|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem myokardu a poresuscitační řízenou hypotermií
Viktora, Jan ; Vytejčková, Renata (vedoucí práce) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice akutní kardiologie, konkrétně kazuistice pacienta s diagnózou akutního infarktu myokardu s úspěšnou kardiopulmonální resuscitací v terénu, umělou plicní ventilací a řízenou hypotermií. Cílem práce je představit z pohledu sestry vysoce specializovanou a náročnou péči o resuscitované pacienty s využitím nejmodernějších postupů a techniky. Teoretická část práce je rozdělena do několika podkapitol popisujících postupně anatomii a fyziologii srdečního svalu, akutní infarkt myokardu, kardiopulmonální resuscitaci a řízenou hypotermii. Největší pozornost je v této části práce upřena především na samotnou diagnózu akutního koronárního syndromu. Podrobněji se teoretická část věnuje také řízené hypotermii a sesterské péči o pacienta po kardiopulmonální resuscitaci. Nedílnou součástí je seznámení s pacientem, na nějž je zaměřena ošetřovatelská péče v praktické části, a s průběhem jeho hospitalizace. Praktická část se zabývá tvorbou, plánováním a realizací ošetřovatelské péče pomocí biomedicínského modelu a ošetřovatelského procesu. Stejně jako teoretická část je rozdělena do několika logicky na sebe navazujících podkapitol. Stěžejní částí je ošetřovatelská anamnéza s tvorbou diagnóz a jejich řešením. Závěr práce je obohacen o tematické a autentické obrázky. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s akutním infarktem myokardu
Němec, Pavel ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění akutního infarktu myokardu v kontextu přednemocniční a následné nemocniční péče. V teoretické části práce jsou popisovány specifické klinické příznaky akutního infarktu myokardu, diagnostické postupy a v neposlední řadě i léčba. Důraz je kladen na význam prevence rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. V souvislosti s přednemocniční a nemocniční péčí je poukazováno na specifika a úskalí. V každé této oblasti jsou popisovány rozdíly nejenom v ošetřovatelské a léčebné péči, ale i při úkonech s péčí související a práce všeobecných sester o pacienta v akutním stádiu. Praktická část sumarizuje data přednemocniční urgentní péče v Plzeňském kraji a zaměřuje se na zjištění četnosti diagnózy pacientů s akutním infarktem myokardu. Dále jsou popisovány dvě podrobné ošetřovatelské kazuistiky, kde je kladen důraz na srovnání rozdílů mezi péčí přednemocniční a nemocniční. Kazuistiky rovněž popisují adekvátní ošetřovatelské postupy u pacientů s akutním infarktem myokardu. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, intervenční léčba, ošetřovatelské diagnózy, ošetřovatelská péče, pacient
|
|
|
Stravovací zvyklosti a životní styl pacientů s infarktem myokardu
NOVÁ, Veronika
V teoretické části čtenáře stručně zasvěcuji do současného stavu dané problematiky, popisuji funkci srdce a infarkt myokardu. Další kapitola pojednává o ateroskleróze a jednotlivých rizikových faktorech pro kardiovaskulární onemocnění. Zaměřuji se na primární prevenci, kde se věnuji pohybové aktivitě a výživě. Infarkt myokardu se řadí mezi akutní formy ischemické choroby srdeční a zaujímá v České republice přední příčky v úmrtnosti. Souvislost mezi životním stylem, rizikovými faktory a vznikem infarktu myokardu je podložena řadou studií. Výživa zásadně ovlivňuje zdraví. V českém jídelníčku běžně nacházíme zvýšené množství živočišných tuků, cukru, soli, a naopak nedostatek ovoce, zeleniny, ryb a vlákniny. Také fyzická aktivita může vést ke zkvalitnění života. Praktická část byla zaměřena na výzkum, s cíli zmapovat stravovací zvyklosti pacientů s infarktem myokardu a zmapovat životní styl pacientů s infarktem myokardu. Výsledky byly zpracovávány kvantitativní metodou v programu Microsoft Office Excel 2007. Ke sběru dat jsem použila dotazníky zaměřené na stravovací zvyklosti a životní styl respondentů před infarktem myokardu. Součástí byl frekvenční dotazník, který mi pomohl objasnit četnost konzumace jednotlivých potravin. Šetření probíhalo v Západočeském a Jihočeském kraji necelých 5 měsíců na přelomu roku 2015/2016. Osloveno bylo 50 mužů bez věkové hranice po prvním infarktu myokardu, avšak návratnost čítala 42 dotazníků. Výsledky šetření nám dokazují, že velká část mužů, která prodělala infarkt myokardu, nedbala na vhodné stravovací zvyklosti. Nedostatečný pohyb dotazovaných je zcela zřetelný. 43 % respondentů uvedlo, že se nevěnovali žádné pohybové aktivitě ani 30 minut denně. Dle mého názoru je třeba především eliminovat rizikové faktory pro možný vznik infarktu myokardu.
|
|
|
Vliv edukačních plánů na dodržování zásad sekundární prevence infarktu myokardu
ŠÍMOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem edukačních plánů na dodržování zásad sekundární prevence infarktu myokardu. V teoretické části se zabýváme aterosklerozou, akutním infarktem myokardu, sekundární prevencí infarktu myokardu a edukačním procesem v ošetřovatelství. Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Cíl 1: Zjistit, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu mají stejné vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. Cíl 2: Porovnat, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence infarktu myokardu jako pacienti, u kterých se edukační plán využil. Pro bakalářskou práci jsme zvolili formu kvalitativního výzkumu, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Dále jsme prováděli analýzu získaných dat. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle. C1: Zjistit, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu mají stejné vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. Analýzou získaných výsledků jsme zjistili, že pacienti, kteří jsou edukovaní bez edukačního plánu mají stejně vědomosti jako pacienti edukovaní pomocí edukačního plánu. C2: Porovnat, zda pacienti, kteří jsou edukováni bez edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence infarktu myokardu jako pacienti, u kterých se edukační plán využil. Porovnáním získaných výsledků jsme zjistili, že edukovaní pacienti podle edukačního plánu dodržují zásady sekundární prevence důsledněji než pacienti, u kterých se edukační plán nevyužil. Cíle práce byly splněny.
|
|
| |
|
|
Analýza nákladů spojených s akutním infarktem myokardu v Nemocnici Znojmo
Senciová, Monika ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Střítecký, Rudolf (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza nákladů, které jsou spojeny s akutním infarktem myokardu v Nemocnici Znojmo. Jedná se o vyčíslení nákladů na tuto diagnózu pomocí analýzy Cost off illness. Cost off illness je jednou z mnoha nákladových analýz zkoumající náklady na onemocnění. V práci jsem se pokusila zachytit všechny relevantní náklady na tuto diagnózu. Především náklady na stanovení diagnózy, terapii a samotnou hospitalizaci pacientů s diagnózou akutního infarktu myokardu.
|
|
|
Stenokardie jako symptom akutního infarktu myokardu v přednemocniční neodkladné péči
ŠVORC, Jaroslav
V této bakalářské práci, která se vztahuje k tématu stenokardie jako symptom akutního infarktu myokardu, jsem si určil cíl zmapovat časovou prodlevu od prvotních symptomů akutního infarktu myokardu do poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. V úvodní části práce rekapituluju základní pojmy anatomie a fyziologie sledovaného systému. Dále se v teoretické části věnuji rozdělení ischemické choroby srdeční a nejčastějším rizikovým faktorům, které se u pacientů vyskytují. Podstatnou část teoretické části věnuji akutnímu infarktu myokardu, jeho vzniku, příznakům, diagnostice a léčbě tohoto onemocnění. V poslední části teorie se věnuji edukaci pacienta z pohledu zdravotnického záchranáře. Práce dále obsahuje výzkumnou část, se souborem pacientů s diagnostikovaným akutním infarktem myokardu. Data jsem získal retrospektivní formou analýzy výjezdových karet pacientů Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, kterým byl diagnostikován akutní infarkt myokardu. Data jsem zpracoval do tabulky, ze které vyplývají další grafy a tabulky ve výzkumné části. Sleduji v ni časovou prodlevu od prvotních příznaků stenokardie do zavolání a poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. Sleduji také základní příznaky stenokardie (bolest, propagace bolesti). Z výzkumné části vyplynulo, že většina pacientů si zdravotnickou záchrannou službu přivolá do 3 hodin od vzniku prvotních symptomů stenokardie. Nejčastěji si pacienti v tomto 3 hodinovém intervalu přivolají pomoc do 1 hodiny od vzniku prvotních potíží.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s komplikacemi po selektivní koronarografii/PTCA
BLÁHOVÁ, Ilona
Abstrakt V současné době není pochyb o tom, že v České republice dochází k postupnému prodlužování střední délky života, což významně ovlivňuje i fakt, že se snižuje mortalita kardiovaskulárních onemocnění, zvláště pak u onemocnění akutními koronárními syndromy. Vedle prokazatelného efektu zdravého životního stylu, diety a samozřejmě i kvalitní a účinné farmakoterapie se na tomto úspěchu podílí i významný rozvoj na poli intervenční kardiologie. Počty koronarogrfií, koronárních angioplastik a implantací stentů se několikanásobně zvýšily a v dnešní době patří invazivní koronarografická diagnostika a perkutánní revaskularizace myokardu mezi nejčastější diagnostické a terapeutické metody v léčbě akutních forem ischemických chorob srdečních. Samozřejmým a nezbytným předpokladem takového rozmachu na poli intervenční koronarografie bylo i vytvoření dostatečně husté sítě katetrizačních laboratoří a specializovaných pracovišť, kde by byla zajištěna vysoce odborná a intenzivní péče o pacienty. Tato diplomová práce se zaměřilo na tři základní cíle: ? Zmapovat a charakterizovat odlišnosti ošetřovatelské péče v rámci různých komplikací u pacientů po SKG/PCI ? Zmapovat bio/psycho/sociální dopady komplikací po SKG/PCI na pacienta ? Zjistit a sumarizovat personální a materiální předpoklady a potřeby pro kvalitní zajištění ošetřovatelské péče u těchto komplikovaných stavů V rámci této práce probíhal výzkum s využitím kvalitativní metodologie. Využity byly metody pozorování, nestandardizovaných rozhovorů a analýzy lékařské a ošetřovatelské dokumentace. Výzkumnými vzorky na které bylo šetření zaměřeno byly pacienti s akutním koronárním syndromem hospitalizovaní na koronární jednotce Kardiocentra v Českých Budějovicích, dále jejich rodinní příslušníci a v neposlední řadě i ošetřovatelský tým zajišťující komplexní ošetřovatelskou péči. Výsledkem této studie bylo jedenáct popisných kazuistik charakterizující výskyt nejčastějších komplikací u pacientů s ACS po SKG/PCI. Pro větší přehlednost je každá kazuistika doplněna o myšlenkovou mapu s výčtem nejdůležitějších ošetřovatelských intervencí v rámci zvládnutí specifického akutního stavu. Studie obsahuje dále rámcovou analýzu bio/psycho/sociálních dopadů komplikovaných stavů na pacienty. Zajímavé je srovnání této problematiky z pohledu sester a pacientů, jež zachycují srovnávací grafy. Oblast věnovaná organizačně personálnímu zajištění obsahuje nejprve charakteristiku chodu a je doplněna o přehledy personálního osazení ošetřovatelským týmem a jejich kvalifikací a zmapováním délky praxe v oboru na Koronární jednotce v Českých Budějovicích. Zpracování sumarizace materiálně přístrojového vybavení vychází rovněž z analýzy předchozích případů a je doplněna fotografiemi přístrojového vybavení, typického a nezbytného pro péči o nemocné na KJ a v rámci práce má především informační a doplňující charakter k ucelení pohledu na provoz koronární jednotky a práci ošetřovatelského personálu.
|
|
|
Akutní infarkt myokardu v přednemocniční neodkladné péči - přímá spolupráce s kardiocentrem
JONÁŠ, Jindřich
Akutní infarkt myokardu v přednemocniční neodkladné péči {--} přímá spolupráce s kardiocentrem Posouzení naléhavosti stavu pacienta trpícího kardiální symptomatologií, přesněji označovanou za bolesti na hrudi či akutní koronární syndrom, bylo v přednemocniční neodkladné péči vždy doménou lékaře rychlé lékařské pomoci. Avšak s rozvojem diagnostické techniky může dnes tuto pracovní diagnózu stanovit i školený zdravotnický záchranář, který v daný okamžik nemá možnost přivolání si lékaře na místo zásahu. Velkou výhodu v tomto představuje především možnost telemetrického přenosu elektrokardiografického záznamu do kardiocentra, kde je tato křivka popsána kardiologem specialistou, s kterým se posléze po telefonu dohodne pro konkrétního pacienta nejoptimálnější postup organizace pacientova transportu s navazující specializovanou terapií. Cíly práce bylo analyzovat pracovní postup zdravotnického záchranáře u pacienta s akutním infarktem myokardu a zhodnotit specifika komunikace a spolupráce s kardiocentrem pomocí datového přenosu. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, popisuje problematiku přednemocniční neodkladné péče o pacienta s akutním infarktem myokardu a její poskytování samotné. Druhá, praktická část, byla tvořena formou kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita metoda dotazovaní technikou řízeného rozhovoru. Na základě analýzy získaných dat byly stanoveny následující hypotézy. Hypotéza číslo 1: Zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupu přednemocniční neodkladné péče o pacienta s akutním infarktem myokardu. Hypotéza číslo 2: K výjezdům s indikací bolestí na hrudi je primárně vysílána posádka rychlé zdravotnické pomoci.
|
host ::
RSS.