|
| |
|
|
Termoregulace lesních mravenců r. Formica na výškovém gradientu
Kadochová, Štěpánka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Véle, Adam (oponent)
Tato studie se zabývá termoregulačním chováním lesních mravenců rodu Formica na výškovém gradientu. Dvouleté záznamy z datalogerů byly kombinovány s detailním ručním měřením teploty mraveniště v různých hloubkách pod povrchem. Ruční měření probíhala od dubna do září. Výsledky ukazují, že teplota hnízda byla vyšší než teplota vzduchu ve všech ročních obdobích. Teplota mraveniště je nejvyšší v nejhlubší vrstvě, teplo teče zevnitř ven. Domníváme se, že teplotní stabilita mravenčího hnízda na jaře a v létě, tedy v období nejvyšší mravenčí aktivity, je ovlivňována především vnitřními zdroji tepla - mikrobiální aktivitou a metabolismem mravenců. Oslunění zřejmě hraje přímou roli v zahřívání hnízda pouze brzy na jaře, v létě je vliv oslunění na teplotu hnízda nepřímý, skrze vliv na aktivitu mravenců. V zimě hraje významnou roli velikost hnízda, jež koresponduje s izolačními vlastnostmi hnízdního materiálu. Naše výsledky ukazují, že termoregulační chování je řízeno vnitřními faktory, jmenovitě potřebami kolonie spojenými s kladením vajec a vývojem snůšky. Obě tyto činnosti vyžadují vysokou teplotu. Mraveniště v odlišných nadmořských výškách se nelišila v průměrné sezónní teplotě hnízda ani denních výkyvech teplot. Variabilita hnízdní teploty byla větší mezi jednotlivými hnízdy na stejné lokalitě nežli mezi...
|
|
|
Metabolické náklady reprodukce u obratlovců, zvláště u plazů
Kukačková, Dominika ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Reprodukce s sebou nese energetické náklady na tvorbu gamet, podporu vývoje mláďat a doprovázející behaviorální změny včetně rodičovské péče. Plazi jsou pro studium těchto nároků ideální díky velké variabilitě v reprodukčních znacích. Náklady na tvorbu pohlavních produktů zahrnují investici do reprodukčních orgánů a gamet. Další fází reprodukce je samotná březost, během které vyvíjející se mláďata přinášejí samicím určité metabolické náklady na jejich podporu. Na metabolismus samice během březosti se dá pohlížet jako na součet jejího klidového metabolismu, který je shodný s metabolismem nereprodukujících se jedinců, dále zvýšeného metabolismu na podporu březosti a embryonálního metabolismu. Odhad každé složky je důležitý pro zhodnocení energetické náročnosti rozmnožování a porovnání různých reprodukčních strategií. Některé behaviorální změny během reprodukce také mohou mít vliv na energetickou bilanci. Jsou jimi například zvýšené náklady na lokomoci nebo posun v termoregulačním chování. Odhadnout skutečné náklady reprodukce je složité, protože se jedná o dynamický proces a existuje mnoho skutečností ovlivňující energetickou bilanci rozmnožujících se jedinců.
|
|
|
Vliv vnějších podmínek na inkubaci vajec u čejek rodu Vanellus v temperátním a subtropickém klimatu
Pešková, Lucie ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Během inkubace je u většiny ptáků nutná přítomnost alespoň jednoho rodiče, který zajišťuje vhodné inkubační podmínky pro vývoj embrya ve vejci. Mezi základní faktory, které ovlivňují vývoj embrya patří teplota, vlhkost a otáčení vejce. V této práci byly zkoumány podmínky inkubace u dvou biparentálních druhů rodu Vanellus, u čejky chocholaté (Vanellus vanellus) čelící v temperátních oblastech riziku podchlazení vajec a u čejky černoprsé (Vanellus indicus) čelící v subtropech riziku přehřátí vajec. Laboratorní experiment, který testoval tepelné vlastnosti výstelky čejky černoprsé, ukázal, že tento druh si do hnízdní výstelky vybírá materiál z okolí, který nejvíce zpomaluje růst teploty během zahřívání vajec, a zajišťuje tak vhodné termoregulační vlastnosti hnízda během nepřítomnosti rodičů při vysokých venkovních teplotách. Prostřednictvím instalace umělého vejce se zabudovaným dataloggerem do hnízd obou cílových druhů byla zjišťována teplota a manipulace s vejcem během inkubace. Průměrná teplota ve vejci dosahovala u čejky chocholaté 32,5 řC a u čejky černoprsé 35,0 řC. Naměřené hodnoty u obou druhů výrazně kolísaly v závislosti na mnoha faktorech. Teplota ve vejci rostla s narůstající venkovní teplotou, měla rytmický průběh v rámci dne a byla prokazatelně vyšší ve dne oproti noci. U čejky...
|
|
| |
|
|
Mimeze pestřenkovitých (Diptera: Syrphidae) v kontextu selekčních tlaků ze strany predátorů, termoregulace a pohlavního výběru
Daňková, Klára ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Pekár, Stanislav (oponent)
Schopnost termoregulace hraje v životě organismů důležitou roli, ať už během hledání potravy, úniku před predátory, pohlavního výběru, tak u přezimování. Kromě toho však může tlak na efektivní termoregulaci organismy ovlivňovat i na evoluční úrovni. Někteří autoři se kloní ke tvrzení, že stojí rovněž za udržováním tzv. nepřesné mimeze u pestřenkovitých (Diptera, Syrphidae). Tato diplomová práce si klade dva cíle: 1) studovat vztah mezi termoregulací, přesností mimeze a napodobovaným modelem, 2) blíže prozkoumat efekt vývojové teploty na příkladu středně přesného mimetika včely medonosné, pestřenky Eristalis tenax. V první části projektu byl změřen rozdíl mezi teplotou těla a teplotou prostředí (Tdiff) u 566 jedinců 47 druhů pestřenek. Mezi přesností mimeze a Tdiff nebyl nalezen průkazný vztah. Bylo však zjištěno, že pestřenky v Tdiff vykazují výrazný pohlavní dimorfismus. Zatímco Tdiff samic byl nižší a příliš nezávisel na vnitřních nebo vnějších faktorech, samci měli vyšší Tdiff, který byl silně ovlivněn aktivitou (letící > sedící) a napodobovaným modelem (čmeláčí mimetici > mimetici včely medonosné > mimetici vos > mimetici drobných tmavých včel). Patrně jde o důsledek silného tlaku pohlavního výběru na termoregulaci samců během dvoření (leku). Druhá část projektu byla zaměřena na vývoj pestřenky...
|
|
|
Vliv otužování na duševní pohodu vybraného vzorku populace
SCHWACHOVÁ, Nikola
Chladová expozice aktivuje sympatikus nervové soustavy a zvyšuje koncentraci beta-endorfinu a noradrenalinu v krvi, může tedy přispívat k celkové duševní pohodě. Cílem této diplomové práce je shromáždit data vybraného vzorku populace o jejich duševní pohodě a zároveň četnosti otužování a zjistit možnou souvislost. Výzkumu otužování se zúčastnilo 39 studentů Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity ve věkovém rozmezí 19 - 25 let. Probandi byli rozděleni do experimentální a kontrolní skupiny. Po dobu cca 3 měsíců se 26 probandů otužovalo formou studených sprch. Data o struktuře psychického stavu probandů byla získána pomocí dotazníku SUPOS před a po období otužování. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že experimentální skupina vykazuje vyšší míru duševní pohody, činorodosti, se současným poklesem pocitů impulzivnosti, psychického nepokoje a úzkostného očekávání a obav. Zjištěné rozdíly však nebyly statisticky průkazné. Závěrem této diplomové práce nelze konstatovat potvrzení pozitivního vlivu otužování organismu na duševní pohodu člověka.
|
|
|
Local Control of Seat Ventilation and Its Impact on Human Thermal Comfort
Matuška, Jaroslav ; Toma, Róbert (oponent) ; Fišer, Jan (vedoucí práce)
The master's thesis is focused on the measurement of the ventilated seat with special consideration on the human thermal comfort. It describes and summarises the heat transfer of the human body with surroundings and the human thermoregulation. It also captures and evaluates selected approaches to thermal comfort assessment. It deals with the comprehensive overview of the thermal-comfort units in the automobile. It introduces used measurement methodology for the thermal comfort of the ventilated seat, and then analyses and evaluates the particular acquired data.
|
|
|
Thermoregulation in ant genus Formica, an individual vs. colony conflict
Kadochová, Štěpánka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Dauber, Jens (oponent) ; Domisch, Timo (oponent)
Tato práce se zabývá termoregulací lesních mravenců ze skupiny Formica rufa. Naším cílem bylo lépe porozumět mechanismům, díky kterým lesní mravenci udržují teplotní homeostázu svých hnízd. Lesní mravenci jsou známí tím, že ve svých hnízdech udržují stabilně zvýšenou teplotu od jara do podzimu. Velký význam je tradičně přikládán funkci hnízda coby solárního kolektoru a také produkci tepla mikrobiálním společenstvem přítomným v hnízdním materiálu. Avšak někteří vědci věří, že lesní mravenci jsou schopni aktivní termoregulace, tedy že mohou ovlivňovat hnízdní teplotu svým chováním, jmenovitě sluněním se, zvýšenou metabolickou produkcí nebo přenosem tepla. Tato práce se skládá ze tří výzkumných článků. První se zaměřuje na časování termoregulace u lesních mravenců, druhý studuje podrobněji jeden specifický aspekt termoregulace lesních mravenců - slunící chování. Tyto dva články prezentují data z dlouhodobého terénního výzkumu a experimentů. Poslední článek vychází z laboratorních experimentů, kde jsme testovali hypotézy vzešlé z pozorování v terénu. Díky terénnímu výzkumu jsme zjistili, že aktivita mravenců (počet jedinců jdoucích do mraveniště) signifikantně koreluje s hnízdní teplotou. Jakmile poklesla aktivita mravenců, teplotní homeostáza v hnízdě byla narušena. V souladu se staršími autory jsme...
|
|
|
Problematika monitorace tělesné teploty a použití teploměrů na standardních odděleních
HALAMOVÁ, Veronika
Monitorace fyziologických funkcí patří mezi základní prvky ošetřovatelské péče. V současné době je na trhu nepřeberné množství možností, jak efektivně, rychle a neinvazivně měřit tělesnou teplotu. Pokud ale nejsou pomůcky používány správně, je značná pravděpodobnost výskytu chyb při měření a tím také dochází ke zkreslení celkového stavu pacienta. Proto má každé oddělení vypracované standardy ošetřovatelské péče, které je nutné dodržovat. Vzhledem k nařízením Evropské unie došlo k odstranění skleněných rtuťových teploměrů, které jsou považovány za nejpřesnější, co se neinvazivního měření tělesné teploty týká. K výzkumnému šetření byla použita kvantitativní metoda, která proběhla formou nestandardizovaného dotazníku pro sestry pracující na odděleních chirurgického zaměření a také formou experimentu, kdy byly použity 3 různé druhy teploměrů a s nimi provedena měření u jednotlivých pacientů. Z šetření vyplynulo, že na měření tělesné teploty je pro sestry nejpřijatelnější infračervený bezkontaktní teploměr, i když mnohé z nich jsou si vědomé toho, že mohou být nepřesné a naměřené hodnoty zkreslené. Z experimentu je pak zřejmé, že je zde jasný rozdíl v jednotlivých měřeních. Výsledky tohoto šetření by mohly posloužit pro managementy nemocnic, a to hlavně jako vodítko pro nákup teploměrů na jednotlivá oddělení. Tímto by pak bylo možné dosáhnout co nejpřesnějšího měření tělesné teploty a tím také včasně odhalit počínající infekci.
|
host ::
RSS.