|
|
Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Kyselová, Jitka ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti jako fenoménem současné společnosti. Poukazuje na dopady, které přináší ztráta zaměstnání nejen na jedince, ale i celé rodiny. Předkládá vymezení psychologických, sociálních i zdravotních aspektů mající vliv na kvalitu života osob bez zaměstnání. Definuje nezaměstnanost, její vývoj, typy, význam práce, možnosti snižování nezaměstnanosti, ztrátu sociálního statusu. Výzkumná část práce je zaměřena na empirické šetření, s využitím formy kvalitativního výzkumu. Zjišťuji subjektivní prožívání nezaměstnaných osob, jejich názory , ale i jejich postoje k hledání zaměstnání. Předkládám výsledky šetření, zjištění, jaké dopady nezaměstnanost na život osob má. V závěru práce jsou navržena případná řešení vedoucí ke zmírnění dopadů nezaměstnanosti.
|
|
|
Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Kyselová, Jitka ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti jako fenoménem současné společnosti. Poukazuje na dopady, které přináší ztráta zaměstnání nejen na jedince, ale i celé rodiny. Předkládá vymezení psychologických, sociálních i zdravotních aspektů mající vliv na kvalitu života osob bez zaměstnání. Definuje nezaměstnanost, její vývoj, typy, význam práce, možnosti snižování nezaměstnanosti, ztrátu sociálního statusu. Výzkumná část práce je zaměřena na empirické šetření, s využitím formy kvalitativního výzkumu. Zjišťuji subjektivní prožívání nezaměstnaných osob, jejich názory , ale i jejich postoje k hledání zaměstnání. Předkládám výsledky šetření, zjištění, jaké dopady nezaměstnanost na život osob má. V závěru práce jsou navržena případná řešení vedoucí ke zmírnění dopadů nezaměstnanosti.
|
|
|
Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Hrabík, Stanislav ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Luhanová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na sociální a psychologické aspekty nezaměstnanosti v České republice s rozpadem na jednotlivé kraje a s detailním zaměřením na Ústecký kraj. Vymezuje nezaměstnanost, její definice, příčiny, druhy, fáze a dopady na jedince nejen z hlediska sociálního, ale i psychologického. Popisuje vývoj nezaměstnanosti dříve a nyní a zaměřuje se na posledních deset let jejího vývoje na našem území. V práci si rovněž ukážeme jaký vliv má ztráta zaměstnání na jedince a jeho okolí a jaké dopady může mít dlouhodobá nezaměstnanost na zdraví a psychickou pohodu. Veškeré poznatky z odborné literatury jsou pak ověřeny na základě vlastního empirického šetření zaznamenaného ve formě grafického znázornění.
|
|
|
Reprodukční proces obyvatelstva v EU a jeho ekonomické a sociální dopady
Chroboček, Jakub ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Cílem této diplomové práce je odhalení sociálních a ekonomických dopadů demografického vývoje v Evropské unii. V první kapitole jsou rozebírány demografické pojmy a teorie, které se vztahují k současné a budoucí situaci v oblastech vývoje porodnosti, úmrtnosti a jejich výsledku přirozeným přírůstkem obyvatelstva. Statistická data týkající se porodnostních a úmrtnostních ukazatelů jsou rozebírána v druhé kapitole, kterou uzavírá vyhodnocení přírůstku obyvatelstva. V poslední kapitole jsou popsány očekávané ekonomické důsledky demografického vývoje obyvatelstva v oblastech dopadů na fiskální stabilitu rozpočtů, dopadů na jednotlivce a sociálních dopadů spojených s očekávaným demografickým vývojem.
|
|
|
Socioekonomické dopady existence, statutu a ochranných podmínek KRNAP na obce
Svatoňová, Andrea
Tato práce se zabývá vyhodnocením socioekonomických dopadů na obce v Krkonošském národním parku. V teoretické části jsou definovány klíčové pojmy, které byly zpracovány na základě dostupné literatury. Jedná se například o vymezení hranic národního parku, přírodní poměry, socioekonomické poměry, charakteristika obcí, které se nacházejí v Krkonošském národním parku. V praktické části je provedeno dotazníkové šetření. Cílem dotazníkového šetření je zjistit, jaké faktory obce nejvíce omezují, a tudíž na ně mají největší dopad. Nakonec jsou navrhnuty rámcové zásady pro optimalizaci vazby ochranných podmínek národního parku a stavu rozvoje obcí.
|
|
|
Analýza vlivu mezinárodních sankcí na socioekonomický a politický vývoj Íránu
Trávníček, Bohuslav
Cílem této bakalářské práce je popsat vliv mezinárodních sankcí uvalených na Írán na jeho socioekonomický a politický vývoj od islámské revoluce v roce 1978. Práce se zabývá vztahy Íránu a mezinárodního společenství po revoluci, teoretickým vymezením sankční politiky a následnou aplikací sankcí v důsledku revoluce a později íránského jaderného programu. Poslední kapitola se zaměřuje na vliv těchto sankcí na politickou, ekonomickou a společenskou sféru, kdy v posledních dvou případech jsou hodnoceny jejich ukazatele.
|
|
|
Sociální dopady prostituce
BAIEROVÁ, Jana
Slovo prostituce je výrazem pro to, co je také nazýváno sexem za peníze. Jedná se o práci nepodobnou žádné jiné, která naší společnost provází v podstatě již od jejího vzniku. Prostituce je vnímána jako negativní patologický jev v naší společnosti. Kriminalizovat, reglementovat či legalizovat, to jsou otázky, které si v poslední době pokládala velmi často i Česká republika. Nicméně žádná z těchto forem vypořádání se s prostitucí nedokáže odstranit negativní doprovodné jevy a především sociální dopady, tak jak je vnímají samy ženy, živící se sexem za peníze, které byly předmětem zkoumání práce. Cílem práce bylo zmapovat sociální dopady prostituce vzhledem k eventuelním specifikám Jihočeského kraje, a to především z pohledu sociální práce. Pro výzkum byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat byl proveden pomocí nestrukturovaných hloubkových narativních rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 8 žen, které se živí sexem za peníze v luxusním erotickém podniku SYDNEY. Výsledky výzkumu bylo možné nahlédnout do problematiky podnikové prostituce, pochopit motivaci žen k prostitučnímu chování, zmapovat jejich životní dráhy, odhalit úskalí prostituční kariéry a zjistit, jak vidí svou budoucnost. Společné vedoucí znaky, které vedly ke vzniku prostituční kariéry, byly takové, že komunikační partnerky vyrůstaly v narušeném prostředí primární rodiny, většina dosáhla středoškolského vzdělání, před vznikem prostituční kariéry a během ní je absence přítele nebo manžela, nedostatek financí a začátek prostituování na základě doporučení kamarádky. Vývoj jejich kariéry charakterizují určitá specifika, která jsou taková, že každá z komunikačních partnerek pracuje pod přezdívkou, nesetkaly s násilím během své kariéry, typická je stálost zákazníků, většina žen pije alkohol při práci, jejich okolí neví o kariéře prostitutky, nemívají většinou děti, žádná z žen neposkytuje sexuální služby s oblibou, některé se bojí odhalení jejich identity, většina nemá strach z nákazy pohlavně přenosnou chorobou a typická je změna jejich role při práci s klientem. Vnímání budoucnosti má společné znaky v tom, že všechny komunikační partnerky chtějí s prací prostitutky jednou přestat, většina z nich ale chce ještě vydělat peníze, některé mají obavy, že nebudou moct sehnat práci a většina nemá zájem hledat žádného partnera. Na základě rozhovorů a zodpovězení výše uvedených výzkumných otázek bylo možné charakterizovat sociální dopady podnikové prostituce, které jsou následující: nezdaněné příjmy prostitutek, požívání alkoholu a riziko závislosti, závislost na vysokém finančním příjmu, ztížená možnost nalezení vhodného partnera pro založení rodiny, problémy při hledání nového zaměstnání, psychická zátěž, promiskuitní chování, odloučení od domova a riziko nákazy pohlavně přenosné choroby. Posledním zkoumaným jevem bylo, zda jsou si komunikační partnerky vědomy možností sociální práce a zda ji vnímají jako způsob pomoci. Z výsledků vyplynulo, že komunikační partnerky, vzhledem ke specifikám podniku a k jejich postavení, o pomoc terénní sociální práce zájem příliš nejeví. Služby využívat nepotřebují a komunikovat s pracovníky nechtějí. Ví ale, kde hledat pomoc a jak se s terénními pracovníky v případě potřeby spojit. Práce může přispět k pochopení důvodů prostituování žen, přinese informace o tom, jak se vyvíjely životy komunikačních partnerek a v čem vidí pozitivní a negativní dopady této aktivity v sociální oblasti. Může pomoct odhalit markantní rozdíly ve formách prostituce a zmapovat specifika podnikové prostituce.
|
|
|
Cévní mozková příhoda, její dopady na jedince a rodinu
HAVLÍČKOVÁ, Silvie
Zaměření bakalářské práce je na cévní mozkovou příhodu, její dopady na jedince a rodinu. Toto téma je aktuální. CMP patří mezi nejčastější příčiny úmrtí i invalidizace nejen v České Republice, ale i celosvětově. CMP není záležitostí jen jedince, ale také celé jeho rodiny. Teoretická část bakalářské práce je rozvržena do 9 základních okruhů. První okruh charakterizuje a rozděluje typologii, popisuje příznaky a vyšetřovací metody CMP. Ve druhém okruhu zjistíme, jak poznat CMP a také první pomoc při vzniku iktu. Třetí okruh obsahuje rizikové faktory, které mohou být ovlivnitelné a neovlivnitelné. Následují Ischemické CMP a Hemoragické CMP (zde se popisují typy CMP). Další okruhy jsou dopady CMP (dopady se zásadně liší, proto je důležitý jejich popis), rodina a CMP (důležité je zapojení rodiny do péče a také dopady spojené s pozicí pečovatele), rehabilitace po CMP (zaměřené více na sociální prostředky rehabilitace) a formy sociální pomoci (kde jsou uvedeny nejčastější formy pomoci). Cílem bakalářské práce je zjistit, jak ovlivnila cévní mozková příhoda sociální interakce v rodině. Dílčím cílem je zjistit, jaké jsou možnosti sociální pomoci. V závislosti na cílech jsou stanovené dvě výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka je: Jak se změnily sociální interakce v rodině po prodělané cévní mozkové příhodě? Dílčí výzkumná otázka zjišťuje, jak proběhla v rodině sociální pomoc. V bakalářské práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Při sběru dat byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo 5 respondentů, kdy se jednalo o pacienty po prodělané CMP a jeho rodinu ochotnou spolupracovat při sběru dat. Respondenti byli vybráni cílovým (záměrným) výběrem. Při vyhodnocení kvalitativních dat byla použita metoda vytváření trsů. Výsledky jsou řazeny do dvou bloků. První blok se týká subjektivních názorů samotného jedince o prodělání CMP. Výsledky jsou pro větší přehlednost rozdělené do okruhů. První okruh obsahuje demografické údaje respondentů a jejich životní styl před proděláním CMP. Následující okruh poukazuje na rizikové faktory, které ovlivňují vznik iktu. Ostatní okruhy se zaobírají CMP s jejími dopady, využití složek ucelené rehabilitace, pomocí od rodiny, komunikací, vztahy s veřejností, sociálními dopady a situací v současné době. Druhý blok se zabývá subjektivními názory rodinných příslušníků na vzniklou situaci rodiny po prodělání CMP. Okruhy u rodinných příslušníků jsou rozděleny na přijetí onemocnění postiženého, finanční pokles v rodině, izolace pečovatele od společnosti a dále, zda byly rodině poskytnuty potřebné informace o CMP. Z výzkumu vyplývá, že je nedostatečná informovanost respondentů o důsledcích rizikových faktorů, které mohou být příčinou vzniku iktu. Nikdo z klientů nevěděl o příčinách (rizikových faktorech) CMP. U 2 klientů došlo ke shodě, že věděli o úmrtnosti spojené s proděláním CMP. Ostatní respondenti netušili, že jejich životní styl a některá onemocnění vedou ke vzniku iktu. Ve výzkumu se ukázalo, že 4 klienti nevědí o využití sociálních služeb pro danou problematiku, ale také vyplynulo, že 3 rodinní příslušníci i sami respondenti dostali potřebné informace od personálu mnoha zdravotnických i sociálních institutů. Všichni respondenti využili minimálně 2 složky ucelené rehabilitace. Dále se respondenti shodli, že pomoc od rodiny byla velice dobrá. Předpokládané využití získaných poznatků bakalářské práce bude možno zužitkovat jako informační zdroj pro jedince a rodinu po CMP a také pro odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Nezaměstnanost a její psychosociální dopady v jednotlivých etapách života
MATOUŠKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá psychosociálními dopady nezaměstnanosti na lidský život. Jejím záměrem je na tyto převážně negativní dopady poukázat. Cílem práce je zjistit, jak se nezaměstnanost podepisuje na běžném životě dospělých lidí. Nalézt zásadní rozdíly ve vnímání nezaměstnanosti, ve třech věkových období dospělosti. A na konec objasnit, ve kterých obdobích dospělosti se lidé s nezaměstnaností potýkají lépe či hůře. Teoretická část se zaměřuje na současný stav dané problematiky. Pozornost je věnována kapitolám: význam práce pro člověka, trh práce, nezaměstnanost a charakteristika a periodizace dospělosti. Teoretickou část uzavírá podrobný popis psychosociálních dopadů na život člověka. Pro naplnění cílů práce byl použit kvalitativní výzkum ve formě nestandardizovaného, narativního rozhovoru. Dle předem určených kritérií byli osloveni respondenti v těchto věkových kategoriích: mladí lidé od 18 do 26 let, lidé středního věku od 30 do 45 let a lidé staršího věku od 45 do 60 let. Výzkumná část je zasvěcena příběhům jednotlivých nezaměstnaných respondentů. Ti jsou dle věku rozděleni do tří skupin, které jsou na konci výzkumné části shrnuty a dále analyzovány v kapitole diskuze. Výsledky výzkumu potvrdily existenci většiny psychosociálních dopadů uváděných v teoretické části. Stvrdily fakt, že se starší generace potýká s nezaměstnaností hůře než generace mladší. Zásadní rozdíl ve vnímání nezaměstnanosti se ukázal v odlišném vnímání psychosociálních dopadů. To se v závislosti na věku a odlišnosti psychických potřeb u starších generací zhoršuje. Získané výsledky bakalářské práce by mohly dále posloužit v rozšíření psychosociální péče o nezaměstnané na Úřadech práce. Příkladem je multidisciplinární tým, který bude zajišťovat primární prevenci a komplexní péči o nezaměstnané.
|
|
|
Sociální dopady katastrof a jejich řešení
BOŽOVSKÁ, Vladimíra
Tato diplomová práce na téma Sociální dopady katastrof a jejich řešení se zabývá katastrofami, které provázejí lidstvo od počátku, s jejich dopady a jejich efektivním řešením. Teoretická část nás seznamuje v první kapitole s historickým nástinem katastrof, kde jsou připomenuty nejvýznamnější katastrofy, které lidstvo v minulosti postihly. Druhá kapitola je věnována největším katastrofám 21. století a je rozdělena na dvě části. První část druhé kapitoly pojednává o největších katastrofách 21. století ve světě včetně současné situace v Japonsku a druhá část nás seznamuje s největšími katastrofami 21. století na našem území. Třetí kapitola teoretické části je zaměřena na charakteristiku základních katastrof, které mohou vzniknout na území České republiky. Čtvrtá kapitola nás informuje o dopadech a následcích mimořádných událostí a krizových situací v České republice a systému jejich řešení, tedy popisuje, jak se v České republice řeší následky katastrof. Poslední kapitola teoretické části, tedy pátá kapitola, pojednává o postavení a úkolech státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při mimořádných událostech a krizových situací. Tato diplomová práce má za cíl specifikovat sociální dopady katastrof a navrhnout jejich řešení. Z výsledků kvantitativního výzkumu pomocí metody dotazníkového šetření vyplynulo, že můžeme potvrdit pracovní hypotézu číslo jedna, tedy že jedním z významných dopadů katastrof jsou dopady v sociální oblasti. V diplomové práci byl také proveden výzkum metodou řízeného rozhovoru, díky kterému můžeme potvrdit i druhou pracovní hypotézu, tedy že řešení dopadů probíhá většinou již v období obnovy po ukončení krizového stavu. Poznatky získané při zpracovávání této diplomové práce mohou sloužit jako komplexní analýza současného stavu České republiky v oblasti mimořádných událostí a krizových situací.
|
host ::
RSS.