|
|
Vliv pastvy koní na vegetaci
Třeštíková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Mnoho studií ukazuje, že velcí býložravci mohou mít zásadní vliv na složení vegetace. Zavedením celoroční pastvy s nízkou intenzitou spásání vede rostlinné ekology k domněnce, že selektivní pastva býložravců vytvoří mozaiku společenstev s rozdílnou strukturou a druhovým složením. Očekává se, že tato mozaika nakonec zaručí vysoký stupeň biodiverzity. Pastva se proto jeví jako vhodný prostředek k údržbě travnatých porostů. Významná je také schopnost herbivorů ovlivňovat vegetaci prostřednictvím endozoochorie. V předkládané práci jsem se pokusila zjistit, jaké mají koně dietní preference ve vztahu k rostlinným druhům a jaké rostlinné druhy mohou šířit prostřednictvím endozoochorie. Tyto poznatky jsem porovnala se skladbou pastveních a lučních porostů na zkoumané lokalitě v Malenicích a Hoslovicích. Za účelem zjištění druhové preference jsem vytyčila na pastvině plošky, na nichž jsem zaznamenala údaje o vegetaci před pastvu a v časových intervalech v průběhu pastvy. Dále jsem zjišťovala množství klíčivých semen a druhové složení semenáčků v trusu, který jsem nechala klíčit. Abych porovnala druhového složení pasených a sečených luk na dané lokalitě jsem zhotovila fytocenologické snímky z pastvin a luk. Na zkoumané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než luk. V pokusech na selektivitu pastvy...
|
|
|
Diferenciace v polyploidním komplexu Libanotis pyrenaica (Apiaceae)
Přívozníková, Hana ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Polyploidizace patří u rostlin mezi hlavní evoluční mechanismy. V čeledi Apiaceae není častá, mezi zajímavé polyploidní komplexy tu paří Libanotis pyrenaica, s doposud zjištěným diploidním (2n = 2x = 22), tetraploidním (2n = 4 x = 44) a vzácně i triploidním (2n = 3x = 33) cytotypem. Předložená diplomová práce se zaměřila na geografický pattern ploidní diferenciace ve střední Evropě, genetickou variabilitu a některé biologické vlastnosti tohoto druhu. Použita byla metoda průtokové cytometrie, analýzy dvou úseků chloroplastové DNA (trnF-trnL a cp018-cp020), morfometrika a analýza klíčivosti semen v experimentálních podmínkách. Diploidní cytotyp byl zjištěn v celé zkoumané oblasti; v České republice zejména v Českém středohoří, jižních Čechách a roztroušeně na Moravě, na Slovensku zejména v karpatské oblasti na západní a střední části státu a v Pieninách. Tetraploidní cytotyp se vyskytuje hlavně ve východní části střední Evropy; v České republice se vyskytuje hlavně ve východním Polabí a v okolí moravských úvalů; na Slovensku zejména v Pováží, Slovenském rudohoří a Belanských Tatrách. Smíšená populace byla nalezena jen jedna (Polsko), bez objevení triploidních rostlin. Diploidní populace jsou vesměs vázané na přirozená stanoviště, tetraploidní naopak na člověkem často do značné míry ovlivněná...
|
|
|
Volně žijící herbivoři jako vektor šíření druhů v opuštěné krajině
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Endozoochorie je velmi důležitá součást vztahu mezi rostlinami a živočichy. V rámci modelového území Doupovských hor fungují jako účinné dispersní vektory velcí herbivorní savci, konkrétně jelen evropský, jelen sika a prase divoké. Z 282 vzorků trusu vyklíčilo 29 719 semenáčků patřící do 91 druhů. Nejčastějším druhem byla Urtica dioica (80 % všech vyklíčených rostlin). Množství semen v trusu a druhové složení byly závislé na dispersním vektoru, vykazovaly silnou sezonalitu a lišily se v rámci dvou studovaných lokalit. Frekvence druhů v trusu neodpovídala jejich zastoupení v krajině, což naznačuje silnou preferenci druhů ze strany jejich spásačů. Je však potřeba další výzkum na otestování této hypotézy. Vzhledem k velké časové náročnosti zpracování trusových vzorků před vysetím byl testován vliv koncentrace trusu promytím na klíčivost a druhové složení. Podle předběžných výsledků klíčí z koncentrovaných vzorků více jedinců i druhů, avšak promytí nemá vliv na klíčení největší dominanty U. dioica. Koncentrace promytím je doporučena pro urychlení klíčení ve skleníkových podmínkách. Z předběžných výsledků dále vyplývá, že není vhodné aproximovat množství semen/druhů na určitou hmotnost. Jako lepší varianta se jeví pracovat s jednotkami trusových hromádek. Klíčová slova: endozoochorie, šíření semen,...
|
|
|
Epizoochorní šíření cévnatých rostlin velkými savci
Mádrová, Terezie ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Vlasta, Tomáš (oponent)
Epizoochorní šíření je spolu s endozoochorním šířením jedním ze dvou základních typů zoochorie, tedy disperze semen zvířaty. Epizoochorie je definována jako šíření semen na povrchu zvířat, například v srsti savců, v peří ptáků nebo i na lidském oděvu, zahrneme-li člověka mezi disperzní vektory. Jsou rostlinné druhy, které se v průběhu evoluce na přenos epizoochorií adaptovaly. U nich můžeme pozorovat morfologické přizpůsobení, jako jsou háčky, různé výrůstky či lepivý povrch. To, jak budou tyto adaptace efektivní, však závisí i na druhu přenašeče, kterým mohou být jak savci (např. kopytníci či šelmy), tak ptáci nebo plazi. Epizoochorie má také vliv na diverzitu společenstva, je mechanismem, který dokáže semena šířit na velké vzdálenosti a zajišťovat tak proměnlivost druhů v prostředí. Dnes je také efektivním způsobem disperze ve fragmentované krajině, kdy se rostliny spolu s živočichy přemisťují mezi vegetačními fragmenty. Se změnami v krajině souvisí také rewilding, ochranářský postup navracení klíčových druhů do krajiny, obnovující tak přerušené přírodní procesy. Klíčová slova: epizoochorie, disperze semen, velcí herbivoři, morfologie semen, rewilding
|
|
|
Population biology of rock outcrop plant Aurinia saxatilis ssp saxatilis
Šimáková, Terezie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Rostliny skalních výchozů jsou opomíjenou skupinou, i když právě sem často patří velmi ohrožené rostliny naší flóry, stejně jako některé endemity. I přes tuto skutečnost existuje jen málo prací zabývajících se tímto tématem, snad proto, že jsou tyto rostliny hůře dostupné. Cílem této práce je zaměřit se na populační biologii této skupiny. Jako modelový druh byla vybrána v termofytiku rozšířená tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. saxatilis). Po dobu tří let probíhalo studium populační dynamiky tařice skalní u vybraných tří populací. Ta byla mezi populacemi porovnána pomocí přechodových matic (matrix population modelling, MPM) a IPM (Integral Projection Modelling), tyto dva analytické přístupy byly mezi sebou také porovnány. Analýza populační růstové rychlosti říká, že jedna z populací je predikována spíše jako stabilní, zatímco další dvě budou velikostně klesat. Nejvyšší elasticita je většinou pro přežívání semen v semenné bance. Populační růstová rychlost se mezi oběma statistickými přístupy výrazně neliší, a vykazuje stejný trend - ve všech případech je ale λ získaná z IPM nižší než ta získaná z analýzy přechodových matic. V rámci IPM byl také zkoumán vliv charakteru substrátu na přežívání, růst a reprodukci. Nejsou zde ale vykázány žádné zásadní rozdíly. V populacích je potřeba chránit...
|
|
| |
|
|
Diferenciace v polyploidním komplexu Libanotis pyrenaica (Apiaceae)
Přívozníková, Hana ; Chrtek, Jindřich (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Polyploidizace patří u rostlin mezi hlavní evoluční mechanismy. V čeledi Apiaceae není častá, mezi zajímavé polyploidní komplexy tu paří Libanotis pyrenaica, s doposud zjištěným diploidním (2n = 2x = 22), tetraploidním (2n = 4 x = 44) a vzácně i triploidním (2n = 3x = 33) cytotypem. Předložená diplomová práce se zaměřila na geografický pattern ploidní diferenciace ve střední Evropě, genetickou variabilitu a některé biologické vlastnosti tohoto druhu. Použita byla metoda průtokové cytometrie, analýzy dvou úseků chloroplastové DNA (trnF-trnL a cp018-cp020), morfometrika a analýza klíčivosti semen v experimentálních podmínkách. Diploidní cytotyp byl zjištěn v celé zkoumané oblasti; v České republice zejména v Českém středohoří, jižních Čechách a roztroušeně na Moravě, na Slovensku zejména v karpatské oblasti na západní a střední části státu a v Pieninách. Tetraploidní cytotyp se vyskytuje hlavně ve východní části střední Evropy; v České republice se vyskytuje hlavně ve východním Polabí a v okolí moravských úvalů; na Slovensku zejména v Pováží, Slovenském rudohoří a Belanských Tatrách. Smíšená populace byla nalezena jen jedna (Polsko), bez objevení triploidních rostlin. Diploidní populace jsou vesměs vázané na přirozená stanoviště, tetraploidní naopak na člověkem často do značné míry ovlivněná...
|
|
|
Nároky na klíčení vzácných a hojných druhů rostlin Krkonoš
Paulů, Andrea ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Moravcová, Lenka (oponent)
Dlouhou dobu se studie klíčivosti zaměřovaly na hledání optimálních podmínek klíčivosti pro jednotlivé druhy. V posledních letech se začaly objevovat práce, které hledaly vztah mezi klíčivostí a některou z charakteristik druhů. Téměř všechny tyto studie používají pro klíčivost pouze jednu teplotu a existuje jen velmi málo prací na toto téma, ve kterých by byla semena vystavena různým teplotám. Objevují se i studie, které porovnávají klíčivost druhů hojných a vzácných, ale pouze na několika málo druzích. Chybí tedy práce, která by porovnávala klíčivost druhů hojných a vzácných u širšího spektra druhů. Cílem této studie bylo zjistit, jaké faktory jsou pro klíčivost určující a nalézt vztahy mezi klíčivostí a charakteristikami vzácných druhů (n=62). Dalším cílem práce bylo zjistit, jaké jsou rozdíly v klíčivosti dvojic (n=24) blízce příbuzných druhů hojných a vzácných. Pro testy klíčivosti jsem zvolila metodiku několika po sobě jdoucích teplot. Po celou dobu testování na semena působilo vždy pouze světlo nebo tma. Data jsem statistiky zpracovala lineární regresí. Z výsledků je patrné, že určujícími faktory pro klíčivost je doba kvetení druhů, hmotnost semen, způsob šíření semen, nároky druhů na vlhkost a živiny a také typ vegetace, ve kterém se druhy vyskytují. Výsledky porovnávací studie naznačují, že...
|
|
|
Metody studia dálkového šíření semen a jeho význam pro kolonizaci nových stanovišť
Vlasta, Tomáš ; Knappová, Jana (vedoucí práce) ; Hemrová, Lucie (oponent)
Šíření semen a jeho studium má zásadní význam pro pochopení řady procesů v životě rostlin a krajiny. Má velký význam pro zachování populací ve fragmentované krajině, hraje roli v sukcesi, pomáhá zabraňovat ztrátě genetické variability a má i evoluční výhody pro samotné rostliny. Tradičně se rozlišuje několik způsobů šíření (anemochorie, zoochorie, hydrochorie), které jsou ovlivněny celou řadou faktorů, od vlastností rostlin, vektorů, či faktorů prostředí. V přírodě jsou však semena šířena jedním vektorem jen velmi zřídka, a proto je nutné věnovat značnou pozornost i polychorii a sekundární disperzi. Metodika studia šíření semen je velmi pestrá a sestává z řady metod, od pastí na semena, vypouštění individuálních semen, přes studium vlivu vlastností vektorů, až po genetické markery. Použitou metodiku je nutné volit podle toho, co nás zajímá a je také nutné vzít v úvahu výhody a nevýhody jednotlivých metod.
|
|
|
Krajinné faktory ovlivňující sukcesi a výskyt dřevin
Jablonská, Viola ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tesnerová, Cecílie (oponent)
sukcese vegetace temperátní zóny je mnohovrstevný proces výměny rostlinných dominant, v němž hrají dřeviny zcela zásadní úlohu. Pro pochopení dějů, které se v rámci sukcese odehrávají na úrovni mikrostanoviště, je však nezbytné zaměřit se na širší krajinný kontext. Tato literární rešerše hledá odpovědi na otázky, jakým způsobem mohou faktory jako reliéf, topografie, krajinná struktura, propojenost či izolovanost stanovišť, vzdálenost od zdrojů nebo způsob šíření semen ovlivnit výskyt, distribuci a sukcesi dřevin. Zohledněny jsou také environmentální aspekty krajiny a stručně je pojednáno o disturbancích, které jsou součástí přirozené dynamiky vývoje ekosystémů. Specifickým faktorem je způsob využití krajiny, známý pod pojmem land use. Naše nakládání s prostorem, s půdou a dalším přírodním bohatstvím zanechává v krajině nesmazatelný otisk, jež se odráží i ve změnách struktury vegetace.
|
host ::
RSS.