|
|
Potraviny podporující střevní mikrobiotu
JAROLÍMOVÁ, Kristýna
Strava je důležitým faktorem, který ovlivňuje složení a funkci střevní mikrobioty. Cílem bakalářské práce bylo prostřednictvím dotazníkového šetření vyhodnotit možný vliv zastoupení potravin ve stravě na střevní mikrobiotu. Celkem bylo získáno 753 dotazníků. Bylo zjištěno, že většina respondentů (89 %) se domnívá, že mikroorganismy jsou významné z hlediska správného trávení. Ženy konzumují více ovoce než muži (34 %, resp. 22 %; P <0,01) a častěji dodržují alternativní způsoby stravování jako např. vegetariánství. Příznivě byla zjištěna nízká denní konzumace smažených a fastfood pokrmů (5 % mužů a žádné ženy; P <0,01). Výsledky této práce podporují význam stravy jako jednoho z faktorů ovlivňujících střevní mikrobiotu. Tato problematika je důležitá z pohledu stále častěji se vyskytujících onemocnění, souvisejících s rovnováhou střevní mikrobioty.
|
|
|
Stravovací preference hospitalizovaných pacientů na oddělení následné péče
MATOUŠKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce s názvem "Stravovací preference hospitalizovaných pacientů na oddělení následné péče" je rozdělená na dvě hlavní části, teoretickou a praktickou část. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké mají pacienti na oddělení následné péče stravovací preference a dále zhodnotit, zda jídelníček, který byl vytvořený na základě stravovacích preferencí pacientů, odpovídá jejich nutriční potřebě. Teoretická část je zaměřena na stáří a fyziologické změny způsobené stárnutím, výživu seniorů, nejčastější onemocnění ve stáří a na možné typy hodnocení nutričního stavu seniora. Praktická část byla zaměřena na zmapování stravovacích preferencí pacientů na oddělení následné péče. Zjišťovala jsem, jak by si pacienti představovali podávanou stravu v nemocnici. V rámci výzkumu byla použita kvantitativní metoda získávání dat, prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce. Poslední otázka se týkala sestavení ideálního jídelníčku dle pacienta. Praktická část dále obsahuje analýzu dat získaných z dotazníků a analýzu ideálních jídelníčků od respondentů a jídelníčků, které pacienti dostávali v jednotlivých nemocnicích. Získaná data jsem zpracovala prostřednictvím programů Microsoft Excel a Nutriservis professional. Z vyhodnocených dat jsem zjistila, že pacienti jsou se stravou vesměs spokojení. V jídelníčku jim ale často chybí ovoce a zelenina, mléko a mléčné výrobky, ryby, vejce a omáčky. Preferují spíše teplé večeře a ideální čas jejich podávání je mezi 17:00 a 18:00. Dále pacienti preferují spíše slané pokrmy před sladkými a poměrně často se stává, že nesní celou porci. Při analýze jídelníčků byl nejčastější problém s bílkovinami, v některých případech jich byl nadbytek a někdy naopak nedostatek. Zpravidla bylo potřeba ubrat některý zdroj bílkovin a přidat více sacharidů nebo vyměnit sladké pokrmy za kvalitní zdroj bílkovin.
|
|
|
Vliv rozdílného příjmu omega 3 nenasycených mastných kyselin na lidský organizmus
DRDA, Josef
Tématem bakalářské práce je "Vliv rozdílného příjmu omega 3 nenasycených mastných kyselin na lidský organizmus." Omega 3 patří mezi mastné kyseliny (MK), což jsou takové karboxylové kyseliny, které mají 4-26 uhlíků s různým prostorovým uspořádáním. Mezi rostlinné zdroje omega 3 MK patří oleje, zejména konopný, lněný či sójový, hledat je ale můžeme i v avokádu. Vyskytují se zde jako kyselinu alfa-linolenovou (ALA). V živočišných zdrojích se vyskytují jako kyseliny eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA), které najdeme v mořských i sladkovodních rybách a korýších. Výjimku tvoří mořské řasy, které obsahují velké množství EPA a DHA. V posledních letech se významně zkoumá jejich pozitivní vliv na zdraví člověk, nejčastěji na kardiovaskulární a neurologický systém. Cílem práce je zjistit, jaký je příjem omega 3 MK u lidí v běžné stravě, zda je příjem omega 3 MK z běžné stravy dostatečný a jaký efekt může mít suplementace omega 3 MK na zdraví. Sběr dat byl uskutečněn pomocí kvantitativní výzkumné metody. Respondenti jsou uživateli doplňku BalanceOil. Nejprve jsme se snažili zjistit denní příjem omega 6 MK : omega 3 MK ze stravy.Dále pak vliv suplementace. Celkem jsme získali 23 rozborů krevních testů a 41 odpovědí na dotazník, z nichž 18 zahrnovalo průměrný denní jídelníček. Analýzou získaných dat jsme zjistili, že průměrně lidé z běžného jídelníčku přijmou 251 mg EPA a DHA. Toto množství odpovídá minimálnímu doporučenému příjmu EPA a DHA dle Světové zdravotnické organizace. Avšak výsledný poměr omega 6 MK ku omega 3 MK je nevyhovující, konkrétně 29:1. Pomocí analýzy krevních testů bylo zjištěno, že před suplementací BalanceOil omega 3 MK byl poměr omega 6 ku omega 3 MK 22 : 1, po suplementaci 4,44 : 1. Toto snížení má významný vliv na zdravotní stav uživatelů, nejčastěji při kardiovaskulárních onemocněních.
|
|
|
Postoj Romů vůči zdravému životnímu stylu
HOFMANOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá tématem "Postoj Romů vůči zdravému životnímu stylu". Pro získání informací bylo využito metody kvantitativního šetření s využitím techniky dotazníku. Díky tomu je možné v práci představit postoje čtyřiceti respondentů a jejich prostřednictvím i jejich rodin. Výzkum se zaměřil na oblast stravy, pohybu, spánku, trávení volného času a také na rizikové faktory zdravého životního stylu, kam řadíme užívání tabákových výrobků, konzumaci alkoholu a užívání drog. Cílem bylo zmapovat povědomí respondentů o zdravém životním stylu a jeho složkách, jak jsou zásady zdravého životního stylu dodržovány u respondentů a jejich rodin, jaký mají názor na rizikové faktory a zda se tato tvrzení projevují i v rámci každodenní rutiny respondentů a členů jejich rodiny.
|
|
|
Prospektivní studie příjmu vitamínu D ze stravy dospělých
HAVLOVÁ, Adéla
Vitamín D je opakovaně probírané téma posledních let v zahraniční i české literatuře. Je známo, že vitamín D má v těle řadu funkcí, nejenom ovlivňování metabolismu vápníku. Jeho příjem je zprostředkován nejen syntézou v kůži díky UV záření, ale částečně je tento vitamín přijímán i stravou. Právě tématem příjmu vitamínu D ze stravy se tato práce zabývá. Cílem této práce bylo zmapovat souvislost mezi množstvím zkonzumovaného vitamínu D ze stravy a hladinou vitamínu D v krvi u respondentů ve věku 19-47 let. Jedná se o kvantitativní výzkum, kde byla použita prospektivní metoda. Pro výzkum byla použita metoda zapisovaného jídelníčku, a to každý den po dobu devíti měsíců. Respondenti zapisovali množství a druh zkonzumované stravy. Respondentům byla zároveň v průběhu výzkumu odebrána dvakrát žilní krev na vyšetření hladin kalcidiolu, alkalické fosfatázy, kalcémie, fosfatémie. Výzkumný soubor zahrnoval 6 žen a 3 muže. Výzkum probíhal od 1. března 2021 do 30. listopadu 2021. Do výzkumu byly zařazeny osoby pouze zdravé bez onemocnění gastrointestinálního traktu, neboť toto onemocnění by mohlo ovlivnit vstřebávání vitamínu D z přijaté potravy a následně by mohlo dojít ke zkreslení výsledků. Respondenti po celou dobu výzkumu neznali předmět sledování, a tedy nemohlo dojít k záměrnému vyššímu či nižšímu příjmu poživatin a pokrmů bohatých na vitamín D. Žádný z respondentů nedodržoval speciální dietu či se jinak neomezoval ve stravě. Strava všech respondentů byla smíšená. Výsledky výzkumu ukázaly, že respondenti zkonzumují ve své stravě o víkendu více vitamínu D než ve všední dny. Dále bylo prokázáno, že na jaře respondentům hladina vitamínu D korelovala s množstvím snědeného vitamínu D ze stravy. Medián příjmu vitamínu D ze stravy respondentů tohoto výzkumu byl 2,268 g/den. Průměr-ný příjem vitamínu D ze stravy byl u respondentů 3,55 g/den. Na základě vyhodnocených jídelníčků bylo zjištěno, že příjem vitamínu D ze stravy respondentů tvoří v průměru 17.75 % doporučené denní dávky vitamínu D.
|
|
|
Vliv stravy na lidskou psychiku
VESELÁ, Pavla
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku stravování ve spojitosti s psychickými procesy. Cílem bylo zjistit, jakými způsoby na sebe působí strava a psychika. Jsou zde představeny obecné psychologické faktory ovlivňující přijímání potravy, jde o smyslovou jakost potravin a kulturu stolování. V další části se dozvídáme, co je fyziologický a emoční hlad a jaký je mezi nimi rozdíl. Důraz je kladen především na různé psychologické stavy spouštějící psychologické jedení. Významnou kapitolou je také dieta a její působení na naše duševní zdraví. Představeny jsou tři nejčastější a nejznámější druhy diet. Jedná se o ketodietu, krabičkovou dietu a přerušovaný půst. V práci je také věnována náležitá pozornost poruchám příjmu potravy jako je mentální anorexie, mentální bulimie a záchvatovité přejídání. Závěr je zaměřen na to, co se rozumí pod pojmem stres, jakým způsobem ovlivňuje stres lidské stravování a v neposlední řadě také na vybrané potraviny a byliny, které mohou při stresových situacích přinést značnou úlevu. V práci byla použita analýza vybrané literatury a článků.
|
|
|
Čínská dietetika a její vliv na zdraví
PAVLOVÁ, Martina
Hlavní metodou práce je rešerše, kladoucí si za úkol ucelený pohled na současné poznatky z oblasti čínské dietetiky. Dnešní uspěchaný způsob života má nepříznivý vliv na naše zdraví. Roste počet osob s fyzickými a psychickými potížemi, stejně tak se zvyšuje počet osob s onemocněním civilizačními chorobami jako například obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, dna nebo infarkt myokardu. Čínská dietetika nabízí člověku mnoho možností, jak dosáhnout fyzické a emoční odolnosti. Strava je důležitou součástí každodenního života a lze ji výrazně ovlivnit. Cílem této bakalářské práce je seznámení s čínskou dietetikou, jejíž starověká moudrost nám přináší staletími osvědčené poznatky. Klade si za cíl přiblížit čtenáři její přístup ke stravování a vliv tohoto stravování na kvalitu života. Bakalářská práce obsahuje teoretické znalosti z oboru tradiční čínské medicíny a čínské výživové terapie. Jsou zde podrobně vysvětleny zásadní termíny jako je Qi, Yin a Yang, energetické dráhy meridiány, orgány Zang-Fu, učení o výživě podle pěti prvků, pět chutí a pět ročních období. Práce také předkládá pohled na vybrané potraviny a účinky těchto potravin na lidský organismus. Jedinečný je přístup v posuzování potravin podle jejich povahy a vlivu na lidské tělo. Výživu lze vnímat jako pre-venci i lék na většinu známých nemocí.
|
|
|
Vývoj základních tělesných charakteristik dětí od narození do 3 let ve vztahu k typu výživy
MUŽÍKOVÁ, Markéta
Cíl této práce bylo shromáždění písemné i elektronické literatury týkající se dětí do 3 let věku a porovnání s nasbíraným souborem dat. Konkrétně byla studována témata: výživa, očkování, nemocnost a různá doporučení. V první části byla zpracována rešerše dostupné tuzemské i zahraniční literatury. Informace o vývoji byly zjišťovány pro batolecí období. Pozornost byla zaměřena také na výživu dětí mateřským mlékem, umělou výživou a postupné zavádění všech potravin do denního jídelníčku. Připomenuta byla důležitost některých složek jídelníčku. Dále byla detailněji rozepsána veškerá povinná očkování, nejčastější volitelná očkování a nemoci, se kterými se malé děti často setkávají. Druhá část byla praktická. Práce byla zaměřena na sběr informací z očkovacích průkazů dětí a výživu v prvním roce života. Rodiče dětí byli oslovovány přímo. Informace byly v některých případech předávány písemně, častěji prostřednictvím hovoru a videohovoru. Sběr byl zaměřen na shromáždění informací o dětech, které se narodily po 38. týdnu těhotenství s hmotností od 2 700 g výše. Do výzkumu bylo zahrnuto 81 dětí, z toho 44 chlapců a 37 dívek. Věk dětí při sběru dat byl mezi 3. až 7. rokem. Všechny děti absolvovaly povinná očkování a velké část z nich byla očkována i některou z volitelných vakcín. Kojených dětí bylo u obou pohlaví více. Průměrná hmotnost při narození kojených dívek byla 3 377 g u nekojených dívek 3 296 g. U kojených chlapců byla průměrná hmotnost 3 488 g a nekojených chlapců 3 305g. Průměrná tělesná délka po narození u dívek kojených byla 50,5cm a u nekojených dívek i nekojených chlapců 49,7cm a u chlapců kojených 50,3cm. Vybraná měřená data byla následně porovnána s daty nasbíranými prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. Tento soubor byl vytvořen z hodnot 18 584 dětí ve věku do 6 let.
|
|
|
Vliv životního stylu na menstruační cyklus
Chaloupková, Lucie ; Matulová, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Lucie Chaloupková Instituce: Ústav nelékařských studií Název práce: Vliv životního stylu na menstruační cyklus Vedoucí práce: Mgr. Jana Matulová Počet stran: 88 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2022 Klíčová slova: menstruační cyklus, poruchy menstruačního cyklu, menstruace, zdraví, zdravý životní styl, strava, pohyb Bakalářská práce pojednává o vlivu životního stylu na menstruační cyklus. Poukazuje na důležitost dbát o zdravý životní styl, který je klíčem pro celkové zdraví člověka, jehož nedílnou součástí je i správné fungování menstruačního cyklu. První část práce je teoretická, kde je popsána fyziologie menstruačního cyklu, hormony s ním související, poruchy menstruačního cyklu a vybrané aspekty zdravého životního stylu. Základem empirické části práce je interpretace výsledků výzkumného šetření, pro které byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu pomocí nestandardizovaného dotazníku. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda zdravý životní styl života dokáže pozitivně ovlivnit funkci menstruačního cyklu.
|
|
|
Fitness mapová aplikace
Hrůza, Tomáš ; Drga, Jozef (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Svět se neustále vyvíjí a moderní doba vyžaduje moderní řešení. Společně s vývojem technologií se mění i očekávání jejich uživatelů. Velké množství populace se snaží udržet zdravý životní styl, co má za následek tvorbu množství různých elektronických zařízení a aplikací pro usnadnění životosprávy. Účelem bakalářské práce je poskytnout uživatelům fitness aplikací nový způsob motivace ke sportu a to ve formě webové aplikace. Motivace je ve formě minihry, kde uživatel prochází světem a aplikace mu následně přiřadí území pomocí tzv. Voroného diagramu, které zabral svoji aktivitou. Další funkcí aplikace je vytvoření průměrné trasy z velkého množství tras, které vedly podobnou polohou. Toto se hodí v případě, kdy má uživatel zájem aproximovat skutečnou trasu, kterou pravidelně prochází za pomocí průměrování jeho nasbíraných dat. Součástí práce jsou informace o různých moderních a využívaných fitness aplikacích, ze kterých byla vybrána aplikace Strava pro propojení databází a získání uživatelských dat. V praxi to znamená, že uživatel využívá mobilní aplikaci Stravy pro zaznamenání jeho aktivit a následně je může pomocí vytvořené webové aplikace zobrazit. Práce pokračuje podrobným popisem postupu pro získání dat a skripty, které byly využity pro výpočet Voroného diagramu České republiky. Tyto data jsou následně vložena do databáze. Při vývoji aplikace je velký důraz kladen na uživatelský komfort. Po implementaci a spuštění aplikace je provedeno testování jednotlivých funkcí a výsledky jsou vidět v příloze k práci.
|
host ::
RSS.