCM3 a chemického transportního modelu CAMx s jednosměrnou a obousměrnou interakcí. Naše práce představuje první pokus o propojení nejenom těchto dvou modelů, ale o propojení jakéhokoliv chemického transportního modelu s modelem RegCM3 vůbec. V prvním kroku jsme vytvořili jednosměrné offline propojení těchto modelů. To znamená, že horizontální a vertikální transport, emise, chemická transformace a depozice jsou řízeny klimatickým modelem, přičemž radiační vlivy plynů a aerosolů se nezohledňují. Pro konverzi meteorologických dat generovaných modelem RegCM3 do dat, jež jsou vyžadovány modelem CAMx, jsme vyvinuli meteorologické rozhraní. Pro ty údaje, které RegCM3 neposkytuje, jsme do tohoto rozhraní zahrnuli diagnostické postupy. Dále je rozhraní využíváno pro výpočet biogenních emisí uhlovodíků. Pro antropogenní emise jsme...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Stanovení koncentrací atmosférického aerosolu s vysokým velikostním a časovým rozlišením za účelem odhadu jeho zdrojů a genotoxity
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha ; Hovorka, Jan
Zpráva se zabývá výsledky kampaní 2009. Nejdůležitějšími výsledky jsou: 1. Z aplikací receptorových modelů na data elementárního složení a velikostních distribucí aerosolu, meteorologie a plynných složek atmosféry vyplývá, že nejdůležitějšími příčinami zvýšených koncentrací aerosolu v létě 2008 v Praze byla doprava a prašnost, v Březně emise z uhelných elektráren. Na obou lokalitách byla jedna čtvrtina kampaně ovlivněna epizodami spojenými se vznikem nových částic a jejich kondenzačním růstem. 2. Z dynamiky velikostních distribucí vyplývá, že proces vzniku nových částic ovlivňoval zásadním způsobem kvalitu vnějšího ovzduší zejména na pozaďové lokalitě Láz (>60 % času) v Praze a Březně (kolem 25 %) a nejméně v blízkosti dálnice (méně nežli 25 %). 3. Jak vyplývá z resuspenzních měření a liniových měření pomocí DT, skládková činnost a vlastní těžba uhlí na území velkodolu Nástup neprodukují aerosol o aerodynamickém průměru částice zhruba menším než 1mm. Rozlišení podílu těžby a spalování uhlí na hrubé frakci aerosolu lze na základě přítomnosti pyritu v aerosolu. 4. Genotoxicita a koncentrace PAU aerosolu výrazně rostou s klesajícím aerodynamickým průměrem částic aerosolu na všech lokalitách. Genotoxicita aerosolu vyjádřená na jednotku hmotnosti aerosolu je u nejjemnější frakce výrazně vyšší na lokalitě Březno. Ta je ovlivněná zejména emisemi z uhelných elektráren.
|
|
| |
host ::
RSS.